Ekologický chov skotu je alternativou ke konvenčnímu chovu. Konvenční chov je většinou zaměřen na maximalizaci zisku, kdežto ekologický chov má odlišný princip. Principem ekologického hospodaření je získání co nejmenší závislosti na vnějších vstupech, hospodář se snaží pracovat v co největším souladu s přírodou.
Samotné přesvědčení chovatele o správnosti jeho počínání nestačí. Aby statek získal označení ekologického zemědělství, musí projít přechodným obdobím. Období trvá různě dlouho. Zvířata jsou krmena produkcí daného podniku a je jim umožněno, aby žila co nejvíce přirozeně. Podstatná část sušiny krmné dávky musí být tvořena objemnými krmivy, což znamená, že skot musí být krmen primárně senem a pastvou, která má obsahovat až 60 %.
Počet zvířat na ekologických farmách většinou přímo souvisí s tím, kolik jich daná farma dokáže uživit z vlastních zdrojů. Pokud by došlo k nákupu píce a krmiv z jiných farem, musí mít tyto farmy certifikovaná krmiva. Zvířatům v ekologickém chovu musí být po celý rok umožněn pohyb mimo ustájení, existuje i předepsaná minimální velikost pastviny na kus. Produkce získaná v ekologickém chovu skotu se nazývá bioprodukcí.
Tato vysoká kvalita a hodnota produktů získaných od skotu v ekologickém systému chovu není dosažena automaticky. Chovatel se snaží zvířatům zajistit maximální životní pohodu (welfare). Skot je stádovým zvířetem. V rámci stáda (skupiny) si zvířata na základě svých znalostí vytvářejí sociální hierarchii, např. se udává, že skot rozeznává a pamatuje si postavení až 60 kusů příslušníků téhož stáda či skupiny. Své sociální postavení si upevňuje vyhledáváním kontaktů se zbývajícími členy. Vztah mezi mládětem a matkou je velmi silný a obvykle trvá od otelení až do dalšího porodu, kdy kráva instinktivně starší mládě zapudí. Je to nutnost, protože pokud by tak neučinila, hrozilo by nebezpečí, že starší potomek vysaje mlezivo novému mláděti. Zapuzení staršího mláděte není nic neobvyklého a odpovídá chování volně žijících zvířat.
Téměř polovinu denní doby věnuje dojnice odpočinku a přežvykování. Zbytečně nevyhledává pohyb a nepohybuje se bezúčelně. Ta je většinou chápána jako ochrana před příliš velkou zimou nehledě na skutečnost, že skot má dobře vyvinutou termoregulaci. Stejně důležitá je i jeho ochrana před vysokými teplotami. V zimním období je proto obvykle nutné budovat pro skot takzvaná zimoviště. Vlastní chov výrazně ovlivňuje skutečnost, že skot má velmi dobré termoregulační schopnosti. Udává se, že ve srovnání s člověkem leží pásmo tepelné pohody asi o 15 °C níže. To znamená, že při teplotě 5 °C se skot cítí stejně dobře jako člověk při teplotě 20 °C.
Čtěte také: Zemědělství a životní prostředí: Infografika
Toto období trvá od 6. měsíce věku zvířete až do jeho otelení a následného porodu. Pastevní odchov je naprosto ideální formou chovu. Dojnice je možné chovat stejně jako jalovice ve volných stelivových kotcích, nicméně tento systém má své nedostatky, které spočívají ve větší frekvenci konfliktů mezi zvířaty a možnosti poranění ležících zvířat pohybujícími se zvířaty. Z tohoto důvodu dávají někteří chovatelé přednost variantě volného stelivového ustájení v boxech. V systémech volného ustájení krav je nejčastěji používáno dojení v dojírnách. Neméně důležitým faktorem, který musí každý hospodář brát v potaz, je výběr vhodného plemene pro ekologický chov. Nejčastěji se používají plemena kombinovaná, dávají mléko i maso.
Vláda dnes schválila dotace na zlepšení životních podmínek v chovech hospodářských zvířat. Do roku 2027 na to poskytne ministerstvo zemědělství 3,7 miliardy Kč. Dalších více než 600 milionů Kč půjde na modernizaci vinic. Oba programy jsou financovány ze státního rozpočtu a peněz Evropské unie. Dotace na zlepšení života zvířat navazují na dřívější opatření poskytované chovatelům mezi lety 2015 až 2022. Podle ministerstva se budou týkat 340.000 dojnic, 150.000 selat a 80.000 prasnic. Peníze umožní nadstandardní podmínky v chovech. Mezi opatřeními, která chceme podpořit, je zvětšení lehacího prostoru pro dojnice i plochy pro odstavená selata.
Dotace pro vinaře mají sloužit podle ministerstva na zlepšení výkonnosti a konkurenceschopnosti podniků podporou přeměny vinic a investic do výroby. Mají podpořit také adaptaci na změny klimatu. Součástí dotace je podopatření na změnu typu opěrné konstrukce, což umožní sklizeň hroznů kombajny.
V roce 1990 se v České republice nacházely v ekologickém zemědělství pouze 3 farmy. V roce 2013 jich bylo 3 926 se 496 896 ha a v roce 2016 již 4 243 farem hospodařilo na 506 700 ha a tvořily 9% všech zemědělských podniků. Dle těchto informací lze říci, že trend ekologického zemědělství v ČR pomalu roste. Obdobně to vypadá i v Evropě, kde se velké oblibě v současnosti těší produkty z ekologického zemědělství.
