Čínské ekologické závazky: Ambice a realita

Čínská lidová republika představuje od roku 2005 největšího emitenta skleníkových plynů na světě. Její role při snahách o zpomalení globálního oteplování a zmírnění dalších důsledků klimatické změny je tedy zásadní. Současný přístup Pekingu k řešení environmetálních problémů lze však označit za překvapivě proaktivní. To dokazují i jeho mezinárodní závazky o postupném dosažení uhlíkové neutrality a rozsáhlý soubor politik v oblasti ochrany životního prostředí.

Bezprecedentní hospodářský růst probíhající od roku 1978 transformoval Čínskou lidovou republiku (dále jen Čína) ze zaostalé země v ekonomickou velmoc. Zároveň se ovšem rozsáhlá industrializace a urbanizace provázející tento vývoj negativně projevila na stavu tamního životního prostředí a prohloubila i environmentální problémy na globální úrovni. V roce 2005 Čína předstihla Spojené státy a stala se největším emitentem skleníkových plynů na světě.

Postupný nárůst významu přikládaného enviromentální politice ze strany Pekingu je možné pozorovat od začátku druhé dekády 21. století, kdy se do jeho pětiletých plánů začaly dostávat první konkrétní environmetální cíle. V roce 2020 pak Čína překvapila na Valném shromáždění OSN svět závazkem, že dosáhne uhlíkové neutrality do roku 2060. A co víc, mezi současné čínské ambice zařadila transformaci země z průmyslové na ekologickou civilizaci, což lze označit za koncept dalece přesahující udržitelný rozvoj.

Čína a snižování emisí

Čína se v září roku 2020 zavázala k dosažení vrcholu objemu uhlíkových emisí do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060. Nejlidnatější země je celosvětově největším zdrojem emisí CO2 s podílem na celkovém objemu ve výši 31 %. Výše produkovaných emisí na osobu se od konce sedmdesátých let, kdy se Čína začala intenzivněji industrializovat, více jak zešestinásobily. V návaznosti na klimatické závazky země, vypracovaly čínské provincie a města vlastní specifické cíle a podrobné prováděcí plány pro období 14. pětiletého plánu, tedy pro roky 2021-2025.

K pochopení toho, jak moc vážně to Peking se svou environmetální politikou a jejími cíli reálně myslí, je důležité zaměřit se na to, jaké konkrétní trendy ji dlouhodobě provází. Velký důraz klade konstantě např. na snižování míry znečištění ovzduší. V této oblasti lze pozorovat výrazný progres, jelikož v předešlé dekádě došlo k poklesu míry znečištění ovzduší v Číně přibližně o 63 %. Velkého pokroku bylo doposud dosaženo rovněž ve snižování uhlíkové náročnosti ekonomiky, v programech spojených se zalesňováním krajiny a v oblasti zelených technologií a energetické transformace.

Čtěte také: Řešení klimatických změn v Číně

Energetická transformace a obnovitelné zdroje

Čína se postupně stala předním světovým investorem do obnovitelných zdrojů energie. V současnosti produkuje výrazně více solární energie než kterákoli jiná země světa. Dominantní postavení zastává také ve vývoji elektromobilů. Oblastí, v níž ovšem zaostává, je snižování energetické závislosti na uhlí, jehož spotřeba se řadí mezi největší zdroje emisí v Číně. Ačkoli prezident Si Ťin-pching postupný odklon od uhlí opakovaně označuje za prioritu, tento nečistý zdroj energie nadále zůstává pojistkou pro případ selhání postupného přechodu na obnovitelné zdroje. To se projevilo např. v květnu 2021, kdy Peking reagoval na rozsáhlý nedostatek energie zavedením politik příznivých pro využívání uhlí, jejichž součástí bylo otevření nových dolů. Koncem téhož roku dosáhla jeho roční produkce v Číně historicky nejvyšších hodnot.

