Jak zastavit krvácení a poskytnout první pomoc v přírodě

Každého může potkat situace, kdy se ocitne v neznámém prostředí daleko od svého obvyklého pohodlí a kde bude nucen čelit podmínkám, které pro něj nejsou úplně běžné.

Pobyt v přírodě s sebou nese řadu rizik, kdy v důsledku neopatrnosti nebo nešťastné náhody může dojít k mnoha druhům zranění. Proto je nutné chovat se obezřetně a těmto situacím se snažit předcházet.

Při každém zranění, které nejste schopni ošetřit vlastními silami tak, aby zraněný mohl bez újmy pokračovat v cestě, volejte zdravotnickou záchrannou službu 155.

První kroky při zranění

Když se setkáte se zraněním, prvním krokem je posoudit situaci. Na chvíli se zastavte a zhodnoťte závažnost zranění a celkovou bezpečnost okolního prostředí.

Zastavení krvácení

Jedním z nejdůležitějších kroků při ošetřování zranění je zastavení krvácení. Přiložte přímo na ránu čistý hadřík, ručník nebo ruku a vyvíjejte tlak. Tento tlak pomáhá omezit tok krve a usnadňuje vznik sraženiny.

Čtěte také: Zastavení výroby plastů

Pokud krvácení je silné a neustává, zvažte zvýšení postižené části těla a aplikaci dalšího tlaku. Jako poslední možnost můžete použít žací obvaz. Pamatujte, že žací obvazy by měly být použity pouze v extrémních situacích a pravidelně uvolňovány, aby se předešlo poškození postižené končetiny.

Praktickej člověk by se měl snažit tu krev zastavit i špinavejma rukama. Nedbat na to, že dostane ten člověk infekci, protože proti infekci už zdravotníci dokážou bojovat. Hlavní je zastavit to krvácení, když si člověk způsobí nějakou otevřenou ránu.

Očištění rány

Správné očištění rány je zásadní pro zabránění infekcím. Pokud je rána špinavá, jemně ji opláchněte čistou, tekoucí vodou, abyste odstranili nečistoty. Vyhněte se používání mýdla, které může způsobit podráždění.

Pokud máte k dispozici antiseptické řešení nebo sterilní ubrousky, důkladně ránu vyčistěte.

Ochrana rány

Jakmile je rána čistá, je důležité ji chránit před dalším znečištěním. Nasaďte sterilní obvaz nebo obinadlo na zakrytí rány a zabránění vstupu nečistot nebo bakterií. Ujistěte se, že obvaz má správnou velikost a je pevně upevněn.

Čtěte také: Studie o CBD pro psy

U větších nebo hlubších ran zvažte použití lepicích pásků nebo motýlkových závitů, které pomohou správně uzavřít ránu.

Imobilizace při zlomeninách a výronech

V případě zlomenin nebo výronů je klíčová imobilizace, která pomáhá zabránit dalším poškozením a zmírnit bolest. Pečlivě stabilizujte postiženou oblast pomocí dlah, improvizovaných materiálů, jako jsou klacky, prkna nebo oblečení.

Ujistěte se, že dlahy přesahují klouby nad a pod zraněním, aby se minimalizoval pohyb.

Zmírnění bolesti

Příroda často nabízí přírodní léky k ovládání bolesti. Pro mírné zmírnění bolesti můžete aplikovat ledové obklady nebo studené komprese zabaleny do látky na postiženou oblast. Toto pomáhá snížit otoky a znecitlivět bolest.

Kromě toho mohou být případně k dispozici volně prodejné léky proti bolesti, jako je paracetamol nebo ibuprofen.

Čtěte také: Patologie krvácení do trávicího traktu

Specifická poranění a první pomoc

Poranění hlavy

• Po úrazu může nastat porucha vědomí různé doby trvání, zraněný v bezvědomí je ohrožen vznikem obstrukce dýchacích cest.

Poranění hrudníku

• Nebezpečí představuje dechová nedostatečnost a rozvoj šokového stavu.
• Pokud postižený aktivně zaujímá nějakou polohu, neměňte ji. Masívní krvácení z otevřeného poranění hrudní stěny zastavte přímým tlakem.
• Otevřená poranění hrudní stěny, která nekrvácí, nepřekrývejte.

Poranění břicha

• Nebezpečí představuje masivní krvácení a rozvoj šoku.

Poranění pánve

• Nebezpečí představuje masivní krvácení.

Poranění páteře

• Typicky se projevuje bolestí v postižené oblasti, při poranění míchy navíc výpadky citlivosti, mravenčením nebo brněním končetin nebo přímo poruchami hybnosti a svalovou slabostí.

Prioritou je zprůchodnění dýchacích cest a pravidelná kontrola dýchání Pokud postižený normálně dýchá a nehrozí mu žádné další nebezpečí, ponechte ho v poloze, v jaké se nachází. Zajistěte tepelný komfort. Pacienta bezdůvodně nepřenášejte ani s ním zbytečně nemanipulujte.

