Největší ekologické škody v České republice

Ostravské doly, laguny, kyselinová voda po těžbě uranu - Česko likviduje ekologické škody z minulého režimu už od 90. let. A ještě dlouho bude. Stát za to ročně platí přes čtyři miliardy korun. Přesto brzdí vyčištění životního prostředí nedostatek peněz.

Největší ekologickou škodou sanovanou státním podnikem DIAMO a zároveň jednou z největších ekologických zátěží i v evropském měřítku jsou následky po těžbě uranu ve Stráži pod Ralskem. V podzemí tam po chemické těžbě zůstaly zhruba čtyři miliony tun kyseliny sírové. Kdybychom je nečistily, tak ohrozí největší středoevropskou zásobárnu pitných vod.

Historický propočet je okolo 50 miliard korun. Se sanací jsme začali v roce 1996 a dnes jsme určitě za polovinou vynaložených nákladů. Ale co do ročně vynaložených peněz je to v současné době podobné. Je to tím, že doly jsme převzali v roce 2021 a teprve je začínáme likvidovat.

Na Ostravsku je situace mnohem jednodušší. Tam není prakticky žádná kontaminace. Je tam maximálně azbest a nějaké oleje, tedy zátěže, které se likvidují zcela standardním způsobem. Hlavní položkou je uzavření podzemí. Dokud není zlikvidované, nabíhají náklady na energie, protože pořád musíme chladit a větrat úplně stejně, jako kdyby doly byly funkční.

Ale musíme také počítat s komplikacemi, které jeho sanaci prodlužují. Třeba důl Darkov a důl ČSA jsou propojené. Navíc tam máme výbušný metan. Musíme tedy zvolit správný ústup z dolového pole, musíme počítat s postupným zatápěním porubů a musíme práce koordinovat.

Čtěte také: Elektrárny a ekologické škody

To se netýká jen dolu ČSM, ale celé ostravsko-karvinské pánve. A v momentě, kdy ČSM ukončí těžbu a podzemí dolu se zlikviduje, tedy zhruba v roce 2028, vyvstane otázka, co se udělá s podzemními vodami. Jednou z možností je nechat vodu vystoupat na přirozenou úroveň. Ale to bychom museli mít jistotu, že nedojde k nějaké kontaminaci. Jenže právě to je v ostravsko-karvinském revíru problém.

Máme připravenou celkovou koncepci. Až z karvinského dolu ČSM odejde poslední horník, bude se muset rozhodnout, zda může DIAMO skončit s odčerpáváním podzemní vody. Péče o vodu, její čerpání a čištění patří k hlavním úkolům DIAMA. Celkově ve všech lokalitách, o něž se DIAMO stará, se vyčerpá za celý rok 30 milionů kubíků vody.

Nejvyšší kontrolní úřad loni upozornil, že likvidace starých ekologických škod v Česku probíhá příliš pomalu. Z velké části je to otázka peněz. A teď mám na mysli především oblast nehornických škod, na kterou se soustředila zpráva NKÚ. Když peníze jsou, řada věcí se dá vysoutěžit, zajistit dodavatelsky.

Dneska žádná hornická škola nevychovává horníky. My takové kvalifikované lidi máme. Ti mladší si u nás mohou doplnit praxi, pakliže projdou rekvalifikací. I DIAMO ale muselo v posledních letech omezovat práci. Největším problémem pro nás byly výpadky surovin - kvůli covidovým uzavírkám a nedostatku energií. Primárně jsme se snažili nastavit ho tak, abychom neohrozili přírodu a zdraví obyvatel, ale veškeré zbytné práce, jakou jsou likvidace a rekultivace, jsme omezili.

DIAMO v posledních dvou letech prochází reorganizací, jejímž cílem je ušetřit. Cílili jsme na úsporu 300 milionů korun ročně a více. Toho se už podařilo nejen dosáhnout, ale i tuto částku předčit. Dnes odhadujeme, že se celková úspora z reorganizace přiblíží 400 milionům korun ročně.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Podzemí o ploše 27 kilometrů čtverečních kontaminované kyselinou sírovou patří k největším ekologickým zátěžím, které DIAMO čistí. Ředitel firmy Ludvík Kašpar na mapě ukazuje nejzasaženější místa, odkud může kyselina kontaminovat hlavní evropské řeky.

Čeká nás poměrně významná digitalizace. Další výzvy jsou personálního charakteru. Máme vysoký věkový průměr zaměstnanců - 52 let. V takové situaci představují odchody do důchodu velký problém. Třetím bodem je samozřejmě pokračující hledání úspor, kde to jen jde. Od nákupu, přes prodej zbytného majetku. Snažíme se také pronajímat budovy, abychom z nich měli výnosy.

