Řeka Odra pramení ve vojenském prostoru Libavá v nadmořské výšce pouhých 643 metrů. Na českém území má Odra až k hranicím ostravské aglomerace přírodě blízký charakter a to nejen její koryta, ale i její niva. Odra je v tomto úseku relativně málo ovlivněna činností člověka, zpočátku díky tomu, že protéká vojenským prostorem, a návazně chráněnou krajinnou oblastí Poodří.
„Území CHKO Poodří je výjimečné především zachovalým vodním režimem. Odra přirozeně vytváří volné meandry, které jsou neustále odstavovány za současného vzniku meandrů nových. Díky tomu je Poodří protkáno sítí starých ramen a meandrů, jež jsou doplněny soustavami rybníků, náhonů, příkopů a struh. V okolí Ostravy a dále na polském území se však říční charakter výrazně mění. Odra se stává kanalizovanou řekou a trpí silným znečištěním z důlního, chemického a metalurgického průmyslu. Přesto můžeme hovořit o přírodní hodnotě i v souvislosti s tímto úsekem. Představuje totiž ekologický koridor pro řadu chráněných druhů živočichů, rostlin a přírodních stanovišť. Pro ochranu těchto fenoménů bylo na polském území vytvořeno 21 evropsky významných lokalit a 8 ptačích oblastí, 16 přírodních rezervací a 7 krajinných parků.
K další změně toku Odry dochází v její dolním úseku, kde tvoří hranici mezi Polskem a Německem. Konečně tu totiž najdeme soustavnější fragmenty přírodě blízké části nivy. Na německé straně zde vznikl národní park Dolní Odra, a o vytvoření navazujícího chráněného území (Národní park Údolí dolní Odry) na polské straně se dnes intenzivně jedná. Znečištění Odry pochází jak z bodových zdrojů (doly, hutní a chemický průmysl), tak zdrojů difúzních (především zemědělství). Ani Česká republika zde není úplně bez viny - náš důlní průmysl zde sice byl v posledních desetiletích utlumen, do Odry však i u nás proniká slaná důlní voda, o komunálních a průmyslových odpadech nemluvě. Polská veřejnost proto vnímá řeku Odru jako řeku převážně zkanalizovanou a znečištěnou. Tento obraz však ne zcela odpovídá realitě.
Největší katastrofou spojenou s kvalitou vody na Odře byla nepochybně masivní otrava ryb a dalších vodních živočichů v červenci 2022. Způsobilo ji několik faktorů, které se nešťastně setkaly v jedné chvíli. Otravu zavinilo přemnožení řasy Prymnesium parvum, která produkuje toxin ohrožující zejména ryby a měkkýše. Této řase vyhovuje několik faktorů - vysoké teploty, vysoká koncentrace vody a stojatá či pomalu tekoucí voda. K vysoké koncentraci soli došlo proto, že nízká hladina vody způsobená dlouhodobým suchem, nebyla kompenzována omezením vypouštění slaných vod do Odry - podniky vypouštěly nadále maximum umožněné vodoprávním povolením, které s podobnou situací vůbec nepočítalo.
Tzv. „zlatá řasa“ (Prymnesium parvum) už z povodí Odry nezmizela - katastrofa se tak může kdykoliv opakovat. Polská vláda zatím zlepšila monitorovací a výstražný systém, lépe komunikuje se svými německými sousedy, ale vypouštění slaných vod nijak významně neomezila. I v Polsku jsou, podobně jako v ČR, snahy o revitalizaci řeky a jejího povodí v rozporu se snahami o další zlepšování splavnosti Odry pro nákladní vodní dopravu. Velká část řeky Odry dnes nemá podmínky pro mezinárodní vodní dopravu a v důsledku klimatické změny se situace dále zhoršuje. Ještě předtím, než Rámcová směrnice o vodní politice Evropské unie kodifikovala nutnost společné koordinace správy mezinárodních povodí, uvědomily si tuto nutnost nevládní organizace.
Čtěte také: Data o kvalitě ovzduší v Ústí
Počátky česko-polsko-německé spolupráce nevládních organizací sahají do roku 1998, kdy jsme společně začali pracovat na přípravě Atlasu Odry. Koalice Čas na Odru dostala nový impuls k obnovení své činnosti v roce 2022. Od té doby je Koalice Čas na Odru aktivním účastníkem diskuse o budoucnosti Odry. České, polské i německé nevládní organizace na této platformě organizují konference, jednají s institucemi, vyměňují si informace, zpracovávají společné studie a vydávají společná stanoviska.
Monitoring kvality ovzduší a projekty
Od 2. 2. 2026 probíhá v Broumově měsíční monitoring kvality ovzduší, který zkoumá vliv lokálního vytápění domácností na úroveň znečištění ovzduší v obci během topné sezóny. Měření probíhá na pěti různých lokalitách - v blízkosti mateřských školek, v centru obce i v okolní přírodě. Cílem monitoringu je zjistit míru vlivu lokálního vytápění domácností na kvalitu ovzduší v obci během topné sezóny.
