Jak ohradit kompost a efektivně kompostovat

O kompostu jsme tady na stránkách www.dumazahrada.cz napsali už desítky článků. Ale kompostování v praxi, to je jiná. Realita se od té virtuální liší o několik mozolů, propocených triček, ohnutých hřebíků a spousty času.

U rodinného domku se zahradou by měl být kompost samozřejmostí - při dodržení několika pravidel nebude kompost zapáchat ani jinak obtěžovat, kompostovat ale můžete s pomocí uzavřeného žížalího kompostéru třeba v panelákovém bytě.

Proč mít kompost?

Výroba kompostu není složitá, navíc snadno zužitkujete až 40 % domovního odpadu.

Na kompost na našich stránkách pějeme jen samé ódy a není divu, mít na zahradě svůj vlastní kompost, v dnešní době, kdy vše podražilo, je opravdu k nezaplacení. Nejen, že ušetříte peníze za průmyslová hnojiva, ale budete mít i nadstandardní úrodu, především pak plodové zeleniny jako jsou rajčata, okurky a papriky.

Jednou z nich byl i kompost, který bývalí majitelé zcela očividně nikdy nevyužili. Hromada nepořádku dosahovala výšky dospělého člověka a byla zarostlá plevelem v hustotě solidní středoafrické džungle. Změna byla zapotřebí.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

A mělo to několik důvodů, i když je tady spousta jiných věcí, o kterých by mohl nezasvěcený říct, že jsou aktuálnější. Jenže:

• Bývalé oplocení kompostu zcela podlehlo hnilobě a ta ohromná hromada se začala valit z kopce ven.
• Nebylo kam dávat ty hromady bioodpadu, které chatka za víkend vykouzlí.
• Manželka mě neustále atakovala s požadavkem na zeminu. Bývalí majitelé nám zanechali domek s asi dvaceti truhlíky a s několika kopami květináčů. Manželka se rozhodla, že to všechno osází.
• Zdálo se mi to jako zajímavější práce než betonování.

Jak začít s kompostováním

Kompost - jak na to:

• Najděte vhodné místo - na zahradě to bude prostor v polostínu, aby nedocházelo k jeho vysušování pálícím sluncem.
• Ke kompostu by se také mělo dát pohodlně dojet s kolečkem, jak kvůli navážení např. posekané trávy, tak kvůli odvozu hotového kompostu ke hnojení.

Pokud si budete pořizovat vermikompostér do domácnosti, jeho okolní teplota by neměla klesnout pod 5 °C a stoupnout nad 25 °C. Není tedy vhodné nechávat ho v zimě venku bez izolace a v létě naopak na přímém slunci.

Co patří do kompostu

Kompostér nebo ohrada na kompost je ideální místo pro zpracování posekané trávy, odřezků ovoce a zeleniny, zbytků kávy a čaje (včetně sáčků), ořechových skořápek, čistých pilin, hoblin, drobných větviček, kůry a zbytků rostlin včetně půdy v jejich kořenech.

Rozloží se i nadrcené vaječné skořápky, natrhaný papír (kromě křídového, voskovaného apod.), zbytky pečiva, popel ze dřeva a trus býložravých domácích zvířat.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Pozor na zbytky jídla - lákají potkany a obvykle obsahují maso, které do kompostu nepatří. Opatrní byste měli být i se slupkami z citrusů a exotického ovoce.

Čeho se vyvarovat?

• Tráva, listí a suché rostliny, které tvoří většinu hmoty určené ke kompostování, zaberou hodně místa.
• Až zetlí a promění se na kyprou prsť vonící lesem, zmenší svůj objem až na pětinu.
• Ohrádku na kompost se proto vyplatí budovat velkoryse a počítat s počátečními objemy.
• A pokud chcete zrání kompostu urychlit a zkvalitnit přehazováním, potřebujete další místo.

Typy kompostérů a ohrad

Zahradní kompostér, nebo ohrada z palet?

Dobře, možná jste se již rozhodli, že kompost chcete, ale řešíte, zda je lepší kompostér, kompost v ohrádce nebo volně na hromadě. Zkusíme vám vysvětlit pro a proti u všech variant a sami se rozhodnete, jaká varianta bude pro vás to pravé ořechové, tedy kompostové.

Kompost na volné hromadě

Na zahradě můžeme založit kompost na volném prostranství, tzv. na volné hromadě. Do procesu kompostování se snadno zasahuje, na druhé straně příliš velká povrchová plocha způsobuje osychání materiálu a rozkladné procesy pak probíhají pomaleji.

