COP21: Klíčový Krok v Boji proti Změně Klimatu

COP21, zkratka pro 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), byla klíčová mezinárodní konference zaměřená na boj proti globální změně klimatu. Konference se konala v Paříži, Francie, od 30. listopadu do 12. prosince 2015. COP21 a následná Pařížská dohoda představují zásadní krok v globálním úsilí o řešení změny klimatu a podporu udržitelného rozvoje. Přestože čelí výzvám a kritikám, její význam jako rámce pro mezinárodní spolupráci a podpora udržitelnosti je nepopiratelný.

Cíle a Význam Pařížské Konference

Hlavním úkolem pařížské klimatické konference bylo dojednání nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu, která by měla začít platit pro všechny smluvní strany této Rámcové úmluvy po roce 2020. V prosinci 2015 byla přijata smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Pařížská dohoda. Pařížská dohoda je právně závaznou mezinárodní smlouvou o změně klimatu a po roce 2020 nahradila předtím platný Kjótský protokol.

Francie jako hostitelská a předsednická země konference usilovala o co nejširší zájem veřejnosti i médií. Již koncem minulého roku společně s Peru a OSN vyhlásila iniciativu tzv. Lima-Paris Action Agenda (LPAA) s cílem přiblížit problematiku ochrany klimatu a zejména aktivity zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů a adaptace na negativní dopady změny klimatu, které probíhají na lokální a regionální úrovni jednotlivých států světa.

Zároveň s iniciativou LPAA vznikla také tzv. NAZCA (Non-State Actor Zone for Climate Action), což ve volném překladu znamená nestátní zóna pro klimatické aktivity, v rámci níž mohou podniky, města, regiony, organizace ad. veřejně zaregistrovat své závazky a opatření ke snižování emisí skleníkových plynů anebo k adaptaci na negativní dopady změny klimatu.

Kromě oficiálního vyjednávání nové smlouvy o ochraně klimatu budou tedy v Paříži probíhat další aktivity nestátních a neziskových organizací. Jejich cílem je informovat o klimatických projektech, které již probíhají ve městech a obcích po celém světě, a podpořit tak nezbytná politická rozhodnutí. Konkrétně to bude například tzv. Action Day, který proběhne 5. prosince v prostorách konference. Během této akce zástupci měst a regionů představí své ambiciózní klimatické závazky a opatření, které budou moci následně veřejně projednat s politiky, úředníky a se zástupci občanské společnosti. Cílem je informovat všechny účastníky konference, že jednotlivé obce, města a regiony jsou připraveny na postupný přechod a udržitelný rozvoj bez skleníkových plynů.

Čtěte také: Vytápění a Ovzduší

Od začátku vzniku LPAA a NAZCA se do těchto inciativ zapojilo 465 měst, 88 regionů, 1122 podniků a 277 investorů, kteří dohromady deklarují téměř 3800 klimatických závazků a opatření. A čísla pořád stoupají. Šanci zapojit se a demonstrovat tím zájem a aktivní účast na řešení problematiky ochrany klimatu mají samozřejmě i české podniky, města i obce.

Závazky České Republiky a EU

V rámci Pařížské dohody se ČR jako člen EU zavázala s ostatními členskými státy EU společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990. Členské země EU jsou navíc vázány nařízením evropského parlamentu a rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 O správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu.

Česká republika je stejně jako všechny státy, které jsou smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), povinna plnit mezinárodní opatření ke zmírnění změny klimatu způsobené antropogenní činností, v jejichž rámci musí pravidelně zveřejňovat také projekce emisí skleníkových plynů. Reportingem projekcí ČR naplňuje také své závazky jako členský stát EU podle článku 18 nařízení č. 2018/1999.

