Čistota ovzduší v Kroměříži: Aktuální data a hodnocení

Posuzování kvality ovzduší je rozděleno podle jednotlivých veličin (PM10, NO2 atd.). Celková kvalita ovzduší je posuzována podle nejméně příznivě hodnocené veličiny.

Prohlédněte si údaje o kvalitě ovzduší v lokalitě Kroměříž. Posuzování kvality ovzduší je rozděleno podle jednotlivých veličin (PM10, NO2 atd.). Celková kvalita ovzduší je posuzována podle nejméně příznivě hodnocené veličiny.

Výhodou indexu a jeho slovního popisu je, že není nutné sledovat a porovnávat konkrétní číselné hodnoty. Hladina s označením Velmi dobrá a Dobrá je považována za standard, kdy znečištění ovzduší nemá žádný vliv na lidský organismus.

Po jedenáct měsíců získával Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě údaje o kvalitě ovzduší a míře hluku v Kroměříži. Výsledky ústav zpracoval do odborné analýzy a zjistil, že při měření kvality ovzduší a intenzity hluku nebyly překročeny zákonné limity. S výsledky měření seznámili zástupci zdravotního ústavu zastupitelstvo na čtvrtečním zasedání.

Samotnému měření předcházela studie, která vytipovala místa s největším zatížením zdrojů znečišťování ovzduší, z nichž bylo vybráno jedno - Základní škola Kroměříž, třída 1. máje. Tam byly po 11 měsíců zjišťovány koncentrace prachu, oxidů dusíku, teplota, rychlost a směr větru, relativní vlhkost a tlak.

Čtěte také: Data o kvalitě ovzduší v Ústí

Výsledek zkoumání ukázal, že žádná ze sledovaných škodlivin nepřekročila limity dané zákonem o ochraně ovzduší. „Na základě těchto výsledků nepředpokládáme zavedení opatření na zlepšení kvality ovzduší ve městě. Z praxe víme, že opatření mají význam pouze tam, kde k překračování zákonného stavu dochází.

„Do tří měsíců by se mělo uskutečnit veřejně projednání výsledků analýzy, které byla na jaře kvůli koronaviru zrušeno. Součástí projektu bylo i posouzení hlukové zátěže.

Problematickým zdrojem hluku je podle studie silniční doprava, zvláště u páteřních komunikací a v nočních hodinách, naopak dálnice D1 nepůsobí podle zpracovatelů projektu vážnější problémy. Hluk ze železniční dopravy podle studie nepřináší městu významnou hlukovou zátěž.

Minimalizaci hluku z dopravy by, podle doporučení, mohla přinést aplikace nízkohlučných povrchů silnic nebo omezení průjezdu nákladní a autobusové dopravy kritickými místy.

Cílem projektu je zlepšení životního prostředí a kvality života pomocí objektivního zhodnocení kvality ovzduší a hluku ve městě Kroměříži a srovnání s údaji získávanými pravidelným měřením stanice Českého hydrometeorologického ústavu, která je v Těšnovicích.

Čtěte také: Životní prostředí za socialismu

ZLÍNSKÝ KRAJ - Ještě měsíc se bude měřit čistota ovzduší na 17 místech ve Zlínském kraji. Měření, jehož cílem je zjistit vliv lokálních topenišť na kvalitu vzduchu, začalo loni v červenci a skončí 30. dubna.

Zlínský kraj monitoruje kvalitu ovzduší prostřednictvím dvou projektů. První z nich „Kontinuální monitoring kvality ovzduší v malých obcích na území Zlínského kraje“ soustavně měří koncentrace znečišťujících látek v obcích do dvou tisíc obyvatel s odlišným charakterem vytápění a provětrávání, ve kterých se předpokládá vyšší míra znečištění. Konkrétně jde o obce Salaš, Kunovice, Vyškovec, Prlov a Růžďka.

Náklady na každý z projektů dosahují 2,9 milionu korun, na oba získal Zlínský kraj dotaci z Norských fondů vždy ve výši 2,1 milionu korun a dalších 375 tisíc korun ze Státního fondu životního prostředí. K oběma projektům připravuje Zlínský kraj už podruhé odborné semináře, které se uskuteční 25. dubna v Technologickém inovačním centru Zlín.

