Čína a boj proti změně klimatu

14.12.2025

Politický i ekonomický prostor, který v ochraně klimatu vyklízí demokratický Západ, obsazuje komunistická Čína.

Spojené státy a Čína musí jako dvě největší světové ekonomiky spolupracovat v boji proti "existenční hrozbě", kterou představuje změna klimatu, řekla americká ministryně financí Janet Yellenová čínským vládním představitelům a odborníkům na klima.

Během návštěvy Pekingu Yellenová uvedla, že předchozí spolupráce mezi USA a Čínou umožnila dosáhnout globálních průlomů, jako je Pařížská dohoda z roku 2015. "Pokračující spolupráce USA a Číny ve financování opatření v oblasti klimatu je zásadní," uvedla Yellenová v Pekingu.

Čína, kterou OSN řadí mezi rozvojové země, dlouhodobě tvrdí, že je povinností vyspělých zemí pomoci chudým zemím platit za řešení klimatických změn.

Yellenová uvedla, že financování boje proti klimatickým změnám by mělo být účinně a efektivně koordinováno. Později debatovala s čínskými představiteli také o ekonomice. "Uprostřed složitých globálních ekonomických vyhlídek je naléhavě nutné, aby dvě největší ekonomiky spolu úzce komunikovaly a vyměňovaly si názory na naše reakce na různé výzvy," uvedla Yellenová.

Čtěte také: Řešení klimatických změn v Číně

Yellenová přicestovala do Pekingu ve čtvrtek. Jde o zatím poslední z řady návštěv amerických činitelů v Číně, jejichž cílem je uklidnit napětí mezi oběma zeměmi. To se vystupňovalo poté, co letos v únoru Spojené státy nad svým územím sestřelily čínský špionážní balón. Washington a Peking se neshodují v řadě témat.

Spojené státy obviňují Čínu z porušování lidských práv v Ujgurské autonomní provincii Sin-ťiang, v Tibetu a v Hongkongu, kritizují vojenskou aktivitu Číny v Jihočínském moři i postoj Číny k ruské agresi vůči Ukrajině, kterou Peking odmítá odsoudit.

Na konferenci ke klimatickým změnám v Marakéši, které se účastnili ministři a vládní úředníci z více než dvou set zemí, připomněl čínský vice-ministr zahraničí Liou Čen-min Donaldu Trumpovi, že globální klimatické změny nejsou výmyslem Číňanů, nýbrž že s touto agendou přišli Trumpovi republikánští předchůdci.

Čína si nemohla vymyslet globální oteplování jako hoax, aby poškodila konkurenceschopnost USA, protože to byli právě Trumpovi republikánští předchůdci, kdo zahájili vyjednávání o klimatu v osmdesátých letech, řekl čínský vice-ministr zahraničí Liou Čen-min.

Prezidenti Spojených států - Ronald Reagan a George H.W. Bush podpořili mezivládní panel pro změnu klimatu v zahájení hovorů o globálním oteplování dokonce předtím, než se Čína vůbec dozvěděla, že nějaká vyjednávání o omezení znečištění začínají, řekl Liou novinářům na setkání Spojených národů ve středu [16. 11.] v Marakéši.

Čtěte také: Environmentální problémy Číny

Ke zmíněnému optimismu některých zahraničních pozorovatelů vedlo mimo jiné i prohlášení Liou Čen-mina, že jakékoli kroky ze strany USA nemohou ovlivnit odhodlání Číny bojovat proti změně klimatu (viz článek Isabely Hilton, editorky ChinaDialogue.net), a názor, že tento postoj má v Číně na relevantních místech širokou podporu: Místo aby vzali očekávané odstoupení Spojených států od klimatické dohody za záminku k oslabení vlastního úsilí, čínští politici jasně řekli, že tento nejnovější akt sebepoškození USA neodradí Čínu od sledování vlastních zájmů, a že tyto zájmy spočívají v představě nízkouhlíkové budoucnosti.

Jak řekl Liou Čen-min v Marakéši, žádná změna v politice USA “nemůže ovlivnit čínské odhodlání podporovat vyjednávání o klimatu a naplňování Pařížské dohody”. Tento náhled je široce sdílen v čínských odborných a politických kruzích.

Jakkoli obrat USA v této věci může být zklamáním pro globální úsilí, čínská politika mám v tomto bodě samostatnou logiku a vnitřní soudržnost, které činí změnu směru vysoce nepravděpodobnou.