Kompost můžete mít i na volné hromadě, samozřejmě co nejdále od sezení a někde ve stínu. Aby došlo k nastartování rozkladného procesu, musí být hromada minimálně 2 metry široká a 1,5 metru vysoká.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Vyšší a užší hromada už nevytvoří potřebné teplo a zároveň nesmí být ani vyšší, protože pak by zase nebyla dostatečně vzdušná.

Ohrada z palet

Lze ho vymezit například ohradou z dřevěných palet. Paletový kompostér toho kromě palet ve své nejjednodušší podobě mnoho nepotřebuje. Nějaké velké hřebíky, 4 sloupky (ocelové či dřevěné hranoly, případně kulatiny) a to je téměř vše. A vlastně ani ty sloupky nemusí být třeba. Ocelovou palici na zatlučení sloupků do země, kladivo na zatloukání hřebíků a pár prkének na zpevnění konstrukce.

Ideální je pak mít kompostér z jedné strany otevřený, pokud se nechcete zabývat otevíráním či zaklapáváním kompostu. Jedna volná stěna navíc usnadňuje nakládku biologického rostlinného materiálu (prostě to tam hodíte) i přehazování kompostu, přístup k němu je okamžitý.

Je již jedno, zda použijete palety stejné velikosti a nebo budou stejné velikosti jen ty protilehlé. Palety jsou dnes fenomén, jejich využívání je však často až přehnané, kýčovité, do mnohých interiérů a zahrad se tyto až nadměrně rustikální prvky ani nehodí. Ovšem právě v případě kompostéru z palet vám nikdo neřekne ani pověstné „popel“. Je to prostě rychlé a dokonalé řešení.

Někdo kompostér ještě vystýlá zevnitř, ovšem žádný valný smysl to nemá, naopak je třeba, abychom umožnili přístup vzduchu do kompostu, což je právě ideální vlastnost palet (mnoho velkých mezer). Co však má jistý smysl, je případné opatření kompostu zevnitř králičím pletivem co nejmenšího oka kvůli eliminaci přístupu hlodavců, bude-li však kompost z jedné strany otevřený, je to naprosto zbytečné. A navíc, hlodavci se do kompostu stejně nějak dostanou, když budou chtít. Je zde teplo a také dostatek potravy. Žížaly o tom ví své.

Opravdu takto jednoduše z několika palet máme doma konstruovaný kompostér o ploše 2x1 metr a z jedné strany je zcela otevřený. Je účelně umístěn na nejvhodnějším možném místě zahrady, a když po letech dřevo palet již příliš shnije, spálí se a použijí se jiné staré a již částečně poškozené palety, ovšem ještě nehnijící. Trochu se opraví a za chvíli je hotovo. Jednoduché, prosté, skoro nic to nestojí a není co řešit.

Kompost v ohrádce je vhodnější, než-li volně ložený, protože hmota drží pohromadě a nehrozí roznos tlející hmoty po pozemku. Ohrádky jsou výhodnější, než volně ložená hromada kompostu, protože materiál drží pěkně pohromadě. To je důležité hlavně ve chvíli, kdy se po zahradě pohybují volně třeba slepice, těm se totiž u kompostu velmi líbí a jako praví hrabaví ptáci vám kompost roztahají po celé zahradě.

Vícekomorové kompostéry

Nákladnější, ale ve všech ostatních směrech výhodnější jsou vícekomorové kompostéry, kde do jedné komory sbíráme bioodpad a ve druhé může přes léto probíhat rychlorozkladná hygienizace - obsah se zahřeje na více než 55 °C a zahubí jak semena plevele, tak i většinu choroboplodných zárodků.

A pokud se chcete s kompostem opravdu mazlit a mít ten nekvalitnější, vytvořte si z palet stejně jednoduše kompostér dvoukomorový. Znamená to, že například plochu 2x1 metr rozdělíte dalšími paletami vejpůl na dva půdorysné čtverce a po přeházení kompostu přes síto budete již dosti rozloženou hmotu uskladňovat v druhé komoře, kde dozraje. Stejně tak si můžeme vytvořit kompostér na listovku a vedle toho na ostatní běžný rostlinný odpad ze zahrady a kuchyně.

Plastové kompostéry

Po několika víkendech jsem pochopil, že prefabrikované kompostéry z plastu se na naší chatce neuživí. Náš kompost má půdorys 3x3 metry a v něm dvě komory.

V případě malých zahrad, kde není místa nazbyt, je výhodnější zakoupený kompostér, ale počítejte s tím, že kompostéry by správně měly být alespoň dva. V jednom hmota zraje a ten druhý můžeme doplňovat. Je to i vzhlednější, když odpad je takto ukrytý a nikdo nevidí, co jste tam ten den přidali z kuchyně. Bojíte se, že vám kompostér nějak zhyzdí zahradu? Tak buďte v klidu, dnes zakoupíte velmi krásné kompostéry, které se i svým zbarvením do zahrad hodí a pokud ho vhodně umístíte, zahradní kompozici vám to určitě nenaruší.

