Císařský řez: Rizika a fakta, která byste měli znát

Císařský řez (sectio caesarea) je chirurgický zákrok, při němž porodník prořízne břišní stěnu i dělohu, aby se tímto způsobem mohlo narodit dítě. Císařský řez se provádí v případě ohrožení zdraví a života nenarozeného dítěte, ohrožení zdraví matky nebo nemožnosti porodit přirozenou cestou.

Účel, povaha, předpokládaný prospěch, následky a možná rizika zdravotního výkonu Císařský řez spočívá v porodu plodu operačně řezem na děloze přes stěnu břišní. Důvodem je ohrožení zdraví a života nenarozeného dítěte, ohrožení zdraví matky nebo nemožnost porodit přirozenou cestou.

V souladu s doporučením České gynekologické a porodnické společnosti se císařský řez neprovádí na přání, tedy bez závažného medicínského důvodu. Každé čtvrté děťátko přichází na svět císařským řezem. Přitom prý mnoho z nich mohlo přijít na svět přirozenou cestou. Císařský řez je závažná operace a už dlouho se říká, že by se neměl vyžadovat jen ze strachu z bolesti.

Důvody provedení císařského řezu

Existují situace, kdy není možné rodit jinak než císařským řezem, protože to vyžaduje zdravotní stav matky nebo dítěte. „Operační porod“ je indikován a předem naplánován lékaři, zejména pokud je dítě příčně nebo v poloze koncem pánevním; provádí se také u opožděného nebo zastaveného porodu. Naléhavým důvodem jsou život ohrožující změny srdeční frekvence novorozence během probíhajícího porodu.

• Primární (plánovaný) císařský řez: je zákrok, o kterém je rozhodnuto již během těhotenství na základě anamnézy nastávající matky a vyšetření plodu. Důvodem k jeho provedení může být nepravidelné uložení plodu či poloha koncem pánevním, situace, kdy plod v děloze trpí nedostatkem kyslíku (hypoxie plodu), nepoměr mezi hlavičkou miminka a velikostí matčiny pánve, velmi nízká porodní hmotnost dítěte, předčasné odloučení plodového lůžka, různé překážky - tumory, myomy, patologické uložení placenty (placenta praevia), první těhotenství u ženy vyššího věku, Rh inkompatibilita, vícečetné těhotenství, herpes, schizofrenie, nádorové onemocnění u matky, onemocnění matky s rychlým vývojem (preeklampsie), stav po mimoděložním těhotenství, opakovaný císařský řez, horečka za porodu nebo poruchy vypuzovacích sil. Plánovaný císařský řez se provádí před nástupem kontrakcí s úplnou předoperační přípravou a veškerým potřebným personálem.
• Sekundární (akutní) císařský řez: je neplánovaný zákrok, o kterém je rozhodnuto v okamžiku, kdy nastanou porodní komplikace a plod nebo jeho matka jsou ve vážném ohrožení. Nezbývá čas na epidurální analgezii, a proto je nastolena celková anestezie.

Průběh zdravotního výkonu

V anestezii, na které se domluvíte s anesteziologem (celkové nebo svodné - epidurální, spinální), bude proniknuto břišním přístupem k děloze. Z dutiny děložní bude vyjmut plod, a po aplikování léků, které podporují stahování dělohy (uterotonika), i placenta. Poté bude zkontrolována dutina děložní. Následně bude uzavřena děložní dutina a postupně jednotlivé vrstvy břišní stěny. Často je nutné zavést hadičky (drény) do dutiny břišní a do prostoru mezi svaly a jejich povázkou (fascií). Drény odvádí tkáňový mok a obvykle jsou odstraněny druhý den po operaci. Protože po operaci může být krátkodobě porušeno vyprazdňování moči, budete mít při operaci a několik hodin po ní zavedený katetr do močového měchýře (pro odvod moči).

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Samotná operace má 5 fází - otevření břišní dutiny (lapatomie), otevření dělohy (hysterotomie), vybrání plodu z dělohy, vybrání placenty a zašití ran.

Pokud nejsou přítomny komplikace, do hodiny je zpravidla hotovo. Poté je novopečená maminka umístěna na jednotku intenzivní péče, kde stráví několik hodin či celý den a pak je převezena na oddělení šestinedělí, zde stráví 4 až 5 dní. Pokud je zdravotně v pořádku a stav miminka je také dobrý, jsou oba propuštěni domů.

Možná rizika a komplikace

Císařský řez je zkrátka život zachraňující operace, a tak je třeba ho vnímat. Neměl by být vnímán jako „alternativní porod“ pro případy, kdy se „jen“ velmi bojíte porodních bolestí nebo že nakonec nebudete mít dostatek sil na porod svého potomka. Proč? Císařský řez je díky moderní medicíně bezpečný, přesto má svá rizika.

Bohužel žádný operační zákrok není zcela bez rizika. I přes velkou opatrnost a péči mohou během operace nastat komplikace, které jsou naštěstí ve velké většině dobře rozpoznatelné a dobře řešitelné.