Čína plánuje poskytovat světu nízkouhlíkové výrobky: už teď se chlubí celosvětově největší kapacitou větrné a sluneční energie, a její klimatická politika je vestavěna do probíhající pětiletky.

Motivace Číny pro případné převzetí vedení boje proti klimatické změně vypočítává Alex Wang na Legal-planet.org: Číňané nejsou spokojeni s tím, že jejich ekonomika stála na těžkém průmyslu, chtějí se posunout k high-tech průmyslu a čistým zdrojům - také rádi převezmou oblast inovací čisté energetiky; znečištění je příčinou společenské nespokojenosti a předčasných úmrtí; pekingští vůdci po zkušenostech z minulých let uznávají, že globální oteplování s sebou nese katastrofální škody (vlny veder, sucho - nedostatek vody, zvyšování hladiny moří). A konečně by vedoucí místo v boji proti klimatickým změnám přineslo nezanedbatelnou diplomatickou výhodu.

Čtěte také: Globální klima a Čína

“Čína využívá Trumpova prohlášení během prezidentské kampaně k převzetí, ne-li monopolizaci, morální a politické převahy,” řekl Cabestan. “Uvidíme, která strana bude férovější. Nepřestávám pochybovat, že by to mohla být Čína, vzhledem ke struktuře její ekonomiky, nulové transparentnosti, nulové vládě zákona a propojení politické a hospodářské moci.”

Simon Denyer na Washington Post cituje pekingského analytika Sie Jen-meje, který říká, že Čína ve skutečnosti nemá ani schopnosti, ani ambice vystřídat USA na pozici světového lídra; spíše by čínští politici rádi viděli postupné předávání části kontroly a vytváření více prostoru pro Čínu.

V souvislosti s nadějemi na snížení čínské produkce skleníkových plynů je důležité zmínit, že podle novějších informací se Čína snaží obnovit produkci uhlí - vzhledem k neuspokojení poptávky po něm a zvýšení jeho ceny.

“Nedostatek zásob a obavy z možných výpadků elektrické energie vedou čínské představitele ke změně kurzu, který dříve pomohl snížit výrobu a využití uhlí. Doly se znovu otevírají, havíři jsou lákáni zpět pomocí tučných výplatních pásek.”

Že nebude jednoduché vyléčit Čínu ze závislosti na uhlí, je patrné už jenom z toho, že uhelné elektrárny vyrábějí tři čtvrtiny čínské elektřiny, a to i přesto, že čínské projekty v oblasti výroby udržitelné energie jsou velkolepé (zde). Čínské uhlí je zodpovědné za více emisí než ropa, uhlí a plyn dohromady v USA.

Optimistické závěry Mezinárodní agentury pro energetiku postavené na čínských plánech do budoucna přitom hovořily o tom, že spotřeba uhlí v Číně vyvrcholila již v roce 2013.

Věrohodnost těchto plánů zpochybňují informace, že Čínská energetická správa počítá s nárůstem energie z uhlí o dvacet procent do roku 2020 a Státní úřad pro rozvoj a reformy zase v září vyzval uhelné doly, aby předešly deficitu v dodávkách uhlí tím, že zvýší produkci.

Čína oznámila, že bude do roku 2060 cílit na dosažení klimatické neutrality. Mezistupněm má být rok 2030, ke kterému má nejpozději dojít k vrcholu vypouštění emisí Čínou. Čínský prezident Si Ťin-pching 22. září před Valným shromážděním OSN oznámil, že Čína chce do roku 2060 dosáhnout klimatické neutrality. Čína je největším emitentem CO2 na světě.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová závazek Číny přivítala a okomentovala ho jako „důležitý krok v globálním boji proti klimatické změně“.

Pro EU je tento závazek Číny do jisté míry malým vítězstvím. EU se v poslední době během bilaterálních jednání snažila dosáhnout většího zapojení Číny v oblasti boje proti klimatické změně. Další takové bilaterální jednání na vysoké úrovni je plánováno na listopad 2020.

Aktuální závazky v rámci Pařížské dohody by podle Climate Action Tracker vedly k globálnímu oteplení o 2,7 °C do roku 2100. Pokud by Čína svůj závazek klimatické neutrality do 2060 splnila, tak by došlo k oteplení o 2,4 - 2,5 °C. Podle zprávy IPCC by klimatické neutrality musel dosáhnout celý svět a už kolem roku 2050, aby bylo dosaženo hodnoty 1,5 °C. Podle Climate Action Tracker se již nyní nacházíme na hodnotě oteplování 1,1 °C.