Příprava českého zemědělství na klimatické změny pro pěstování cílek

Již 3 týdny pustoší Jižní Kalifornii požár Thomas. Třetí nejrozsáhlejší v dějinách této oblasti. Živel dosud zničil více než 700 domů a vyžádal si nejméně 2 lidské životy. Škody jdou do desítek milionů dolarů.

Řešení má přizpůsobit se. To je to, co se ozývá stále častěji, že prostě proti těm klimatickým změnám je velmi obtížné bojovat. Už protože těžkou energetiku, to znamená to gro té energetiky, ty 2 třetiny té evropské nebo světové energetiky prostě nezměníte ze dne na den. To trvá 20 nebo 30 let. Takže pomaloučku přicházejí dopady, které prostě nějakým způsobem proměňují náš svět a jsou místa, kde ty dopady jsou citlivější, což je USA nebo sever Evropy nebo naopak jako úplně ten jih té středozemní Evropy taky.

Právě na ty klimatické změny se snažil poukázat jeden fotograf, který nedávno zveřejnil snímek umírajícího ledního medvěda. Chtěl vlastně ukázat na umírá hlady, takže pak i čelil třeba kritice, proč mu nějak nemohl.

Podle údajů agrární komory kvůli letošnímu suchu přišly hlavně na Moravě naši zemědělci až o 12 miliard za předloňské sucho. Stát vyplácel přes miliardu. Stát nyní chce, aby zemědělci se více chránili před těmi různými pohromami a to lepším pojištěním. Tam se zvyšuje ten příspěvek od státu.

Včera jsem se bavil s kamarádem, který okopával diendorfský zlom. To je zlom, který se táhne z východní Alp na jižní Moravu. Právě má to význam pro stabilitu jaderné elektrárny Dukovany. On říkal, no víš my jsme kopali na Znojemsku a já sonda byla 7 metrů hluboká, šla dolů na rostlou skálu a v celým profilu byla úplně suchá.

Čtěte také: Klimatické změny: Důsledky

Víte, my když mluvíme o klimatické změně, tak máme automaticky na mysli oteplování, ale už na příkladě té Kalifornie jsme si ukázali, že to znamená výskyt nějaké anomálie, která může bejt hodně dlouhodobá a nepříjemně ovlivnit vlastně podnebí, počasí v celém regionu. Tým vědců zkoumal a byla to velmi zdlouhavá a obtížná práce, na satelitních snímcích rozložení mraků mezi lety 1983 až 2009.

Zjistili, že z těch středních šířek, méně na jižní polokouli, ale víc na jižní polokouli a zejména teda v té atlantské oblasti je těch mraků mnohem míň. To znamená slunce svítí víc, přispívá maloučko k oteplování, spíš k letnímu oteplování. Subtropy se šíří maloučko k nám jako na sever. Jo to je ta jižní Morava. A zároveň ale dráhy bouří, které se víc držely na jihu, se posunují na sever. A ty vyplývá z toho jako jedna věc, pokud se jedná doopravdy o trend, jakože ano. To, že stín bude čím dál tím vzácnější.

U klimatu nikdy nevíme. Jo klima je definováno jako průměrné stavy v počasí dejme tomu, po dobu, za dobu 30 nebo 35 let. A ve středoevropském klimatu se uplatňují takové zhruba 30 až 50 leté periody nebo před jako silným vlivem člověka se uplatňovaly, kdy to počasí fluktulovalo a ještě mezitím to bylo rozděleno na další fluktulace.

Všechno na světě je cyklický. Všechno je založený na sinusoidě. Prostě já nevím, naše emoce nebo finanční krize. Jo jedná se, nebo historie vůbec, nebo emoční vyrovnávání se s válkou nebo tohle to. Vždycky je nutné prostě uvažovat, že jsou ty období klidu a neklidu a sama si odpovídat, že jsme možná víc teďka v tom období maloučko jako neklidu. A já jsem dneska ráno, jak jsem jel do rozhlasu, tak jsem si vzpomněl na Masarykovo heslo, on říká "rozčílení není program". Tak jsem si jenom uvědomil, kolik rozčílení je v těch debatech prostě, co dělá pan Babiš, co nedělá, co by měl dělat. Jo jak je to s tou důvěrou a tak dále.

Pokud se situace uklidňuje, tak už je to možná vliv těch Vánoc. Jo Vánoce vždycky zneklidňují, a jak se to blíží k tomu štědrému večeru, tak dochází k tomu zklidnění a už tak den, dva před tím štědrým večerem to zklidnění je cítit vyloženě jako, jako ve vzduchu.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje těžbu uhlí?