Poranění končetin

• Může se projevit bolestivým otokem, krevním výronem, omezením pohybu, deformitou končetiny.
• Zraněného ohrožuje krevní ztráta i poškození cév a nervů.
• Zastavte krvácení, kryjte otevřené rány, nepřirozené postavení končetin v žádném případě nenapravujte a zabraňte zbytečné manipulaci.
• Chlazení postižené oblasti může přinést částečnou úlevu od bolesti.

Amputace (ztrátové poranění končetiny)

• Zraněného ohrožuje trvalá ztráta končetiny a masivní krvácení.
• Zástava masivního krvácení je prioritou. Pahýl kryjte pokud možno sterilním obvazem.
• Amputovanou část opláchněte proudem tekoucí vody a vložte do igelitového sáčku.

Další nebezpečí a jak se jim vyhnout

Podchlazení

Pochlazení je závažný stav, který se vyznačuje poklesem centrální tělesné teploty a postupným útlumem vědomí, dýchání a oběhu. Při poklesu pod kritickou mez dojde k zástavě oběhu.

Pro vznik podchlazení stačí, když je venku „pouze“ chladno, nemusí mrznout. Riziko vzniku podchlazení závisí na okolní teplotě, délce působení chladu a kvalitě oblečení, situaci zhoršuje vítr. K podchlazení snadněji dojde u malých dětí, starších lidí, při závažném zranění nebo intoxikaci např.

Máte-li podezření na podchlazení, proveďte následující kroky dle reakce postiženého:

• Vždy zkontrolujte vědomí a dýchání a přítomnost svalového třesu.
• Postiženého hlasitě oslovte a jemně mu zatřeste rameny.

Pokud postižený nereaguje na hlasité oslovení a jemné zatřesení rameny, zprůchodněte dýchací cesty záklonem hlavy a zvednutím brady vzhůru. Ověřte pohledem, poslechem a vnímáním, zda postižený normálně dýchá.

V případě, že nedýchá normálně, zavolejte na tísňovou linku 155 a zahajte resuscitaci. Pokud je dostupný automatizovaný externí defibrilátor (AED), okamžitě pro něj pošlete.

Pokud postižený nereaguje na hlasité oslovení, je na pohmat studený a jste si jistí, že normálně dýchá, okamžitě zavolejte na tísňovou linku 155. Postižený se nachází v kritickém stavu. Udržujte volné dýchací cesty a pravidelně kontrolujte dýchání.

Zabraňte dalším ztrátám tepla např. přikrytím postiženého izotermickou folií a dekou, a pokud je to možné i izolací od země.

Pokud je postižený je při vědomí, ale je studený, spavý, vykazuje známky únavy a netřese se zimou, snažte se zabránit dalším ztrátám tepla. Izolujte postiženého od země a přikryjte ho izotermickou folií a dekou, včetně hlavy. Sledujte vědomí a dýchání, volejte tísňovou linku 155.

Při dostupnosti teplého úkrytu do něj přemístěte postiženého, svlečte mokré oblečení a zahajte aktivní ohřívání (zabalení do teplých přikrývek, přiložení chemických balíčků, termoforu, PET lahví s teplou vodou). Pozor: zdroje tepla přikládejte na trup a nikdy nepřikládejte na holou kůži.

Pokud je postižený při vědomí a nekontrolovaně se třese zimou, jedná se o mírné pochlazení. Postiženého v teplém úkrytu svlečte a zabalte do suchého oblečení a přikrývek. Nezraněnému postiženému podejte teplé, sladké nápoje. Pohyb není omezen. Není nutné volat tísňovou linku 155.

Sejmutí mokrého oblečení je důležitou součástí prevence hypotermie. Svlečení je však možné v teplém úkrytu.

Laviny

Laviny představují vážné nebezpečí především v horských oblastech, kde je jak dostatek strmých svahů, tak dostatečná mohutnost sněhové pokrývky.

Pohyb v oblastech, kde může dojít k pádu laviny, je sám o sobě rizikovou činností a bez důkladné přípravy rozhodně nedoporučujeme takovouto lokalitu navštěvovat. Není vhodné se do nebezpečné oblasti vydávat sám, udržujte bezpečné rozestupy a v nebezpečných místech buďte navázáni na lano.

Ve chvíli, kdy se lavina dá do pohybu, si nepokoušejte uvolnit vázání lyží nebo snowboardu, naopak se pokuste ujet z dráhy laviny. Když už vás lavina zachytí, pokuste se udržet na povrchu pomocí „plovacích“ pohybů. Pokuste se vyplavat do strany mimo hlavní proud. Případně se pokuste zbavit batohu, hůlek, lyží. Křičte, aby vás kamarádi do poslední chvíle, než zmizíte pod sněhem, mohli vidět. Pokuste si chránit obličej svýma rukama. Snažte se hodně nadechnout, a to hlavně ještě dříve, než se lavina zastaví.

