Znečišťují jaderné elektrárny ovzduší? Analýza studií a srovnání s jinými zdroji

Zajímalo vás někdy, jaký má energetika dopad na životní prostředí? Která varianta ubližuje, nebo naopak pomáhá šetřit přírodu? Pojďme si tohle téma více přiblížit.

Současné počasí se vyznačuje bezvětřím, zataženou oblohou a mlhami. Při takové povětrnostní situaci nám solární a větrné elektrárny prosazované ekologickými aktivisty nedodají žádnou elektrickou energii. A právě v době, kdy by bylo nejvíce potřeba snížit produkci elektřiny ve spalovacích elektrárnách, tak musí tyto plně nahradit nefungující solární a větrné. Jedinými z prosazovaných ekologických zdrojů, které v této době fungují, jsou zdroje spalující biomasu. Ty však produkují znečištění v podobné míře jako zdroje fosilní. Inverzní situace navíc nastávají právě v podzimním a zimním období, kdy se spotřeba elektřiny i tepla maximalizuje.

Zmíněná studie EEA se snaží určit škody způsobené znečištěním ovzduší z různých průmyslových podniků v Evropě. Nejsou tak v ní zahrnuty třeba dopady znečištění ovzduší z dopravy, které jsou pochopitelně také značné. I tak však poskytuje velmi významné informace. Studie zvlášť určuje škody způsobené emisí oxidů dusíku a síry, amoniaku, těkavých uhlovodíků, prachových částic, těžkých kovů a komplexních uhlovodíků (benzenu, cyklických aromatických uhlovodíků, dioxinů a furanů) a zvlášť předpokládanou škodu z emise oxidu uhličitého a jeho vlivu na vývoj klimatu.

Jak bylo zmíněno, jsou škody způsobené zdravotními dopady znečištění udávány s dost značnou nejistotou. Proto jsou uváděny výsledky jak pro odhady z nízkou hodnotou mortality tak z vysokou hodnotou mortality způsobené danými škodlivými látkami. Studie se týká roku 2009. Studie zahrnuje 10 000 nejvíce znečišťujících podniků v Evropě.

V práci je pak ukázáno, že 50 % škod ze znečištění způsobuje pouhých 191 největších znečišťovatelů, 75 % pak pouhých 622 velkých podniků a 90 % nakonec 1394 podniků. Největší podíl pak mezi nimi mají tepelné fosilní elektrárny. Je to vidět už z toho, že prvních 22 největších znečišťovatelů jsou právě velké fosilní tepelné a elektrické zdroje. První je uhelná elektrárna Belchtów v polské městě Rogowic, druhá bulharská uhelná elektrárna a pak následují dvě německé. Z těch prvních dvaceti dvou je osm německých fosilních zdrojů energie. Produkce energie se podílí na tomto podnikovém znečištění téměř sedmdesáti procenty. Podle nízkých odhadů to reprezentuje za rok škody na zdraví a ekologii v hodnotě 26 miliard euro a podle vysokých odhadů pak 71 miliard euro.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

Pokud se jedná o produkci elektřiny, tak se jí v té době vyrobilo v Německu jen o necelých deset procent více. Tedy rozdíl není příliš velký. Francie vyrobila zhruba 76 % z jádra a zhruba 10 % pomocí fosilních zdrojů, Německo pak 23 % z jádra a 61 % pomocí fosilních zdrojů. Jestliže srovnáme škody způsobené německými a francouzskými fosilními elektrárnami, které se dostaly mezi prvních 622 nejvíce znečišťujících podniků, tak jsou ekologické škody způsobené německými energetickými podniky zhruba dva a půlkrát větší. Německo tak podle studie zdravotními a ekologickými škodami ze znečištění způsobeného pouze spalovacími elektrárnami ztrácí při nízkém odhadu přes 3 miliardy euro a při vysokém odhadu téměř 9 miliard euro ročně.

