Čína: Produkce odpadu a související statistiky

Čína jako rychle rostoucí ekonomika čelí mnoha výzvám v oblasti výroby energie. To je hlavní důvod čínského opatření, protože vlastní produkce odpadů v Číně je jedna z největších na světě a do posledních let tam nikdo tento problém neřešil. Rozhodné čínské ne zahraničním odpadům ale ukázalo ještě na jeden vadný mechanismus odpadových hospodářství. Recyklaci.

Dovoz odpadu do Číny

Poslední oficiální údaje ukazují, že Čína za rok 2016 na své území dovezla bezmála 11 milionu tun plastového odpadu. Tato data jsou ovšem pouze z legalizovaných dovozů. Nelegální importy plastových odpadů v žádné statistice nenajdeme. Podle zástupců Čínské asociace pro plastové odpady se očekává, že dovozní licence na plastový odpad budou vydávány jen do roku 2018. Z toho plyne, že se do Číny v příštím roce odveze jistě mnohem méně. Odborníci tvrdí, že čísla mohou klesnout až na 30-40% z normálních hodnot.

Na začátku ledna jsme informovali o definitivní změně čínského postoje vůči dovozu odpadů ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že Čína zhruba od roku 1992 dovážela na své území pravidelně 45 % objemu všech světových odpadů, dal se nějaký ten razantní dopad na vývozce vcelku očekávat. Z reakce producentů však nic pozitivního pro lidstvo neplyne, jednu jihoasijskou globální skládku nahradilo jen vícero skládek menších.

Spojené státy americké vyvážely do Číny 70 % produkovaných odpadů, Velká Británie pak přibližně dvě třetiny své produkce. První měsíce poté, co se Peking dovozu oficiálně zřekl, poklesl objem vývozu odpadu ze Států i Anglie zhruba o třetinu. Pro Američany se rázem jedničkou stalo Thajsko, kam vyvezli 91 505 tun plastového odpadů. Podobné to rázem bylo i v Malajsii, kde se dovoz odpadů ze zahraničí zvýšil o 273 %. A o 46 % ve Vietnamu. Dalšími destinacemi amerických plastů se stalo Turecko a Jižní Korea. V konečném důsledku tak USA exportovaly za hranice 81 % svých plastových odpadků, tedy vlastně skoro tolik, jako by vyvážely do dál Číny.

Čína měla průmysl, přístavy a dopravní infrastrukturu na to, aby se s přívalem odpadků ze zbytku světa uměla nějak vypořádat. Ne že by Čína byla z hlediska zpracování odpadů extra výhra, ale ostatní země v Asii nemají ani minimální zdravotní, hygienické nebo bezpečnostní mechanismy.

Čtěte také: Řešení klimatických změn v Číně

Odpady, které se hojně vyváželi v kontejnerech do Číny v některých případech, mají nulovou hodnotu. Pro evropské zpracovatele je tento materiál nezpracovatelný. Naopak ceny plastového odpadu v Číně pomalu rostou až o 30% kvůli jeho nedostatku. Zákaz dovozu také vedl k převodu výrobních kapacit pro zpracování odpadu do jiných zemí v regionu. Čína jasně dala signál, že nechce do své země takové odpady, které nesplňují standardy vyspělé recyklace. Je tedy už na čase přestat plakat a začít pracovat. Některé odpadové firmy už se tomuto trhu a poptávce odpadů přizpůsobili. Taková je realita v Číně. Vlastní odpad, který se produkuje, ale místní správa to neřeší.

Recyklace a odpadové hospodářství

Recyklace odpadu bude vždy reagovat na poptávku a trh. Regulace nebo umělé ovlivňování trhu nikam nevede. Každá země by si měla vytvořit vlastní surovinovou politiku, a když nebude soběstačná potom hledat zdroje v zahraničí. Už je to deset měsíců, co Čína ztratila zájem o odpadky, tedy vlastně druhotně využitelné suroviny, které jí posílal zbytek světa. Změnilo se něco?

