Čína a Obnovitelné Zdroje: Cesta k Udržitelné Energii

15.04.2026

Čína je na cestě ke splnění svých cílů v oblasti větrné a solární energie o pět let dříve, než si stanovila. Čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2020 slíbil, že Čína zdvojnásobí produkci energie získávané velkými větrnými a solárními elektrárnami na 1200 gigawattů do roku 2030, podle zprávy ale tohoto cíle dosáhne již v roce 2025.

V prvním čtvrtletí letošního roku čínská solární kapacita v užitkovém měřítku dosáhla 228 gigawattů, což je více než ve zbytku světa dohromady, píše se ve zprávě. Čína podle zprávy učinila rovněž obrovský pokrok v budování větrných elektráren, které nyní generují přes 310 gigawattů energie, což je dvojnásobek úrovně z roku 2017 a zhruba tolik, kolik vyrábí dalších sedm největších producentů větrné energie.

Zjištění skupiny Global Energy Monitor, jejíž práci podle BBC využívá například Světová banka či Mezinárodní agentura pro energii, jsou v souladu s dřívějšími zprávami a údaji čínské vlády. V neděli Čína zahájila provoz největší světové elektrárny spojující výrobu solární a vodní energie.

Dvojakost Čínské Energetiky

Pohled na Čínu se často zplošťuje do černobílých narativů: Čína jako klimatický hříšník, nebo zelený lídr. Jako jednotný centralizovaný systém, který dokáže plánovat na desetiletí. Nebo například jako země, která už má energetickou transformaci pod kontrolou. Ve skutečnosti je však čínská energetika vrstevnatý systém, v němž se prolíná snaha zajistit dostatek energie pro vlastní ekonomiku, udržet výrobní náklady konkurenceschopné, podporovat domácí průmysl a současně naplňovat klimatické cíle.

Obraz Číny jako zeleného lídra pramení především z její rekordní výstavby solárních a větrných elektráren. Během pouhých tří let se jejich instalovaný výkon v zemi více než zdvojnásobil: z 635 GW v roce 2021 na 1 408 GW v roce 2024. Cíl stanovený původně na rok 2030 byl splněn už v roce 2024. Stejný trend vidíme i u bateriových úložišť: jejich nasazení se za tři roky ztrojnásobilo a jen v roce 2024 Čína instalovala více bateriové akumulační kapacity než USA a EU dohromady. Podíl větru a soláru na výrobě elektřiny se zvýšil z 9 % v roce 2020 na 18 % v roce 2024. Výroba elektřiny z větru v prvním pololetí tohoto roku meziročně vzrostla o 16 %, z energie slunce dokonce o 43 %. V roce 2024 pokryly čisté zdroje 84 % růstu poptávky po elektřině.

Čtěte také: Řešení klimatických změn v Číně

Rozvoj obnovitelných zdrojů navíc pomáhá čínskou energetiku decentralizovat: podle IEA tvořily distribuované fotovoltaické systémy v roce 2024 již 40 % veškerého instalovaného výkonu v solárních elektrárnách (oproti 30 % v roce 2020). Tři čtvrtiny z nich jsou připojeny na nízkém napětí.

Jenže ten stejný stát je podle jiných statistik naopak hříšník, který planetu ohrožuje. Čína je stále největším producentem emisí CO₂ - s téměř třetinovým podílem na světových emisích. Emise CO₂ související s energetikou v Číně vzrostly od roku 2000 o 262 % (podle Mezinárodní energetické agentury, IEA). Základem čínské energetiky je stále uhlí. V roce 2023 tvořily uhlí a uhelné produkty asi 61 % celkové primární energetické spotřeby a více než 71 % domácí energetické produkce. Čína je suverénně největším producentem uhlí na světě - v roce 2023 vyrobila z domácí těžby přibližně 96,9 milionu TJ energie z uhlí, což je zhruba pětkrát více než druhá Indonésie.