Farmář nemůže ráno vstát a rozhodnout se, že ode dneška se to bude dělat ekologicky. V roce 2013 dominoval v ekologickém zemědělství převážně chov skotu s 213 303 ks, následoval chov ovcí s 101 528 ks. Nutné je zmínit i zastoupení drůbeže s 36 610 ks. Poměrně nízký stav zaznamenal chov koz s celkovým počtem 7 701 kusů. V roce 2016 vzrostl chov skotu chovaného v ekologickém zemědělství na 247 684 ks. Chov ovcí zaznamenal mírný pokles na 101 022 ks na rozdíl od chovu koz, kde se počet chovaných zvířat zvýšil na 1942 ks.
Čtěte také: Specifika ekologického chovu krav
Chov zvířat hraje v rámci ekologického zemědělství nezastupitelnou roli. Uzavřený koloběh by se bez zvířat a bez produkce organického hnojiva těžko obešel. Nejpříznivější složení ekologického hospodaření je rostlinná výroba, která se skládá z orné půdy a TTP (trvalých travních porostů).
Odlišnost ekologického zemědělství od konvenčního je v mnoha aspektech. Jako první je třeba zdůraznit přístup ke zvířatům. Přístup chovatele není individuální, ale skupinový. Preferují se systémové přístupy a priority zdraví a pohody zvířat. Ty jsou kladeny na celé stádo, ne na jednotlivce. Všeobecně platí, že ekologické chovy vynikají důrazem na welfare. Tyto svobody provázejí kompletní chov zvířat. Další zásadou farmáře hospodařícího v ekologickém zemědělství je prevence. Nečeká až se daný problém/onemocnění vyskytne, snaží se mu v každém ohledu předcházet. Soustředí se také na výběr plemene dle klimatických podmínek farmy. Ve většině případů se nevybírají vysoce prošlechtěná plemena, která jsou směřována na vysokou užitkovost.
Ekologické zemědělství disponuje dvěma druhy ustájení. První je celoroční ustájení na pastvině, které je obvyklé hlavně v chovu masného skotu. Druhé povolené ustájení je ve stáji s přístupem do výběhu či na pastvinu. Tento systém se využívá hlavně u dojného stoku. Stáj musí být vybavena dostatečným prostorem k odpočinku. Místo odpočinku musí být suché a vystlané slámou nebo jiným přírodním materiálem. V ekologickém zemědělství není povoleno, aby zvíře bylo trvale uvázáno celý den.
Krmit se smí pouze krmivem pocházejícího z ekologického chovu, což je ustanoveno od 1. 1. 2008. V nejlepším případě by měla být hlavní část krmné dávky složena z objemného krmiva přijímána pastvou.
Dále je zakázáno přenášení embryí, podávání stimulátorů růstu, využívání hormonální synchronizace říje a hormonálních preparátů na stimulaci říje a ovulace, zkracování ocásků a odstraňování zubů, odrohování rohů a zkracování zobáků. Zakázána je také preventivní nebo paušální aplikace antibiotik. V případně nutnosti použití musí být dodržena dvojnásobná ochranná lhůta, než v konvenčním zemědělství.
Čtěte také: Podmínky chovu koz v bio kvalitě
Nová pravidla pro zemědělství v EU letos přinášejí změny. Dotace budou podporovat hospodaření s ohledem na přírodu, prevenci a ochranu před změnami klimatu, posílení konkurenceschopnosti, rozvoj venkova, vědu a výzkum i generační obměnu v zemědělství. Zemědělci budou letos podávat jednotnou žádost o hlavní dotace od 17. dubna. Evropské zemědělství by se mělo v příštích pěti letech rozvíjet tak, aby zajistilo obyvatelům dostatek zdravých potravin, pečovalo o přírodu a zároveň pomáhalo zvýšit konkurenceschopnost zemědělců a potravinářů.
V programovém období 2023-2027 se změní některá pravidla nárokových dotací. V přímých platbách je nově definována základní podpora příjmu pro udržitelnost, tzv. BISS platba, která představuje stabilizační příjem pro aktivní zemědělce obhospodařující minimálně 1 hektar zemědělské půdy. Nově je také zaváděna redistributivní podpora poskytovaná všem žadatelům na prvních 150 ha. Podporu malých zemědělců přináší samostatný dotační titul určený pro žadatele hospodařící na zemědělské výměře do 10 hektarů. Nová jsou také celofaremní ekoschémata. Základní ekoplatba je zaměřená na podporu postupů prospěšných pro životní prostředí a udržitelnost, prémiová platba podporuje navíc neprodukční plochy a posílenou ochranu vodních toků.
Podle schváleného Strategického plánu musí být všichni žadatelé aktivními zemědělci. Tuto podmínku splní na základě administrativních kritérií téměř 99 % žadatelů, zbývajících pouhých 400 žadatelů podmínku naplní příjmovým testem.
Významnou novinkou bude monitoring zemědělských ploch prostřednictvím družic. Jde o inovativní způsob prověřování naplnění dotačních podmínek. Žadatelé budou mít přístup do nového Portálu AMS, v němž získají přehled o dílech půdních bloků a k nim navázaným žádostem o dotaci, Portál je také upozorní na povinnost naplnit dotační podmínku. A hlavně zde budou informace o výsledcích monitoringu ploch prostřednictvím družic. Žadatel tak uvidí v tzv. semaforu, zda dotační podmínku naplnil (zelená barva) či nenaplnil (červená barva).
V případě, že družice neposkytne dostatečné informace, zobrazí se oranžová barva a žadatel bude moci s pomocí mobilní aplikace GTFoto poslat geotagovanou fotografii prokazující splnění podmínky. Aplikace bude pro žadatele zdarma pro systémy iOS i Android. Zasláním fotografie tak může žadatel Fondu doložit, že podmínku splnil.
tags: #chov #skotu #dotace #ekologické #zemědělství #podmínky