No, k neklidu je důvod vždycky jo, protože jak se říkalo, na šachtě jenom blbec se nebojí. Jo a no, ale důležitý je, aby tenhle ten neklid se přelil spíš takový jako uvažování o budoucnosti, jak zacházet, co dělat v případě třeba nějaký krize.

Mně se teďka spíš jedná o ten návrat stromů do krajiny. Jo už jsme si asi říkali tady víckrát, ale stojí za to, to zopakovat, že když je léto a doopravdy vlna veder, tak protože strom je něco jako, já nevím 3 klimatizace zapnutí tím, jak odpařuje vodu, tak pod stromem je teplota dejme tomu o 8 stupňů nižší, když ty teploty jsou nad 30. To znamená, je to velmi jako podstatný. Jo je rozdíl sedět pod stromem, nebo pod slunečníkem. A právě s tímhle tím počítají takové ty staronové evropské způsoby agrolesnictví. To je takovej hybrid, protože dneska my máme půdu dělenou na zemědělskou, že jo a lesnickou. Jo a to agrozemědělství to je něco jako velmi jako prastarého, co se do dneška praktikuje zejména ve středozemní oblasti. To znamená to jsou ty olivové háje a dole se pasou zvířata.

V malém měřítku. Ta situace maloučko mně připomíná situaci v energetice. To znamená ty velký zdroje furt budou dávat 60, 70 procent toho, co potřebujeme dalších 20 nebo 30 let. A do toho přichází ta alternativa dejme tomu dneska těch 10, 12, 15 výhledově 20, ale asi ne více jak 30 procent energetiky z těch malých lokálních alternativních zdrojů a vlastně nakombinování obou systémů. A u zemědělství je situace taková, že velké podniky dneska zemědělské vyrábí víc jak 10 procent produkce. To znamená mají nejsilnější lobisty. Mají nejsilnější snahy o monopolizaci jo a teďka co se těma 10 procentama, jak můžou jako konkurovat chytrostí teda a tou přidanou hodnotou, že prostě z toho mlíka udělají ty sejry, pokud jim směrnice domluví, ale oč se jedná teda v tom agrolesnictví.

Představte si nějakou pasenku někde, já nevím v Beskydech, že jo a tam typicky teda švestky, který jsou tak jako rostou daleko jako od sebe. Pod tím je tráva a tam se pasou ovečky. Anebo místo tý trávy tam máte políčko, posléze teda políčko z brambory. Jo a vlastně využíváte toho, že zvířata vám vypásají zem, že nad tím máte, obvykle jsou to celokmeny. Vysoké kmeny prostě ovocných stromů, anebo ale tam taky můžete mít normální stromy na palivové dříví. Můžete zvířata živit, jak se to živilo dřív listy. Jo to znamená jedná se o pečlivé sladění množství zvířat, pozemků, stínů, který ty stromy poskytují, zabraňují těm vlnám veder, přinášejí s sebou rosu. To je taky začíná být podstatné. Lépe zadržují sníh jo.

Takže jedna z těch možností, ale ne proto obrovské velké zemědělství, tak daleko ještě nejsme. Jo ale pro tu alternativu, pro těch 10 procent je větší zavádění těch agrolesnických postupů. A pokud se osvědčí, tak se dá jít dál. A je to taková věc hodně jako evropská. Já jsem si vzpomněl na Maďarsko a na Mangalice. Mangalice je velký tučný prase, který z dálky vypadá jako ovečka totiž jo. Je doopravdy porostlý srstí, je to teďka velkej hit ale vlastně jenom takovej kulinární hit, ale jsou to zvířata, která se pásla v lese. Lesní pastva a celou zimu vlastně byli venku. U nás jsou podobný odrůdy, já myslím, že třeštický prase a podobně.

Čtěte také: "Věk nerovnováhy" a klima

Ona to bylo vidět ještě nedávno v Rumunsku nebo obecně na Balkáně ty velké pastevní krajiny. To byly velké rozvolněné plochy se starými stromy. Zvířata potřebují stín těch stromů, podobně jako člověk jo, to zase ta paralela nejde tak jako daleko. Ty stromy leckdy to vidíte ještě na Slovensku jsou dneska teda většinou pokryté mladým lesem. Jsou to stromy takových jako divných tvarů. Jsou velmi jako osobité. Ty zvířata se o ně totiž drbou. Jeleni o otloukají parohy a podobně. Takže jsou to takový jako velmi individuální krásný stromy, který se dneska rozpadají. Ano, je v tom prostě nějakej kus toho pravěku, toho, že lidi v tý době neměli syntetický hnojiva. A potřebovali prostě přežít a potřebovali mít malý uzavřený soběstačný celky.

