Znečištění ovzduší vznětovými motory: Problém a řešení

Snaha regulovat emise pocházející z výfukových plynů automobilů, které se projevují na znečištění ovzduší zejména ve městech, sahá až do přelomu 60. a 70. let 20. století. Zřejmě vůbec první norma omezující emise začala platit v roce 1968 v americkém státě Kalifornie. V Evropě se první normou, na které se shodly členové tehdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS) stala v roce 1970 směrnice číslo 70/220/EEC, která se týkala opatření proti znečišťování životního prostředí plyny ze zážehových motorů u osobních a lehkých užitkových motorových vozidel.

Emisní normy Evropské unie

Závazné normy Evropské unie (EU) stanovují limitní hodnoty škodlivin ve výfukových plynech motorových vozidel a uvádějí se v gramech na ujetý kilometr. Tyto normy omezují množství oxidu uhelnatého, uhlovodíků, oxidů dusíku a pevných částic a stále se zpřísňují. Normy platné pro osobní automobily a lehká užitková vozidla se označují arabskými číslicemi, normy pro nákladní automobily a autobusy jsou označené římskými číslicemi.

První normou byla Euro 1, která byla zavedena v červenci 1992 s implementací od ledna 1993. Norma tehdy ještě nerozlišovala mezi zážehovým a vznětovým motorem, ale nezbytností k jejímu splnění bylo používání bezolovnatého benzinu a vozidla musela být vybavena katalyzátorem. V roce 1996 vstoupila v platnost norma Euro 2, která zavedla odlišné limity pro zážehové a vznětové motory. Norma Euro 4 platná od roku 2005 se více zaměřila na škodliviny produkované vozidly se vznětovými motory. Součástí výbavy naftových vozů se staly filtry pevných částic (DPF) jejichž účelem je zachytávat pevné částice, aby se nedostávaly z výfukového potrubí do ovzduší. Norma Euro 5 od roku 2009 poprvé stanovila limit pevných částic pro zážehové motory s přímým vstřikováním a dále zpřísnila limity pevných částic ze vznětových motorů. Od roku 2014 platí norma Euro 6 s limitem například u oxidu uhelnatého o více než 60 procent (u vznětového motoru dokonce o téměř 80 procent) nižším než ustanovila první norma Euro 1.

Automobilový průmysl změnil emisní skandál německé automobilky Volkswagen, který vypukl v září 2015. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) tehdy obvinila Volkswagen, že do svých vozidel s naftovým motorem instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu vypouštěných emisí.

Budoucnost automobilového průmyslu

Budoucností automobilového průmyslu by se měla stát elektromobilita. Unijní exekutiva chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat více dobíjecích stanic. Státy EU vedené českým předsednictvím se loni v říjnu shodly s europoslanci na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory a Evropský parlament v úterý tuto dohodu definitivně schválil. Evropská komise (EK) však již dříve uvedla, že je pravděpodobné, že se ještě do poloviny století bude po evropských silnicích pohybovat pětina benzinových a dieselových aut a až polovina nákladních vozů se spalovacím motorem. Proto chce komise dál zpřísnit současná emisní pravidla.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

Přísnější emisní limity Euro 7 navrhla EK loni v listopadu. Směrnice Euro 7 sladí limity pro benzinová a naftová auta, vozidla jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Pokud návrh schválí členské státy a Evropský parlament, měla by pravidla pro nová osobní auta platit od poloviny roku 2025, pro nákladní o dva roky později. Komisař pro vnitřní trh Thierry Breton tvrdí, že Euro 7 zvýší náklady na výrobu jednoho automobilu pouze o 100 až 150 eur.

Automobilkám však Euro 7 vadí, nové vozy podle nich prodraží o desítky tisíc korun. Například menší modely Škody Auto, jako jsou Scala, Kamiq nebo Fabia, se podle slov ředitele vnějších vztahů Škody Michala Kadery dostanou na cenovou úroveň, za kterou budou pro zákazníky neprodejné. Výrobci také poukazují na to, že v důsledku zdražování nových aut může vozový park více zestárnout.