V tomto roce a hlavně v dalších letech se navíc situace v Německu ještě dramaticky zhorší, protože bude třeba postupně nahradit odstavené a odstavované jaderné zdroje. Ve velké většině budou jejich dosavadních více než 20 % výroby nahrazovat fosilní zdroje. A v případě inverze to budou pouze ony. Ekologické a zdravotní dopady produkce elektrické energie v Německu tak dále porostou. Jen do roku 2014 by se mělo dostavět třináct velkých uhelných bloků o celkovém výkonu přes 11 GW. V letech 2015 až 2023 se pak plánuje výstavba nejméně 11 GW dalších fosilních zdrojů.

Velmi vysoké ekologické znečištění způsobené produkcí elektrické energie je i v případě Polska, Itálie, Velké Británie i dalších zemí, ve kterých rozvoj jaderné energetiky vůbec nenastal nebo byl na relativně nízké úrovni zastaven. Lze tak na základě údajů z této studie jasně vidět, že by ekologické a zdravotní dopady znečištění ovzduší v Evropě byly významně nižší, pokud by nebyly ekologičtí aktivisté ve svém protijaderném tažení v minulých desetiletích tak úspěšní. Vždyť stejně významného podílu jaderné energetiky jako ve Francii bylo možné dosáhnout v případě potřeby i v dalších evropských státech. Vždyť Rakousko mělo mít jadernou elektrárnu a nemuselo by vozit uhlí z Polska, více jaderných elektráren plánovala Velká Británie a jaderný program měla Itálie, stavbu jaderné elektrárny plánovalo i Polsko a u nás měl mít Temelín čtyři bloky.

Možná by se měli členové organizací jako jsou Greenpeace, Duha a další opravdu zamyslet nad údaji uvedenými ve studii a rozmyslet si, co je opravdu ekologické. Zatímco v případě jaderné elektrárny hrozí rizika jen v případě havárie, zdravotní a ekologické dopady fosilních zdrojů pociťují obyvatelé nejen v jejich nejbližším okolí velmi silně i při normálním provozu, a zvláště pak při takových povětrnostních podmínkách, jaké jsou dnes.

Znečištění ovzduší a jeho dopady na zdraví

Znečištěné ovzduší patří k základním ekologickým problémům, které viditelně ovlivňují zdraví a životy lidí. Množství škodlivin, které se do ovzduší vypouštějí, je způsobeno především činností člověka. Lidská společnost více než kdykoliv předtím využívá mnoho přírodních zdrojů a uvolňuje do ovzduší ohromná množství znečišťujících látek. Dopady znečištění mohou mít lokální, regionální až celosvětový rozsah.

Čtěte také: Dopady znečištění ovzduší vznětovými motory

Dospělý člověk spotřebuje denně kolem 15 kg vzduchu, z nichž se při klidném dýchání asi 1/2 kg kyslíku vstřebává do krve a je metabolizováno v těle. Ve srovnání s denní spotřebou přibližně 1,5 kg potravin a asi 2 l vody k pitným účelům je to značné množství. Člověk je až na výjimečné případy vždy odkázán na ovzduší, ve kterém se bezprostředně nachází bez možnosti jakéhokoliv výběru.

Dýchací systém je branou, jíž do organismu vstupují nejen plyny tvořící normální ovzduší, ale i plynné imise, které se dostanou do ovzduší jako znečišťující látky škodlivé až toxické pro organismus. Do organismu se dostávají tuhé imise (prach, popílek, saze) a mikroorganismy (baktérie, viry, spory plísní apod.). Při tom mají velký význam také fyzikální vlastnosti ovzduší (teplota, vlhkost, ionizace, barometrický tlak aj.).

