Čištění pobřeží od odpadků v zahraničí: Globální problém a lokální řešení

Místo idylického pohledu na karibské pobřeží přinášejí vlny na břehy Dominikánské republiky stovky tun plastů. S každým dnem ale plastových odpadků přibývá. Do úklidu ve městě Santo Domingo se už zapojilo přes pět set lidí: ekologické skupiny, námořnictvo i místní orgány.

Stovky tun odpadků se na pláže u oblíbené promenády v Santo Domingu dostaly poté, co bouře a vydatné srážky zvedly hladinu řeky Ozama protékající městem. Podle starosty Davida Collada mají svůj díl viny provozovatelé městského zvedacího mostu, kteří ho otevřeli v obavě, že ho zvýšená hladina řeky poškodí. Tím se na pláže dostaly odpadky z některých městských částí.

„Nebyli jsme to my, kdo most zvedl, ty odpadky nejsou jen z našeho města, ale z celé metropolitní oblasti Santo Domingo,“ postěžoval si místnímu tisku Collado. „Je to už šestý den uklízení a napočítali jsme zhruba šedesát tun odpadu,“ uvedl jeden z vojáků Rafael Antonio Carrasco.

K neobvyklé situaci se vyjádřil i dominikánský ministr životního prostředí Ángel Estévez, který místo navštívil. „Nemůžeme sedět s rukama v klíně, musíme změnit přístup k nakládání s odpady, abychom se v nich neutopili,“ řekl ministr. „Tento vzkaz posílám mimo jiné podnikatelům - připravte se na den, kdy přestaneme užívat v Dominikánské republice plasty,“ uvedl Estévez.

Ekologové mezitím varují před riziky. „Velké množství toxických látek z plastu nebo kovů ohrožuje zvířata, která nedokáží odolávat znečištění. Ohrožuje to biologickou rozmanitost a taky zdraví všech druhů - včetně zdraví lidí,“ upozornil ekolog Luis Carvajal.

Čtěte také: Efektivní čištění odpadních vod

Pláže v Santo Domingu sice nejsou vhodné ke koupání, ale jsou oblíbeným místem procházek místních i turistů. Cestovní ruch je pro Dominikánskou republiku hlavním zdrojem deviz a na hrubém domácím produktu se loni podílel asi osmi procenty.

Globální environmentální katastrofa

Problém s odpadky ale neřeší jen Dominikánská republika - hromady plastů znečišťují moře a oceány po celém světě. Plastový odpad v současné době představuje environmentální katastrofu. Je to environmentální katastrofa, podle OSN dokonce "planetární krize". Plastů bude v oceánech do poloviny století více než ryb. Už teď pluje v mořích přes čtvrt milionu tun plastového odpadu. Jedné PET lahvi přitom trvá 450 let, než se rozloží. Odpadu neunikne ani člověk - čtyři pětiny pitné vody na světě obsahují mikroplasty.

Mořská želva zamotaná v rybářských sítích, vyvržená velryba s žaludkem plným igelitových tašek, mořský koník držící se vatové tyčinky. K podobným případům dochází stále častěji. Oceány jsou plné plastového odpadu. Stovky až tisíce živočichů zamotaných do igelitů a odpadků vyplaví moře na pláž každý rok. A stejně tak každý rok zemře jeden milion mořských ptáků kvůli tomu, že se do odpadků zamotají nebo je pozřou a ucpou si trávicí trakt. Loni vědci navíc objevili plasty i v pitné vodě nebo v žaludcích hlubokomořských živočichů. Celkem ve světových oceánech plave více než 268 000 tun plastů. Nebo také přes 5,2 bilionu plastových kousků.

