Nedostatek kvalifikovaných učitelů na základních školách, zejména na prvním stupni, je v České republice stále palčivějším problémem. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy si je této situace vědomo a snaží se ji řešit prostřednictvím různých analýz a opatření.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy provedlo analýzu věkové struktury učitelů v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách. Tato analýza je zaměřena na věkovou strukturu učitelů v národním a krajském srovnání.
Průměrný věk učitelů ve všech zúčastněných školách činí 47,4 roku, přičemž se výrazně liší podle druhu školy - od 44,7 roku v MŠ po 50,6 roku ve VOŠ. Na středních školách je průměrný věk učitelů 49,3 roku, na 1. stupni ZŠ 48,1 roku a na 2. stupni ZŠ 46,7 roku.
Podíl mladých učitelů do 34 let je nejvyšší v MŠ (24 %), na 2. stupni ZŠ činí 16 % a na 1. stupni ZŠ 14 %. Naopak podíl učitelů ve věku 60-64 let je nejvyšší na SŠ (15 %, tj. 2 500).
Porovnáme-li údaje podle typu zřizovatele, pak je průměrný věk učitelů ve školách veřejných zřizovatelů 47,7 roku, v soukromých školách 43,7 roku a v církevních školách 46,2 roku.
Čtěte také: Ekologické a pedagogické kurzy CŽV
Podle vyučovaných předmětů jsou nejmladší učitelé na 1. stupni ZŠ u anglického jazyka (44,2 roku) a přípravného stupně ZŠ speciální (44,8 roku). Na 2. stupni ZŠ jsou nejmladší učitelé mediální výchovy (41,8 roku) a informatiky nebo výchovy ke zdraví (shodně 44 let), zatímco nejstarší učitelé vyučují ruský jazyk (52,6 roku) a fyziku (49,5 roku, s kvalifikací až 52,1 roku). Na SŠ jsou nejmladší učitelé mediální výchovy (42,8 roku) a nejstarší učitelé pracovních činností (53,9 roku) či ruského jazyka (52,1 roku).
Ve srovnání s populací ČR je průměrný věk učitelů nižší než průměr dospělé populace (51,3 roku), ale vyšší než průměr ekonomicky aktivních obyvatel (44,5 roku).
Regionální rozdíly: Nejvyšší průměrný věk učitelů je v Karlovarském kraji (49,1 roku). Nejnižší podíl mladých učitelů ve věku 20-34 let je ve Středočeském kraji, zatímco Praha vykazuje nejvyšší podíl mladých učitelů (20,4 %) i nejvyšší podíl učitelů nad 65 let (7,4 %).
Z mimořádného šetření vyplynulo, že potřebu zajistit kvalifikované učitele deklarovalo 40,2 % mateřských škol (cca 2,2 tis.), 50,1 % škol pro 1. stupeň ZŠ (cca 2,15 tis.), 67,2 % škol pro 2. stupeň ZŠ (cca 1,98 tis.) a 73,9 % středních škol (cca 0,96 tis.).
Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím míru potřeby je podíl nekvalifikovaných učitelů. V mateřských školách je potřeba zajistit kvalifikované učitele u 52 % škol, které mají 50 % a více nekvalifikovaných učitelů, zatímco u škol bez nekvalifikovaných učitelů jen u 35,6 %. Na 1. stupni ZŠ je tento rozdíl ještě výraznější: potřebu deklaruje 70,2 % škol, které mají 50 % a více nekvalifikovaných učitelů, oproti 39,4 % škol bez nekvalifikovaných učitelů. Na 2. stupni ZŠ je nejvyšší potřeba u škol, které mají 25 až méně než 50 % nekvalifikovaných učitelů (74,8 % škol), zatímco u škol bez nekvalifikovaných učitelů je to 54,8 %.
Čtěte také: Spolutvůrce klimatu: Učitel
Velikost školy a počet žáků na učitele hrají roli zejména na 2. stupni ZŠ a ve středních školách v oblasti výuky odborných předmětů. Na 2. stupni ZŠ má potřebu zajistit kvalifikované učitele 79,6 % velkých škol oproti 55,7 % malých. U středních škol je tento rozdíl ještě výraznější: 62,2 % velkých škol oproti 26,6 % malých.
Podobně roste potřeba s počtem žáků na učitele - na 2. stupni ZŠ je nejvyšší u škol s 13 a více žáky na učitele (má ji 75,4 % škol), zatímco u škol s méně než 6 žáky na učitele je to 53,6 %.
Regionální rozdíly jsou výrazné. V Praze potřebuje zajistit kvalifikované učitele 56,6 % mateřských škol a 69,7 % škol pro 1. stupeň ZŠ.
Naléhavost potřeby: Zhruba polovina potřebných úvazků musí být pokryta již pro školní rok 2025/26 (např. u angličtiny 53,4 %, u češtiny 51,4 %), další část v horizontu 5 let.
Mezi nejvíce poptávané předměty patří:
Čtěte také: Vliv učitele na klima
Je však důležité poznamenat, že tyto údaje nezohledňují počty aprobovaných učitelů fyziky (tj. fyzika: potřeba 1 463 učitelů pro 2. stupně ZŠ, ale nezohledňuje počty aprobovaných učitelů fyziky. Podle MŠMT ČR je např. na středních školách aprobovaných učitelů fyziky více než učitelů fyziky (tj. aprobovaných učitelů fyziky). Na středních školách je situace v této oblasti mírně lepší. )
Základní a střední školy trápí dlouhodobě i nedostatek učitelů informatiky. Pokud nebude dostatek učitelů informatiky, nebude dostatek programátorů a IT odborníků.
tags: #učitel #pro #1. #stupeň #ZŠ #ohrožený