Čirůvka májovka: fotografie přírody a informace o této jedlé houbě

Čirůvka májovka (Calocybe gambosa), je jedlá houba patřící do čeledi Tricholomataceae. Tato houba je známá svým charakteristickým vzhledem a časným jarním růstem.

Kdy a kde roste čirůvka májovka?

Čirůvka májovka začíná růst už koncem dubna. U nás se její označení pojí až s měsícem květnem, kdy zřejmě bývala prvně hojně zaznamenána. Na tuto houbu můžeme narazit až do června. Jiná poučka radí, že na májovky je čas, když na polích kvete řepka. V zahraničí se jí říká houba svatého Jiří, protože právě po 24. dubnu se obvykle začíná objevovat.

Čirůvka májovka roste v lesích, zejména v listnatých a smíšených, a preferuje vlhká stanoviště. Májovky rostou velmi hojně kdekoli, kde roste tráva. Většinou roste ve skupinách, pruzích a kruzích. Uvnitř lesa ji téměř nenajdeme. Upřednostňuje akátové lesíky, vápenité a humózní půdy. Můžete je najít v parcích, na zahradách a loukách, v sadech, v lužních lesích, u rybníků. Úspěšní můžete být též na mezích, podél lesů a v různých křovinách, nejvíce pod ovocnými stromy (třešně, trnky, jabloně). Velmi často roste ve skupinách či kruzích.

Jak poznat čirůvku májovku?

Klobouk čirůvky májovky je polokulovitý až rozložený o průměru 5-15 cm. Je hladký a na okrajích lehce podvinutý. Povrch klobouku může být ale v některých případech i hrbolatý a nepravidelný. Charakteristické zbarvení je bělavé, zažloutlé nebo zahnědlé. Barva se liší stářím houby a také vlivem počasí. Lupeny jsou hodně nízké a velmi husté. Barevně mohou být bělavé, nažloutlé nebo našedlé. K třeni jsou přirostlé. Třeň je 3-10 cm dlouhý a 1-2,5 cm tlustý v barevném provedení od bělavé až po okrově nažloutlou. Dužnina je měkká a bílá.

Klobouk májovky je 50-120 milimetrů velký, mladé houby jej mají polokulovitý s ohnutým okrajem, později se klobouk vyrovnává, může být až plochý. Je masitý, bělavý, nažloutlý, krémový až béžový. Lupeny jsou nízké, bílé až béžové, tenké a natolik husté, že připomínají zavřenou knížku. Třeň je válcovitý, bělavý, hladký a tuhý. Dužnina houby je pevná, bělavá, u starších hub ale měkne. Pro čirůvku májovku je typická její vůně. Po rozkrojení totiž ucítíme čerstvě umletou mouku. Poznávacím znakem je i mandlově moučná vůně (voní jako čerstvě namletá mouka), která je popisovaná jako příjemná.

Čtěte také: Krásy přírody Velely na fotografiích

Klíčovou pachovou složkou čerstvých plodnic čirůvky májovky je (E)-non-2-enal spolu s (E)-non-2-en-1-olem, v sušených plodnicích dominuje jako pachová sloučenina kyselina 3-methylbutanová. Kvalita vůně komerčně dostupných sušených plodnic májovky se tedy výrazně liší od kvality čerstvě nasbíraných exemplářů (Kleofas et al., 2015).

Možnost záměny

Možnost záměny není u májovky zcela vyloučená, a to s jedovatou vláknící začervenalou (Patouillardovou), která je v mládí bílá nebo běla-vá, ale dotekem nebo stářím se barví rumělkově červeně. Její lupeny jsou v dospělosti hnědé, nevoní moučně. Proto pozor na mladé plodnice této vlákníce, které mohou někdy růst již v květnu a u nichž je záměna možná! Nezkušenost nebo velká nepozornost by mohla být příčinou záměny za jedlou závojenku pod-trnku [Entoloma clypeatum (L. ex HOOK. ) KUMM. j nebo i za smrtelně jedovatou závojenku olovovou.