Na jedné z lokalit je umístěn automatizovaný měřicí vůz ČHMÚ a aktuální data o znečištění ovzduší (PM10, PM2,5, SO2, NOX, CO) je možné sledovat online. Na základě odběrů vzorků ovzduší a receptorového matematického modelování byla v rámci dosavadních 5 let řešení projektu získána řada poznatků o příčinách znečištění ovzduší v České republice. Seznámení obyvatelstva s výsledky projektu může přispět ke změně chování lidí ve smyslu zlepšení kvality ovzduší.
V dubnu 2025 byl v rámci časopisu Atmospheric Chemistry and Physics publikován článek o využití nízkonákladových senzorů pro monitoring kvality ovzduší v rámci projektů TURBAN a ARAMIS (výsledek SS02030031-V83). Článek informuje o průběhu rozsáhlé měřicí kampaně zahrnující speciální meteorologická měření (měření vertikálních profilů větru pomocí Doppler LIDAR a teploty pomocí mikrovlnného radiometru) a měření koncentrací NO2, O3, PM2.5 a PM10 ve vysokém časoprostorovém rozlišení v okolí dopravně zatížených ulic Legerova, Sokolská a jejich okolí.
ČHMÚ se v rámci projektu ARAMIS připojil k měřicí iniciativě spolku Senzorvzduchu z.s., který za finanční podpory Deutsche Umwelthilfe prováděl indikativní měření koncentrací NO2 pomocí nízkonákladových pasivních vzorkovačů Passam ag. Kampaň probíhala celý rok 2024 a zaměřila se na znečištění z dopravy v ulicích a v blízkosti škol Prahy a Ostravy. Výsledky potvrzují silnou vazbu mezi intenzitou dopravy a koncentrací NO₂, přičemž specifické městské uspořádání a omezená plynulost dopravy může koncentrace dále zhoršovat.
Čtěte také: Životní prostředí za socialismu
V rámci projektu ARAMIS vznikl souhrnný dokument, který řeší problematiku měření kvality ovzduší pomocí low-cost senzorů. Tento dokument se nazývá „Doporučení pro nakládání s nízkonákladovými senzory pro monitoring znečištění venkovního ovzduší“ a jeho obsahem jsou nejen známá fakta týkající se senzorových zařízení a důležité otázky, které je vhodné zodpovědět před jejich použitím, ale především také problematika související s kvalitou dat, tedy postupy kontroly dat a doporučení pro jejich využití a celkovou interpretaci.
Od ledna roku 2024 probíhá v Praze roční sledování úrovně znečištění ovzduší, na kterém spolupracují Spolek Senzorvzduchu, organizace Deutsche Umwelthilfe a Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Sledování se zaměřuje na koncentrace oxidu dusičitého (NO2), jehož významným zdrojem je silniční doprava. Na základě průběžných výsledků lze předpokládat překročení jak ročního limitu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací (WHO), tak zákonného ročního limitu v případě dopravně zatížených ulic. K překročení ročního limitu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací (WHO) ovšem téměř jistě dojde i v případě městských vnitrobloků.
V rámci projektu ARAMIS , dílčího cíle 2.1, byla v období od 24. 10. 2023 do 15. 1. 2024 v Českém Těšíně a v Třinci provedena imisní měření pro určení příčiny občasně zvýšených koncentrací oxidu siřičitého. Naměřené údaje byly zpracovány v rámci imisně-meteorologického hodnocení, při kterém byla testována použitelnost nových metod měření a využití dat.
Dílčí cíl 4.5 se zabývá mikroměřítkovým modelováním kvality ovzduší ve městech. Následující zpráva poskytuje vhled do rozložení koncentrací znečišťujících látek v zastavěných oblastech, kde je hlavním zdrojem znečištění silniční doprava, shrnuje dosavadní validaci výstupů mikroměřítkového modelu PALM pro Prahu a ve stručnosti popisuje použitý modelový systém.
V sekci „Process analysis and monitoring“ prezentovali výsledky své práce a projektu ARAMIS také zástupci ČHMÚ s příspěvkem „Identification of the air pollution causes by atmospheric aerosol and benzo[a]pyrene in the industrial part of the Czech city of Ostrava in Central Europe“, ve kterém zdokumentovali především inovativní způsob měření 3hodinových koncentrací BaP a následnou analýzu pomocí receptorového modelu Positive Matrix Factorization a zpětných trajektorií proudění.
Čtěte také: Hodnocení kvality ovzduší Kroměříž
Podkrušnohorská pánev v Ústeckém kraji je oblastí s vysokou koncentrací průmyslové energetiky. Odpověď na tyto a další otázky lze najít v závěrečné zprávě, která byla vypracována v rámci projektu ARAMIS na základě rozsáhlého měření provedeného v roce 2022. Díky němu jsme mohli původ znečištění ovzduší v Podkrušnohorské pánvi rozlišit velmi podrobně. Za pozornost stojí například vyčíslený podíl jemných prachových částic přenášených z jiných států, ať už se jedná o člověkem způsobené znečištění z automobilové a lodní dopravy, přírodní částice saharského písku, půdy z Ukrajinských stepí, nebo mořskou sůl.
