Ústecký kraj dlouhodobě řeší kvalitu vody v řece Bílině. Od znečištění vody v 80. letech 20. století se situace výrazně zlepšila. Jaká je ale aktuální situace a jaký je výhled do budoucna?
Monitoring a studie Povodí Ohře
Povodí Ohře, státní podnik, zpracovalo v roce 2017 studii "Kvalita vody v Bílině a návrhy opatření k jejímu zlepšení" na základě vlastního monitoringu povrchových vod a dalších podkladů. Mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský připomíná, že jedním z primárních úkolů, které ze studie vzešly, je přímý monitoring vypouštěných odpadních vod z komunálních a průmyslových zdrojů a důlních vod do řeky Bíliny. První fáze měrné kampaně zaměřené na komunální zdroje byla zahájena v 37. týdnu roku 2018.
Sanace lomu ČSA a vznik jezera
Území vytěženého lomu ČSA na Mostecku, zasahující i na Chomutovsko, je připraveno k závěrečné etapě rekultivací a sanací. Na dně lomu vzniká základ budoucího jezera a hladina postupně stoupá. Jednou by mělo mít zhruba dvojnásobnou rozlohu oproti jezeru Most. Sanace v lomu probíhají od roku 2021. Těžba už skončila a v rámci sanací se dotěžují zbytky uhelné sloje, uvedl Petr Lenc, ředitel těžebních společností skupiny Sev.en Česká energie.
Hlavní práce nyní probíhají v části lomu zvané Eliška, kde se dotěžuje zbytková uhelná sloj, aby mohl vzniknout stabilní terén pro rekultivace. Současně se v dalších částech lomu přesouvá zemina, která překrývá dříve odtěžené sloje a tvaruje svahy budoucího jezera. Od roku 2021 bylo přemístěno přibližně tři a půl milionu kubíků zeminy. Celkově to bude kolem pěti milionů, uvedl hlavní inženýr Milan Daneš. Po ukončení sanace, v polovině roku 2027, bude možné zahájit finální útlum a závěrečné rekultivace.
Zhruba pět set hektarů plochy zaplní v budoucnu voda. Na dně lomu se už vytváří základ jezera, které má nyní hloubku kolem dvaceti metrů. Podle plánů by hladina měla v příštích letech stoupnout ještě zhruba o devadesát metrů. Voda se sem nebude přivádět uměle. Jezero se má plnit přirozeně z přítoků z horských svahů, podzemních vod a dešťových srážek. Součástí je také přesměrování ostatních vod přímo z lomu. Tento krok má napouštění zrychlit.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
V poslední době se v souvislosti s napouštěním objevily otázky, zda voda nemůže být toxická. Podle společnosti Sev.en a vědeckých týmů však aktuální měření žádné riziko nepotvrzují. Kvalitu vody průběžně sledují odborníci z ENKI a České zemědělské univerzity. Odebírají se vzorky v různých hloubkách a sledují se fyzikální i biologické parametry. Výsledky potvrzují, že voda je čistá a bez známek znečištění, uvedla mluvčí společnosti Sev.en Eva Maříková.
Část území nebude uměle rekultivována, ale ponechá se přirozené obnově. Jedná se o takzvané jádrové území, které ministerstvo životního prostředí nedávno vyhlásilo jako národní přírodní památku. Jde o mimořádně cenné území s vysokou biodiverzitou. Evidujeme zde kolem patnácti set druhů organismů, z toho více než čtyři sta zvláště chráněných, upřesnila Markéta Hendrychová z České zemědělské univerzity.
Na místě se objevují druhy, které jinde z české krajiny téměř vymizely. Daří se tu lindušce úhorní a bělořitu šedému, což jsou drobní ptáci, a také ropuchám, skokanům a čolkům. Můžete tu ale najít i orla mořského a majestátní jeřáby. Z bezobratlých jsou zajímavé samotářské včely. Proměna lomu je součástí projektu Green Mine. Těžební firma, univerzity i školy tu přímo v terénu sledují, jak se krajina vrací k životu. Studenti zkoumají, kde se nejrychleji obnovuje vegetace, jak se mění mikroklima a jak by se území dalo v budoucnu využít.
Řeka Bílina: Zlepšení kvality vody
Nejšpinavější řeka republiky a voda, do které se člověk bojí namočit i pádlo. Taková přízviska si vysloužila v uplynulých třiceti letech řeka Bílina. Z posledního dlouhodobého monitoringu ale vyplývá, že kvalita vody se zlepšuje. Povodí Ohře zpracovalo rozsáhlou studii o kvalitě vody v Bílině během loňského roku. Odborníci vycházeli z dat naměřených během tříletého monitoringu, kdy odebrali téměř 123 tisíc kubíků vody. Překročení limitů znečištění, které definuje státní norma, naměřili na šesti místech toku.
