Nová legislativa o odpadech a její dopad na občany v České republice

Zásadní změny v nakládání s odpady a jiná pravidla pro firmy, obce a občany by měl přinést nový zákon o odpadech. Cílem zákona je vytvořit v Česku dobré podmínky pro předcházení vzniku odpadů a pro jejich recyklaci, uvedl již dříve Jaromír Manhart, ředitel příslušného odboru na ministerstvu životního prostředí. Jedním z cílů zákona je podle něj připravit stát na úplný zákaz skládkování směsného, tj. netříděného komunálního odpadu.

Návrh nového zákona o odpadech, který je nyní v připomínkovém řízení, vychází z připravované evropské směrnice o takzvaném oběhovém hospodářství, která stanoví, že již v roce 2025 bychom měli recyklovat 60 procent komunálního odpadu. Nyní recyklujeme pouze 33 procent. V roce 2030 už to má být dokonce plných 65 procent. EU totiž chce, aby odpad byl nově chápán hlavně jako zdroj cenných surovin.

Změny v poplatcích za skládkování a popelnice

Novela počítá i s budoucím postupným zvyšováním poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládku, který platí obce i firmy, a to ze současných 500 korun za tunu až na 1850 korun v roce 2023. Pokud by se zvedl poplatek za skládkování, jejž platí za své občany obce, měnily by se i poplatky za popelnice.

MŽP ale počítá s tím, že směsného odpadu bude spíše ubývat, protože lidé budou třídit podle pravidla „platíš tolik, kolik vyhodíš“. „Třídiči“ tak prý mohou být bez obav, tvrdí Manhart. Podle něj se poplatky za odpady pro lidi, kteří třídí odpad, a v obcích, kde ho chytře využijí, nemusejí zvýšit.

Zatímco v uplynulé dekádě se skládkovací poplatek 500 korun za tunu směsného odpadu neměnil, nově by měl v roce 2030 dosáhnout až 1850 korun za tunu. Zákon zavádí také motivační slevy pro obce, které splní průběžné požadavky na třídění. Ta jim umožní skladovat odpad zbylý po třídění za 500 korun za tunu do roku 2025, později poroste k 800 korunám v roce 2030.

Čtěte také: Dubi Skolka v Přírodě: Co nabízí?

Svaz nesouhlasí s postupným zvýšením poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládku ze současných 500 Kč/tunu na 1850 Kč/tunu v roce 2023. SMO navrhuje poplatek zvyšovat jen po stokoruně za každý rok, na maximálně 1100 Kč/tunu v roce 2023. Souhlasí se zákazem skládkování v roce 2024, pokud peníze vybrané navíc budou použity na vytvoření fondu na podporu energetického využití odpadu (spaloven). Svaz nesouhlasí ani se zvyšováním plateb za tzv.

Zákaz skládkování a jeho kritika

Od roku 2024 by měl platit zákaz ukládání odpadu na skládky. Skládkování považuji za relikt minulého století, ze skládek se postupně stávají časované ekologické bomby. Přitom v podstatě vyhazujeme miliony tun potenciálních surovin do země,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Havelka však tvrzení o Česku jako skládkařské velmoci zpochybňuje. „Česko je podle údajů Eurostatu v množství odpadu ukládaného na skládku na úrovni průměru EU. Unie chce, aby se do roku 2030 skládkování omezilo jen na deset procent odpadu. Proč ČR tedy připravuje už od roku 2024 úplný zákaz?

Havelka tvrdí, že úplný zákaz skládkování nahrává spalovnám. Kritici tvrdí, že je šit na míru investorům do spaloven. Jejich výstavbu přitom EU už nechce podporovat.

Recyklace versus spalování

Podle odborníků se však v návrhu málo reflektují předpokládané evropské cíle, které Brusel představil na konci roku v balíčku o oběhovém hospodářství. Namísto spalování odpadů, které jako preferovanou variantu likvidace odpadů doporučuje národní Plán odpadového hospodářství ČR (POH) i krajské plány odpadového hospodářství, by prý mělo Česko preferovat recyklaci.