Alarmující čísla zjistili vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksonem, kteří mezi lety 2007 a 2013 uskutečnili celkem 24 výprav s cílem zmapovat znečištění oceánů plastovým odpadem. A to se zaměřili pouze na plasty, které plují na hladině. Některé další studie odhadují, že až 70 procent plastového odpadu skončí na mořském dně i více než 6000 metrů pod hladinou. Plasty se už našly i na tom nejopuštěnějším místě na Zemi, v tichomořské oblasti Point Nemo. Vědci zjistili, že ve vodách tam plave až 26 kusů plastu na metr krychlový. Nejblíže k Point Nemu má přitom posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když zrovna letí kolem. Celkem 57 procent plastového odpadu pluje na severní polokouli, nejvíce v severní části Tichého oceánu. Právě tam se nachází takzvaná Velká tichomořská odpadková skvrna.

Vinu za to částečně nese rybářský průmysl, který znečišťuje oceán sítěmi, návnadami a dalším rybářským vybavením. Rybářský odpad pak představuje katastrofu pro mořské živočichy. Na jižní polokouli je nejvíce znečištěný Indický oceán, ve kterém plave víc plastů než v jižní části Atlantiku a Pacifiku dohromady. Velká tichomořská odpadková skvrna není jediným ostrovem odpadků. Podobných umělých ostrovů pluje ve světovém oceánu šest.

Čtěte také: Řešení pro oceány

Do moře se plastový odpad může dostat ve velkém třeba během přírodní katastrofy. Studie, která vyšla letos v časopisu Scientific Reports, odhaduje, že například zemětřesení v Japonsku v roce 2011 má na svědomí až 20 procent veškerého plastu, který se za poslední dobu v oceánech nashromáždil. Podle loňské studie německých vědců ale 90 procent plastů do moří přitéká z deseti velkých řek. Osm z nich je v Asii a dvě - Nil a Niger - v Africe.

Více než polovina veškerého plastu, který skončí v mořích, pochází z těchto pěti zemí: z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska a Vietnamu. Nejvýše postavenou vyspělou zemí v žebříčku znečišťovatelů jsou Spojené státy, které jsou na 20. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího od pětice největších znečišťovatelů (Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko a Vietnam) jsou odpad, který lidé jen tak pohodí ven. Zbytek tvoří odpad z nelegálních skládek nebo z těch, které jsou příliš blízko pobřeží a řek.

Znečištění oceánů se ale nedá svádět jen na rozvojové země. Ani lidé v Evropě nebo v USA se příliš neobtěžují s recyklací. Jeden z největších problémů v recyklaci představují PET lahve. V roce 2016 se jich na světě prodalo více než 480 miliard, recyklovat se podařilo ale jen polovinu z nich. A jen sedm procent z recyklovaného materiálu bylo nakonec použito na výrobu nových lahví. Proč? V USA je každou hodinu použito 2,5 milionu PET lahví. Z 27 milionů tun plastu vyrobeného v roce 2016 v Evropské unii skončilo 27 % na skládce, 42 % bylo spáleno a zbytek byl recyklován.

Od vynalezení plastu v polovině minulého století se ho vyrobilo po celém světě 8,3 miliardy tun. Zhruba polovina z tohoto množství vznikla v posledních 14 letech. Jenže podle odhadů se pouhých devět procent veškeré produkce recyklovalo. V současné době se ročně vyrobí zhruba 300 milionů tun plastu. Ten je natolik rozšířený, že recyklační systémy nestíhají. Autoři studie Plastic Pollution in the World’s Oceans zaznamenali, jaký druh odpadu v mořích končí. Dalším odpadem, který v mořích končí, je i rybářské vybavení. Oblast na sever od Austrálie je známá takzvanými ”sítěmi duchů“. Členové projektu GhostNets Australia tu v roce 2004 našli a posbírali více než 13 000 ztracených rybářských sítí.

Moře a oceány ale nejvíce znečišťují plasty, které nejsou vidět. Celých 92 procent z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu tvoří takzvané mikroplasty. To jsou malé částečky, jejichž průměr je menší než 5 milimetrů. Drobné plastové kousky jsou všude. Nevyhnou se jim ani zdánlivě panenské zátoky bez lidského osídlení. Doktorka Jennifer Laversová z Tasmánské univerzity v roce 2015 objevila na neobydleném, skalnatém korálovém Hendersonově ostrově uprostřed Tichého oceánu 18 tun plastového odpadu. Mikroplasty se navíc dostanou i do těl mořských živočichů. Končí pak často na našich talířích. Mikroplasty obsahuje i 80 procent kohoutkové vody ve světě. Do vody se mikroplasty dostanou například praním oblečení, které obsahuje mikrovlákna. Mezi tyto materiály patří fleece, nylon a také všechny nepromokavé látky a ty, ze kterých se šije naprostá většina sportovního oblečení.