Normy, které platí na starém kontinentě, začaly přejímat také země jinde ve světě, avšak často se specifickými úpravami či s několikaletým zpožděním. V Indii například platí obdoba normy Euro 6, v Rusku Euro 5 a v Thajsku ještě norma Euro 4. Dlouhodobým problémem je masový vývoz ojetých vozů, které již neodpovídají západním bezpečnostním ani ekologickým standardům, do rozvojových zemí. Podle studie Programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) mezi lety 2015 a 2018 bylo z Evropy, Japonska a USA vyvezeno na 14 milionů ojetých vozů špatné kvality. Osmdesát procent z nich bylo prodáno do chudších zemí, víc než polovina pak putovala do Afriky.

Při převodu starších vozidel v ČR, které nejsou označeny jako veteráni, je nutné zaplatit jednorázovou ekologickou daň. Za vozidla, která nejsou vybavena katalyzátorem a nesplňují tak žádnou emisní normu Euro je nutné při převodu zaplatit 10.000 Kč. Za vozidla splňující pouze normu Euro 1 se platí 5000 Kč a za vozidla s normou Euro 2 je poplatek 3000 Kč.

Dopad znečištění ovzduší na lidské zdraví

Znečištění ovzduší je jedním z nejvážnějších ekologických problémů současnosti, přičemž jeho důsledky na lidské zdraví jsou alarmující. V České republice stojí špatná kvalita vzduchu ročně za stovkami předčasných úmrtí a způsobuje vážné zdravotní komplikace, zejména v městských oblastech, kde hraje dominantní roli doprava. Hlavními viníky znečištění jsou jemné suspendované částice PM₂.₅, oxidy dusíku (NO₂) a přízemní ozon. Tyto látky se dostávají do dýchacích cest, kde způsobují záněty a zvyšují riziko chronických onemocnění, jako je astma, bronchitida nebo srdečně-cévní choroby.

Čtěte také: Jak jaderné elektrárny ovlivňují kvalitu ovzduší?

Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je vliv znečištěného ovzduší na zdraví komplexní. Kromě akutních problémů, jako jsou zhoršení dýchacích potíží nebo vyšší riziko infarktů, zahrnuje i chronické komplikace, které zvyšují pravděpodobnost vzniku rakoviny plic nebo mozkových příhod.

Doprava, zejména ta individuální, je jedním z nejvýznamnějších zdrojů emisí ve městech. Starší automobily s naftovými motory produkují vysoké množství jemných částic PM₂.₅, oxidů dusíku (NOₓ) a dalších škodlivin. V hustě osídlených oblastech, jako je Praha nebo Brno, se dopravní zátěž podílí až na polovině znečištění. V těchto oblastech také dochází k tzv.

Možnosti řešení a zlepšení kvality ovzduší

Zlepšení kvality ovzduší vyžaduje kombinaci opatření. Patří sem podpora čisté mobility, přechod na obnovitelné zdroje energie a důsledná regulace emisí z průmyslu a dopravy. Ačkoliv systémová opatření hrají klíčovou roli, jednotlivci mohou také přispět. Omezování jízdy autem, volba ekologických způsobů dopravy a odpovědný přístup k vytápění mohou výrazně zlepšit lokální kvalitu ovzduší.

Vozy na stlačený zemní plyn (CNG) mají pozitivní vliv na snižování emisí oxidů dusíku v ovzduší. Vyplývá to ze studie, kterou pro Český plynárenský svaz (ČPS) zpracovalo České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou a společností SEVEn Energy. „Chtěli jsme získat výsledky relevantní pro ČR, proto jsme měření prováděli na dvacetikilometrové trase přímo v ulicích Prahy. Ve srovnání s naftovými vozy porovnatelné velikosti a motorizace vyprodukovala vozidla na CNG zhruba jedenáctkrát méně oxidů dusíku,“ uvedl Michal Vojtíšek z Centra vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT.

