Pěstování Čiroku v Ekologickém Zemědělství

Čirok patří mezi nejdéle pěstované plodiny na světě. V současnosti se pěstuje na všech světadílech, přičemž se řadí mezi nejrozšířenější obilniny pro lidskou výživu. Po pšenici, kukuřici, rýži a ječmenu zaujímá páté místo. Největší plochy se nacházejí v Africe. V ČR se čirok na píci pěstuje zhruba na 6000 hektarech a na zrno na 300 hektarech, pro porovnání - pšenice se loni v Česku pěstovala na 776.502 hektarech, kukuřice na více než 75.000 hektarech a ječmen na 317.119 hektarech.

Čirok je obilninou budoucnosti s pozoruhodnými schopnostmi. Dokáže uživit, z půdy vyhnat škůdce či působit proti rakovině. Říká se mu velbloud rostlinné říše, protože je suchovzdorný, což je při současných klimatických změnách u plodin nedocenitelnou vlastností. Čirok v naší zemi zatím málo známe, ale je pátou nejpěstovanější obilninou světa. Je velice nápomocný v zemědělství. Uvolňuje do půdy látky, které ji zbavují od škůdců. Dokáže z pole vystrnadit i dnes přemnožené hraboše. Čirok je v České republice proti majoritním obilninám - pšenici, rýži a kukuřici, zatím okrajový, globálně však představuje významnou zemědělskou plodinu. Základem výživy je pro více než 500 milionů lidí ve více než 30 zemích světa. Navíc je využitelný v bezlepkovém potravinářství i udržitelné energetice. Má antioxidační a protirakovinné účinky.

Čirok patří k teplomilným plodinám. Díky C4 systému fotosyntézy dokáže lépe hospodařit s vodou než C3 obilniny, ke kterým se řadí například pšenice. Nedostatku vláhy se dokáže dokonce lépe přizpůsobit než kukuřice.

Možnosti pěstování a využití v ekologickém režimu

Množství zajímavých informací nejen z oblasti pěstování čiroku zaznělo na semináři Možnosti pěstování a využití prosa a čiroku v České republice. Akce se uskutečnila na půdě Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni (VÚRV). Ing. Gabriela Mühlbachová, Ph.D., z VÚRV, popsala možnosti pěstování čiroku a prosa v ekologickém režimu. Pro úspěšné pěstování je potřeba dodržovat určité zásahy. Čirok je potřeba vysévat na jaře do dostatečně prohřáté půdy, nejlépe po „ledových mužích“. Díky drobnému osivu je nutné před setím velmi kvalitně připravit a urovnat půdu. Semena by se měla vysévat do stejnoměrné hloubky tří centimetrů. Výsevek obvykle dosahuje dvaceti kilogramů na hektar. Čirok se seje do klasických úzkých řádků dvanáct a půl centimetrů širokých.

U čiroku byla do pokusů VÚRV zařazena zrnová odrůda Ruzrok. Před setím pokusný pozemek připravili do hloubky deseti centimetrů pomocí kombinátoru. Selo se do klasických obilních řádků o rozteči dvanáct a půl centimetru. Zakládání pokusů se zpozdilo kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám. Po suchém a studeném dubnu následoval mokrý a chladný květen. Kvůli přetrvávajícímu chladnu čirok zaseli až 24. I při pozdním setí rostliny dobře vzešly a vývoj porostů byl příznivý. Sklizeň ovlivnil velmi suchý podzim, v září a říjnu téměř nepršelo. Porosty čiroku vydržely až do sklizně čisté, bez plevelů. Dosáhlo se pěkného průměrného výnosu 4,8 t/ha.

Čtěte také: Odpad v České republice

Šlechtění a přizpůsobení se podmínkám mírného pásma

Čirok je krátkodenní rostlina. Zralost ovlivňuje délka dne a teplotou. Šlechtěním odrůd čiroku v mírném pásmu se nejvíce zabývají šlechtitelé v USA. Šlechtění se zaměřuje zejména na to, aby se tropická krátkodenní plodina přizpůsobila podmínkám mírného pásma, tedy delšímu dni. Většímu rozšíření pěstování zrnového čiroku v České republice dříve bránilo pozdní dozrávání dostupných odrůd. To se ale změnilo s vyšlechtěním materiálu s kratší vegetační dobou. Jedná se o odrůdu zrnového čiroku Ruzrok, která byla v ČR registrovaná v roce 2014.

Právě tomuto pracovišti se podařilo vyšlechtit novou odrůdu čiroku zrnového s názvem Ruzrok. „Jednou ze strategií, jak čelit nedostatku vodních srážek v některých oblastech naší republiky, je využití netradičních suchovzdorných plodin, které efektivněji hospodaří s půdní vodou. Námi vyšlechtěná odrůda čiroku Ruzrok významně lépe snáší extrémní sucha a má nižší výnosové výkyvy ve srovnání se standardními pěstovanými obilninami. Letos v březnu zaregistroval Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně novou bělozrnnou odrůdu čiroku zrnového s názvem Rufus, která pochází ze šlechtění Jiřího Hermutha. Po Ruzroku je to již druhá česká odrůda. Na rozdíl od Ruzroku má ale odlišné vlastnosti a využití.