Když se lavina zastaví, pokuste se vytvořit vzduchovou kapsu před svými ústy a nosem a vyčistit si ústa od sněhu. Nejdříve se uklidněte se a zhodnoťte, zda jste sami v bezpečí a až pak začněte plánovat další postup.

Sledujte zasaženého v lavině. Označte si v duchu místo (pomocí spojnic výrazných bodů), kde jste ho naposledy spatřili. Zavolejte pomoc mobilním telefonem (1210 nebo 155), popřípadě vyšlete někoho pro pomoc.

Pravděpodobnost přežití v lavině

Hledejte polohu zasypaného použitím lavinových přístrojů, lavinových sond, případně hůlek, ale nezapomeňte zároveň používat k prohledávání svůj zrak a sluch. Pokud určíte pozici zasypaného, upřesněte ji pomocí lavinové sondy a určete přibližnou hloubku zasypání, okamžitě začněte vykopávat všemi prostředky, které máte k dispozici.

Pro laickou první pomoc při lavinové nehodě platí, že kamarádská první pomoc je nejdůležitější. Lavinoví specialisté se dostávají na místo nehody nejdříve za 45 minut, kdy už rapidně klesá šance na přežití.

Přibližně po 60 minutách zasypání může nastat zástava dechu v důsledku těžké hypotermie. Po odhrabání obličeje je nutné co nejdříve zjistit stav základních životních funkcí - zda je postižený při vědomí a zda dýchá. Pokud nedýchá, je třeba okamžitě zahájit resuscitaci.

V případě, že oběť lavinové nehody je zasypaná déle jak 60 minut a má kompletně ucpané dýchací cesty, je pravděpodobné, že šance na záchranu je mizivá a lékař pravděpodobně resuscitaci ukončí. Taktéž v případě, že nelze z důvodu ztuhlosti stlačit hrudník nebo je přítomno zranění neslučitelné se životem, se resuscitace již neprovádí.

V případě vyproštění oběti, která byla pod lavinou více jak 60 minut a má zachované základní životní funkce, je třeba myslet na těžké podchlazení, které může být život ohrožující.

Co by nemělo chybět v batohu

Jak se správně obléknout, když vyrážíte do přírody, co si s sebou vzít k jídlu a pití a co dalšího si nezapomenout přibalit do batohu? Výběr oblečení a obuvi je nutné přizpůsobit ročnímu období a terénu, ve kterém se budete pohybovat.

V zimě doporučujeme jako spodní vrstvu použít tzv. funkční prádlo (termoprádlo), které pomáhá při fyzické aktivitě účinně odvádět pot od těla a tím přispívá k udržení přirozené tělesné teploty. Jako střední vrstvu je vhodné použít oblečení z materiálů, které dokážou dobře izolovat a udržet tělesné teplo (fleece, vlna, bavlna apod.). Svrchní vrstva by vás měla chránit před deštěm a větrem.

Takzvaná KPZetka se trošku změnila. Měla by bejt vodě odolná, mělo by tam bejt škrtadlo na rozdělávání ohně. Měl by tam být tampon, kterej se používá na to rozdělávání ohně, protože tampon je z čisté bavlny a chytne každou jiskru. Z toho tamponu se i napijete, když ho rozbalíte a ráno půjdete po trávě, kde je rosa, budete ji sbírat, z toho se napijete.

I se můžete, i se třeba uděláte díru do ruky, nebo, tak s ním ucpete, ucpete tu ránu. Dále v té KPZ-ce může bejt i prezervativ, kterej se může použít, do kterýho se vejdou až dva, tři litry vody, když ho dáte do ponožky, můžete do něj uschovat mobil, aby nezvlhl. Sirky, může tam bejt strunová pilka, může tam bejt knoflíkový kompas. Prakticky léky, co člověk používá, ty by si měl každejch půl roku měnit. Vlastě takový základní věci, které by ten člověk v tý přírodě měl použít, kdyby se dostal do nějaké extrémní situace.

Hlavně nepít vodu z nějakejch vodních zdrojů. Tekoucí voda by se měla převařit. Než by si jí člověk nabral, měl by se vydat aspoň půl kilometru proti proudu a zjistit, jestli tam neleží nějaká zdechlina zvířete, není tam, nejsou tam nějaké z polí výkaly. Ale hlavně tu vodu převařovat, nebo používat tablety na desinfekci, anebo určité, určité prostě dezinfekční přístroje, které se prodávají v outdoorovejch obchodech. Hlavně to nepít.

tags: #jak #zastavit #krvácení #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Výrobci ekologických vozidel
• Likvidace odpadu a neutralizace HCl
• Azbest v Příbrami a odpady
• Zajímavosti o české divočině
• Projekty obcí pro životní prostředí