Nejvíce znečištěné úseky jsou u Záluží, Mostu - Chanova, Bíliny a poté v Trmicích, vyjmenovává Svejkovský. Výrazné znečištění zjistili vodohospodáři i nad Jirkovem. K průmyslovému znečišťování řeky přispívají největší měrou havárie. Z údajů výroční zprávy podniku za rok 2017 vyplývá, že kvalitu řeky ovlivnilo 34 z nich, v 18 případech se jednalo o havárie ropné. Jako druhou nejzávažnější havárii dokument uvádí únik lehkých topných olejů do Drahonického potoka. Vodohospodáři ale zaznamenávají oproti minulým letům zlepšení, počet havárií klesá.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Kromě průmyslu způsobuje závažné znečištění Bíliny i komunální odpad. Například v hodnocení mikrobiologických ukazatelů spadají tři měrné profily do nejhorší kategorie z pětistupňové škály jakosti vody. Důvodem je především vysoký výskyt enterokoků ve vodě. Jedná se o jeden z indikátorů fekálního znečištění. Při nálezu se tedy předpokládá, že voda přišla do styku s lidskými nebo zvířecími výkaly, vysvětluje ředitel odboru obecné a komunální hygieny Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem Roman Šťastný. V páté kategorii se ocitly vzorky z měrného úseku Bílina - Chanov, Bílina - Ústí nad Labem a Velvěty.
Povodí Ohře se na základě studie rozhodlo, že v nadcházejících letech monitoring znečištění ještě zintenzivní. Vzorky chce podnik odebírat přímo u průmyslových areálů a důlních společností. Kampaň by měla trvat až do příštího roku.
Dopadení pachatele znečištění Bíliny
Dlouhé roky trápil rybáře i veřejnost pohled na řeku Bílinu, která se na svém dolním toku pravidelně měnila v bílou pěnu. Snahy o dopadení pachatele dlouho končily nezdarem. To se však změnilo o uplynulém víkendu. Problém se na řece opakoval s železnou pravidelností několikrát ročně. Hladinu pokrývaly husté chuchvalce pěny, přičemž laboratorní rozbory potvrdily, že jde o saponáty.
Viníka se dlouho nedařilo zadržet. Zlom nastal během tohoto víkendu, kdy se situace na řece opakovala. Tentokrát však akce skončila úspěchem. Díky spolupráci Povodí Ohře, s. p., a příslušníků Městské policie Trmice se podařilo pachatele dopadnout, potvrdil Český rybářský svaz, z. s. Jeho zástupci zprávu přivítal s úlevou. Aktuálně víme, že viník byl zadržen, více ovšem i s ohledem na nám dostupné informace zveřejnit nemůžeme. Dopadení pachatele je pro ochranu života v řece zásadní. Rybáři nyní doufají, že úřady budou postupovat nekompromisně.
Vodní systém Chomutovska
Systém vodních toků v okolí Chomutova byl činností člověka v minulosti značně upraven. Zpočátku tomu bylo z důvodů vodohospodářských, později z důvodů ochrany povrchových hnědouhelných lomů a energetických. Říčka Chomutovka pramení v rašeliništích na náhorní rovině v okolí Hory svatého Šebestiána a jako horský potok protéká přírodním parkem „Bezručovo údolí“ až na samotný okraj Chomutova. Přibližně v polovině této cesty se u bývalého Třetího Dolského mlýna spojuje se svými nejvýznamnějšími přítoky Křimovským potokem a Kameničkou, na kterých byly vybudovány přehrady. Přestože na samotné Chomutovce žádná přehrada není, lze její vody podle potřeby převádět do přehrady Kamenička několik kilometrů dlouhou štolou.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Na okraji Chomutova se říčka Chomutovka kříží s akvaduktem Podkrušnohorského převaděče. Potok Bílina vytéká z přehrady v Telčském údolí poblíž Jirkova, která byla vybudována na místě soutoku horských potoků jako zdroj pitné vody. Na okraji Jirkova se podobně jako říčka Chomutovka kříží s Podkrušnohorským převaděčem a regulovaným korytem odtéká do Kyjické přehrady. Z Kyjické přehrady je přes oblast dolů vedena několik kilometrů dlouhým potrubím až do správního území města Mostu.
Z důvodu ochrany povrchových hnědouhelných dolů byl v celé oblasti Chomutovska vybudován vodní systém odvádějící horské potoky úplně, nebo částečně mimo důlní území. Páteří celého systému je Podkrušnohorský převaděč, který umožňuje plynule rozdělovat vody horských potoků mezi jejich původními koryty a říčkami Chomutovkou a Bílinou.