Emise z dopravy se na celkovém znečištění ovzduší podílejí přibližně z jedné pětiny. V Česku podle plynařů jezdí přes 17 500 vozidel na CNG, o 2500 více než na začátku roku. Podle dat Sdružení automobilového průmyslu je celkově registrováno přes sedm milionů vozidel. Podíl těch s pohonem na CNG tak činí necelé tři desetiny procenta.

Čtěte také: Znečištění ovzduší - grafické znázornění

Výhodnost CNG proti tradičním pohonným hmotám podporuje mimo jiné spotřební daň. Ta od začátku roku 2015 do konce letošního roku činí u CNG 0,72 Kč za metr krychlový. Spotřební daň z litru benzinu je 12,84 Kč, z litru nafty 10,95 Kč.

Český plynárenský svaz je sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. Sdružuje asi 100 odborných sdružení a firem působících v plynárenství. V Česku je aktuálně v provozu 154 veřejných plnicích stanic na stlačený zemní plyn, o 11 víc než na konci roku.

Nízkoemisní zóny v Evropě

V Evropě existují stovky nízkoemisních zón, které se nacházejí v mnoha zemích. Každý okres má svá vlastní pravidla, která je třeba dodržovat:

• Rakousko - ve čtyřech rakouských městech včetně Vídně platí omezení pro používání některých nákladních vozidel.
• Belgie - v Belgii se nízkoemisní zóny nazývají také „Zones de Basse Émissions“ a nacházejí se v Bruselu a Antverpách a omezují používání vozidel se vznětovými motory na vozidla registrovaná před rokem 2011.
• Dánsko - nízkoemisní zóny se nacházejí v Kodani, Frederiksbergu, Aalborgu, Odense a Århusu. Nákladní vozidla, autobusy a dodávky se vznětovými motory musí mít při vjezdu do nízkoemisních zón namontovaný filtr výfukových plynů.
• Francie - pro jízdu ve francouzských nízkoemisních zónách budete potřebovat certifikační nálepku Crit’Air.
• Německo - jako jedna z prvních zemí zavedlo nízkoemisní zóny „Umweltzone“ a v každé z nich platí omezení pro vozidla se vznětovými a zážehovými motory. Abyste se vyhnuli pokutě, budete potřebovat nálepku, která vám umožní jízdu v nich.
• Itálie - „Zona a traffico limitato“ určuje, kudy můžete jezdit, ale ne konkrétně kvůli úrovni emisí. Cílem těchto pravidel je omezit dopravu v okolí měst a známých památek.
• Nizozemsko - zde najdete „milieuzones“, které omezují používání vozidel se vznětovými motory vyrobených před rokem 2001. Nízkoemisní zóny najdete v Amsterdamu, Rotterdamu, Arnhemu, Maastrichtu a Utrechtu.
• Portugalsko - pokud jedete autem po Lisabonu, můžete se do centra dostat pouze s vozem registrovaným po roce 2000. Pokud jezdíte v okolních oblastech, musel být váš vůz uveden do provozu po roce 1997.
• Španělsko - v Barceloně se nachází „zona de baja emission“, kam se do velké části města nedostanou vozidla se vznětovými motory vyrobená před rokem 2006 a vozidla se zážehovými motory vyrobená před rokem 2000.
• Švédsko - nízkoemisní zóny, které se v současnosti nacházejí v osmi městech, omezují vjezd nákladních vozidel a autobusů. Existují pravidla pro vjezd automobilů do některých částí Stockholmu.
• Spojené království - Velký Londýn má svou vlastní nízkoemisní zónu a v centru navíc zónu s ultra nízkými emisemi.

tags: #znečištění #ovzduší #vznětovými #motory

Oblíbené příspěvky:

• Techniky environmentální analýzy
• Nakládání s odpady
• Recenze služeb a řemeslníků
• Genialita přírody v dokumentu
• Podpora obnovitelných zdrojů energie