Navzdory silnému růstu výroby solární a větrné energie v roce 2021 bylo asi 63 % výroby elektřiny pokryto energií z uhlí. Předpokládá se, že spotřeba uhlí bude za deset let činit 4,2 miliardy tun a bude mít 50 % podíl na energetickém mixu země. Domácí produkce uhlí v roce 2021 meziročně vzrostla o 4 %, spotřeba přibližně o 4,5 %. Analytici očekávají, že těžba uhlí bude do roku 2025 pokračovat v růstu a to na základě nově schválených těžebních projektů, které zvýší produkci a zajistí konzistentní dodávky. Těžba uhlí stále patří k největším průmyslovým odvětvím v zemi a významně přispívá k úrovni hrubého domácího produktu (HDP) a zaměstnanosti. Udržení pracovních míst, vzhledem k aktuálnímu částečnému ochromení země způsobeného bojem s Covid-19, je pro vedení země zásadní. Globální projevy vojenského konfliktu na Ukrajině rovněž přinášejí argumenty pro uchování stability a tím přehodnocení tempa restrukturalizace uhelného průmyslu.

Vodní energie se v Číně podílí téměř z 16 % na celkové výrobě elektřiny a je hlavním obnovitelným zdrojem. Její význam se mírně snižuje s tím, jak se do popředí dostává sluneční a větrná energie. Druhá jmenovaná bude do roku 2030 tvořit 15 % celkové výroby elektřiny. Fotovoltaické elektrárny se ve stejném roce budou podílet na celkovém objemu výroby elektrické energie přibližně z 8,3 %. Investice do využití solární a větrné energií budou nejvíce těžit z klimatických cílů Číny. Přechod na čisté, nízkouhlíkové, bezpečné a vysoce účinné moderní energetické systémy prostřednictvím zlepšování energetické účinnosti, kontroly celkového množství spotřeby fosilních paliv, prohlubování reforem trhu s elektřinou a zřizování systémů zásobování energií s obnovitelnými zdroji energie bude představovat obrovské obchodní příležitosti. Čínská vláda plánuje zvýšit podporu investic k realizaci této transformace. Již v listopadu loňského roku spustila čínská centrální banka úvěrový nástroj na snížení uhlíkových emisí jako součást úsilí o dosažení uhlíkové neutrality. Snížení znečištění a emisí v klíčových odvětvích - včetně průmyslu, stavebnictví a dopravy, podpora zeleného a nízkouhlíkového životního stylu, například zeleného cestování a v Číně aktuálního zamezení plýtvání potravinami a energiemi, zvýšení ekologické kapacity lesů a půdy k pohlcování uhlíku. Zelená transformace čínské ekonomiky a celé společnosti je nezbytná v celosvětovém boji s klimatickými změnami. Bude vyžadovat obrovské investice a skýtat nyní stěží představitelné možnosti a obchodní příležitosti. Na druhou stranu je čínský trh velmi konkurenční a v určitých odvětvích je charakteristický nemalými překážkami vstupu na trh.

Podíl zdrojů energie v Číně

Následující tabulka shrnuje podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny v Číně:

Motivace a výzvy

Za hlavní motivaci pro aktivní přístup Pekingu k řešení environmetálních problémů lze považovat fakt, že změna klimatu představuje významnou hrozbu pro národní bezpečnost a zapříčiňuje svými konkrétními důsledky zranitelnost Číny. Mezi nejvíce znepokojivé faktory lze zařadit rostoucí hladinu oceánu ohrožující nízko položené pobřežní oblasti včetně nejlidnatějšího města Šanghaj a dále také extrémní meteorologické jevy, s kterými se země ostatně potýká již v současné době čím dál častěji. Jedná se především o extrémní povětrnostní jevy a rekordní vlny veder, sucha a srážek. Tyto extrémy rozšiřují povědomí o změně klimatu a jejích následcích mezi tamní společností, a zároveň tak navyšují podporu pro státem plánovaná environmetální opatření.