Uhelná Energie a Nové Projekty

Vláda prosazuje snižování emisí přechodem na plyn v průmyslovém a rezidenčním sektoru, ale čínský uhelný park je mladý, efektivní a stále desetkrát větší než flotila plynových elektráren. Plyn by sice mohl uhlí částečně nahradit, ale výroba elektřiny z plynu je v Číně dražší než z větru a slunce, pokud mluvíme o nových projektech. V roce 2023 Čína stála za přibližně 95 % nově zahajovanými uhelnými projekty na světě. Loni se tento trend nezastavil: Čína začala stavět 94,5 GW nových uhelných elektráren, dalších 3,3 GW dříve pozastavených projektů obnovila. Jde o nejvyšší objem nové výstavby za posledních deset let. Výstavba se navíc v průběhu roku 2024 zrychlila: po relativně nízkém tempu v první polovině roku vyskočily nově schválené projekty ve druhé polovině na 66,7 GW. Více než tři čtvrtiny nově financovaných projektů realizují společnosti s vlastní těžbou uhlí. Pro ně je uhlí nejen zdrojem elektřiny, ale i zárukou stabilního odbytu jejich produkce. Tlak přichází i z úrovně sítí: dlouhodobé kontrakty na nákup elektřiny i uhlí vytvářejí institucionální motivaci uhlí udržovat, i když je větrná nebo solární elektřina levnější.

Mezinárodní Rozměr Čínské Energetiky

Podobná dvojakost je vidět i v mezinárodní dimenzi čínské energetiky. V roce 2021 Čína oznámila, že ukončí financování uhelných elektráren v zahraničí. A skutečně, od té doby bylo podle Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA) zrušeno či pozastaveno téměř 43 GW plánovaných zahraničních uhelných projektů, což představuje přibližně 4,5 miliardy tun neemitovaného CO₂ během jejich životního cyklu. Jenže od roku 2021 se zároveň do provozu dostalo dalších 26,2 GW instalovaného výkonu v Čínou financovaných uhelných zdrojích, které byly schváleny ještě před vyhlášením zákazu. V letech 2023-2024 navíc došlo k zahájení výstavby 3,4 GW zcela nových projektů, často formou tzv. captive power, tedy elektráren napájecích průmyslové komplexy.

Číně zároveň nejde jen o přechod k čisté energii doma, ale i o export technologických standardů a přenastavení globálních hodnotových řetězců, aby v nich byla nepostradatelná. Zelená energie je pro Peking především nástroj průmyslové modernizace. Výrobky jako solární panely, baterie, elektrolyzéry nebo elektromobily jsou základem „nové ekonomiky“, která má nahradit zpomalující těžký průmysl. Západ často vnímá klima jako morální závazek. Čína ho chápe jako nástroj průmyslové a geopolitické moci. A právě zde mizí jednoduché nálepky. Čína není ani spasitel, ani hříšník. Obě interpretace jsou pravdivé, a přesto neúplné.

Čtěte také: Environmentální problémy Číny

Regionální Rozdíly a Spotřeba Energie

Z dálky působí čínská energetika jako centralizovaný, jednotný systém řízený z Pekingu. Severní provincie během let 2020-2024 výrazně navýšily podíl čisté výroby - z 20 % na 31 %. Pokrok je nejviditelnější na severovýchodě: Liao-ning, Chej-lung-ťiang a Ťi-lin dosáhly nejrychlejšího tempa výstavby v celé Číně a zároveň jako jediné regiony snížily výrobu z fosilních zdrojů. Trend zde táhla především větrná energie (21 GW), následovaná solární energií (15 GW), jádrem (2,2 GW) a biomasou. Zhruba tři čvrtiny všech nových větrných a polovina solárních elektráren v Číně vyrostly právě v těchto regionech.

Naopak jižní provincie v letech 2020-2024 stagnovaly: podíl nízkoemisní výroby zde ve stejné době vzrostl jen ze 43 % na 45 %. A rostla i výroba z fosilních paliv - na jihu o 28 %, zatímco na severu jen o 12 %. Na jihu se sice nachází drtivá většina čínských vodních a jaderných elektráren, tyto zdroje ale nedrží krok s poptávkou po elektrické energii. I proto v sedmi z patnácti jižních provincií, včetně ekonomických center Kuang-tung a Če-ťiang, podíl čisté energie stagnoval nebo klesl.