Zaznamenány byly případy záměny čirůvky májovky za jedovatou závojenku olovovou. Závojenka olovová roste na vápenitých půdách v dubových lesích a je poměrně vzácná. Má však také silnou moučnou vůni jako čirůvka májovka, a proto je třeba odlišit tyto houby jinými způsoby. Čirůvka májovka je podobná jiné bílé houbě - prudce jedovaté závojence olovnaté. Ta způsobuje zvracení a průjem, v některých případech až smrt. Naštěstí je však podstatně méně hojná a objevuje se až od poloviny června v teplých listnatých lesích, pod duby, buky a habry, na vápencovém podkladu. Záměna je možná i se závojenkou podtrnkou, která má řidší lupeny a méně výraznou vůni.

Závojenka má masově růžové lupeny a mohutný baňatý třen, kdežto májovka má i v dospělosti bledé lupeny a válcovitý, i když někdy poměrně tlustý třen. Májovka roste na jaře (duben až červen) a spíše na okrajích lesů v trávě a kravinách, kdežto závojenka olovová roste v létě (červenec až srpen) v teplejších polohách a ve světlých listnatých lesích, hlavně pod duby. Pověst o záměně májovky za závojenku olovovou vznikla asi tím, že závo-jence podtrnce se někde chybně, ale vytrvale říká májovka. Ovšem záměna závojenky podtrnky za závojenku olovovou je možná, neboť obě houby se od sebe velmi obtížně rozlišují.

Jak využít čirůvky májovky v kuchyni

Jako jedlá houba je čirůvka májovka oblíbená pro své chuťové vlastnosti a je proto často sbírána a konzumována (Zotti et al., 2021). Čirůvka májovka se řadí mezi výborné jedlé houby. Hodí se k přípravě rozmanitých pokrmů. Májovky budete v receptech doslova milovat. Jejich moučná chuť se ztratí, zato zůstane pevná, bílá dužnina, která bude na talíři skvěle vypadat.

Čtěte také: Ochrana sovy pálené

Můžete je přidávat do smetanových omáček, polévek, připravit směs na topinky, udělat omáčku k masu, využijte je v asijské kuchyni. V hrnci rozehřejte sádlo a osmahněte na něm nadrobno nakrájenou slaninu a cibuli, po dvou minutách přidejte pokrájené májovky, orestujte. Přidejte utřený česnek a koření, nechte rozvonět a zasypte asi třemi lžícemi mouky. Vytvořte jíšku, orestujte a za stálého míchání zalijte vývarem. Vhoďte bobkový list a nové koření a vařte 15 minut.

Nutriční hodnoty čirůvky májovky

Její nutrční hodnoty vychází z faktu, že plodnice jsou chudé na tuky a sacharidy, ale bohaté na vlákninu a bílkoviny. Dále obsahuje vitamin B1, E a D, důležité minerály a celou řadu dalších látek, které z ní činí zdravou potravinu (Radoviæ et al., 2022). Možné alergické reakce na tuto houbu jsou vzácné (Niksic et al., 2016).

Komplexní výzkum organoleptických, nutričních a chemických vlastností májovky volně rostoucí v Srbsku, nedávno provedli Petroviæ et al. (2022). V této studii byla chemicky charakterizována plodnice Calocybe gambosa na obsah makroživin, rozpustných cukrů, tokoferolů, mastných a organických kyselin a byly hodnoceny její bioaktivní (antimikrobiální a antioxidační) vlastnosti. Získané výsledky naznačují, že tato houba je zdrojem sacharidů a bílkovin (72 g/100 g a 16 g/100 g sušiny) s nízkým obsahem tuku (1,5 g/100 g sušiny).