Proč třídíme odpad? Jeho objem tím přece nesnižujeme, jen jej dáváme do různých kontejnerů. Z těch jsou pak jednotlivé frakce rozebrány a odprodány jako druhotná surovina zpracovatelům, ne? Jenže jak se ukazuje, většina takových zpracovatelů byla v Číně. Minimálně ve Velké Británii nebo v USA se jich citelně nedostává.

V řadě měst USA tak dochází k paradoxní situaci, kdy se dosud ekonomicky výnosné sběrny a třídírny odpadu začínají prodražovat. O odpady, byť přetříděné, nikdo zájem nemá. „Neexistuje tu prakticky žádný domácí průmysl, který by druhotně využitelné suroviny získané z odpadů zpracovával,“ komentuje to Brent Bell, vedoucí společnosti Waste Management, největší odpadové firmy ve Státech.

Za posledních čtyřicet let byla Čína konečným cílem milionů tun elektronického odpadu, plastů, papíru a kovového šrotu, který se za velice špatných a zcela neekologických podmínek částečně recykluje. Čínské orgány nyní upozorňují, že od 01. Fakticky to znamená konec dovozu elektronického odpadu do Číny. Toto nařízení fakticky znamená konec dovozu netříděných použitých inkoustových a tonerových kazet do Číny. Naprosto si tak nedokážeme představit možnost nákladově únosné renovace tonerových kazet v Číně.

Čtěte také: Environmentální problémy Číny

Znečištění ovzduší v Číně

Pravděpodobně nejzávažnějším problémem Číny v oblasti životního prostředí je znečištění ovzduší v zemi. Čínské vodní zdroje, které dříve silně trpěly průmyslovým znečištěním, jsou na cestě k závidění v mnoha zemích světa. Zatímco v Číně se znečištění ovzduší v průběhu let neustále snižovalo, v jižní Asii se zvýšilo natolik, že má větší vliv na délku života než užívání tabáku nebo nebezpečná voda.

Před deseti lety například bylo čínské hlavní město často zahaleno hustým žlutým a šedým smogem. Kvalita vzduchu byla tak špatná a stala se celosvětově nechvalně známou, že čínští představitelé zahájili válku proti znečištění v hodnotě miliard dolarů. Po deseti letech války proti znečištění zveřejněná data indikují, že úroveň znečištění v Číně klesla. Není proto divu, že kolem ochrany životního prostředí se rozvinul průmysl, který přitahuje investice. Spolu s úsilím vlády se začaly projevovat pozitivní efekty. Pokud jde o znečištění ovzduší, kvalita ovzduší se zlepšuje. V roce 2022 mělo mít přibližně 87 % dní dobrou nebo vyšší kvalitu.

Skutečností je, že Výroční zpráva Air Quality Life Index, Institutu energetické politiky při Chicagské univerzitě, oceňuje ohromující úspěch Číny v boji proti znečištění. Úroveň znečištění v celosvětovém měřítku od roku 2013 do roku 2021 mírně poklesla, což je podle zprávy výhradně zásluhou pokroku Číny. Bez zlepšení ze strany Číny by průměrné znečištění ve světě naopak vzrostlo. Zlepšení znamená, že průměrná délka života čínského občana je nyní o 2,2 roku delší, uvádí zpráva.

Jestliže čínská města dříve dominovala světovým žebříčkům nejhorší kvality ovzduší na světě, tak dnes lze pozorovat, že v mnoha případech je předstihla města v jižní Asii a na Blízkém východě. Například v roce 2021 zaznamenal Peking nejlepší měsíční kvalitu ovzduší od počátku záznamů v roce 2013. Základem těchto opatření byly společné prvky: politická vůle a zdroje, lidské i finanční, které se vzájemně posilovaly, uvádí zpráva.

Investice do obnovitelných zdrojů energie

Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v Číně v roce 2022 činila 13,3 exajoulů. Odpověď zní: V loňském roce Čína vůbec poprvé předstihla všechny státy v investicích do nízkouhlíkové energie, jako je větrná a solární energie. Dominantním zdrojem energie v zemi je stále surové uhlí. V této oblasti Čína má nejvyšší podíl spotřeby solární energie na světě. Podíl je mnohem vyšší než ostatní země, jako jsou Spojené státy, Japonsko a Německo.

