Greenpeace je mezinárodní organizace s pacifistickou a ekologickou orientací, která se snaží odhalit hrozby pro životní prostředí a usiluje o hledání možných řešení těchto hrozeb. Mezinárodní kampaně a flotila lodí Greenpeace jsou koordinovány ústředím Greenpeace International, které má sídlo v Amsterodamu.
Před padesáti lety, 15. září 1971, se vydala loď jménem Greenpeace zastavit americké testování jaderných zbraní na Aljašce. Tak začal příběh nejznámějšího a nejviditelnějšího nevládního environmentálního hnutí na světě.
V České republice slaví Greenpeace zároveň 20. výročí založení české pobočky a snaží se toto výročí připomínat. Organizovali Zelené městečko v rámci festivalu Rock for People a probíhá čtrnáctidenní plavba po Labi, kde se odebírají vzorky a připomíná úspěšná práce v minulosti. Součástí jsou i tři besedy po promítání celovečerního filmu o Greenpeace natočeného ČT.
V roce 1971 prováděly Spojené státy na malém ostrově zvaném Amchitka u Aljašky atmosférické testy atomových zbraní. Dvanáct odhodlaných mužů si pronajalo rybářskou loď a vypravili se z kanadského Vancouveru, aby atomovému testu zabránili. Zvolili si název, který vyjadřoval zájem o přírodu i jejich touhu zbavit svět jaderné hrozby - Greenpeace.
Greenpeace se zavázalo jednat na principu nenásilí, politické nezávislosti a napříč hranicemi států. Pro svou nezávislost nežádá finanční podporu od vlád, průmyslových seskupení ani od politických stran a ani od nich takovou nabídku nepřijímá.
Čtěte také: Greenpeace a biomasa
Greenpeace je známé zejména svými přímými akcemi, kterými se snaží upozornit veřejnost na vážné ekologické problémy. Ačkoliv Greenpeace prosazuje své zájmy naprosto nenásilnou formou, odezvy na její protesty nejsou vždy mírumilovné.
K jednomu z nejodpudivějších příkladů násilí spáchaného proti Greenpeace došlo v roce 1985, kdy agenti francouzské zpravodajské služby potopili vlajkovou loď Greenpeace - Rainbow Warrior. Jeden člen posádky - portugalský fotograf Fernando Perreira - při tom přišel o život. Francouzi tímto činem však jen paradoxně zvedli vlnu odporu a podporu jednání hnutí Greenpeace.
Greenpeace působí v mnoha sférách. Greenpeace využívá práce aktivistů, kteří přinášejí svědectví o ničení životního prostředí, spolupracuje s uznávanými experty a laboratořemi, které vedou vědecké výzkumy a neméně jim pomáhají aktivity politických lobbyistů a ekonomů, kteří se setkávají s vládními ministry a se zástupci průmyslu, aby přinášely hlas za životní prostředí do světa politiky a průmyslových seskupení.
Průmyslové závody vypouštějí toxické chemikálie, jež zamořují naši půdu, zemi, vodu a potraviny. Tyto jedy jsou často vysoce toxické a zůstávají v životním prostředí po dlouhou dobu. Greenpeace se snaží zastavit spalování toxického odpadu a ukončit výrobu toxických produktů.
Navíc hračky z PVC obsahují rizikové látky tzv. ftaláty, které se z nich uvolňují pokud je děti žvýkají nebo cucají, a poškozují ledviny a játra a mají celou řadu dalších negativních účinků.
Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku
Navzdory mezinárodnímu moratoriu na komerční lov velryb, Japonsko a Norsko stále pokračují v lovu velryb za účelem zisku. Tyto země vedou agresivní kampaň za zrušení zákazu lovu velryb. Návrat komerčního lovu velryb by měl devastující účinek na velrybí populace.
Rozhodnutí o ukončení komerčního lovu velryb má rozporuplné důsledky. Na jedné straně země skončí s každoroční podvodnou šarádou, při níž flotila jejich státní velrybářské společnosti vyplouvala do vod oceánské velrybí rezervace při březích Antarktidy, aby tam pod záminkou „vědeckého výzkumu“ vraždila ohrožené plejtváky myšoky i běžnější plejtváky jižní. Na druhé straně zcela bezostyšně obnoví komerční lov vzácných mořských savců ve svých vlastních teritoriálních vodách.