Čtěte také: Prevence ucpaného odpadu

Řešení a prevence

Proti znečištění životního prostředí plasty se nejlépe bojuje omezením jejich používání. Mnoho zemí už proto přistoupilo k regulaci některých plastových výrobků, především těch na jedno použití. Naposledy Evropská komise přistoupila k rozhodnutí, které zakáže používání jednorázových plastových brček, nádobí a dalších výrobků. V některých zemích se platí například zálohy na PET lahve, jsou zpoplatněny igelitové tašky v obchodech a jsou země, kde jsou dokonce takové tašky postaveny úplně mimo zákon. Za igelitku vězení, jednorázovými příbory se nenajíte.

Letos v létě chtějí vědci otestovat přístroj na čištění oceánu v oblasti Velké tichomořské odpadkové skvrny, která se rozkládá mezi Havají a Kalifornií. Jde o největší koncentraci nejen plastového odpadu ve světovém oceánu. Čisticí systém, který vymyslel teprve 18letý Nizozemec Boyan Slat, by měl do pěti let vyčistit polovinu skvrny. Stroj na vyklízení plastů z moře vyvíjí nezisková organizace The Ocean Cleanup, kterou sám založil. Přístroj je paradoxně vyrobený především z plastu. Dvanáctimetrové trubky jsou spojené do dlouhé hadice a nafouknuté vzduchem, aby pluly na hladině. Na ně jsou připevněné nylonové pláty, které tvoří jakousi obří lopatku na smetí a budou chytat plastový odpad proudící mořem. Ten pak posbírají lodě, které na místo vyrazí každých několik týdnů.

Uklízet ze světových vod plastový odpad, který na jejích hladinách může plout desítky i stovky let, se zdá jako nesmírně ambiciózní mise s nejistými výsledky. Proto nizozemskému projektu The Ocean Cleanup, jenž oceány čistí pomocí masivních plovoucích konstrukcí, zpočátku příliš mnoho lidí nevěřilo. The Ocean Cleanup dosud operoval s konstrukcí, která se po hladině vody pohybovala pomocí přírodních vlivů - pasivně. Rychlost i trajektorie systému složeného z trubek s připevněnými sítěmi se tedy odvíjela od nárazů vln i poryvů větru. Přírodní vlivy ovšem byly poněkud nevyzpytatelné a nizozemský projekt v minulosti musel řešit i to, že zachycený plastových odpad ze systému unikal dál na širé moře.

Teď ovšem tým inženýrů pod vedením zakladatele projektu Boyana Slata vsadil na jiný mechanismus. Namísto pasivního pohybu plovoucího systému upřednostnil aktivní pohon, kdy budou plavidla s posádkou celou bariéru táhnout rychlostí 1,5 uzlu, což má podle zjištění The Ocean Cleanup několik výhod. Nová bariéra pod názvem Jenny ovšem své působení na hladině oceánu teprve začíná. Před několika dny se dostala do oblasti Velké tichomořské odpadkové skvrny, která je považována za jedno z nejznečištěnějších míst na planetě. Pokud vše půjde podle plánu, nizozemský ekologický projekt bude chtít v příštích letech rozmístit ve Velké tichomořské odpadkové skvrně desítky takových systémů. A podle svých propočtů očekává, že do pěti let zvládne odstranit až polovinu z téměř dvou bilionů kusů plastů, které mají na hladině Tichého oceánů (nebo v jeho blízkosti) plavat.