Čína je největší světový spotřebitel energie, v roce 2024 její spotřeba převýšila spotřebu USA, EU a Japonska dohromady. Hrubá spotřeba elektřiny se v Číně v roce 2024 přiblížila hranici 10 000 TWh a v posledních dvou letech rostla tempem okolo 7 % ročně. A výhled na roky 2025-2027 ukazuje, že Čína každoročně přidá poptávku odpovídající přibližně trojnásobku roční spotřeby Kanady. Tento růst spotřeby stojí na dovozu. Čína je největším dovozcem ropy a zemního plynu na světě - dováží 74 % své ropy a 42 % zemního plynu. Podle IEA tvořily netto energetické dovozy 24 % čínské spotřeby energie v roce 2023, přičemž jejich objem od roku 2000 vzrostl o téměř tisíc procent. Navzdory rozsáhlé domácí těžbě tak Čína zůstává strukturálně závislá na světových trzích, kde ceny a dostupnost ovlivňuje globální geopolitika a konflikty, nad nimiž Peking nemá plnou kontrolu.

Čína zároveň buduje strategické ropné rezervy, aby zmírnila šoky. Do roku 2026 má podle portálu Modern Diplomacy vzniknout 169 milionů barelů nové zásobní kapacity na 11 lokalitách, což odpovídá přibližně dvoutýdennímu dovozu ropy do země. O soběstačnosti tedy nemůže být řeč.

Závislost na Zelených Technologiích a Rizika

Zatímco Čína usiluje o zmírnění své závislosti na dovozu fosilních paliv, Evropa a USA mají opačný problém: jsou závislé na dovozu „zelených“ technologií z Číny. Na první pohled by se mohlo zdát, že čínské solární panely, baterie nebo větrné turbíny jsou jednoznačnou výhrou: jsou levné, rychle dodávané a často technicky vyspělejší než západní alternativy. Podle BloombergNEF ovládá pevninská Čína přes 70 % světové výrobní kapacity ve většině klíčových segmentů čistých technologií a v roce 2024 na ni připadlo 76 % nových investic do továren na baterie, solární panely či komponenty větrných elektráren. Think tank Bruegel uvádí, že v roce 2024 vyráběla 92 % fotovoltaických panelů a 82 % větrných turbín.

Čtěte také: Globální klima a Čína

V dubnu tohoto roku Peking zavedl kontroly exportu sedmi vzácných zemin. Vývoz prudce klesl a automobilky v USA i Evropě se náhle ocitly bez klíčových permanentních magnetů pro elektromotory a musely snižovat výrobu nebo dočasně zavírat továrny. Ceny magnetů mimo Čínu vyskočily až na šestinásobek domácích čínských cen. V říjnu pak Peking vytvořil nová pravidla vyžadující, aby zahraniční firmy získaly čínskou licenci k vývozu jakýchkoliv částí, komponentů a výrobků obsahujících čínské vzácné zeminy nebo vyráběných pomocí čínských technologií. Dopad je celosystémový: na energetiku (větrné turbíny, střídače), automotive, obranný průmysl, polovodiče, letectví, průmyslové motory i datová centra pro umělou inteligenci.

V listopadu vstoupily v platnost i rozsáhlé kontroly vývozu lithium-iontových bateriových technologií. Podle Politico „ovládají“ čínské firmy (největší podíl má Huawei) kolem 65 % evropského instalovaného výkonu v solárních elektrárnách. A odborníci varují, že jim vzdálený přístup umožňuje tato zařízení na dálku vypínat či měnit jejich chování. Reuters popsal nálezy nezdokumentovaných komunikačních modulů v některých čínských střídačích, které se používají k připojení solárních panelů, větrných turbín, tepelných čerpadel či dobíjecích bodů pro elektromobily k elektrickým sítím. Společnosti, které takové střídače používají, sice instalují firewally, jež mají zabránit komunikaci zpět do Číny, tajně umístěná komunikační zařízení ale mohou firewally obejít a otevřít cestu ke koordinovanému ovlivnění provozu a ohrožení stability sítí.

Další rovinou rizika je samotná spolehlivost komponent. Trh se solárními panely a bateriemi je dnes výrazně přesycený, což podle investiční skupiny Aberdeen vedlo k prudkému propadu marží a omezování investic do výroby a kontroly kvality u výrobců jako Longi nebo Lingda. Výzkumy IEA ukazují, že nejporuchovějšími součástmi solárních modulů jsou junction boxy, kabeláž, konektory a bypass diody.