Geneticky manipulované (GM) rostliny obsahují geny, které byly přeneseny z nepříbuzných druhů. Tyto geny mohou pocházet z bakterií, virů, jiných rostlin nebo dokonce i ze zvířat. Následným přenosem těchto "cizích" genů do jiných organismů dochází ke genetické kontaminaci, nebo-li znečištění přirozeného genofondu.
Lidstvo kácí poslední zbytky deštných pralesů. Původní pralesy jsou přitom domovem téměř 90 procent všech živých druhů obývajících Zemi. A přežití mnoha z nich zcela závisí na existenci pralesa.
Globální poptávka jak po palmovém oleji, tak po papíru, stále roste, zatímco společnost Sinar Mas dále expanduje do indonéských pralesů a rašelinišť. Výsledkem je skutečnost, že Indonésie patří mezi země s nejvyšší mírou devastace pralesů na Zemi a je třetím největším světovým emitentem skleníkových plynů, hned po Číně a Spojených státech.
Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus
Uspokojování našich energetických potřeb po dlouhá léta záviselo na spalování fosilních paliv, jako jsou uhlí, ropa a plyn. Nyní čelíme vážné hrozbě, že nadměrná spotřeba fosilních paliv ohrozí klima celé naší planety.
Globální oteplování, je přímým důsledkem uvolňování skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, který vzniká spalováním fosilních paliv.
Kampaň proti masakru tuleňů na ledových pláních New Foundlandu trvala celkem sedm let. Pak nastal zlom. Byla vyzkoušena metoda protestu, kterou v roce 1976 Greenpeace samo zavrhlo. Tulení mláďata byla zachráněna tím, že jejich kožíšek byl “znehodnocen” neškodnou zelenou barvou.
Greenpeace sehrálo klíčovou roli například v boji za zákaz dovozu toxických odpadů do méně rozvinutých zemí, v úsilí o moratorium na komerční lov velryb, za prosazení konvence OSN o lepším řízení rybolovu, za vytvoření mezinárodní velrybí rezervace.
18. května Nestlé, největší světová firma vyrábějící potraviny a nápoje, oznámila, že přestane používat výrobky pocházející z ničení deštných pralesů. Tento krok přichází po dvouměsíční celosvětové kampani Greenpeace, která poukazovala na to, že Nestlé používá palmový olej ve výrobcích jako je např. KitKat.
Pat Venditti, vedoucí lesní kampaně Greenpeace International, prohlásil: „Jsme rádi, že Nestlé konečně dopřeje orangutanům pauzu a vyzýváme další mezinárodní řetězce, jakými jsou Carrefour a Wall-mart, aby učinily totéž.
Podle své nové obchodní politiky se Nestlé zavazuje identifikovat a vyloučit ze svého řetězce dodavatelů firmy, jež vlastní nebo spravují „vysoce rizikové plantáže či farmy navázané na odlesňování“. Toto vyloučení by se týkalo firem jako je například Sinar Mas, v Indonésii nechvalně proslulý dodavatel palmového oleje, celulózy a papíru, pokud by nesplňovaly kritéria určená touto politikou.
Lucie Jakešová, tisková mluvčí Greenpeace ČR, uvedla: „Opatření Nestlé vysílá jasný signál společnosti Sinar Mas i ostatním firmám okolo průmyslu palmového oleje, že ničení deštných pralesů již na globálním trhu není dále akceptovatelné. Je třeba, aby se firmy začaly chovat slušně a přešly k implementaci moratoria na odlesňování deštných pralesů a zavedení úplné ochrany rašelinišť. Greenpeace bude usilovat o rychlou realizaci plánů firmy Nestlé a celý proces bude pečlivě monitorovat.“
Hnutí je občas kritizováno za nedostatek vědeckých podkladů pro své teze a jejich přehánění. Také se organizaci vytýká, že používá agresivní rétoriku. Dále se objevuje kritika ohledně vnitřní organizace hnutí a její byrokracie. Některé hlasy rovněž hnutí obviňují, že je proti technologii.
Proti Greenpeace bylo podáno množství žalob kvůli ušlým ziskům, poškození pověsti a neoprávněnému vstupu například na lodě. Na druhou stranu se hnutí stalo terčem infiltrací a odposlechů, výhružek násilím a smrtí i nařčení ze státního terorismu.
tags: #greenpeace #největší #úspěchy #a #kampaně