Škodlivé látky v ovzduší

• Sloučeniny síry: Mají hlavně podobu oxidů SO2 a SO3, dále pak sulfanu a sirouhlíku.
• Sloučeniny dusíku: Nejvýznamnější jsou jeho oxidy a amoniak. Oxidy dusíku vznikají při hoření za vysokých teplot, tedy především ve všech elektrárnách a teplárnách na fosilní paliva, a ve válcích pístových motorů.
• Oxidy uhlíku: CO2 a CO vznikají při úplném, resp. nedokonalém spalování uhlíkatých paliv (hlavně z automobilové dopravy).
• Halogenové sloučeniny: Např. HF nebo HCl, se do ovzduší dostávají při některých metalurgických procesech.
• Organické sloučeniny: Je jich ve znečištěném ovzduší velké množství, hlavně nasycené i nenasycené uhlovodíky alifatické i aromatické a jejich kyslíkaté i halové deriváty. Řada polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) má prokazatelné karcinogenní vlastnosti.
• Radioaktivní látky: Např. ve formě radioaktivního stroncia, izotopů jódu, cézia a dalších prvků, mohou ohrožovat zdraví člověka.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

• Zvyšuje možnost výskytu nádorových onemocnění, aterosklerózy či vzniku diabetu a urychluje proces stárnutí.
• Může vést k respiračním infekcím, zánětům průdušek, astmatu a v těžších případech k chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) či dokonce k rakovině plic.
• Zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou vysoký krevní tlak, zvýšená srážlivost krve a v horších případech může dojít k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě.
• Negativně ovlivňuje kvalitu pokožky - může způsobit předčasné stárnutí, akné a ekzémy.
• Zhoršuje kvalitu spánku, což může přispívat k narušení chemické rovnováhy v mozku a vést k vyšší pravděpodobnosti vzniku deprese, bipolární poruchy, úzkostných stavů a dokonce i neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.

Vliv znečištění ovzduší na děti

• Znečištěné ovzduší ovlivňuje neuropsychický vývoj u dětí.
• Vyšší koncentrace metabolitů polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v moči ovlivňovaly délku novorozence i váhu placenty.
• V pánevních okresech Ústeckého kraje se v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století rodilo významně více dětí s nízkou porodní hmotností.

Aktuální situace v České republice a Evropě

Podle výsledků za rok 2017 je polovina české populace (55 %) vystavena zvýšeným koncentracím látek, které znečišťují ovzduší. Jde především o nebezpečný benzo[a]pyren patřící mezi lidské karcinogeny. Naopak koncentrace jemných prachových částic (PM2.5) se mírně snižují.

„Zdrojem znečištění jsou především lokální topeniště, v Praze a Brně doprava, v Moravskoslezském kraji je znát také vliv znečištění z Polska a těžkého průmyslu,“ doplňuje předseda Komise pro životní prostředí AV ČR.

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) z roku 2023 byla většina městské populace v EU vystavena úrovním klíčových vzdušných znečišťujících látek, které jsou škodlivé pro zdraví, včetně jemných částic (PM2.5), jejichž koncentrace překračovaly roční směrnici WHO z roku 2021. V České republice patří mezi oblasti s největším problémem se znečištěním ovzduší severní a severovýchodní části země, zejména regiony jako jsou Ostrava a Moravskoslezský kraj. Tato oblast trpí zejména kvůli těžkému průmyslu a vysoké hustotě průmyslových závodů.

Čtěte také: Znečištění ovzduší - grafické znázornění

Stav ovzduší v České republice je průběžně monitorován v síti měřících stanic kvality ovzduší, provozovaných ČHMÚ, zdravotními ústavy i dalšími organizacemi.

V roce 2022 se mají v Evropské unii zpřísnit emisní limity, v důsledku čehož lze předpokládat odstavení nekolonizovaných fosilních zdrojů v ČR a také v Německu. V Česku jde asi o 40 % výkonu, z energetické bilance tedy ubude exportní saldo. Přesto u nás i v sousedním Německu zůstane na přechodné období část výroby energie z fosilních paliv - v našem případě asi zhruba 30 %.

Tabulka zdravotních rizik spojených s expozicí znečišťujícím látkám z venkovního ovzduší (dle SZÚ):

tags: #znečišťují #jaderné #elektrárny #ovzduší #studie

Oblíbené příspěvky:

• Povinnosti environmentálního reportingu
• Průvodce instalací zpětné klapky odpadu
• Městský odpad Chomutov
• Právní rámec PP stanovišť
• Nápady na sportovní aktivity pro děti