Dvojí Paradox Levné Zelené Transformace

Výsledkem je dvojí paradox levné zelené transformace: čínská nabídka výrazně urychluje evropskou dekarbonizaci, ale zároveň koncentruje riziko - surovinové, kyberbezpečnostní i provozní. Čínská energetika není ani model, který lze jednoduše převzít, ale ani vzdálená záležitost, která se nás netýká. Čistá energie v Číně není morální projekt - je to nástroj průmyslové modernizace, technologického náskoku a snahy o posílení mocenské pozice. Čína není tahounem zelené transformace proto, že by chtěla zachránit klima, ale proto, že chce řídit budoucí hodnotové řetězce.

Bateriové Systémy Skladování Energie (BESS)

Čínská vláda usiluje do roku 2027 téměř zdvojnásobit instalovaný výkon bateriových systémů skladování elektřiny (BESS) z obnovitelných zdrojů energie na 180 gigawattů (GW). Původním cílem Číny bylo dosáhnout 30 GW instalovaného výkonu tzv. „nové akumulace“ energie do roku 2025. Na konci června 2025 činil podle NEA instalovaný výkon „nové akumulace“, která zahrnuje všechny formy ukládání energie s výjimkou vodních elektráren, již 95 GW. Drtivá většina akumulace připadá v Čína na BESS. Nová úložiště energie zahrnují technologie pro uchovávání elektřiny založené na elektrochemických bateriích, stlačeném vzduchu, setrvačnících nebo superkondenzátorech. BESS mají zajistit hladkou integraci obnovitelné energie z přerušovaných zdrojů, jako slunce a vítr, do rozvodné sítě.

Pro srovnání ve Spojených státech v roce 2024 činila kapacita úložišť 26 GW. V současnosti je Čína světovým lídrem ve výrobě a vývoji technologií pro BESS. Mezi přední čínské výrobce baterií pro ukládání energie patří BYD a CATL. Obě společnosti jsou v současnosti světoví giganti ve výrobě baterií pro elektromobily. CATL byla v roce 2022 největším výrobcem baterií pro elektrická vozidla na světě s tržním podílem kolem 37 %. Evropě v instalacích i výrobě BESS výrazně zaostává za Čínou. Instalovaný výkon v BESS na konci roku 2024 dosáhl v Evropě přibližně 35 GW, část ve větších instalacích a část v domácnostech a budovách.

Dominance ve Fotovoltaice a Změny na Trhu

Čína v současnosti dominuje celému výrobnímu řetězci fotovoltaiky a také produkci baterií. Je hegemonem ve zpracování křemíku, ve výrobě článků i hotových panelů. Proto je v zájmu asijské velmoci, aby se ceny vrátily na tržní úroveň a čínským výrobcům se zvýšily marže. „Současně dochází ke snižování výrobních kapacit, aby se nabídka přiblížila reálné poptávce a ceny se vrátily na tržní úroveň. K tomu se přidává růst nákladů na suroviny jako jsou křemík a stříbro, i vyšší ceny energií v Číně.

Čína se na tuto změnu připravuje delší dobu. Už v roce 2024 snížily největší čínské solární firmy počet zaměstnanců asi o třicet procent. Ve světě se ročně vyrobí dvakrát více solárních panelů, než kolik se jich využije. Čína od ledna navíc zpřísnila energetické a ekologické standardy při zpracování křemíku, který je klíčovou součástí komponentů. „Nové požadavky zvýhodňují moderní provozy a zároveň zvyšují vstupní náklady. Peking navíc - jak bylo zmíněno výše - zruší od dubna 2026 vratku DPH u fotovoltaických panelů a sníží ji také u baterií, čímž se jejich vývoz automaticky prodraží. U bateriových úložišť dochází ke snížení vratky z devíti na šest procent. Její úplné zrušení je pak naplánováno od 1.

Podle Krčmáře nemá smysl čekat na návrat extrémně nízkých cen, Čína je už nedopustí. „Pro investory i domácnosti je nyní klíčové dívat se na fotovoltaiku a baterie optikou návratnosti a času. Pokud dnes někdo zvažuje pořízení vlastní elektrárny, není na co čekat. Odkládání investice kvůli očekávaným dotacím se nemusí vyplatit - nejen že jejich dostupnost není jistá, ale provozem vlastní fotovoltaiky o rok či dva dříve lze často ušetřit částku srovnatelnou s dotací.