Čtěte také: Studenti autooborů na exkurzi

Pro splnění evropských recyklačních cílů bude naopak podle Havelky potřeba zintenzivnit uliční sběr a zvýšit podíl mechanického třídění směsných odpadů. Že spalování skutečně v EU nepatří mezi preferované možnosti, upozorňuje i ekologické Hnutí Duha. ,,S podporou z evropských fondů v programovacím období 2014 až 2020 může počítat prevence, třídění i recyklace.

MŽP přitom počítá s výstavbou až pěti nových spaloven - v Komořanech u Mostu, v Přerově, Karviné, Mělníku a Opatovicích za více než 14 miliard korun. Celkem by tak v republice, kde jsou nyní čtyři spalovny, mohlo fungovat až devět těchto zařízení. „V Německu a Rakousku stejná politika způsobila výstavbu zbytečných spaloven, které nyní nemají využití.

Nová legislativa podle něj dostatečně nepodporuje recyklaci, naopak nahrává výstavbě spaloven odpadu. "V ČR se ve vztahu k novému zákonu připravují projekty pro nové spalovny s kapacitou více než milion tun komunálních odpadů. K nim přičtěte naše stávající spalovny, které mají kapacitu 770 tisíc tun.

Motivace obcí k třídění a třídicí sleva

Od tohoto roku by měl platit zákaz skládkování netříděného komunálního odpadu. Zpočátku však musí být využití slevy podmíněno vytříděním minimálně 45 procent skla, plastů, papíru, kovů a biologicky rozložitelného odpadu z celkového množství komunálního odpadu. V roce 2027 tento požadavek stoupne až na 75 procent. Obce mají také motivovat své občany k třídění. Zákon o odpadech má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035.

Sdružení místních samospráv ČR s podporou Spolku pro obnovu venkova ČR iniciovalo ve spolupráci s poslankyní Janou Krutákovou (STAN) předložení pozměňovacích návrhů k vládnímu návrhu zákona o odpadech. Sdružení upozorňují hlavně na ekonomické dopady nového zákona na obce. Krutáková proto předložila poslancům ve Výboru pro životní prostředí tři pozměňovací návrhy. Ty cílí na výši skládkovacího poplatku, třídicí slevu a parametr výhřevnosti. "Ekonomické dopady předložených legislativ budou totiž výrazné, a to nad rámec evropských požadavků, což bychom i vzhledem k současné pandemii měli v legislativním procesu pořádně zvážit," říká poslankyně.

Čtěte také: Škoda a emisní normy

Obce se nejvíce obávají toho, že podle chystaného zákona většina z nich nebude mít šanci dosáhnout na navrhovanou třídicí slevu. Ta by přitom měla být nástrojem motivujícím obce k třídění a tomu, aby dopady navýšení skládkovacího poplatku nebyly na obce tak masivní. Výrazná většina obcí totiž na odpady doplácí nemalé částky ze svého rozpočtu už nyní, jsou to i miliony korun ročně. "Třídicí slevu je třeba nastavit tak, aby na ni obce mohly dosáhnout a aby v co největším třídění dále pokračovaly.

Doporučení a inspirace ze zahraničí

Česko by se mohlo inspirovat v Polsku. „Zvolili systémové řešení - zvýšili skládkovací poplatek na 750 korun za tunu. Obce, které třídí, mají ale nárok na velké slevy - na 450 Kč, 250, či dokonce nulu podle množství vytřídění a zpracování odpadu. U každého druhu odpadu je jiný poplatek. Zásadně se tím snížilo množství odpadu, které jde na skládky.

Zpoplatnění občanů za směsný komunální odpad

Zpoplatnění občanů je nově plně upraveno v zákoně o místních poplatcích. Obec může zvolit zpoplatnění na hlavu nebo platbu podle produkce směsného komunálního odpadu (SKO). Nebude smlouva.