Přírodní katastrofy a pojistné události

Přestože jde o historii, největší pojistné události Česka zažila většina současníků. Byly jimi katastrofické letní povodně v letech 1997 a 2002. Obě události měly i přímý dopad právě na české pojišťovnictví. Přes argumenty, že v předchozích 150 letech na našem území nedošlo k výraznějším záplavám, bylo Česko z hlediska výskytu přírodních katastrof označeno jako riziková oblast.

„Katastrofy lze nahlížet z mnoha úhlů a jedním z nich je výše pojištěné škody, při které se stanovuje i škoda celková. Největší riziko tak pro Česko představuje příroda a z historických dat je vidět, že jde o riziko čím dál větší. Ostatně přírodní katastrofy se celosvětově objevují stále častěji. Data ukazují, že od roku 2000 do roku 2017 se jejich výskyt zvýšil o 46 %,“ říká Jan Šváb, předseda Výboru České společnosti aktuárů.

Za tragický lze označit rok 1929. Nejen z hlediska „pojistných událostí“. Škody v historicky vzdálenějších obdobích jsou obtížně srovnatelné nejen vzhledem k možným různým způsobům přepočtu na dnešní ceny, ale zejména vzhledem k různým úrovním tehdejší propojištěnosti.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

„Rok 1929 začal nejmrazivější zimou v historii Česka. V červenci se do Česka přihnala větrná smršť podobná tornádu, místy spojená i s krupobitím, která páchala rozsáhlé škody v celé republice. Na podzim pak i do tehdejšího Československa dorazila velká hospodářská krize,“ uzavírá Jan Šváb.

Sedm největších pojistných událostí v historii Česka

Povodně v roce 1997 nejprve vedly k růstu cen pro katastrofické zajištění. Významně se také zvýšil zájem o pojištění proti přírodním katastrofám a povodně 2002 pak definitivně vedly k zařazení Česka mezi rizikové oblasti přírodních katastrof.

Především v první vlně dosáhly potoky a řeky na mnoha místech úrovně 20- až 50leté povodně, nikterak výjimečně i 100leté. Povodně si vyžádaly 15 lidských životů, zasaženo bylo celkem 970 obcí na celém území ČR včetně několika velkých měst.

Zaplavení velké části jižního Slovenska tehdy upozornilo na zastaralost hrází a nutnost vybudování nového systému protipovodňových opatření. Tak vznikla kontroverzní soustava vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros.

Zima na přelomu let 2005-2006 byla velmi dlouhá a bohatá na sníh. Tíha sněhu způsobila velké škody, např. v Humpolci se zřítila střecha stadionu.

Kyrill je označení tlakové níže, která se rozvinula do ničivé bouře s větry dosahujícími v nárazech síly orkánu. Bouře způsobila rozsáhlé škody na Britských ostrovech a v západní Evropě, zvláště v Rakousku a v Německu, zasáhla i Polsko a severní Rusko. Vyžádala si 45 lidských životů, z toho 4 v Česku, vyskytla se rozsáhlá narušení veřejné dopravy, výpadky elektrické energie, závažné škody na veřejných a soukromých budovách, vývraty a polomy v lesních - zejména smrkových - porostech.

Série bleskových povodní na přelomu června a července 2009 se v té době stala třetí nejhorší katastrofou v novodobé historii České republiky (po povodních 1997 a 2002). Povodně postihly zejména Olomoucký, Moravskoslezský a Jihočeský kraj a podle dostupných informací si vyžádaly 14 lidských životů.

K silnému krupobití došlo 15. srpna 2010 na území města Prahy a okolí. Způsobilo lokální zátopy, poškození stromů, narušení dopravy a několik zranění. Vzhledem k zasaženému území byly velmi významné škody na zaparkovaných automobilech.

Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa. Odehrálo se v něm ještě dalších 11 představení, pak byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Uprostřed nich, 12. srpna 1881, došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště i jeviště divadla. Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní byl vybrán milion zlatých.

Ostatně pojištění proti požáru stojí v počátcích českého pojišťovnictví.

Přestože ve světě jsou známé pojistné události, při kterých škoda dosáhla (při přepočtu) jednotek miliard korun, v České republice jsou naštěstí zatím nejvyšší škody řádově nižší.

Ekologické škody způsobené sovětskou armádou

Dodnes probíhají sanační práce na odstranění starých ekologických zátěží, které zůstaly v České republice poté, co v červnu 1991 z Milovic vyjel poslední vlak s vojáky okupační sovětské armády. Jednalo se především o kontaminaci půdy a podzemních vod v prostorách, které okupační jednotky obývaly, ropnými produkty a dalšími toxickými látkami.