Výroba Elektřiny v Česku a Vliv Číny

Solární elektrárny v Česku vyrobily v roce 2025 celkem 4,7 TWh elektřiny - meziročně asi o 20 procentních bodů více. Jejich podíl na celkové výrobě elektřiny dosáhl 6,6 procenta a celkový instalovaný výkon se přiblížil 5 GW. Podle odborníků Čína a její politika tempo výstavby fotovoltaických elektráren v Česku a v Evropě ještě sníží, zřejmě ale nedojde k tomu, že by solárních elektráren přestalo přibývat.

Problémy s Přenosovou Soustavou a Omezení Výroby

Číně se nedaří sladit rozvoj přenosové soustavy a úložišť elektřiny s rozvojem obnovitelných zdrojů energie (OZE), což vede k rostoucímu podílu omezené výroby elektřiny z těchto zdrojů. Podle zveřejněných hodnot, na které upozornil zahraniční server Reuters, vzrostl podíl omezené výroby u solárních elektráren v letošním prvním pololetí na 6,6 % a u větrných elektráren na 5,7 %. Podíl omezené výroby elektřiny ze solárních elektráren v Číně vzrostl v letošním prvním pololetí meziročně o 2,7 procentního bodu (p.b.) na 6,6 %. U větrných elektráren byl zaznamenán obdobný nárůst z 3 % na 5,7 %. Uvedené hodnoty jsou v souladu s nastaveným čínským národním limitem ve výši 10 %. Ten byl však v loňském roce navyšován z původních 5 %.

Velký Rozdíl Mezi Provinciemi

Zároveň je třeba dodat, že uvedené průměrné národní hodnoty zkreslují situaci, jelikož maskují výrazně vyšší nárůst omezené výroby elektřiny z OZE v některých provinciích s vysokou koncentrací obnovitelných zdrojů. Například v Tibetu bylo v letošním prvním pololetí omezeno 30,2 % výroby z větrných elektráren, zatímco loni ve stejném období to bylo pouze 2,3 %. U solárních elektráren byla situace obdobná, když podíl omezené výroby vzrostl z 5,1 % na 33,9 %. Velké množství výroby solárních elektráren bylo omezeno také v provincii Čching-chaj, a to 15,2 %. Pro srovnání, loni to bylo necelých 9 %. Naopak provincie s vysokou spotřebou elektřiny vykázaly velmi nízké podíly omezené výroby elektřiny ze solárních a větrných elektráren a například metropole Šanghaj či Čchung-čching nemusely obnovitelné zdroje omezovat vůbec. Podobně jako provincie Fu-ťien.

Řešení Problému a Srovnání s Německem

Čína se s uvedeným problémem snaží bojovat například výstavbou nových vedení, která by dopravila elektřinu z velkých větrných a solárních elektráren na západě země do velkých měst s vysokou spotřebou elektřiny ve východní části země. Obdobný problém jako Čína řeší také Německo, které patří k průkopníkům v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů v Evropě.

Nové Uhelné Elektrárny a Pokles Emisí CO2

Čína v letošním prvním pololetí uvedla do provozu 21 GW nových uhelných elektráren, což je nejvyšší hodnota pro dané období od roku 2016. Výzkumníci z finského centra výzkumu energetiky a čistého ovzduší (CREA) uvedli, že uvedené hodnoty jsou výsledkem nárůstu počtu povolení pro nové uhelné zdroje v letech 2022-2023. Silné první pololetí pro nové uhelné elektrárny v Číně je předzvěstí dalšího vývoje v roce 2025. Podle výhledu asociace China Electricity Council by letos mělo být uvedeno do provozu až 80 GW nových uhelných elektráren, což by byla nejvyšší hodnota za posledních 10 let.

Uvedené hodnoty má být dosaženo i díky nárůstu počtu povolení pro nové uhelné elektrárny z let 2022 až 2023, který byl reakcí na nedostatečnou výrobu elektřiny a výpadky proudu v letech 2021 a 2022. Objem vydaných povolení v letošním prvním pololetí proti předchozím rokům mírně poklesl na celkových 25 GW.

"Rozpor, který v letošním roce sledujeme, je evidentní - podíl uhlí na výrobě elektřiny klesá k historickému minimu, zatímco nově zprovozněný výkon uhelných elektráren zřejmě dosáhne desetiletého maxima," uvedli výzkumníci z CREA.

