Jak odstranit minerály z odpadních vod


31.03.2026

Pro odstraňování nežádoucích iontů z vod, které slouží k přípravě pitné vody, se většinou používají technologie, které jsou dlouhodobě ověřené a spolehlivé. S neustále se zvyšujícími požadavky na kvalitu pitné vody je však třeba hledat další možnosti a metody úpravy vody, které by umožnily splnění náročnějších parametrů.

Jednou z možností, jak snížit koncentrace nežádoucích iontů ve vodách, je využití ionexových, sorpčních a membránových technologií. Z membránových technologií se pro pitné vody využívají hlavně tlakové membránové procesy, jako je reverzní osmóza, nanofiltrace, ultrafiltrace a mikrofiltrace. Elektro-membránové procesy jsou vhodné například pro odsolování mořské vody (elektrodialýza) nebo pro demineralizaci (elektrodeionizace). Sorpční a ionexové technologie vykazují vůči membránovým technologiím vyšší selektivitu.

Ionexové technologie

Ionexové technologie využívají k odstranění kontaminantů z podzemních či povrchových vod tzv. měniče iontů neboli ionexy. Většinou se používají kolony naplněné ionexem, protože ve srovnání se vsádkovou aplikací umožnují snížit koncentrace polutantů na velmi nízké hodnoty. Jakých výstupních parametrů docílíme, záleží na vstupních koncentracích iontově rozpuštěných látek, na výšce ionexové náplně, a také na použitém specifickém kolonovém zatížení (s).

To je definováno jako objem roztoku V, který proteče kolonou za hodinu, vztažený na objem lože ionexu V0. Jeho převrácenou hodnotou je EBCT (empty bed contact time), které vyjadřuje, jak dlouho je roztok během pracovní fáze v kontaktu s ionexem. Obvykle se u standardních typů ionexů pohybuje s v rozmezí 10 - 40 V/V0· h-1.

Obecně lze říci, že ionexy jsou makromolekulární sloučeniny, jejichž matrici většinou tvoří kopolymer styrenu nebo akrylátu s divinylbenzenem, na který jsou pevně navázány funkční skupiny, které disociací poskytují fixované ionty. Funkční skupiny (fixované ionty) mohou nést záporný nebo kladný náboj. Podle toho rozeznáváme měniče kationtů (katexy), které mají záporně nabité funkční skupiny a opačně nabité měniče aniontů (anexy), které mají kladně nabité funkční skupiny.

Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?

Ionexy můžeme používat ve formě perliček či vláken. Ionexy rozdělujeme na gelové a makroporézní. Makroporézní ionexy můžeme použít i pro odstraňování nečistot z nevodného prostředí. Standardní velikost perliček se pohybuje v rozmezí od 300 do 1200 µm. Novější typy ionexů bývají monosferické s úzkým rozmezím velikostí ionexových perliček (např. 0,55-0,65 mm).

Princip iontové výměny spočívá v elektrostatické interakci, kde ionty (tzv. protiionty) navázané na funkční skupině přitahují opačně nabitý ion z roztoku a místo něho uvolňují ekvivalentní množství jiného iontu do roztoku. Ionexy obecně preferují při odstraňování ionty, které mají vyšší náboj. Před volbou typu ionexu, či sorbentu je důležitý rozbor vstupních parametrů vody. Přítomnost doprovodných iontů a dalších rozpuštěných látek má například vliv na formy výskytu odstraňované látky.

Například kation kovu může být ve vstupním roztoku přítomen jak ve formě volného kationtu, tak za přítomnosti komplexujících látek ve formě kationtových nebo aniontových komplexů. V případě výskytu kationtů kovů ve formě komplexu spíše volíme sorbenty, které dokáží z vody odstranit celý komplex, případně vyvázat kation kovu z komplexu. Komplexy kovů se obvykle vyskytují v odpadních vodách, a ne ve zdrojích vod pro pitné účely.

