Nejvíce ohrožené druhy rostlin v České republice

Ubývání biodiverzity je jedním z nejzávažnějších globálních problémů současnosti. Biologickou rozmanitost lze posuzovat jedním ze základních hledisek - podle populací a druhů. Nejčastěji se vyjadřuje jako počet druhů v určité oblasti. Za měřítko stupně ohrožení jednotlivých druhů a za nejspolehlivější ukazatele pravděpodobnosti jejich vyhynutí či vyhubení jsou považovány tzv. Červené seznamy ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).

Ty jsou nejúplnějším zdrojem informací o stavu ochrany živočišných a rostlinných druhů a hub na světě. Z kritérií výběru druhů pro červené seznamy IUCN vychází celá řada dalších seznamů, které vznikají na úrovni států případně jejich regionů nebo na úrovni větších územních celků (např. evropský červený seznam). Také Česká republika má aktuální červené seznamy živočichů a rostlin.

Červený seznam cévnatých rostlin ČR

Český červený seznam cévnatých rostlin hodnotí míru ohrožení původních druhů na území ČR podle mezinárodních kritérií IUCN.

Druhy jsou rozděleny do čtyř hlavních kategorií ohrožení:

• C1 - kriticky ohrožené taxony: jejichž populace jsou extrémně malé, rychle ubývají nebo jsou bezprostředně ohroženy vyhynutím. Patří sem například druhy vázané na silně ubývající biotopy.
• C2 - silně ohrožené taxony: jsou druhy s omezeným výskytem nebo zřetelně klesající početností, které však zatím nejsou na pokraji vyhynutí.
• C3 - ohrožené taxony: zahrnují druhy, které vykazují známky ubývání nebo jsou citlivé na změny prostředí, ale zatím nejsou vážně ohroženy.
• C4 - vzácné taxony: nejsou přímo ohrožené, ale mají přirozeně omezený areál rozšíření, často jen na několika lokalitách, a mohou být snadno zranitelné při změně podmínek.

Zmenšování velikosti a fragmentace populací, ubývání přirozených stanovišť a jejich degradace jsou jedny z nejčastějších příčin ohrožení druhů.

Čtěte také: Nejlepší stromy pro zachycování prachu

Příklady ohrožených druhů v ČR

Mezi kriticky ohrožené druhy rostlin v České republice patří například:

• Hvozdík písečný český: Je kriticky ohroženým endemitem České republiky, zařazeným v Červeném seznamu do kategorie C1. Roste výhradně na území NPP Kleneč pod Řípem. Jeho přežití je úzce spojeno s existencí otevřených písčin, které jsou však ohroženy sukcesí (zarůstání travinami a dřevinami), eutrofizací a úbytkem narušovaných stanovišť.
• Koniklec otevřený: Tento druh patří ke kriticky ohroženým druhům naší květeny (kategorie C1r). Jeho areál rozšíření zahrnuje střední a jižní Evropu, zasahuje až na Ukrajinu a Kavkaz. V České republice roste vzácně ve středních Čechách a na jediné lokalitě na jižní Moravě.

Další ohrožené druhy:

• Koniklec luční: Ve stepních lokalitách, kde je možné narazit na pavouka stepníka rudého, který žije na nejteplejších místech republiky, rostou ohrožené zárazy a kavyly, fialově či bíle kvetoucí koniklece luční nebo třemdavy bílé.
• Zvonovec liliolistý: Roste od střední Evropy až po západní Asii. V České republice roste vzácně jen na několika lokalitách v severních a středních Čechách (celkem jich je známo šest). Jeho typickou lokalitou jsou světlé lesy, lesní okraje a pasy. Příčinou ohrožení je změna způsobu lesního hospodaření, kdy se neobjevují paseky a světlejší místa.
• Hvězdnice alpská: Druh je vázán na trvale vlhká, spíše kyselá stanoviště s dostatkem světla, často s nízkou konkurencí ostatních rostlin. Jeho ohrožení souvisí především s úbytkem vhodných biotopů vlivem odvodňování, sukcesí (zarůstání lokality třtinou a dalšími expanzivními druhy) a změn v hospodaření (zánik tradičního kosení a pastvy). V Čechách roste na třech významných kopcích - na Bořni, Klíči a Sedle, na Moravě nalezneme hvězdnici alpskou v Jeseníkách.
• Kosatec sibiřský a Prstnatec májový: V přírodních památkách Hrčířské louky a U Hájů rostou modrofialové kosatce sibiřské nebo nachové prstnatce májové.

