Cichlidy v přírodě: Rozmanitost a výskyt

Cichlidy (Vrubozubcovité - Cichlidae) jsou čeleď ostnoploutvých paprskoploutvých ryb. Ryby čeledi Cichlidae se v posledních letech těší zaslouženě stále větší a větší oblibě a souvisí to bezesporu s tím, jak široký okruh ryb zahrnuje.

Cichlidy se přizpůsobily nejrůznějším ekologickým podmínkám. Některé žijí v rychletekoucích vodách, jiné v brakické vodě a některé dokonce v sodných jezerech, kde má voda pH až 10,5, které jiné ryby nepřežijí.

Spolu s přizpůsobením se určitým podmínkám se u cichlid vyvinuly velmi rozmanité a pozoruhodné rozmnožovací mechanismy. Rozlišují se na dvě velké skupiny na ty, které se vytírají na nechráněný substrát a na ty, které se vytírají do úkrytu.

Druhy cichlid

Cichlid existuje celá řada, a proto si může vybrat opravdu každý - ryby malé či velké, agresivní či klidné, masožravé, všežravé či rostlinožravé, ryby do měkkých vod nebo naopak tvrdších.

• Druhy vytírající se na nechráněný substrát: Tyto druhy se vytírají na kameny nebo na rostliny. Snůška bývá značně velká a může čítat až několik tisíc jiker. Jikry jsou malé, oválné, průhledné nebo s ohraným zbarvením. Širší stranou jsou přichyceny k podkladu. Pohlavní rozdíly mezi samcem a samicí jsou málo zřetelné.
• Druhy vytírající se do dutin a úkrytů: Tyto druhy kladou větší a barevnější jikry než předešlé druhy. Vytírají se na nechráněný substrát. Snůšky jsou však menší a počet jiker bývá maximálně 200 ks. U této čeledi je velmi vyvinut pohlavní dimorfismus. Vyvinuli se v různých rodech a rozlišují se na ovofilní a larvofilní.

Cichlidy z jezera Tanganika

Jednou z ikon mezi cichlidami z jezera Tanganika je pestřenec tanganický (Neolamprologus brichardi) přezdívaný občas i u nás podle svého německého názvu „princezna z Burundi“.

Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?

Mírumilovné ryby, dorůstající většinou kolem 8, maximálně 10 cm, jsou vhodné i pro akvaristy, kteří s chovem tanganických cichlid teprve začínají. Pokud mají k dispozici vhodnou vodu, polotvrdou a zásaditou, a správně zařízenou nádrž s větším množstvím kamenů a skalek, jež poskytnou rybám úkryty a také jeskyně ke tření (rostliny nutné nejsou), budou se v ní i množit.

Na prvním místě je třeba jmenovat pestřence skvělého (Neolamprologus pulcher). Celý zmíněný druhový komplex se v literatuře označuje podle těchto tří druhů - nejčastěji jako „komplex Neolamprologus-brichardi“ či „komplex Neolamprologus-pulcher“, nejsprávnější je však označení „komplex Neolamprologus-savoryi“.

Do druhového komplexu Neolamprologus-savoryi postupně přibyly tyto druhy: pestřenec jemný (Neolamprologus gracilis), pestřenec modrooký (Neolamprologus marunguensis), pestřenec nádherný (Neolamprologus splendens) a pestřenec stejnobarvý (Neolamprologus falcicula), v jehož případě jde zřejmě o tzv. superdruh skrývající v sobě několik podobných, ale různých druhů.

Velmi podobní si jsou pestřenec modrooký a pestřenec jemný. Pestřenec jemný má mimořádně dlouze protáhlé okraje ocasní ploutve, někdy i ploutve hřbetní a řitní, a má nižší tělo, takže působí štíhlejším dojmem (výška těla odpovídá 28-29 % jeho délky).