Já si pamatuju, že jo ze svého venkovského dětství, jak všichni příbuzní měli králíky jo. A dopad králíků na krajinu je ten, že prostě je musíte krmit tou trávou, takže vysekáváte všelijaký ty meze a máte víc květnatejch luk. Jo to znamená de facto králík, kterýho jako dítě, jídlo jsem neměl moc rád jako mnoho jinejch teda dětí. Tak co uděláme, že jo v neděli k obědu, no zabijem králíka. Jo to takový bylo jako typický, že jo.

Někdy před 5 nebo 7 lety jsme se bavili o tom a víckrát, jak půda v České republice je laciná, že půda vlastně v zemích Evropské unie a zejména ta půda té vysoké bonity, když máte půdu vysoký bonity, tak totiž máte mnohem menší energetický vklady do ní na orání a podobně. A získáte jako mnohem větší úrodu. Tak jsme se bavili o tom, že ta půda je tam pětkrát, sedmkrát dražší a že ten růst cen půdy musí nastat i u nás. Řada lidí si to uvědomila a začala většinu velký firmy a nebo prostě takový ty najatí lidé, kteří vlastně potichu jo bez velkýho halasu začali skupovat vlastně zemědělskou půdy a teďka už o ní teprve teďka začíná být jako nedostatek, přetlačování.

Studoval jsem materiál Evropské komise o budoucnosti zemědělství v Evropě a byl jsem jako otrávenej takovým jako jemným lobistickým tlakem. A uvědomil jsem si jednu jako zajímavou věc, a to že, když v televizi vidíte takovýho toho slizkýho prolhanýho bankéře, tak to nebo politika, tak to hned poznáte jo. Ale českej sedlák nebo obecně evropskej sedlák je taky hrozně mazanej akorát, že prostě jak má na sobě ty monterky, a je žoviální, tak vypadá tak jako, že mu jako všechno vlastně věříte.

Zpátky dostat vodu jako to národní bohatství. Dokonce města, jako Paříž, vykoupily vlastně ty vodovodní sítě a budou se o to starat. Neřeknu přesně rok, ale není to tak dlouho, já nevím, 10, 15, 20 let, kdy průměrná spotřeba vody u nás byla nějakých 175 litrů, teďka je 88, v některých lokalitách 90 až 100 litrů.

S těma cenama je to tak, že kdysi dávno bývala cena vody, dejme tomu, okolo koruny za kubík, koruna ale tehdy byla víc a dneska je to okolo těch, já nevím, 80 nebo 85 korun za kubík. Jsou v tom započteny různé náklady, především jako rekonstrukce je čím dál tím dražší, jo, ale já se domnívám právě na základě těch amerických firem, že většina těch rekonstrukcí nebo peněz vrážených do údržby, je, je velmi malá. V Americe to číslo, které by potřebovali, má tolik nul, že jsem nebyl schopen to vůbec přeložit jako do nějakýho rozumnýho jako jazyka jako matematickýho a podobná situace bude pravděpodobně všude. Na druhou stranu se zvyšují ceny úpravy vody. Úprava vody je mnohem lepší, je mnohem důkladnější, to je jako důležitý si jako uvědomit. Čističek je mnohem víc. To znamená, zase to má tyhlec ty pozitivní aspekty.

Základní strategie je péče o půdu a o krajinu, to znamená, schopnost zase zachytit co nejvíc vody. Bavíme se o tom vlastně už neustále, ale my se o tom budeme bavit asi furt, protože to sucho z toho roku 2015, ono vlastně pokračuje, ono je hodně zmírněné, mezitím je víc jak rok poměrně jako normálních srážek a přesto nedošlo k plné obnově podzemních vod, jako řada lidí s tím má jako problémy. To znamená, vypadá to, že s tou vodou my se dostáváme do nějakých chronických potíží, který jsou teda nerovnoměrně rozptýlený po, po celý krajině. Takže to je jedna strategie. Budoucí strategie zacházení s vodou ve městech, s tou šedou vodou, je právě to jímání vody a používání buďto na zavlažování parků, že jo, anebo prostě na splachování.

Dnes už se bez přehrad neobejdeme. Už se staly součástí systému natolik, jo a nadlepšují prostě ty vodní stavy ve chvílích sucha, že se bez nich neobejdeme, ale neznamená to, že bychom měli pokračovat ve stavbě nových přehrad.

