Chronické znečištění vod: Příčiny a následky

Voda je pro život nepostradatelná. Její konzumace je zdraví prospěšná, má význam pro správnou hydrataci organismu, a spolu s ní jsou doplňovány rozpuštěné minerální látky, vápník, hořčík, fluoridy, jod a další prvky, které se z vody v mnoha případech vstřebávají lépe než z potravy. Doby, kdy voda byla tak čistá, že se každý pocestný mohl bez obavy napít z potůčku, jsou už minulostí. Proto si musíme dávat pozor, co pijeme.

Voda v českých řekách je výrazně čistší než v druhé polovině minulého století, přesto se najdou silně znečištěné toky. Důvodem je nedostatečné čištění odpadních vod a klimatické extrémy, uvedla společnost TopGis, která se věnuje přípravě adaptačních plánů pro obce a města.

Příčiny znečištění vod

Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění. Nejčastější zdroje tohoto znečištění jsou především čistírny odpadních vod, ale i odpad z domácností a továren. Jedná se ale i o znečištění, které pochází ze zemědělského hospodaření, z atmosférických látek a z erozních splachů z povrchu. Výrazným zdrojem kontaminace vody u plošného znečištění jsou látky obsazené v hnojivech, které se běžně používají při zemědělství. Havarijní znečištění je zkrátka únik závadných látek do vody při nějaké havárii (jako například tanker, ze kterého unikne ropa do moře). Havárie jsou nejvíce způsobené dopravou. Nejčastěji unikají ropné látky, odpadní vody, a chemické látky.

Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu je znečištění řek nejhorší na jižní Moravě. Týká se to hlavně říček s nižším průtokem, do kterých proudí množství odpadních vod z přilehlých obcí. Podle odborníků řekám nejvíce škodí sloučeniny dusíku a fosforu. Pokud se bavíme o fosforu, který je jedním z největších problémů našich povrchových vod, jsou hlavním původcem nečištěné nebo nedostatečně čištěné odpadní vody z měst a obcí.

Řeky a jejich ekosystémy ohrožují i farmaka, která se do vody dostávají ze zbytků léčiv nebo antikoncepce, nebo domácí chemie, kosmetické a hormonální přípravky či mikroplasty. Přítomnost zmíněných látek ve vodách může ohrozit správný vývoj a reprodukci ryb, rizikem je podle odborníků ale i pro člověka.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Velmi nebezpečné je znečišťování podzemních vod, které má velmi dlouhodobé následky. Dochází k němu zejména při přehnojování polí, při ropných haváriích.

Specifické znečišťující látky:

• Průmyslové odpadní vody, látky vyplavené z polí i nečistoty z dopravy: Znečišťují potůčky, potoky, řeky, přehrady, rybníky, jezera (povrchovou vodu).
• Jedovaté látky: Ničí život ve vodě a narušují, až znemožňují samočisticí procesy ve vodě.
• Detergenty: Jedná se o čistící a mycí prostředky, které obsahují tzv. tenzidy, tedy povrchově aktivní látky, které zabraňují výměně plynů a jsou jedovaté.
• Polychlorované bifenyly: Tyto látky jsou součástí mazadel, nátěrových hmot a hydraulických kapalin. Jedná se o toxické a karcinogenní látky, které se hromadí v tukové tkáni.
• Těžké kovy: Kovy se do vodních toků dostávají z odpadů a imisí.
• Splavování zbytků hnojiv z polí: Vede k přemnožení řas a vodní hladina jimi zarůstá. Tím se znemožní výměna plynů mezi vodou a ovzduším. Přitom ve vodě ubývá kyslík, protože se spotřebovává na hnilobné procesy. Voda se stává mrtvou.

Důsledky znečištění vod

Ke znečišťování moří a oceánů dochází jednak námořní dopravou (zejména při haváriích ropných tankerů), jednak znečištěnými vodními toky. V takto znečištěných mořích a oceánech se snižuje odolnost a zdravotní stav organismů, často je znemožněno koupání, narušena výměna kyslíku a oxidu uhličitého mezi vodou a ovzduším, což může mít dalekosáhlé důsledky i pro život na souši a tedy i na celé Zemi.

