Čím jsou plazi nejvíce ohroženi?


16.03.2026

Hledání nejjedovatějšího hada vůbec není jednoznačné. Je to ten, který má v jedových váčcích nejvíce jedu? Nebo ten, který ho má málo, ale je nejprudší? Či snad ten, na jehož uštknutí umírá nejvíce lidí?

Pokud bychom se řídili množstvím jedu, tedy toxicitou, mezi naprostou špičkou by byl taipan menší (Oxyuranus microlepidotus). Test LD50, při němž musí zemřít 50 % testovaných myší, ukázal, že stačí 0,01 mg jedu na usmrcení 1 kg váhy daného tvora. U myší tedy poměrově méně. Maximální dávka jedu naměřená u tohoto druhu byla 110 mg.

Nenápadně hnědě zbarvený had se živí hlavně hlodavci, jakými jsou třeba krysa druhu Rattus villosissimus či myška jihoaustralská Pseudomys australis. Právě jeho specializace na teplokrevné savce mu v evolučním boji o život druhu dává do jedových váčků poměrně silnou zbraň. Stačí kousnout a pak počkat, dokud kořist nezemře.

Nejjedovatější hadi světa

Některé druhy hadů jsou známé pro svou extrémní jedovatost a představují vážné nebezpečí pro člověka. Podívejme se na některé z nich:

  • Taipan menší (Oxyuranus microlepidotus): Extrémně jedovatý had z Austrálie.
  • Duboisův mořský had (Aipysurus duboisii): Žije v moři a je živorodý. Na svou jedovatost neupozorňuje nápadným zbarvením, je hnědo-černě pruhovaný.
  • Mamba černá (Dendroaspis polylepis): Není ve skutečnosti černá, ale temně šedá či hnědá. Její pojmenování odkazuje na černé zbarvení vnitřku úst a pověst jednoho z nejnebezpečnějších hadů zase na fakt, že se vyskytuje i v lidmi obydlených oblastech.
  • Bungarus fasciatus: Má nápadně žluto-černě proužkované tělo, živí se převážně hady a ještěrkami a je považován za neútočný druh.
  • Pakobra páskovaná: Toxicita surového jedu pakobry páskované pro myš, vyjádřená velikostí LD50, je 0,04 mg/kg pro i.p. podání a 0,18 mg/kg , resp. 0,12 mg/kg pro s.c. podání.
  • Notechis scutatus: Druh Notechis scutatus se živí pestrou paletou tvorů, počínajíc obojživelníky přes ptáky až k malým savcům.
  • Chřestýš (Crotalus adamanteus): Zvuk chřestýše by neměl chybět v žádném pořádném westernu odehrávajícím se na americko-mexické hranici.
  • Kobra královská (Ophiophagus hannah): Bývá označovaná jako nejdelší jedovatý had. Její latinské jméno Ophiophagus znamená požírač hadů, což přesně vystihuje její potravní preference.
  • Vodnář Peronův (Hydrophis peronii): Patří mezi prudce jedovaté druhy. Jeho neurotoxický jed zabíjí nejen ryby, ale i teplokrevné obratlovce.

Detaily o některých druzích

Duboisův mořský had

Netradiční jméno patří netradičnímu hadovi. Pravděpodobnost, že na něj šlápnete, je extrémně malá, žije totiž v moři. Jde o hada živorodého, kde se malí hádci z vajíček líhnou ještě v těle matky, která je vzápětí vypudí z těla.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

Na svou jedovatost neupozorňuje nápadným zbarvením, je hnědo-černě pruhovaný. Své latinské (Aipysurus duboisii) i anglické (Dubois´seasnake - Duboisův mořský had) jméno dostal po belgickém přírodovědci Charlesi Fredericu Duboisovi.

Mamba černá

Mamba černá (Dendroaspis polylepis) není ve skutečnosti černá, ale temně šedá či hnědá. Její pojmenování odkazuje na černé zbarvení vnitřku úst a pověst jednoho z nejnebezpečnějších hadů zase na fakt, že se vyskytuje i v lidmi obydlených oblastech.

Jakmile se proti vám vztyčí (podobně jako kobra), vězte, že jde o výhružné a zastrašovací chování a jste v přímém ohrožení života. Nejedná se o žádného drobečka, velikost dospělého kusu se pohybuje mezi dvěma až třemi metry, ale pokud se jí daří, dokáže překonat i čtyřmetrovou hranici. Její útok je bleskurychlý, stejně tak jako pohyb. Změřená rychlost pohybu byla 19 km za hodinu.

Bungarus fasciatus

Spatřit bungara je vzhledem k jeho jedovatosti nejen vzrušující, ale i velmi estetický zážitek, neboť se jedná o skutečného krasavce. Bungarus fasciatus má nápadně žluto-černě proužkované tělo, živí se převážně hady a ještěrkami a je považován za neútočný druh.

Pro jeho skutečně velkou toxicitu bývá označován za jednoho z nejnebezpečnějších jedovatých hadů indického subkontinentu, který obývá zhruba padesátka jedovatých plazů. Jeho jed je neurotoxický a dávka LD50 se pohybuje v rozmezí 2.4 mg/kg - 3.6 mg/kg. Jméno odkazuje na množství svislých pruhů.

Čtěte také: Příčiny klimatických změn

Notechis scutatus

Druh Notechis scutatus se živí pestrou paletou tvorů, počínajíc obojživelníky přes ptáky až k malým savcům. Otrava u člověka často nastupuje do 5 minut. Projevuje se bolestmi hlavy, zvracením, snížením tlaku. Následně se zhorší vidění, oteče jazyk, svaly mohou pomalu vypovídat službu.

To platí i pro svaly dýchací, takže hrozí zástava dechu. Zároveň může docházet k vnitřnímu krvácení včetně velmi nebezpečného krvácení do mozku. Záchranu života může zajistit specifické sérum.

Kobra královská

Kobra královská (Ophiophagus hannah) bývá označovaná jako nejdelší jedovatý had. Vešla ve všeobecnou známost nejen pro svou velikost, ale i díky výhružnému postoji s roztaženým krčním límcem. Popularitu bezesporu podpořila legenda o tom, kterak Kleopatra zvolila kobru jako nástroj své sebevraždy.

Její latinské jméno Ophiophagus znamená požírač hadů, což přesně vystihuje její potravní preference. Nevyhýbá se však ani lovu ptáků či ještěrek. Do blízkosti lidských obydlí se dostává právě při lovu své oblíbené kořisti, která u lidí hledá jinou potravu - hlodavce. Díky její velikosti je i pro člověka zajímavým soustem.

Kobry královské se loví nejen pro „potřeby“ fakírů, ale i na maso. K výrobě „léčivých“ likérů jsou odchytávána zejména mláďata.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Vodnář Peronův

Vodním hadem jsme začínali, vodním hadem náš výběr uzavřeme. Vodnář Peronův (Hydrophis peronii) patří mezi prudce jedovaté druhy a není pojmenován na počest argentinského politika Juana Perona, ale upomíná na francouzského přírodovědce jménem François Pérona.

Jeho neurotoxický jed zabíjí nejen ryby, ale i teplokrevné obratlovce. Dorůstá do 130 cm, ale průměrní jedinci jsou dlouzí kolem metru. Vodnímu způsobu života odpovídá nejen zploštělý „pádlovitý“ ocas, ale i uzavíratelné nozdry. Jedná se o živorodý druh, jehož březost trvá 6-7 měsíců.

tags: #čím #jsou #plazi #nejvíce #ohroženi

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]