Přirozené vodní plochy na Chomutovsku téměř neexistují. Jako zdroje pitné vody na Chomutovsku slouží přehrady Křimovská, Kamenička a Jirkovská, které zároveň plní funkci ochrannou. Další vodní plochy vznikly zatopením, nebo umělým přehrazením povrchových lomů zbylých po dobývání surovin a na výchozech uhelné sloje. Vidět je můžeme například v areálu Podkrušnohorského zooparku. Hlubinná těžba uhlí a kamenečných břidlic po sobě zanechala rozsáhlá pokleslá území, která postupně zaplavila spodní voda. Takovým místem jsou vodní plochy na pražském poli, které vznikly činností hlubinného uhelného dolu Jan Žižka (dříve Julius).
Na území Chomutova leží také Filipovy a Otvické rybníky sloužící k chovu ryb. Na okraji Chomutovska leží největší vodní plocha celého regionu - Nechranická přehrada. Byla vybudována jako zdroj vody pro okolní tepelné elektrárny a ochranu níže ležících obcí a měst.
Kamionová doprava a ochrana vodních zdrojů
Silnice, směřující ke zmíněnému hraničnímu přechodu, protíná ochranné pásmo vodní nádrže Křimov. Ta zásobuje pitnou vodou celý Chomutov a dodává ji i do severočeské vodárenské sítě. U odbočky na Vejprty proto na popud vodohospodářů umístil chomutovský dopravní inspektorát značku, která zakazuje vjezd vozidlům, jejichž náklad by mohl zdroj vody znečistit. Ta je teď denně porušována desítkami řidičů. Kamionová doprava tu byla povolena po loňským povodních, kdy musel být uzavřen do té doby využívaný přechod na Cínovci.
Jezdí tudy kamiony i cisterny a životní prostředí mlčí, kroutí hlavou dopravní inženýr Policie ČR Vlastislav Schärfer. Ani vodohospodáři nejsou ze současné situace nadšení. Jediná nehoda může způsobit vážnou ekologickou katastrofu. Měl by být připravený speciální tým, který by v případě havárie okamžitě vyrazil. Pouhých padesát litrů nafty totiž dokáže zlikvidovat všechnu vodu v přehradě, upozorňuje tiskový mluvčí státního podniku Povodí Ohře Václav Svejkovský. V. Schärfer navíc porušování zákazu kritizuje také z policejního hlediska. Ta značka tam stojí jako nějaký bubák, na kterého každý kašle. To pak snižuje vážnost i dalšího dopravního značení, říká.
Proti kamionům se ozývají také starostové vesnic, jimiž řidiči na trase projíždějí. Na nedávném setkání starostů obcí Chomutovska se na zástupce krajského úřadu obrátila například Milada Benešová z Křimova. Původně tu byla povolena jen takzvaná regionální doprava, ale na otázku co to vlastně znamená a kdo to kontroluje, mi nikdo nebyl schopen odpovědět, popisuje. Na kamionovou dopravu přes Horu Svatého Šebestiána se valí kritika ze všech stran.
Až bude dokončen obchvat Chomutova, bude to něco jiného, ale v této podobě s tím absolutně nesouhlasíme, prohlásil Schärfer. Úplně opačného názoru je však krajský úřad. Ústecký kraj bude zachování kamionové přepravy na Hoře Svatého Šebestiána podporovat i po plném zprovoznění hraničního přechodu Cínovec - Altenberg, prohlásila včera Romana Konečná, tisková mlvučí úřadu. O kamionové dopravě se tak zřejmě ještě povede dlouhá diskuse, konečné slovo budou mít zřejmě celníci.
Čištění a vyrovnávací nádrže Elektrárny Počerady
Po čtyřech letech se opět odstraňovaly sedimenty z čisticí a vyrovnávací nádrže, která slouží k vypouštění veškerých odpadních vod z areálu Elektrárny Počerady a paroplynového zdroje. Čištění pravidelně předchází odchyt ryb. Voda v nádrži si udržuje stabilní kvalitu bez jakýchkoliv výkyvů a vyšší teplotu, což rybám svědčí. Štika zde dokáže dorůst do téměř metrové délky. S výlovem pomáhal rybářský spolek z Loun a Jimlína. Ryby byly převezeny do chovného rybníka, kde zejména štiky poslouží jako mateční ryby.