Ta budoucnost bude vždycky kombinací těch velkých centrálních zdrojů, jo, Orlická přehrada nebo Temelín prostě, ale tam se stále více uplatňují ty lokální. Takže se jedná o to, o naštelování podmínek tak, aby to lokální se doplňovalo s tím, s tím centrálním vlastně, jo, to centrální musí bejt, protože prostě město o milionu lidí nebo o 200 tisících lidech prostě musí mít velkej zdroj energie a velkej zdroj vody teda, ale to lokální, to jsou ty úprava pramenišť, mokřady zadržujou neuvěřitelný množství vody v krajině, se ukázalo, to je doopravdy jako, to jsou kapacity celý Vltavský kaskády při dobrým, při dobrým hospodaření.

V okamžiku, kdy lidí je hodně a ta země může dát méně, tak dochází za prvé k migracím, za druhý k různejm válkám a konfliktům. Já to beru tuhle tu závislost jako prokázanou, ale není nikdy jako přímá a taková, taková jako jednosměrná.

Před několika dny se objevila zpráva, která ukazuje, že oceány se oteplují víc, než se očekávalo a oteplují se do hloubky okolo dvou kilometrů. Mluví se, většinou u těch oceánů je těžký mluvit o oteplování, ale mluví se o zvyšování tepelného obsahu, ale zůstaňme teda u toho, u toho oteplování. A jaká je teda základní situace, je taková, že na Zemi panovala dlouhodobě rovnováha mezi množstvím sluneční energie, která přichází a která odchází, ale v současné době ten zlom je někdy v roce 1998, 2000, dochází k posunu do teplotní nerovnováhy celé planety. To znamená, ten teplotní základ, celá planeta jako celek je teplejší a 90 % toho tepla se zachytilo v oceánech. A my to třeba vidíme, já nevím, nedávné deště v Peru, jo, tam dokonce mluvili o jako příbřežním El Ninu. Tam se pobřeží, pobřežní vody se oteplily natolik, že to vlastně skorem nikdo nepamatoval. Tím, jak se oteplily, tak odpařily hodně vody a tím, jak ty větry nefoukaly dál do moře, aby vlastně tu vláhu roznesly přes, přes Tichý oceán, tak během dvou měsícům došlo ke dvěma, a třema vlnám přívalových dešťů a povodním, takže ti lidi prostě byli vytopeni třikrát. Já si to neumím představit teda, co tohlec to jako znamená, jo a co se nejvíc otepluje? Kupodivu se nejvíc otepluje, to se nepředpokládalo, Jižní moře, tam se to teplo tak pomaloučku jako skladuje. Jaký bude dopad? Já myslím, že dřív nebo pozdějc dopad bude ten, že se naruší monzun a jak se naruší monzun jihovýchodní, tak se může narušit zemědělství v Indii a v Číně teda. A tehdy dochází k těm potravinovým šokům. Zatímco dneska ty výkupní ceny obilí spíš klesají nebo mírně oscilují. Oceán je zahřátý o něco víc do hloubky dvou kilometrů a než se tohle to teplo vyzáří, tak to bude trvat 10, 15 až 30 let nazpátek.

Víte, já o těchhle těch věcech vždycky mluvím ne proto, aby roznášel špatný zprávy, ale proto, abysme byli lépe připraveni a tím pádem, abysme minimalizovali třeba takový to utrpení nebo trápení do budoucnosti. Extrémů je třikrát tolik v posledním desetiletí než v dlouhodobém průměru. Zvýšení teploty o jeden stupeň třeba v Americe znamená třikrát větší pravděpodobnost sucha.

USA exportují velké množství potravin, takže spíš to pocítí ty země, kam ty potraviny směřují ve formě pomoci. A ještě teda u nás je docela zajímavá věc, ČHMÚ měří půdní teploty. Tak se, půda se oteplila, myslím, že oproti rokům 196 až 1990, asi o 0,6 stupně Celsia. To znamená, ten odpad je větší nejenom z té, z toho povrchu, z toho teplejšího povrchu půdy, ale i z tělesa té půdy samotné a v okamžiku, kdy vám třeba půda popraská, tak dojde k úplně nelineárním reakcím, že třeba ta vodní pára může odcházet snáz.