Terčovci

Terčovci (Symphysodon) jsou označovány za „krále akvarijních ryb“. Existují stovky pestrobarevných druhů terčovců. Původní divoké formy terčovců jsou dvě - Symphysodon discus a Symphysodon aequifasciatus.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě

Tyto formy se dělí do poddruhů, které se od sebe liší pouze svým vzhledem a oblastí výskytu - terčovec červený, terčovec zelený, terčovec hnědý a terčovec modrý. Barvy terčovců jsou závislé také na jejich náladě a denní době. Ráno, po zapnutí osvětlení akvária, jsou terčovci světlí.

Terčovci jsou cichlidy, dochází tedy mezi nimi k bojům o revíry. Ryba, která boj o revír vyhrála, září krásnými jasnými barvami. Poražená ryba ukazuje světlé barvy a pruhy. Během námluv je pár ryb vybarven jasnými zářivými barvami.

Zbarvení terčovců

• Terčovec modrý: Základní zbarvení terčovce modrého je hnědavé. Na rozdíl od terčovce hnědého má terčovec modrý silné modré podélné pruhování přes hlavu, břicho a záda.
• Terčovec hnědý: Základní barva terčovce hnědého je žlutohnědá až tmavohnědá s devíti tmavými pruhy přes tělo. Nejvýraznější je pruh vedoucí přes oko. Na hlavě a hřbetních a břišních ploutvích je podélně světle modře pruhovaný. Hlavním místem výskytu je oblast v okolí města Belem.
• Terčovec zelený: Barva terčovce zeleného je zelenavá s devíti téměř stejnými příčnými pruhy. Na hlavě a ploutvích je jasně zeleno-modře pruhovaný. Některé formy mohou být zeleno-modře pruhované po celém těle. Barva očí je žlutá, jantarová nebo červená. Terčovec hnědý se vyskytuje především v Lago Tefé.
• Terčovec červený: Základní barva terčovce červeného může být od fialové přes žluto-hnědou až po bledě modrou. Přes celé tělo mají podélné vlnovité linie se světle modrým až tyrkysovým leskem. Barva na hlavě a ploutvích je výraznější. Uprostřed těla vede výrazný široký černý pruh. Nejčastěji se vyskytují u Ria Negro.

Skaláry

Skaláry jsou velké ryby vyžadující prostorná a vysoká akvária s velmi čistou vodou. Aby ryby dobře rostly a vyrostly jim krásné a nepřehlédnutelné ploutve, mělo by být akvárium vysoké minimálně 50 centimetrů. Akvárium pro větší druh skalár - skaláry vysoké, by mělo být vysoké minimálně metr. Akvárium osaďte rostlinami u jeho zadní strany.

Skaláry nejsou náročné na složení vody. Vyhovuje jim měkčí až polotvrdá voda s neutrálním pH. V kyselé vodě by během krátké doby došlo k onemocnění ryb krupičkou. Čistotu vody zajistí výkonná filtrace. Ideální jsou dvě filtrační jednotky umístěné na protilehlých stěnách akvária. Skaláry jsou klidné ryby vyžadující klidné prostředí bez rušivých faktorů. Skalára amazonská je velmi lekavá a náchylná na vyšší hlučnost až do té míry, že stresem z leknutí může uhynout.

Výskyt akvarijních ryb ve volné přírodě na Slovensku

V téměř každé termální vodě žijí akvarijní ryby a živočichové, ať už se jedná o termální pramen, nebo vodu z chladící věže jakékoli elektrárny. Stačí si vyhledat tyto místa a zajet se tam podívat.

Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě

Některé lokality na Slovensku, kde se vyskytují akvarijní ryby:

• Chorvátsky Grob
• Bojnice
• Kamenná Poruba
• Piešťany (kúpeľný park, malé jazierko s teplou vodou)

V Piešťanech jsou statisíce pávich očiek a molynéziek, nájdete tam rôzne mutácie, aké ste ešte nevideli, a nájdete tam aj tisíce poteru,ktorý sa lahšie chytá,stovky korytnačiek.