Množství a velikost ryb vylovených před čištěním nádrže svědčí o tom, že voda, kterou vracíme z elektrárny do krajiny, je nezávadná. Její kvalitu během roku pravidelně kontrolujeme odběrem a analyzováním vzorků, ale také kontinuálním monitoringem vybraných parametrů, uvedl vodohospodář Daniel Banik. Ryby do vyrovnávací nádrže připlavou z Počeradského potoka.
Čisticí a vyrovnávací nádrž byla vybudována v roce 1994 jako soubor opatření ke snížení znečištění vypouštěných odpadních vod. Nečistoty se usazují na dně nádrže, odkud se jednou za čtyři roky odstraňují. Ročně nádrží protečou čtyři miliony kubíků vody, které se vlévají do Počeradského potoka. Elektrárna Počerady tak významně ovlivňuje kvalitu a množství vody v potoce. Vyrovnávací nádrž i část potoka, kde do něj voda z elektrárny vtéká, se staly cenným biotopem. V zimě zde přezimují ptáci - volavky, kormoráni i rackové, ale je tu i rodinka nutrií.
Požár skládky v Rynholci a ochrana vodních zdrojů
Středočeský kraj uspořádal tiskovou konferenci, ve které se snažil zodpovědět všechny dotazy, které se po požáru skládky v Rynholci množily. Hejtmanka Petra Pecková uvedla, že plast sloužil k druhotnému použití, musel se někde skladovat: „Chceme vyvrátit všechny obavy. Kdyby byl důvod být znepokojen kvalitou půdy a vody, varovali bychom, občané by byli evakuováni.
Martin Vondra velitel zásahu hasičů uvedl, že požár hasilo 79 jednotek, z toho 52 dobrovolných. Nejvíce zde bylo 250 zasahujících. Hasiči použili 30 tun pěnidla, když chtěli udržet požár v mezích. Hořelo 20 % rozsahu skládky, díky zásahu hasičů se oheň dále nerozšířil a hasiči tak zabránili mnohem delšímu a náročnějšímu zásahu. Dále zachránili před kontaminací vodní nádrž Klíčavu, neboť předpokládali průsak, nebo odtok hasební vody. Tu včas pojmuli do nádrže s filtrem z aktivního uhlí, ještě než do přírodního zdroje hasební voda dotekla. Tato voda byla kontaminovaná, což předpokládali a nikam se nedostala. Požár ovlivnil jen část přítoku do Klíčavy. Sem přitéká klíčovský a lánský potok, lánský potok byl díky opatřením hasičů neovlivněný.
Hasiči nabírali vzorky například po upozorněné jedné rodiny, která bydlí na Lánech Chýni v hájence a berou vodu ze studny. Velká pozornost se věnovala tomu, zda požár plastů nezhoršil ovzduší. Podle Jany Bizikové z Chemické laboratoře HZS v Kamenici tomu tak nebylo. Pokud by se zplodiny měřily nad požárem, pak by se zaznamenala smrtelná koncentrace, ale díky kubatuře vzduchu se směs ředí. Chemici měřili od pondělí ve všech obcích: „Rozptylové podmínky byly dobré, neboť požár hořel velkým plamenem, takže zplodiny stoupaly vzhůru a nenaměřili jsme žádné škodlivé koncentrace. V úterý klesla v noci teplota a dýmy se držely níže,“ uvedla Jana Biziková. Zaznamenali zde páry amoniaku a kyanovodíku, které vznikají při hoření plastu, ale koncentrace nevyžadovaly opatření.
Dále Jana Biziková uvedla, že opatření vyplývala ze zákona o ochraně zdraví: „Maximální koncentrace byla u amoniak 5 ppm (pars per milion - počet částic v milionu), 20 ppm je maximální koncentrace pro osm hodin práce. Koncentrace byly podlimitní, vždy vznikají anorganické chemické látky jako styrén, toluen, benzen. Zvýšené koncentrace jsme naměřili pouze ve středu ráno na Stochově.
Podle Ekologie Rynholec byl na skládce materiál, který nebyl určen do skládky, ale k dalšímu zpracování. Jde o odpad ze žlutých popelnic, zbytky z třídící linky. Jde o vysokovýhřevný materiál, který se spaluje v teplárnách a elektrárnách. Pro firmu se jedná o škodu, materiál by prodali. Hasiči ochránili firmě technologie na skládce v hodnotě 350 milionů korun. Požár se vyšetřuje z podezření na obecné poškození a ohrožení z nedbalosti. Na základě memoranda se šetří ve spolupráci hasičů a policie. Hasiči vědí, kde požár vznikl díky psovi na vyhledávání akcelerantů. Nyní pracují s verzí, že požár někdo úmyslně zapálil.
tags: #chomutovsko #znečištění #vod #zdroje
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]