Vermikompostér

Pro kompostování v domácnosti jsou k dostání vermikompostéry - speciální kompostéry, kde bioodpad zpracovávají na kompost speciální kalifornské žížaly (kompostovat umí i běžné české žížaly, nejsou v tom ale tak výkonné). Zkompostování jedné nádoby trvá cca 2-3 měsíce, kromě kompostu žížaly vyprodukují i tekutinu nazývanou žížalí čaj, která je také vhodná jako hnojivo.

Jde o nejideálnější bytový kompostér. Výhodou je, že zpracuje všechen rostlinný i rozložitelný odpad jako papír i skořápky z vajec. Během léta může být takový kompostér na balkoně, během zimy ho snadno přeměníte na kuchyňský kompostér. Jeho tajemstvím jsou dešťovky. Ideálně kalifornské, které jsou pažravé a dostanete je běžně u chovatelů. Vormikompostér si vyrobíte sami ze tří vědérek, ktorá mezi sebou propojíte dírkami. Do spodní části bude stékat takzvaný dešťový čaj, který se ředí s vodou jako hnojivo v poměru 10:1. Ve středním vědérku bude domov dešťovek, tvoří se tu kompost a vhazujete jim organický odpad. Kompostér si vyrobíte téměř zdarma například z vědérek od barvy. Pokud chcete něco hezčího, designově připomínajícího stolek, připlatíte si.

Další tipy a triky pro kompostování

• Je důležité, aby hromádka v ohrádce byla dostatečně velká, v případě malé ohrádky se totiž nevytváří potřebné teplo, které způsobuje rozklad hmoty a nástup užitečných mikroorganismů.
• Teplo také dokáže zahubit semena plevelů či spory houbových chorob.
• Kompost nikdy neoddělujte od země pevnou podlážkou, stěny mohou být jednolité nebo s mezerami mezi latěmi, přičemž postranní větrání není vždy žádoucí.
• Často se zde totiž uchycuje plevel a menší části kompostu mohou vypadávat a znečišťovat okolí.
• Pokud tedy máte kompostér s mezerami mezi jednotlivými poli, můžete do mezer umístit pletivo.

Kompost nikdy neoddělujte od země: jste tak sami proti sobě. Kompost neoddělujte od země pevnou podlážkou, stěny mohou být jednolité nebo s mezerami mezi latěmi, přičemž postranní větrání není vždy žádoucí. Často se zde totiž uchycuje plevel a menší části kompostu mohou vypadávat a znečišťovat okolí. Pokud tedy máte kompostér s mezerami mezi jednotlivými poli, můžete do mezer umístit pletivo.

Je důležité, aby hromádka v ohrádce byla dostatečně velká, v případě malé ohrádky se totiž nevytváří potřebné teplo, které způsobuje rozklad hmoty a nástup užitečných mikroorganismů. Teplo také dokáže zahubit semena plevelů či spory houbových chorob.

Jak dodat kompostu teplo v zimě

Během léta není problém docílit uvnitř kompostu dostatečného tepla, ale co v zimě, kdy teploty klesají pod bod mrazu? Je-li kompost dostatečně vysoký, teplo se zde samozřejmě vytváří i v zimě.

Toho rádi využívají různí živočichové, kteří v kompostu přezimují a vznikajícího tepla využívají. Známé je třeba přezimování v kompostu u slepýšů, ježků a celé řady hmyzu.

Chcete-li vznik tepla podpořit, nahoru na kompost dejte vrstvu slámy nebo listí, vhodná je i černá fólie. Pokud ale použijete fólii, je nutné ji pravidelně odstraňovat, především za slunných, zimních dnů, aby kompost mohl větrat.

Stejným způsobem lze teplo dodat i v ohrádce či v kompostéru.

Co dělat, aby kompost dobře zrál?

• Kompost nemůže dýchat: Proces, který veškeré organické zbytky promění na kyprý substrát plný živin a humusu, by měl probíhat za přístupu vzduchu.
• Rozklad může sice probíhat i anaerobně, bez přístupu kyslíku, ale doprovází ho zápach a výsledek není kvalitní.
• Proto musí mít kompostéry větrání, ohrady pro kompost jsou vhodnější vzdušné nežli plné.
• Hromadu materiálu není dobré vršit příliš vysoko a do šíře (měla by být nejvýše 1 m vysoká a 1,5 m široká), raději ji prodlužujte do šířky.
• I tomu by měla odpovídat kompostovací ohrádka.