Projekce Emisí Skleníkových Plynů

Projekce skleníkových plynů (GHG - greenhouse gases) jsou předpokládané odhady budoucích emisí skleníkových plynů v dané zemi, které jsou stanoveny na základě řady potenciálních změn činností, které ovlivňují emise. Projekce emisí se zpravidla dělí do několika kategorií, pro které jsou vhodně zvoleny konkrétní výpočetní modely: Energetika, Průmyslové procesy a využití produktů (Industrial Processes and Product Use, IPPU), Zemědělství, Lesnictví a změny ve využívání půdy (Land use, Land Use Change and Forestry sector, LULUCF) a Odpady. K jejich stanovení se využívají dva scénáře: scénář WEM (s existujícími opatřeními, z angl. With Existing Measures) a scénář WAM (s dodatečnými opatřeními, z angl. With Additional Measures). Oba tyto scénáře vycházejí jak z údajů nejnovější roční inventarizace emisí (prováděné každý rok), tak ze současných politik a opatření.

Mezinárodní smlouvy přijaté za účelem regulace emisí skleníkových plynů (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a její Kjótský protokol a Pařížská dohoda) vyžadují jednotný, transparentní, konzistentní a kontrolovatelný způsob národní inventarizace emisí a propadů skleníkových plynů.

Čtěte také: Úsek ochrany ovzduší ČHMÚ

Dopady a Adaptace v Zemědělství

Tato zpráva se zabývá důsledky pařížské konference OSN o změně klimatu COP21 a nedávných návrhů politiky EU v oblasti klimatu do roku 2030 pro odvětví zemědělství a zabývá se jimi. Konkrétně se zabývá úlohou, kterou hraje společná zemědělská politika (SZP) při podpoře opatření v oblasti klimatu v rámci odvětví zemědělství, a zvažuje, jak by se SZP mohla po roce 2020 vyvíjet, aby podpořila odvětví zemědělství při snižování emisí skleníkových plynů a přizpůsobování se změně klimatu.

Zabýváme se problematikou interpretace výsledků mezinárodního výzkumu v oblasti klimatické změny. Poskytujeme konzultace k interpretaci problematiky klimatické změny pro území ČR, včetně rozvoje adaptačních opatření a zmírňování dopadů klimatické změny v národní podmínkách. Úzce spolupracujeme s Mezivládním panelem OSN ke změně klimatu a Evropskou agenturou životního prostředí.

Role Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC)

Nejvýznamnější organizací zajišťující syntézu výsledků výzkumu změny klimatu je Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC), který byl založen Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostřední (UNEP) v roce 1988. Panel v nepravidelných intervalech publikuje tzv. Hodnotící zprávy, které jsou k dispozici široké veřejnosti na portále IPCC v části Reports. Každá z těchto zpráv se skládá ze tří tematických částí zaměřených na fyzikální popis změny klimatu, její dopady a možnosti zmírnění těchto dopadů či přizpůsobení se probíhajícím změnám. Jednotlivé zprávy jsou vždy k dispozici v několika verzích, mimo celkový report je k dispozici i Technické shrnutí a tzv. Shrnutí pro tvůrce politik (Summary for Policymakers, SPM). Tato krátká shrnutí mohou sloužit jako rozcestník k dalším informacím nejen ve zprávách IPCC.

Climate Proofing

Prověřování z hlediska klimatického dopadu (Climate Proofing) je proces, který do budoucí infrastruktury pomáhá začleňovat opatření pro zmírňování změny klimatu a opatření pro přizpůsobení se klimatické změně. Tento proces umožňuje žadatelům o finanční prostředky z fondů a nástrojů EU tam, kde je to vyžadováno, i soukromým investorům činit informovaná rozhodnutí o projektech, které lze považovat za slučitelné s Pařížskou dohodou. Systém vyhodnocení klimatického dopadu tedy zohledňuje podmínky a pravidla příslušných metodických postupů na úrovni Evropské komise. Aplikace bude umožňovat provést žadatele finančních prostředků ze strukturálních fondů procesem prověřování jejich investičních záměrů z hlediska klimatického dopadu (climate proofing).

Čtěte také: Klimatické změny v Česku

tags: #chmu #změna #klimatu #cop21

Oblíbené příspěvky:

• Data o kvalitě ovzduší
• 112 v ohrožení života: Recenze
• Aktuality z Kostelní Lhoty
• Škola v přírodě a plavání – recenze
• Učebnice a ekologie