Čína se podle zahraničního serveru Reuters zavázala ke snížení využívání uhelných elektráren v období 2026-2030, přičemž tyto zdroje by měly sloužit stále více jako záloha pro obnovitelné zdroje energie. To se však podle výzkumníků z CREA v praxi pravděpodobně nestane kvůli zavedeným kapacitním platbám, neflexibilnímu řízení zdrojů, dlouhodobým smlouvám či absenci celonárodního plánu na vyřazování uhelných elektráren.

Pokles Emisí CO2 a Růst Obnovitelných Zdrojů

I přes vysoké hodnoty nově zprovozněného výkonu uhelných elektráren zaznamenala Čína v prvním čtvrtletí letošního roku nejvyšší pokles emisí CO2 v sektoru výroby elektřiny od roku 2020. Slabá čínská ekonomika poznamenaná realitní krizí a novou obchodní válkou s USA totiž ovlivnila poptávku po elektřině v prvních měsících letošního roku a tamní energetické společnosti tak byly schopné snížit výrobu elektřiny z fosilních paliv meziročně o 4 %.

Pozitivní vliv na vývoj emisí CO2 z výroby elektřiny v Číně má i rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Zde Čína překonala v roce 2024 vlastní rekord, když uvedla do provozu přes 350 GW nového výkonu. Instalace řady solárních panelů u důležitého přístavního města Čching-tao v provincii Šan-tung.

Emise skleníkových plynů v Číně již osmnáct měsíců stagnují. Od března 2024 dokonce mírně klesají a díky rychlému rozvoji elektromobility a rekordnímu tempu výstavby solárních a větrných elektráren zůstávají meziměsíčně na stejné úrovni. Podle analýzy emise v energetickém sektoru stagnovaly i přes rostoucí poptávku po elektrické energii. „V prvních devíti měsících roku 2025 v Číně dokončili instalaci solárních elektráren o výkonu 240 gigawattů a větrných elektráren o výkonu 61 gigawattů,“ uvádí Myllyvirta v analýze.

Několik měsíců po sobě má téměř polovina nově prodaných aut v Číně elektrický nebo hybridní pohon. V roce 2024 to bylo 40 procent, zatímco o rok dříve 38 procent. Čínský stát motivuje rafinérie, aby postupně ustupovaly od výroby pohonných hmot a zaměřily se více na produkci plastů. Ty Čína dováží - z významné části ze Spojených států, se kterými vede celní válku. V Číně zároveň stagnuje stavebnictví, což vede k poklesu emisí z výroby oceli a cementu. Podle analýzy Lauriho Myllyvirty však tento vývoj sám o sobě nevysvětluje celkovou stagnaci čínských emisí.

Už pět let po sobě Čína instaluje rekordní množství nových čistých zdrojů energie. Nejde však jen o počet nových instalací. Cena elektřiny z obnovitelných zdrojů je natolik nízká, že provozovatelé čínských uhelných elektráren jsou nuceni zastavovat jejich provoz. Ačkoliv v Číně vznikají i nové uhelné elektrárny, využívají se jen zhruba na polovinu svého výkonu. Výjimkou jsou letní měsíce, kdy roste poptávka po energii pro klimatizace a uhelné zdroje fungují na vyšší výkon.

Cíle a Politika Čínské Lidové Republiky

Dlouhodobým cílem Komunistické strany Číny je snižovat emisní náročnost čínské ekonomiky. V čtrnáctém pětiletém plánu si stanovila cíl snížit ji o 18 procent. Podle analýzy Lauriho Myllyvirty však Čína tohoto cíle pravděpodobně nedosáhne - bude jí chybět přibližně šest procent. Čínské vedení i tak plánuje dosáhnout vrcholu emisí ještě před rokem 2030.

Zelená transformace je oficiální politikou Čínské lidové republiky. „Čínský tlak na přechod k elektrické energii ze zelených zdrojů je mocenským tahem,” napsal Tooze ve své analýze, v níž vysvětluje, že Čína nemá dost domácích zásob ropy a ani zemního plynu. Čína dnes kontroluje těžbu a zpracování surovin potřebných pro většinu „zelených” technologií a rovněž ovládá i jejich výrobu. Navíc dokáže tyto technologie vyrábět levně.