Výkyvy počasí a špatné počasí, jako třeba mrazy, sníh, záplavy a tak dále, se promítá i do našich peněženek. Třeba čerstvá zelenina během zimy ve srovnání s loňskem několikanásobně podražila. Mám namyslit teď dovoz. Hlavním důvodem byla třeba velká neúroda v jihovýchodním Španělsku. Máme jako etalon, jako srovnávací materiál, máme Francii a Itálii, kde zanikají celé vesnice. Jako domy, které byly na samotě, často nejsou vůbec jako obnovovány a podobný proces přichází i k nám, respektive už je tady nějakou dobu. Nedávno jsem byl na Šumavě, na Strakonicku, ukazovali mi vesnici, která měla někdy v 70. letech 200 obyvatel, teďka má 75. Ti obyvatelé jsou staří, takže za pár let, během 10 let, už jich nebude 75, ale 55, jo. To je jako typickej obrázek. Existuje mapa stárnutí a vylidňování vesnic.

Jsou to jednak vesnice na okraji teda, že ji, v podhorských oblastech, ale když si vezmeme Středočeský kraj, tak vlastně větší část Středočeského kraje, právě na těch hranicích, na západní a na jižní, je lemována stárnoucími vesnicemi, které se vylidňují. Úplně jako šílené rozměry vylidňování mají ale například v Rusku, kde prostě zaniklo, uvádí se nějakých 11 tisíc vesnic, jo, ten ruský venkov prostě je pryč. Proč se to tak děje? Ony se zároveň vylidňují i velká města, maloučko, jo a kam se stěhují ti lidé? Lidé se stěhují do toho pásu kolem velkých měst, takže dochází ..., zase je to věc, o které jsme mluvili jako víckrát, tak ke vzniku takové jako holandské krajiny, že z baráku vidíte na barák, že to je jako ..., no a to je v okolí, já nevím, Olomouce, Ostravy, Brna, Prahy zejména, že jo. Do toho přijdou takový ty sklady, takže město se nám mění na něco, co nemáme, jo, což už není tradičním městem, protože zároveň ti lidi odcházejí z historických středů měst velice často, kde jsou různé ty úřady, že jo a město pak žije, pokud vůbec žije, turismem, a pokud nemá turismy, tak turisty, tak nežije vlastně jako ničím. Je to proměna, která se týká celé Evropy.

Většinu teda využívá, většinu půdy pro pastevectví, protože je to podhorská oblast. Říkala: "Na této ploše hospodařilo 80 zemědělců v JZD a já zaměstnávám 5 lidí," jo, protože ty velké traktory, ty moderní technologie do určité míry tohlec to umožňují a na některé práce si najímá lidi odjinud. To znamená, i v tom, i na tom venkově přestává být prostor pro zemědělce. Naopak si myslím, že tam je třeba prostor pro to pěstování zeleniny, protože v tom Španělsku, tam jako, tam je ten trend vysušovací doopravdy jako patrný.

Velké zemědělské podniky dávají víc jak dvě třetiny celkové produkce potravin. To znamená, dotace jsou nastaveny tak na podporu těch velkých podniků, připravují se další dotace na ministerstvu zemědělství, které podle mých neúplných informací mají být rovněž zaměřeny na ty velké podniky. A je otázka, jaké budou dotace Evropské unie po tom roce 2020 do zemědělství. Evropa bude asi spíš řešit otázky bezpečnosti, to znamená, dojde k velké restrukturalizaci dotací do, do zemědělství.

To, co my potřebujeme udržet lidi v krajině, lidi ve vesnicích, protože, když třeba jsem byl na té farmě, která sice zaměstnává jenom 5 lidí, tak ta farma převzala místní hospodu, která by jinak zkrachovala, převzala místní obchod, který by jinak nefungoval, že jo a v té hospodě aspoň jednou za čas je prostě možné pořádat nějaké slavnosti, bály a podobně, jo. To znamená, to jsou ti lidi, kteří de facto udržujou tu vesnici, aby tam ještě vůbec něco bylo. A když tam není vůbec nic, tak ti všichni mladí lidé odejdou prostě do té, do té městské kaše. Jsou tady právě ty klimatické změny a prostředí měst začíná být horké, bude stačit nějaká epidemie, jo, nebo něco takovýho, větší množství alergií, aby lidi měli zase tendenci, aspoň s malými dětmi žít na venkově.

Je to furt, je to stejná věc, a to znamená podpora těch doopravdy místních, místních malých zemědělců, místn...

tags: #priprava #ceskeho #zemedelstvi #na #klimaticke #zmeny

Oblíbené příspěvky:

• Protesty Greenpeace proti dolu Turów
• Definice a význam ekologie
• Ekologie a systémy
• Dopad Euro norem na vozidla Škoda
• Řešení Starých Ekologických Zátěží