Chov cichlid v akváriu

Pokud se rozhodnete v přírodním akváriu chovat velké cichlidy jako skaláry a terčovce, je třeba jim zajistit velké akvárium s velkými a výkonným filtrem. Není to pouze z důvodu jejich velikosti, ale hlavně z důvodu jejich požadavků na stravu. Jedí totiž hodně a často se dokrmují i živými červy.

Pokud by byla nádrž malá a filtry slabé, brzy by se voda začala kazit a ztratila by svou průzračnost. Také dostatek rostlin přispívá ke správné kvalitě vody. Jsou to v podstatě takové malé filtry. Větší množství rostlin v layoutu je výhodou a ryby se budou také cítit lépe. Je třeba mít na paměti i to, že tyto ryby vyžadují velký prostor na plavání, proto tomu uzpůsobte i layout. V takovém případě je vhodné užít Echinodory nebo Microsorum, které se nemusí příliš často stříhat a navíc si budou terčovci a skaláry připadat jako v jejich domovině v Amazonii.

Rozmnožování terčovců a skalár

Terčovci se začínají pářit přibližně od 16 měsíců věku. Můžete počkat, až terčovci sami vytvoří pár nebo si pár zvolit. V akváriu rybám vytvoříte pomocí větví a kořenů příjemné prostředí s dostatkem úkrytů, aby ryby měly klid.

Velmi důležitý je správný chemismus vody s malou vodivostí. Ryby se třou obvykle po tom, co vyměníte v akváriu větší množství vody a dojde k ochlazení vody v akváriu o 2 až 3°C. Konstantní teplota vody v akváriu by měla být 30°C. Filtrace by měla být zajištěna molitanovými filtry, které nemohou nasát malé rybky.

K vytření můžete terčovcům přichystat obrácené květináče nebo vytírací kužele. Než se ryby vytřou, místo velmi pečlivě vyčistí. Samička řadu za řadou klade jikry a sameček je průběžně oplodňuje. Najednou naklade 150 až 250 jiker. Abyste zabránili terčovcům v sežrání jiker, ochraňte je drátěným košem. Plůdky se z jiker vylíhnou asi po třech dnech. Po 4 až 5 dnech se plůdek rozplave.

Než se plůdky rozplavou, drát odstraňte. Rodiče se o ně starají, ovívají je a často je přenášejí. Ze začátku se rybky živí kožním sekretem rodičů, později je potřeba dokrmovat je například čerstvě vylíhlými artemiemi (žábronožkami solnými) a krmivem, které je přímo určené pro malé terčovce. Potrava podporuje růst. Proto ryby krmte, kdykoliv je to možné.

Dobu vhodnou pro rozmnožování skalár poznáte podle změn v jejich chování. Rybí pár si vybere místo pro nakladení jiker, které začne čistit. Pár odlovte a přesuňte do vytíracího akvária. Během 2 až 3 týdnů samička naklade 300 až 1 000 velkých šedohnědých jiker na list rostliny, stěnu akvária, plochý kámen nebo kousek dřeva a samec je oplodní.

Potěr se vylíhne za 2 až 4 dny. Rybky je potřeba dobře krmit, aby nedocházelo k tomu, že si budou vzájemně okusovat ploutve. Pokud skaláry nejsou stresované, své čerstvě vylíhnuté potomky nežerou a mohou tedy s nimi zůstat v akváriu až do doby, než se potěr rozplave, k čemuž dojde za 3 až 7 dnů po vylíhnutí. Poté je potřeba dospělé skaláry odlovit, aby rybky nesežraly.

tags: #cichlidy #ve #volne #prirode #vyskyt

Oblíbené příspěvky:

• Je každý z nás zodpovědný za klimatické změny?
• Technická prohlídka Nymburk
• Přeprava v Praze a okolí
• Objevte Severní Tunisko
• O ekologickém přístupu v psychologii