Cichlida ocasooká, vědecky známá jako Cichla ocellaris, je sladkovodní ryba, která pochází z tropického regionu Jižní Ameriky. Je známá také pod názvem paví bas.
Cichlida ocasooká (Cichla ocellaris) je velký druh paprskoploutvé ryby z čeledi vrubozobcovitých. Žije v Jižní Americe v povodí Marowijne v Surinamu a v povodí Essequibo v Guyaně.
Skvrna na ocasu, která dala této rybě její jméno, je významným znakem tohoto druhu - jedná se o velkou kulatou skvrnu, která vypadá jako očko. Své druhové jméno si vysloužila podle své oční skvrny na ocase, jako má např. vrubozubec paví (Astronotus ocellatus).
Je to poměrně velká ryba, která může dosáhnout délky až 70 cm, a vážit i přes 10 kg. Dosahuje délky 45 - 55 cm a váhy 6,8kg.
V přírodě žijí ve velkých řekách, jezerech a přítocích, kde se zdržují především v blízkosti dřevin a rostlin.
Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?
Je to dravý druh cichlidy, který se živí rybami. Ryby napadá zpravidla ze zálohy. Je to dravý druh cichlidy, který loví ryby v celém vodním sloupci. Ryby napadá ze zálohy.
Je to jedna z nejkrásněji vybarvených obřích cichlid.
Tato ryba je populární mezi akvaristy kvůli svému vzhledu a chování. Je však potřeba vědět, že cichlida ocasooká je dravá ryba a vyžaduje dostatečně velké akvárium.
Pro chov je to náročná ryba, která potřebuje nádrž o délce nejméně 3 m, spíše více. Pro chov je to náročná ryba, která potřebuje mít akvárium o délce 3 metrů. Vhodná proto do výstavních nádrží v zoo či podobných zařízeních. Jinak je to ryba pro experty specializující se na chov velkých ryb, kteří jsou schopni zajistit potřebnou potravu v podobě živých ryb.
Cichlida ocasooká je také známá svým zajímavým rozmnožovacím cyklem. Samice klade vejce na ploché kameny nebo jiné povrchy, kde je samčí ryba oplodní.
Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě
I přes svou popularitu v akvaristice, jsou cichlidy ocasooké často ohrožovány ničením jejich přirozeného prostředí, zejména v důsledku těžby, zemědělství a výstavby přehrad.
Všežravec, s převahou masité potravy. Živé ryby, žížaly, švábi, cvrčci. Samec má po dosažení dospělosti na hlavě tukový hrbol. Odchov se snad zdařil v některém obřím akvárium. Může být v akváriu s podobně velkými rybami.
Na začátku se spíše jako varování zmíníme o cichlidách rodu Cichla. Existuje jich 15 druhů, přičemž devět z nich bylo vědecky popsáno teprve v roce 2006. Dorůstají podle druhu 50-100 cm a ve své domovině patří k oblíbeným konzumním rybám. Vzhledem ke své velikosti to vlastně vůbec nejsou akvarijní ryby.
Na druhé straně to jsou velmi atraktivní zvířata, a tak se čas od času objevují i v akvarijních importech, a to už více než 100 let. Zatímco v obřích výstavních nádržích veřejných akvárií či zoologických zahrad budí zaslouženou pozornost, do bytových nádrží se nehodí. Problémem není jen jejich velikost jako taková, ale také, pro někoho možná překvapivě, plachost, resp. lekavost těchto ryb, která se zvyšuje s jejich velikostí. Když k tomu připočteme značnou žravost, nutnost živé potravy a výraznou teritorialitu v době rozmnožování, dospějeme k výše uvedenému závěru. Jedním z nejmenších druhů je cichlida jednooká (Cichla monoculus), dorůstající „jen“ 50-60 cm, u níž lze uvažovat o dlouhodobém chovu v nádrži o objemu alespoň 1500 l.
Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě
tags: #cichlida #ocasooka #ve #volne #prirode