Analýza cukrů odhalila přítomnost mannitolu (0,22 g/100 g sušiny) a trehalózy (3,82 g/100 g sušiny), o níž je známo, že působí jako přírodní látka s neuroprotektivním účinkem (Patočka et al., 2024). Dále byl v plodnicích májovky nalezen α-tokoferol (7,8 μg/100 g sušiny), a celkem 24 mastných kyselin s převahou zdraví prospěšných polynenasycených mastných kyselin. Z dalších organických kyselin byly v houbě zjištěny kyselina šťavelová, chinová, jablečná, citrónová a fumarová (2,8 g/100 g , 1,45 g/100 g, 11,3 g/100 g, 1,3 g/100 g a 0,08 g/100 g sušiny).

Komplexní analýza antioxidační aktivity ukázala, že houba je perspektivním zdrojem antioxidantů, zatímco její antimikrobiální potenciál se ukázal být mírný. Výsledky chemického složení a biologické aktivity napovídají, že čirůvka májovka má potenciál být považována za funkční potravinu.

Čtěte také: Příroda fotky

Obsah živin v čirůvce májovce (na 100 g sušiny)

Čirůvka májovka a hladina cukru v krvi

Na hladinu cukru v krvi mohou příznivě působit nejen bylinky, ale také některé houby. Patří k nim i čirůvka májová, zkráceně májovka, a čirůvka fialová. Čirůvka májovka (Calocybe gambosa) byla již v minulosti podrobena detailnímu výzkumu. Zjistilo se, že její konzumace přispívá ke snížení hladiny cukru v krvi a byly identifikovány hned dvě látky, které jsou za tento účinek zodpovědné.

K výraznému poklesu hladiny cukru v krvi může dojít již po požití 200-250 g čirůvky fialové nebo čirůvky májovky. Jídla z těchto druhů čirůvek by proto neměli jíst lidé, kteří mají nebo mohou mít sníženou hladinu cukru v krvi (například pacienti trpící onemocněními jater, ledvin či slinivky břišní, užívající léky, které by mohly maskovat příznaky hypoglykemie, ale také lidé velmi těžce pracující apod.). Rovněž není vhodné pít současně s konzumací čirůvek alkoholické nápoje.

Seznam odkazů na literaturu

• Kleofas V, Popa F, Niedenthal E, Rühl M, Kost G, Zorn H. Analysis of the volatilome of Calocybe gambosa. Mycological Progress, 2015; 14(10): 93.
• Niksic M, Klaus A, Argyropoulos D. Safety of foods based on mushrooms. In Regulating Safety of Traditional and Ethnic Foods (pp. 421-439). Academic Press, 2016.
• Patočka J, Navrátilová Z, Olekšák P. Trehalózadisacharid s neuroprotektivním účinkem. Psychiatrie, 2024; 28(1): 11-15.
• Petroviæ J, Ângela F, Stojkoviæ D, Sokoviæ M, Barros L, Ferreira I et al. A step forward towards exploring nutritional and biological potential of mushrooms: a case study of Calocybe gambosa (Fr.) Donk wild growing in Serbia. Polish J Food Nutr Sci. 2022; 72(1): 17-26.
• Radoviæ J, Lekoviæ A, Damjanoviæ A, Kopanja Ð, Dodevska M, Stanojkoviæ T et al. St. George’s mushroom, Calocybe gambosa (Fr.) Donk: A promising source of nutrients and biologically active compounds. Acta Alimentaria, 2022; 51(1): 134-144.
• Zotti M, Bonanomi G, Mancinelli G, Barquero M, De Filippis F, Giannino F et al. Riding the wave: Response of bacterial and fungal microbiota associated with the spread of the fairy ring fungus Calocybe gambosa.
• Garibovová L.
• Fellner R. Hagara L. Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy.
• Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2.
• Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků.
• Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby.
• Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2.
• Ladislav Hagara (1993): Atlas hub.

tags: #ciruvka #majovka #fotografie #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji
• Zajímavosti Pardubického kraje
• Zápach z odpadu? Vyzkoušejte tyto eliminátory!
• Tipy pro zimní oblékání
• Chiptuning Nissan Micra K13