Ačkoliv jsou pro The Ocean Cleanup oceány stěžejní, jen na ně se nezaměřuje. Od roku 2019, tedy po šesti letech od založení, se angažuje také na říčních tocích, kde operuje s plavidly na bázi katamaránu. Tam se snaží zachycovat odpad ještě předtím, než se dostane do volného oceánu, přičemž cílem do příštího roku je se s nimi dostat na patnáct vysoce znečištěných řek.

Plasty a pláže: Co se nejčastěji nachází na pobřeží?

Největší část plastového odpadu na plážích tvoří cigaretové filtry. V Evropě vévodí u Černého moře Cigaretové nedopalky představují největší podíl (37 %) plastového odpadu na evropských plážích. Na pobřeží Černého moře tvoří dokonce více než polovinu (53 %) veškerých plastových odpadků. Druhé místo patří výrobkům pro uchovávání nebo konzumaci nápojů, jako jsou víčka, brčka a míchátka. Podle každoročních dobrovolnických sběrů odpadků na plážích končí v moři nejčastěji cigaretové filtry.

Loni tvořily nedopalky třetinu všech plastových odpadků, které se vysbíraly na evropských plážích, vyplývá ze zprávy Evropské agentury pro životní prostředí, která dobrovolnický sběr odpadků odborně zaštiťuje. V Evropě nedopalky převažují na březích Černého moře. Představují zde 53 % z celkového množství plastových odpadků. Zbytky cigaret jsou posety i pláže Středozemního moře, kde tvoří téměř 32 %. Nedopalky ale panují i v globálním měřítku. Při loňském celosvětovém sběru odpadu pořádaném americkou nevládní organizací Ocean Conservancy se jich na pobřežích vysbíralo více než 2,4 milionu. Poskládané za sebou by nedopalky vytvořily trasu o délce pěti maratonských běhů.

Na pobřeží severovýchodní části Atlantického oceánu se nejčastěji (téměř 15 %) nacházejí rybářské vlasce a provázky. U Baltského moře zase obaly od brambůrků či sladkostí a plastové tašky (obojí téměř 10 %). Plastové tašky tvoří 5 % odpadků Významnou kategorií odpadků jsou jednorázové plasty pro přenášení nebo konzumaci nápojů. Víčka (téměř 7 %), brčka a míchátka (téměř 5 %), láhve (2,5 %) a kelímky a jejich víčka (1,5 %) dohromady tvoří asi 16 % plastového odpadu na evropských plážích. Plastové tašky zastávají necelých 5 % a obaly od brambůrků a sladkostí zhruba 4 %.

Odpady se do oceánů dostávají ze skládek, skrz toky řek a odvodňovací kanály, při povodních, rybaření či těžbě, anebo je odhodí lidé na plážích. Plastové odpady přitom neohrožují jen živočichy, rostliny nebo lidský organismus, ale mají negativní vliv i na ekonomiku. Čištění pláží je nákladné a pokud se plasty nerecyklují nebo jinak nevyužívají, plýtvá se cennými materiály.

Evropská unie a boj proti plastům

Kvůli množství odpadu se na jednorázové plasty zaměřuje také Evropská unie. Do deseti let mají být všechny plastové obaly používané v EU recyklovatelné a členské země mají zajistit sběr 90 % jednorázových plastových lahví od pití. Do roku 2026 se má také postupně snížit spotřeba jednorázových nápojových kelímků a krabiček na jídlo. Státy mohou například usnadnit využívání alternativních či zálohovaných obalů, anebo zpoplatnit používání jednorázových výrobků.

Od roku 2021 se v Unii navíc nebudou moci prodávat jednorázové plastové příbory, talíře, brčka, míchátka, vatové tyčinky nebo polystyrenové krabičky na jídlo. Tyto výrobky se budou nadále vyrábět z jiných materiálů.

tags: #čištění #pobřeží #odpadky #zahraničí

Oblíbené příspěvky:

• Koruna v ohrožení - recenze
• Legislativa nebezpečného odpadu v ČR
• Průvodce montáží flexi odpadu
• Bobr evropský v ČR
• Fakta o třídění odpadu