Sorpční technologie

Sorpční technologie využívají k odstraňování nežádoucích látek sorbenty, u kterých na rozdíl od ionexů není hlavním mechanismem poutání odstraňované látky iontovou výměnou. Sorpční mechanismus většinou vychází z tvorby koordinační vazby kovu s volnými elektronovými páry atomů dusíku, kyslíku nebo síry funkční skupiny sorbentu. Například u sorbentů obsahujících iminodioctovou funkční skupinu dochází k odstraňování kationtů kovů koordinací jak k centrálnímu dusíku, tak ke karboxylovým skupinám. K iontové výměně zde dochází také, a to v případě, pokud se sorbent nachází v disociované formě, např. v sodné formě. U sorbentů s oligoethylenaminovými funkčními skupinami dochází ve formě volné báze k odstraňování kationtů kovů koordinační vazbou k atomům dusíku. V protonizované formě tento typ sorbentů odstraňuje například oxoanionty iontovou výměnou.

Volba technologie závisí na požadované selektivitě procesu. Z hlediska selektivního odstranění nežádoucích látek je vhodnější použít právě chelatační sorbenty, i když existují případy, kde je dostatečná selektivita i při použití ionexů, například při odstraňování dusičnanů a síranů z vod. I když ionexy snižují koncentrace znečišťujících látek podle již zmiňované selektivitní řady, během počátku pracovní fáze dochází k plošné výměně přítomných iontů (kationtů či aniontů dle použitého typu ionexu) za ion, který je navázán na funkční skupinu. Toto plošné snížení koncentrace není například u vápenatých a hořečnatých iontů v pitných vodách žádoucí.

Čtěte také: Jak se zbavit plevele bez chemie

Při volbě ionexové či sorpční technologie je důležité si uvědomit, že se nejedná o kontinuální proces, ale jeden cyklus se skládá ze čtyř fází [2]. První fází je pracovní nebo sorpční fáze, kde dochází k odstranění kontaminantu ze vstupní vody. Druhou fází je praní. Nastává v okamžiku, kdy koncentrace odstraňovaného kontaminantu v upravené vodě dosáhne limitní koncentrace.

V této fázi dochází k protiproudému promývání ionexové (sorpční) náplně čiřenou či deionizovanou vodou, aby došlo k dekompresi (uvolnění, nakypření) vrstvy ionexu (sorbentu), odplavení nečistot a odstranění případného kanálkování, které je nežádoucí v následující fázi, kterou je regenerace. Regenerací se pomocí regeneračního činidla vytěsní z ionexu (sorbentu) nečistoty zachycené během pracovní (sorpční) fáze. V závěrečné fázi, kterou je vymývání, dochází k promývání ionexové (sorpční) náplně čiřenou či deionizovanou vodou, kterým se ionex (sorbent) připraví k opětovné pracovní (sorpční) fázi.

Odstraňování aniontů

Při odstraňování nežádoucích iontů z vod hraje důležitou roli výběr vhodného ionexu, či sorbentu. Obecně platí, že ionex preferuje ionty s vyšším nábojovým číslem. Pro anionty odstraňované z pitných vod tedy stoupá selektivita silně bazického anexu v řadě: HCO3 - < Cl-< NO3-< SO42-.

Z toho vyplývá, že nejpevněji poutanými anionty jsou sírany. Důležitým sledovaným parametrem jsou ale z těchto makrokomponent dusičnany [3-7]. Při použití silně bazického anexu s trimethylamoniovou funkční skupinou (Typ I) záleží na poměru molárních koncentrací síranů a dusičnanů. Pokud je molární koncentrace síranů oproti dusičnanům vyšší (2:1), není použití standardního anexu vhodné, jelikož záchytem síranů dochází ke snižování užitkové kapacity anexu vůči dusičnanům a nutnosti častější regenerace anexu. Tento selektivní anex je komerčně dodávaný a jeho užití pro potravinářské účely a pro úpravu pitné vody je doloženo hygienickým atestem, který zaručuje, že nedochází k vyluhování organických látek z anexu.