Zpoplatnění systému - na hlavu

Poplatek za systém odpovídá stávajícímu poplatku podle zákona o místních poplatcích. Jedná se o jednoduchý poplatek na hlavu, jehož maximální výše je 1200 Kč. Systém je oproti stávající úpravě zjednodušen, již není dvousložkový. Obec si poplatek nastaví a nezdůvodňuje ho.

Nově vymezený poplatek za komunální odpad vznikající z nemovitosti (PAYT = zaplať, kolik vyhodíš)

Podle § 17a bylo možné nastavit poplatek již dříve, teď jsou však dané jednoznačné parametry. Poplatek je nastaven na produkci SKO v nemovitosti. Plátcem je majitel nemovitosti. Platba se rozpočítává na jednotlivé občany, kteří mají bydliště v dané nemovitosti. Základ je buď hmotnostní (obec má vážení), objemový nebo kapacitní (celková kapacita soustřeďovacích prostředků objednaných k nemovitosti, tedy objem x počet svozů za celou nemovitost).

Základ poplatku:

• hmotnostní základ max. 6 Kč/kg
• objemový základ/kapacitní základ max. 1Kč/l

Dále je stanoven minimální základ na občana - aby se nikdo nevymlouval, že neprodukuje žádný odpad. Je to max. 10 Kg/60 l na měsíc.

Povinnost pro obce - třídění

Povinnost pro obce splnit nastavený cíl pro oddělené soustřeďování recyklovatelných složek:

• 2025 - 60 %
• 2030 - 65 %
• 2035 - 70 %

Biologicky rozložitelné odpady (BRO) - usnadnění splnění cílů pro třídění

Splnění cílů třídění pro obce se může zdát složité, nicméně většina obcí nesbírá efektivně biologicky rozložitelné odpady. Jakmile obce zavedou efektivní sběr BRO, poměr se výrazně překlopí ve prospěch recyklovatelných složek. BRO stále tvoří 50 % obsahu černých popelnic.

Změny ve svozu odpadu v Bruntále

Změny ve svozu odpadu nejsou samoúčelné. Jsou reakcí na nové zákonné povinnosti, rostoucí náklady a neuspokojivý stav třídění odpadů. Cílem města Bruntál je udržet poplatek za odpad na přijatelné úrovni, vyhnout se sankcím a zároveň chránit životní prostředí.

Od ledna 2021 platí v České republice nový zákon o odpadech, který klade výrazně větší důraz na třídění, recyklaci a omezení skládkování. Obce a města musí plnit tzv. třídicí cíle. Od roku 2025 je povinnost vytřídit alespoň 60 % komunálních odpadů, v roce 2030 to bude 65 % a v roce 2035 dokonce 70 %. Skládkování odpadu je každým rokem dražší. Poplatky za uložení odpadu na skládku se zvyšují a výrazně tak rostou náklady na odpadové hospodářství.

Město obyvatelům rodinných domů nabízí zdarma vlastní žluté a modré nádoby na plast a papír o objemu 240 litrů. Tyto nádoby si mohou vyzvednout na TS Bruntál s.r.o. v Zeyerově ulici a získají je formou daru. Na území Bruntálu se nachází 1078 rodinných domů.

Statistiky odpadového hospodářství v Bruntále

Ačkoli v případě papíru došlo k mírnému nárůstu, u plastů a skla tento trend neplatí. V roce 2024 vyprodukoval průměrný obyvatel Bruntálu 171,61 kg směsného komunálního odpadu. Zároveň vytřídil pouze 19,88 kg papíru, 13,20 kg plastů a 9,88 kg skla. Poplatek za odpad činí v Bruntále 900 Kč na osobu za rok a od roku 2022 se nezvyšoval. Zatímco v roce 2022 bylo dorovnání z rozpočtu Bruntálu na jednoho občana 253 Kč, v roce 2024 už to bylo 808 Kč.

tags: #nová #legislativa #odpady #dopad #na #občany

Oblíbené příspěvky:

• Šampon pro denní mytí
• Chov králíků a klima
• Odpadkový koš Curver Flipbin 25l
• Klíčové události a dopady na Evropu
• Hliníkové obaly a recyklace