Využití čiroku

Čirokové zrno je na rozdíl třeba od pšenice přirozeně bezlepkové a produkty z něho vyrobené, jako jsou mouka, krupice a další, jsou vhodné pro osoby trpící celiakií. Je také zdrojem bílkovin, vlákniny, minerálů Mg, Fe, P, K, Mn, Cu, Se, Zn, vitamínů B6, B2, B1, má pozitivní vliv na nervový systém, metabolismus a hladinu cholesterolu, upravuje hladinu cukru v krvi. Čirok je bohatým zdrojem různých přírodních chemických sloučenin (taniny, fenolové sloučeniny, anthokyaniny, fytosteroly), které v lidském těle působí jako antioxidanty, snižující dopad oxidačního stresu v lidském těle.

„Tepelná úprava nesnižuje antioxidační kapacitu zrna či mouky. Polyfenoly v čiroku testováním prokázaly protirakovinné účinky, především 3-deoxyanthokyanidiny, které vykazují velký potenciál zastavování růstu rakoviny tlustého střeva, rakoviny prsu a melanomu," informoval Jiří Hermuth a dodal: „Diabetes a s ním spojená obezita jsou celosvětovým strašákem. Čirok dokáže dále snižovat produkci glukózy v játrech, a to s podobným účinkem jako léky. Lipidy z čiroku jsou také částečně schopné zabraňovat absorpci cholesterolu z potravy a snižovat cholesterol nejen v krvi, ale i v játrech. Také je možné zrno čiroku české odrůdy Ruzrok, jehož vnější obal byl obroušen, rozemlít na krupici či mouku a využít pro potravinářské účely.

„Čiroková mouka sice nemá takové technologické vlastnosti, aby se z ní samostatně dalo péct pečivo, ale lze ji přidávat do různých směsí. V roce 2019 pracoval jeho tým spolu s Řemeslným pivovarem Clock na projektu, v jehož rámci byla připravena ověřená technologie pro výrobu prvního českého bezlepkového, svrchně kvašeného piva z čirokového sladu. Čirok může být zajímavou součástí jádrových krmných směsí pro brojlery, nosnice, prasata i skot. Lídrem v jeho krmení je v Evropě především Španělsko. Zvířata ho ráda přijímají a velmi důležité je, že jeho zrno nenapadá většina hub produkující mykotoxiny, takže díky němu dochází i k „ozdravění" krmných směsí.

Čtěte také: Udržitelné zemědělství a chov zvířat

Užitná hodnota je dána kombinací výnosu suché a zelené hmoty na úrovni liniových odrůd a odolnosti proti poléhání. Výnosná pícnina Ruzrok již byla registrovaná i pro využití jeho biomasy, a to především pro energetické účely, případně i jako strniskové meziplodiny, kdy dokáže narůst i v podmínkách, kdy jiné meziplodiny ani nevyklíčí, a přitom méně vytahuje vodu.

Fytosanitární účinky a ochrana proti škůdcům

Výhodou u mladých rostlin čiroku je, že obsahují v zelené hmotě látku dhurrin. Ten se za určitých podmínek štěpí a uvolňuje kyanovodík. Toho lze velice dobře využít. „Když čirok vysejeme jako letní strniskovou meziplodinu s fytosanitárním efektem, jeho mladé rostliny mulčujeme a zapravíme biomasu do ornice, dochází při dobrém načasování k omezení výskytu populace háďátek, hub i dalších půdních patogenů a škůdců. Husté a hluboké kořeny čiroků jsou také schopné vylučovat do okolního prostředí směs látek (exudáty), které potlačují vývoj plevelů. Odpuzují rovněž hlodavce pohybující se v podzemí. Čirok je tak schopen pole ochránit například před přemnoženými hraboši, kteří dokáží na úrodě napáchat obrovské škody. Atraktivní je i jako zdroj potravy pro včely, a to zejména na přelomu července a srpna, kdy jsou již ostatní přírodní zdroje omezené," poznamenal Jiří Hermuth.

Závěr

„Pro české zemědělství a potravinářství má tedy tato plodina obrovský potenciál, který jen musíme skutečně začít využívat. Čirok se pěstuje jako obilovina. Existuje řada odrůd a hybridů čiroku, nejrozšířenější je čirok dvoubarevný, který má několik dalších variet. Čirok slouží jak ke krmným účelům, tak i pro výrobu mouky, kaší, cukru, ale i alkoholu. Nejvhodnější metodu pěstování čiroku hledají výzkumníci z České zemědělské univerzity v Praze. Čirok podle nich může být plodinou budoucnosti, potřebuje totiž méně vody než kukuřice. Zároveň ale patří k erozně nebezpečným plodinám. Vědci tak testují, jaký způsob pěstování nejvíce omezí vodní erozi.

Čtěte také: Krmení prasat v ekologickém zemědělství

tags: #cirok #pěstování #ekologické #zemědělství

Oblíbené příspěvky:

• Informace o autobusových zastávkách
• Ohrožení zvířat ostrovem odpadků
• Díra v odpadní trubce: řešení
• Chlorid hlinitý v přírodě
• Stav ohrožení: Analýza hodnocení na CSFD