Řešitelé projektu ARAMIS se navzájem informovali o postupu řešení jednotlivých dílčích cílů a o dosažených výsledcích. Do programu setkání byly také zařazeny zajímavé prezentace od kolegů z VEC VŠB (Stanovování emisních faktorů pro stacionární spalovací zařízení na pevná paliva pro účely národních bilancí emisí znečišťujících látek) a MMF UK (Podíly zdrojů na koncentracích PM10 a PM2,5 počítané modelem CAMx - PSAT).
Řešení se doposud zaměřuje na studium odborných rešerší, přípravu databáze výsledků naměřených různými metodami, sběr dat od Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR pro následné statistické vyhodnocení a přípravu metodiky. V prostředí České republiky je v tomto projektu v plánu se zaměřit na vliv koncentrací ultrajemných částic (UFP) a polycyklických aromatických uhlovodíků (včetně nitrovaných) - ale nejen těchto znečišťujících látek - na zdravotní statistiky reprezentující (ne)zdraví populace. Hodnocení vlivu znečištění ovzduší na zdraví obyvatel navazuje na některé předchozí projekty realizované ČHMÚ především v rámci přeshraniční spolupráce v Severních Čechách.
Dne 24. listopadu 2022 se uskutečnila v Kongresovém centru Praha důležitá konference českého předsednictví o ochraně ovzduší a jeho budoucích výzvách. Projekt ARAMIS byl představen v rámci posterové sekce, která probíhala ve foyer přímo u hlavního sálu. Výzkumné aktivity jsou prioritně zaměřeny na tvorbu, vývoj a, aktualizaci a tvorbu nástrojů, metodik a postupů pro hodnocení kvality ovzduší, emisí klasických znečišťujících látek i skleníkových plynů včetně jejich projekcí a kvantifikaci dopadů na zdraví obyvatelstva a ekosystémů, spotřebu energie, ekonomiku a další aspekty života.
V rámci projektu ARAMIS , dílčího cíle 2.1, byla provedena celoroční identifikace zdrojů znečišťování ovzduší v lokalitách Studénka (TSTD) a Věřňovice (TVER), které jsou umístěny v hlavním koridoru regionálních atmosférických přenosů znečištění podél toku Odry. Jedná se o dlouhodobě problematickou oblast z hlediska hodnocení příčin zdejšího výrazně nadlimitního znečištění ovzduší, především aerosolovými částicemi PM10 a PM2,5 a benzo[a]pyrenem. Měření probíhalo v lokalitách Ostrava-Kunčičky (TOKU), Ostrava-Radvanice, Nad Obcí (TORE) a Ostrava-Bartovice (TOBA).
V rámci projektu ARAMIS, dílčího cíle 1.1 zaměřeného na doplnění a aktualizaci emisních faktorů používaných především pro výpočty množství emisí znečišťujících látek, proběhla v průběhu roku 2021 měření recyklačních linek stavebních hmot. Jedná se o tzv. nevyjmenované zdroje podle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, které jsou pro účely inventarizace emisí sledovány hromadně na základě statistických údajů a na základě stanovených emisních faktorů znečišťujících látek (EF).
Téměř po dvou letech od zahájení projektu ARAMIS se řešitelé sešli osobně na půdě Českého hydrometeorologického ústavu v Praze Komořanech. V rámci řešení DC 1.1 provádí VEC VŠB stanovení emisních faktorů při spalování paliv v domácnostech, které probíhá především za účelem vytápění, přípravy teplé vody a vaření ve spalovacích zdrojích se jmenovitým tepelným příkonem zpravidla do 50 kW.
Ovzduší na Ostravsku je v měřítku České republiky nejvíce znečištěno karcinogenním benzo[a]pyrenem, dalšími polycyklickými aromatickými uhlovodíky a jemnými prachovými částicemi. V první polovině roku 2021 zde proto bylo zahájeno několik projektů zaměřených na výzkum kvality a příčin znečištění ovzduší.
Na začátku července 2020 bylo zahájeno řešení projektu „Integrovaný systém výzkumu, hodnocení a kontroly kvality ovzduší“ - ARAMIS. Jedná se o dlouhodobý a rozsáhlý projekt komplexně řešící problematiku ochrany ovzduší a s ní související problematiku změn klimatu. Hlavním řešitelem projektu je Český hydrometeorologický ústav a do řešení projektu jsou zapojeny jak rezortní organizace Ministerstva životního prostředí, tak vysoké školy a akademická sféra. Projekt je unikátní mimo jiné také tím, že v rámci jednoho centra jsou společně řešena témata, kterými se v minulosti zabývaly různé instituce v rámci různých projektů.
tags: #čistota #ovzduší #koridor #Odry #studie
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]