Čtěte také: Globální klima a Čína

Če-ťiang má zdaleka největší kapacitu solární energie ze všech provincií a obcí v Číně. V květnu 2022 měly solární farmy v provincii celkovou kapacitu 42 938 megawattů. Čína v krátké době postavila solární elektrárnu, Tálibán oslavil podpis své první mezinárodní dohody s Čínou v hodnotě 540 milionů USD televizní akcí 5. Potenciál obnovitelných zdrojů energie v Afghánistánu se odhaduje na více než 300 000 MW. Podle ministerstva energetiky a vodního hospodářství (MoEW) je Afghánistán schopen vyrobit 222 000 megawattů solární energie.

Větrná energie je pro Čínu druhou nejdůležitější obnovitelnou energií. Od roku 2014 do roku 2021 se kumulativní instalovaný výkon větrné energie ztrojnásobil. V roce 2021 měla Čína instalovaný výkon větrných elektráren 328,48 gigawattů. V roce 2021 Čína vyrobila zhruba 656,7 gigawatthodin elektřiny z větrné energie. V roce 2021 Čína vyrobila bioenergii v hodnotě přibližně 121 terawatthodin. To bylo největší množství vyrobené energie od roku 2009 a oproti předchozímu roku se jedná o nárůst o zhruba 20 %.

Výroba vodní energie v Číně v roce 2021 činila 1,3 petawatthodiny. Výroba energie z vodních elektráren v Číně dosáhla svého maxima v roce 2020, a to téměř 1,4 petawatthodiny. Ve srovnání s předchozím rokem se jednalo o nárůst o zhruba 51 terawatthodin. Kromě toho se od roku 2004 do roku 2021 domácí spotřeba vodní energie zvýšila více než trojnásobně na více než 12 exajoulů. V roce 2020 měly vodní elektrárny ve venkovských oblastech Číny celkovou kombinovanou výrobní kapacitu přibližně 81 milionů kilowattů.

Propaganda USA, především MZV, že Čína zneužívá životní prostředí je postavena na jednom argumentu: od roku 2006 je největším ročním emitentem skleníkových plynů na světě. Celkové emise Číny související s energetikou jsou dvakrát vyšší než emise Spojených států a představují téměř třetinu všech emisí na světě.

Směrem k ekologické civilizaci

Prezident Si v rámci svého projevu na národní konferenci o ekologické ochraně životního prostředí v červenci 2023 prohlásil, že příštích pět let představuje důležité období pro vybudování krásné Číny. Prokazatelný pokrok a plány pro rok 2024 prezident Si také zmínil v novoročním projevu: Cesta za vysoce kvalitního rozvojem dosáhla trvalého pokroku. Náš modernizovaný průmyslový systém byl dále vylepšen. Vznikají nové ekonomické pilíře - pokročilá, chytrá a ekologicky šetrná odvětví. Zajistili jsme nebývale velkou úrodu již dvacátým rokem za sebou. Vody jsou čistší a hory zelenější. Nového pokroku také bylo dosaženo při revitalizaci venkova.

Z uvedeného vyplívá, že Čína, která se stala hráčem první ligy v odvětví obnovitelných zdrojů energie, se mění z výrobce na inovátora. Vzhledem k tomu, že Evropská unie usiluje o uhlíkovou neutralitu do roku 2050, budou mít investice do obnovitelných zdrojů energie i v budoucnu zásadní význam. Tam mluví výsledky sami za sebe.

Revize Směrnice EU/2023/2413 vstoupila v platnost 20. listopadu 2023 a zvyšuje závazný cíl EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie pro rok 2030 na minimálně 42,5 % oproti předchozímu cíli 32 % a usiluje o dosažení 45 %. Na transpozici většiny ustanovení směrnice do vnitrostátního práva bude 18měsíční lhůta, přičemž pro některá ustanovení týkající se povolování obnovitelných zdrojů energie platí kratší lhůta, a to do července 2024.

tags: #Čína #produkce #odpadu #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Erotické Dobrodružství
• Statistiky a cíle recyklace baterií
• Bajkal a klima
• Informace o vrabci domácím
• Více o Celoživotním Environmentálním Vzdělávání