Znečištěná voda způsobuje nemoci. Nebezpečná voda každoročně způsobí onemocní přibližně jedné miliardě lidí. Mezi nemoci šířené nebezpečnou vodou patří cholera, giardia a tyfus.

Když znečištění vody způsobí rozkvět řas v jezeře nebo mořském prostředí, šíření nově zavedených živin stimuluje růst rostlin a řas, což zase snižuje hladinu kyslíku ve vodě. Tento nedostatek kyslíku, známý jako eutrofizace, dusí rostliny a zvířata a může vytvářet „mrtvé zóny“, kde jsou vody v podstatě bez života. Chemické látky a těžké kovy z průmyslových a komunálních odpadních vod také kontaminují vodní toky. Tyto kontaminanty jsou toxické pro vodní organismy - nejčastěji snižují délku života a reprodukční schopnost organismu - a dostávají se do potravinového řetězce, když dravec žere kořist.

Rizika spojená s pitnou vodou

• Mikrobiologická rizika: Mikroorganismy mohou způsobit akutní průjmová onemocnění (salmonelózy, bacilární úplavici), virové hepatitidy a další. Nefekální patogeny (Legionella sp., Pseudomonas aeruginosa) mohou způsobit legionelózu, infekce kůže, oční rohovky a další.
• Chemická rizika: Dusičnany a dusitany mohou způsobit methemoglobinémii, olovo poškozuje nervovou tkáň, arzen způsobuje poškození kůže a cév a zvyšuje riziko rakoviny. Vedlejší produkty dezinfekce (THM) mají karcinogenní účinky. Pesticidní látky mohou poškodit játra, ledviny nebo krvetvorbu, narušit hormonální a reprodukční systém.
• Radiologická rizika: Radon ve vodě se uvolňuje při sprchování a koupání a jeho rozpadové produkty mohou mít karcinogenní účinek na dýchací systém.

Prevence znečištění vod

Mnoho lidí na celém světě si uvědomuje velké problémy s vodou. Vodohospodáři se snaží mít pod kontrolou výpustě do vodních toků a odhalovat ty, které fungují nelegálně a jsou pro řeky nejrizikovější. Samotnou výpusť lze touto metodou ale odhalit jen ve chvíli, kdy v ní zrovna proudí voda.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

S její ochranou by měl ale začít především každý sám u sebe:

• Vlhčené ubrousky, vlhčený toaletní papír, hygienické potřeby, dětské pleny, separační pleny, vatové tyčinky a jiné čistící textilní materiály nepatří do záchodové mísy.
• Lehkomyslná likvidace olejů, tuků, barev, ředidel, čističů a jiných chemikálií z domácností vyléváním do záchodů a odpadů může způsobit rozsáhlé škody v čistírnách odpadních vod a v našich vodních tocích.
• 50 % chemikálií, které jsou určeny trávníkům, zahradám a úrodě na ochranu před hmyzem a škůdci nebo na zvýšení růstu, končí v podzemních a povrchových vodách.
• Nezapomeňte, že používání solí na sypání chodníků a cest v zimě, může znečistit podzemní i povrchové vody.

Stát by měl motivovat zemědělce k tomu, aby změnili svou praxi, snížili využívání pesticidů a tím také kontaminaci vodních zdrojů. Hlavní součástí plánu adaptačních opatření republiky musí být vodní kostra krajiny a ochrana zdrojů vody.

Pokud nezavedete preventivní opatření pro nakládání s nebezpečným odpadem ve stavebnictví, může to mít přímý dopad na zaměstnance a lidi žijící v okolí. Znečištění může z dlouhodobého hlediska způsobovat nezvratné poškození zdraví, v některých případech dokonce velmi závažné.

V případě využívání studny lze doporučit analýzu základního chemického rozboru cca 1x ročně, a to v rozsahu: bakteriologický rozbor, Fe, Mn, pH, CHSK-Mn, Ca, Mg, dusičnany, dusitany, As, pH, chloridy a sírany.

Tabulka: Doporučený rozsah analýzy vody ve studních

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

tags: #chronické #znečištění #vod #příčiny #a #následky

Oblíbené příspěvky:

• Zajímavosti Chalkidiki
• Zbavte se ucpaného odpadu snadno a rychle
• Stabilita životního prostředí
• Objednání kontejneru na suť
• Jarní portréty - jak na to?