Výběr vhodného regeneračního činidla závisí na koncentraci aniontů v surové vodě. Nastává zde možný problém, kde nevhodnou volbou regeneračního činidla sice snížíme koncentraci dusičnanů v upravené vodě, ale můžeme nadlimitně zvýšit koncentraci například chloridů, pokud bychom použili k regeneraci nasyceného anexu roztok chloridu sodného. Nejvhodnější variantou pro využití anexu pro pitné účely je dvoustupňová regenerace, kdy zachycené dusičnany vytěsníme z anexu roztokem chloridu sodného a následně anex převedeme částečně do hydrogenuhličitanové formy.

Čtěte také: Ucpaný odpad: Co dělat s vodou?

Odstraňování fluoridů pomocí anexů je z hlediska jejich afinity vůči funkční skupině anexu nevhodné, jelikož preference ostatních aniontů jsou vyšší, a tudíž účinnost jejich odstranění je velmi nízká. Vhodnější alternativou pro odstraňování monovalentních iontů je použití anorganických sorbentů, jejichž selektivita preferuje odstraňování monovalentních iontů oproti vícevalentním. Vhodným anorganickým sorbentem Odstranění kyanidů, které se velmi často vyskytují ve formě komplexů, můžeme docílit s vysokou sorpční účinností pomocí standardních anexů.

Sorbent s aminomethylglucitolovou funkční skupinou Tento sorbent může oxoanionty z povrchových vod odstraňovat jak v protonizované formě, tak i ve formě volné báze. Záleží na tom, v jaké oblasti pH dochází k tvorbě diolových (polyolových) komplexů mezi oxoaniontem kovu a hydroxylovými skupinami funkční skupiny, které se nachází v cis poloze. Pokud odstraňujeme oxoanionty, které vytváří komplexy v kyselé oblasti pH, pak mechanismus jejich zachycení sorbentem spočívá v tvorbě komplexu s hydroxylovými skupinami, a taktéž dochází k iontové výměně, kdy v protonizované formě je dusík funkční skupiny protonizován. Pokud odstraňujeme oxoanionty tvořící komplex v alkalické oblasti pH, použijeme sorbent ve formě volné báze a mechanismus zachycení oxoaniontů spočívá pouze v tvorbě komplexu s hydroxylovými skupinami.

Prvotně je tento sorbent s aminomethylglucitolovou funkční skupinou komerčně dostupný k odstraňování boru [9] ve formě boritanů, jejichž odstranění je účinné v alkalické oblasti pH (tabulka 4). Tento sorbent se osvědčil např.

Odstraňování kationtů

Dalšími sledovanými ukazateli jsou kationty. Pokud bychom použili standardní katexy, došlo by ke snížení koncentrace kationtů jejich výměnou za kation, který se nachází ve výchozí formě ionexu (standardně sodná nebo vodíková forma). Otázka, která se nabízí, je: jak docílit snížení koncentrace vápníku a hořčíku na hodnoty doporučené, nebo jak docílit jejich snížení na minimální požadovanou hodnotu?

Nejjednodušší variantou se jeví smíchání proudu upravené vody a vody surové. Tyto možnosti lze úspěšně používat v tom případě, kdy nejsou ve vodě další kontaminanty, které bychom např.

Přehled sledovaných aniontů dle vyhlášky

Podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.

UkazatelLimitTyp limitu
Dusičnany50 mg/lNMH*
Dusitany0,5 mg/lNMH*
Fluoridy1,5 mg/lNMH
Chloridy100 mg/lMH
Kyanidy celkové0,050 mg/lNMH
Sírany250 mg/lMH

NMH = nejvyšší mezní hodnota, MH = mezní hodnota

*Musí být dodržena podmínka, aby součet poměrů zjištěného obsahu dusičnanů v mg/l děleného 50 a zjištěného obsahu dusitanů v mg/l děleného 3 byl menší nebo rovný 1.

tags: #jak #odstranit #minerály #z #odpadních #vod

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]