Ochrana ohrožených druhů

NATURA 2000 je soustava lokalit chránící nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území Evropské unie. Ochranou rostlin se zabývá Směrnice Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (tzv. směrnice o stanovištích). Ta ve své Příloze II vyjmenovává druhy živočichů a rostlin, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí úpravy ve státech Evropské unie. Povinnosti vyplývající pro Českou republiku jsou zakotveny v našem právním řádě.

Mezi nejvýznamnější dokumenty v oblasti životního prostředí patří Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD).

Hlavní ochrana zmiňovaných druhů spočívá v regulaci návštěvnosti míst, kde se nacházejí. Cestou, jak chránit vzácné druhy, je pastva ovcí, koz či skotu na pražských loukách. Na zvláště chráněných územích Prahy se pasou ovce a kozy od roku 2000. Zvířata spásáním trávy narušují trávní drn a vytvářejí tak plochy bez vegetace, což má ekologický přínos z hlediska druhové pestrosti.

Čtěte také: Příčiny znečištěného ovzduší

Role botanických zahrad

Botanické zahrady mají různá poslání, funkce, ale v dnešní turbulentní době, kdy nenarušená příroda mizí pod rukama člověka, je obzvláště důležité si připomenout její funkci ochrany ohrožených druhů a jejich ex-situ konzervaci (tj. na jiném místě, než daná rostlina roste). Botanické zahrady disponují pěstebním zázemím, sbírkami rostlin a odborným personálem zajišťující péči o rostliny nevyčíslitelné hodnoty a zpřístupňují je veřejnosti ke vzdělávání v oblastech botaniky a zahradnictví.

Botanické zahrady dnes drží alespoň jednu třetinu známých druhů rostlin včetně více jak 40 % ohrožených druhů. Podle nedávné studie (Westwood a kol., 2020) je více než 20 % rostlinných druhů (přibližně 80 000) ohroženo vyhynutím a planeta Země ztrácí každou chvíli rostlinné druhy, které ještě nebyly popsány. Podle databáze PlantSearch je pouze 41 % ohrožených druhů udržováno v ex situ kolekcích (tzn. mimo lokalitu, např.

K plnému vysvětlení je potřeba si říci, co to vlastně ten genofond je? Jeho definice zní: „Genofond je soubor všech alel (genů) všech jedinců dané populace.“ Jeho ochranu je možné provádět in situ (v místě přirozeného výskytu rostlin) nebo ex situ (mimo místa jejich přirozeného výskytu vytvořením náhradní populace, např.

Botanická zahrada Teplice je od roku 2021 plně zapojena do fungování genofondového programu koordinovaného Unií botanických zahrad České republiky. Počty pěstovaných druhů české flóry umístěných na Červeném seznamu rostlin každým rokem stoupá, což je pozitivní trend zapojení Botanické zahrady Teplice o ochranu domácí flóry.

Čtěte také: Dopady znečištění ovzduší na zdraví a životní prostředí

tags: #nejvic #ohrozeny #druh #rustlin #v #ceske

Oblíbené příspěvky:

• Informace o Smíchovském nádraží
• Legislativa emisí
• Recenze gelových čističů odpadů
• Škola v přírodě: Seznam věcí
• Problémy s kotli na hnědé uhlí třídy 4