V kompostu by měly ze tří čtvrtin převládat materiály bohaté na uhlík, (listí, sláma, štěpka) nad materiály bohatými na dusík (zelená tráva, bioodpad z kuchyně, zvířecí trus).

Jinak převládnou nežádoucí hnilobné procesy - materiál se slehne a nebude provzdušněný, ani když mu dopřejete drenáž na dně, vhodné ohrazení a přehazování. Obsahuje také příliš mnoho dusíku a málo uhlíku.

Pro optimální průběh zrání míchejte třetinu „zelené hmoty“ (tráva a veškeré čerstvé rostliny a zbytky zeleniny) s dvěma třetinami „hnědé hmoty“ jako je listí, sláma, štěpka.

Kompost obsahuje nežádoucí příměsi: Na kompost nejenže nepatří žádné odpadky, které nejsou organického původu - například plasty nebo popel z uhlí. Nežádoucí látky by se do něj dostaly také z barev a mořidel ošetřeného dřeva.

Mnohem méně nebezpečné, ale obtížné jsou plevele v kompostu. Pokud v něm přežily jejich semena nebo oddenky, poznáte to naopak rychle - spolu s kompostem je rozhodíte na záhony. Do kompostu, ve kterém probíhá rozkladou pomalou, studenou cestou, zralá semena a životaschopné oddenky rostlin nepatří.

Můžete je ovšem zpracovat při kompostování horkém, kde je vysoká teplota zahubí. Pokud nemáte otočný kompostér nebo založený horký kompost, který je náročnější na údržbu, lze plevelu horkou fázi připravit v černých perforovaných plastových pytlích.

Pokud k němu přihodíte trochu posekané trávy ze sekačky, vytvoří se teplo snáze. Pytel naplňte jen do dvou třetin, zavažte a nechejte odpočívat nejméně šest měsíců na sluníčku, občas ho protřepte.

Místo pro kompostiště má být stinné, aby kompost v parném létě příliš nevysychal, a vzdálené nejméně 10 m od studny s pitnou vodou.

Nejvhodnější kompostiště je povrchové, aby manipulace s kompostem nebyla obtížná. Zadní stranu a boky můžeme ohradit natrvalo tyčovinou nebo vlnitým plechem, přední ponecháme volnou nebo ji uděláme z rozebíratelného ohrazení, aby byl snadný přístup ke kompostu při jeho přehazování a odvozu.

Půda pod kompostem má být upěchovaná.

Do kompostu nepřihazujte rostliny nebo listí napadené chorobami a kvetoucí nebo odkvetlé plevele, které pak kompost znehodnotí semeny. Tak se choroby a plevele s kompostem rozšiřují po zahrádce. Ani vytrvalé plevele s oddenky (pýr, svlačec) nebo s kořeny (smetanka, pcháč) nesmějí přijít do kompostu. Do kompostu dáváme jen zcela mladý plevel, starší je lépe spálit.

Pokud do kompostu přišly plevele se semeny nebo listí z nemocných stromů, musíme nechat kompost zrát 3 roky a přitom jej dvakrát do roka (na jaře a na podzim) překopat, abychom tak zničili klíčící semena i choroboplodné zárodky.

Také kořeny košťálové zeleniny do kompostu nepatří. Zvyšovali bychom tak nebezpečí vážné choroby košťálovin nádorovitosti kořenů. Kořeny košťálovin je nejlepší oklepat od zeminy, nechat proschnout a spálit.

Do kompostu nepatří též plesnivé potraviny (tvoří se v nich karcinogenní látky) a ani listí nebo tráva od silně frekventovaných silnic (zamoření jedovatými těžkými kovy).

Kompostu neprospívá přílišné vysychání, proto jej zakládáme nejlépe na stinném místě (pod stromy, na severní straně zdí, nebo kompost zastíníme slunečnicemi nebo topinambury apod.) a za vegetace podle potřeby zavlažujeme vodou nebo močůvkou.

Tykve nebo okurky vysázené na kompost jej zastiňují, ale ochuzují svými kořeny o živiny. Vysázené tykve nás sice nutí, abychom kompost častěji zavlažovali, na což bychom možná jinak zapomněli, přesto je však vhodnější vysázet pod kompostem popínavé tykve a šlahouny vést přes něj, čímž ho zastíníme. Přitom dbáme, aby výhony do kompostu nezakořenily.

Udusaný kompost má málo vzduchu, proto špatně zraje. Nedostatek vzduchu mají i komposty zakládané v hlubokých vybetonovaných odpadních jámách v zemi.

tags: #jak #ohradit #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Skrytý poklad našich lesů
• Návody na recyklaci plechového kyblíku
• Sběrný dvůr
• Ohrožení vombati: Příčiny a důsledky
• Postupy likvidace textilního odpadu