"Sovětská armáda okupovala Československo 23 let, téměř stejnou dobu musíme řešit ekologické škody, které tu po ní zůstaly," říká náměstek ministra životního prostředí Karel Bláha.

Sovětská armáda využívala v ČR 73 různě velkých lokalit. Průzkumem bylo zjištěno, že zhruba u 60 z nich za sebou okupanti zanechali ekologické škody významného rozsahu. Jde hlavně o znečištění podzemních vod ropnými uhlovodíky, chlorovanými uhlovodíky, ale také polychlorovanými bifenyly, těžkými kovy a dalšími toxickými látkami.

Od začátku sanačních prací v roce 1991 do konce roku 2007 bylo na sanace ekologických škod po Sovětské armádě vyčerpáno 1,353 miliardy Kč. Sanace budou probíhat až do roku 2012 a vyžádají si ještě dalších téměř 240 milionů korun. Dosud pokračují sanační práce na šesti lokalitách (Hradčany, Milovice - Boží Dar, Milovice - tábor, Luštěnice, Kuřívody a Frenštát pod Radhoštěm).

Staré ekologické zátěže a jejich likvidace

Tisíce ekologických zátěží z minulosti ohrožují českou krajinu i ekonomiku. Stát nestíhá kontaminované pozemky čistit. Investoři se průmyslovým brownfieldům z důvodu nejasných rizik vyhýbají. Na mnoha místech dosud nikdo ani nezná rozsah znečištění.

Podle ministerstva životního prostředí je aktuálně v Systému evidence kontaminovaných míst evidováno 10 194 lokalit. U více než 7 000 z nich nebyl dosud určen přesný rozsah a vliv znečištění.

Stát uzavřel v 90. letech celkem 329 ekologických smluv. Ty poskytují nabyvatelům pozemků po privatizaci státní finanční záruky za likvidaci zátěží. 111 smluv zůstává podle údajů ministerstva financí dosud neukončených.

Podle údajů CzechInvestu přišlo Česko kvůli nevyčištěným brownfieldům mezi lety 2020 a 2023 o investice za 750 miliard korun.

Pomalé tempo likvidace ekologické zátěže ilustrují například ropné laguny Ostramo. Smlouvu na jejich vyčištění uzavřelo ministerstvo financí v roce 1997. Nebezpečné kaly se ale začaly odstraňovat až v roce 2004 a čištění trvalo 18 let. Nyní v areálu Ostramo probíhá sanace kontaminované zeminy v okolí lagun.

Stát už za likvidaci starých ekologických škod celkem zaplatil 70 miliard korun. A další výdaje každý rok přibývají. Pro letošní rok ministerstvo financí počítá s výdaji do jedné miliardy korun.

Ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu vyplývá, že resort dává na likvidaci starých ekologických zátěží méně peněz, než by mohl.

Necelou miliardu korun letos vynaloží ministerstvo financí na likvidaci starých ekologických škod. Podobné částky míří z takzvaného privatizačního fondu na čištění životního prostředí každoročně.

Ministerstvo financí ve strategickém dokumentu schváleném vládou v roce 2017 odhadovalo, že by se Česko mohlo starých ekologických zátěží zbavit do roku 2028. Dnes už ale samo přiznává, že termín nebude reálný. Za pravděpodobnější považuje aktuálně spíš rok 2042, který zmiňuje i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu.

Podle ministerstva životního prostředí je nejistá také budoucnost financování z evropských fondů. Resort vidí i další bariéry, které dokončení sanace brání. „Patří k nim především neexistence uceleného právního rámce pro řešení kontaminovaných míst, která mají vlastníka, ale původce závadného stavu už neexistuje.

Správné nastavení procesu čištění kontaminovaných vod hledalo DIAMO v tomto případě společně s výzkumníky z Vysoké školy chemicko-technologické. Znečištění kyselinou sírovou, které ohrožuje nejen Českolipsko, ale celé hlavní evropské rozvodí, by mělo ze Stráže pod Ralskem podle předpokladů definitivně zmizet kolem roku 2042.

Česko by proto mělo ve větší míře investovat nejen do samotných sanací, ale i do vývoje technologií. Případně je může nalákat ze zahraničí. K tomu je ale podle Petrlíka zapotřebí, aby se o staré ekologické škody začala více zajímat veřejnost.

tags: #největší #ekologické #škody #v #české #republice

Oblíbené příspěvky:

• Bohumín a Ostrava recyklují plasty
• Jak vybrat zahradní drtič
• Spalování odpadu v ČR: Dovoz
• Stanoviště Meruzalky Krvavé
• Výroba kompostu z posekané trávy