Čtěte také: Environmentální problémy Číny

Klimatická změna však může také prohloubit i další problémy, s jimiž se země dlouhodobě potýká. V tomto ohledu jde zejména o desertifikaci, vodní nejistotu, kontaminaci půdy, a především notoricky známé znečistění ovzduší, které má výrazně negativní dopady na zdraví čínské populace. Špatný stav životního prostředí opakovaně vzbuzuje nespokojenost obyvatelstva, které zvyšuje tlak na vládu se snahou situaci zlepšit. Pokud by environmetální politika Pekingu selhala, mohlo by případně dojít k zpochybnění politických elit a systému ze strany společnosti. Pozitivní a účinný přístup k environmentálním hrozbám ovšem může Komunistické straně Číny naopak posloužit k posílení vlastní legitimity. Klimatická změna totiž ohrožuje každého bez rozdílu. Boj s ní tak může představovat nový ideální sdílený cíl celé společnosti, přičemž má potenciál ji i sjednotit. Sucha a povodně způsobily Číně v roce 2022 škody za desítky miliard dolarů. Důvodů pro kladení velkého důrazu na environmetální politiku Číny lze tedy nalézt mnoho.

Autoritářské prvky režimu a výrazný státní vliv v ekonomice se v Číně plně projevují právě i v environmetální oblasti. V určitých ohledech mohou poskytnout Pekingu výhodu při plnění jeho klimatických cílů a při pokusech zlepšit stav životního prostředí. Problém však představuje korupce a netransparentnost čínského veřejného sektoru, ale také lidskoprávní dopady související mj.

Mezinárodní spolupráce a klimatická diplomacie

Pro zvládnutí klimatické krize je kromě domácích opatření jednotlivých aktérů klíčová také mezinárodní spolupráce. Peking klade na klimatickou diplomacii velký důraz, úzce ji však spojuje s politickými otázkami a bilaterálními vztahy jako celek. Zrovna čínsko-americká spolupráce byla zejména za prezidenství Baracka Obamy na poměrně vysoké úrovni. V roce 2014 obě země společně učinily závazky týkající se snížení emisí. Po nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu se spolupráce výrazně omezila, nicméně současný prezident Joe Biden po svém zvolení klimatický dialog s Čínou opětovně rozšířil. Problém a zdroj sporů ve vzájemných vztazích nicméně představuje stanovisko Pekingu, že USA mají vyšší klimatický dluh, jelikož jsou rozvinutou zemí a jejich ekonomika mohla historicky růst bez enviromentálních omezení.

Otázkou zůstává, jestli jsou současné čínské závazky a vize ke zmírnění dopadů klimatické změny dostatečné. Často jim totiž bývá vyčítáno, že postrádají smysl pro naléhavost. ,,Sto let je jen mrknutím oka,“ říkávají čínští analytici, což odkazuje na dlouhou historii země a vypovídá o velkém důrazu kladeném zejména na dlouhodobé cíle. Podle kritiků se však čas krátí a k úspěšnému vypořádání se s klimatickou výzvou je potřeba energetickou transformaci a dosažení nulových emisí urychlit. Naplnění klimatických závazků bude představovat bezprecedentní transformaci čínské společnosti. Směřování k zelené ekonomice bude generovat obrovské obchodní příležitosti pro firmy působící na čínském trhu či pro jejich dodavatele. Obrovské investice, často podpořené i státními zdroji, pomohou k růstu dalších špičkových firem z oboru, které budou představovat silnou konkurenci pro společnosti z ostatních zemí.

Čtěte také: Globální klima a Čína

tags: #cina #ekologické #závazky

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry hadic pro odpad
• Aktuality o skládce v Podivíně
• Odpady: Ucelený průvodce problematikou
• Polská environmentální výchova
• Zázraky přírody