• Možná rizika během operace:
  • Silné krvácení s nutností podat krevní transfuzi.
  • Výjimečně, zejména při komplikovaném výkonu (obezita, srůsty, anatomické odchylky) mohou být neúmyslně poraněny okolní orgány (močový měchýř, močová trubice, močovody, tlusté střevo a tenké střevo, nervy); tato poranění mohou vést k rozšíření původního operačního výkonu nebo i k opakované operaci.
  • Velmi vzácně se mohou objevit otlaky měkkých tkání a obrna nervů, které mohou vzniknout v důsledku polohy při operaci, tyto změny ve většině případů odezní během několika týdnů a málokdy zanechají trvalé následky.
  • Při dlouhotrvajícím operačním výkonu se může místně poškodit kůže v místě jejího styku s podložkou, poškození nelze v ojedinělých případech, zejména u obézních pacientek, přes preventivní opatření zabránit.
  • Další možné komplikace mohou vzniknout při podání narkózy; bližší informace Vám poskytne před operací přímo anesteziolog.
• Možné pooperační komplikace:
  • Dočasná porucha vyprazdňování močového měchýře a střevních kliček, která pozvolna během několika dnů odezní.
  • Infekce operační rány, dutiny břišní či močových cest s nutností podat antibiotika, velmi vzácně vytvoření hnisavého výpotku - abscesu, který je nutno vyprázdnit.
  • Vzácnou komplikací jsou píštěle, což jsou samovolně vzniklá spojení například. mezi močovým měchýřem a pochvou, která k úpravě stavu vyžadují další operační výkon.
  • Velmi vzácná je trombóza, tj. vznik krevních sraženin v žilách např. pánevního dna, a embolie, tedy zanesení těchto sraženin například do plic. V krajním případě může dojít k uzávěru cévního řečiště a smrtelným komplikacím.

Maminkám po něm hrozí riziko pooperačních srůstů, větší bolesti, ale také posttraumatické stresové poruchy. Dítě pak může být později náchylnější k infekcím a alergiím. Je to proto, že děťátko při operačním porodu neprochází porodními cestami, což brání jeho přirozenému kontaktu s vaginální a střevní mikroflórou matky. Do jeho trávicího traktu se tak dostane mnohem méně prospěšných bakterií mléčného kvašení než u dítěte, které přišlo na svět přirozenou cestou. Proto některé porodnice zkoušejí tzv. vaginální seeding - zajištění kontaktu tělíčka dítěte právě narozeného císařským řezem s přirozenými poševními tekutinami matky.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Péče o jizvu po císařském řezu

Již v nemocnici by měla být každá maminka poučena, jak se správně o jizvu starat. Doporučení jsou následovná: pravidelné sprchování jizvy vlažnou vodou, jemná masáž v okolí jizvy, dostatečný přístup vzduchu k jizvě, ránu na břiše při kýchání, kašli či smíchu přidržovat rukama, nosit volné a pohodlné spodní prádlo, dodržovat dostatečný pitný režim, omezit prudké pohyby a napínání břišních svalů a nezvedat těžká břemena.

Omezení a doporučení ve způsobu života

Po operaci je nutné dodržovat stejný režim šestinedělí jako po spontánním porodu (zvýšená hygiena rodidel a oblasti jizvy, sexuální abstinence, vynechání koupelí - celé šestinedělí pouze sprcha, dohled nad pitným režimem).

Po zákroku musí maminky ležet na zádech. První pokusy o kojení tedy probíhají vleže, kdy je miminko přikládáno bříškem a obličejem k matce. Následující den je vhodné začít hledat nejvhodnější polohu pro kojení jak pro maminku, tak pro miminko. Po porodu císařským řezem je zhruba od 5. dne vhodné polohování maminky na břiše. Pomáhá se tak zavinování dělohy. Důležité je si lehnout břichem a jizvou přes polštář. Trénovat je dobré alespoň 2x denně na 5 minut i déle po dobu šesti týdnů od operace. Z lůžka se vstává přes bok ihned do stoje (sesunout dolní končetiny z lůžka, tlačit loktem a dlaní do postele a zvedat se přes bok ihned do stoje) nebo se přetočí na břicho, vzepře se o dlaně a za pomoci rukou se vstane.

Ať už porod proběhl přirozeně nebo byl ukončen sekcí, měla by žena dodržovat období sexuální abstinence zhruba čtyři až šest týdnů, podle toho, jak se bude sama cítit. V případě císařského řezu se doporučuje vyhnout se tlaku na břicho, např. misionářská poloha není příliš vhodná.

Císařský řez a kojení

Ukončení porodu císařským řezem je obrovským zásahem do přirozeného průběhu a procesu narození. V důsledku může dojít ke zpožděné reakci těla, a tudíž i ke zpožděné laktaci.

Čtěte také: Pracovní rizika

Ideálním způsobem, jak kompenzovat komplikovanější příchod novorozence na svět, je kojení. Mateřské mléko obsahuje mnoho cenných látek včetně přirozených bakterií mléčného kvašení, které jsou nezbytné pro rozvoj střevní flóry a posílení imunity.

Další těhotenství po císařském řezu

Lékaři doporučují s dalším těhotenstvím počkat nejméně jeden rok. Podmínkou je řádně zahojená a pevná jizva na děloze, aby nehrozilo její prasknutí. První císař automaticky neznamená, že další porod bude ukončen opět císařem. Pokud pominuly komplikace, které způsobily porod císařským řezem a zdravotní stav těhotné ženy je dobrý, je možné rodit klasickou cestou.

Pokud ale proběhly dva porody operativním způsobem, vaginální porod již není doporučován z důvodu případných rizik a bezpečnosti.

tags: #císařský #řez #rizika

Oblíbené příspěvky:

• Komunální odpad Loučeň
• Zajímavosti České republiky
• Odbor životního prostředí Kladno
• Kritéria závodu
• Obnovitelné Zdroje v ČR