Ve Zlínském kraji byla průměrná teplota vzduchu v únoru 3,7 °C. Kraj byl o 4,6 °C teplejší než teplotní normál 1981-2010 pro měsíc únor (teplotně mimořádně nadnormální měsíc). Na Marušce byla průměrná teplota vzduchu 2,2 °C (o 3,1 °C tepleji než průměr), průměrná měsíční teplota vzduchu ve Valašském Meziříčí byla 4,6 °C (o 5,3 °C tepleji než normál).

Průměrně nejtepleji bylo v Kromeříži (5,2 °C). Druhá nejvyšší hodnota byla naměřena v Bystřici pod Hostýnem (5,1 °C) třetí ve Starém Městě u Uherského Hradiště (5,0 °C). Průměrně nejchladněji (-0,2 °C) bylo na Beneškách, dále ve Valašské Senici (1,7 °C) a třetí nejnižší průměrná teplota vzduchu byla změřena ve Velkých Karlovicích (1,8 °C).

Čtěte také: Měření znečištění ovzduší Bystřice

Nejteplejší den byl 23. únor s průměrnou hodnotou denní teploty vzduchu 9,0 °C. Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla zaznamenaná v Kroměříži (11,2 °C) dne 1. února Nejchladnějším dnem byl 6. únor s denní průměrnou teplotou vzduchu -0,9 °C.

Nejnižší denní průměrná teplota vzduchu byla zaznamenaná na Beneškách (-5,0 °C) dne 5. února. Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla zaznamenána dne 1. února v Kroměříži a ve Starém Měste u Uherského Hradiště (14,6 °C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena 6. února na Horní Bečvě a ve Valašské Senici (-1,0 °C).

Nejnižší minimální teplota vzduchu byla naměřena dne 8. února ve Velkých Karlovicích (-8,4 °C), nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena 23. února v Kroměříži (8,4 °C) a nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu byla změřena ve dnech 6. a 8. února ve Valašské Senici (-12,0 °C).

V celém kraji spadlo v listopadu průměrně 74,2 mm srážek, což bylo 165 % normálu (srážkově nadnormální měsíc). Na Marušce bylo naměřeno 88,9 mm srážek (186 % normálu) a ve Valašském Meziříčí to bylo 56,0 mm (139 % normálu).

Nejvíce srážek v kraji za měsíc únor spadlo na stanici Valašská Senice (139,1 mm), ve Velkých Karlovicích (136,0 mm) a v Lidečku (115,4 mm). Nejméně srážek bylo zaznamenáno na stanicích Kroměříž (31,8 mm), Holešov (36,2 mm) a Kvasice (38,0 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 3. února na stanici Bojkovice (27,0 mm).

Nejvíce nového sněhu napadlo v únoru na Kudlačeně (64 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl v kraji zaznamenán dne 27. února na stanici Kateřinice-Ojičná (19 cm), kde byla dne 28. února zaznamenána i nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji (19 cm).

V kraji svítilo slunce průměrně 72,2 hod., což bylo o 1,8 hod. méně než normál, tj. 98 % normálu. Nejdelší sluneční svit byl zaznamenán ve Starém Městě (96,8 hod.), následovaly stanice Kroměříž (86,8 hod.) a Holešov (82,5 hod.), nejméně svítilo Slunce ve Valašské Senici (47,9 hod.), na Horní Bečvě (51,0 hod.) a ve Štítné nad Vláří (64,2 hod.). Nejvyšší denní úhrn délky slunečního svitu v kraji byl změřen dne 8.

Strategický plán rozvoje města Pardubice 2014-2025 [akt. 1.1 Snížení imisních koncentrací znečišťujících látek (zejména suspendovaných částic frakce PM10) pod úroveň imisních limitů.1.2 Zamezit zvyšování vypouštěného množství emisí (zejména tuhých znečišťujících látek) ze zdrojů na území města Prostějova a najít potenciál ke snížení stávajícího množství. 1.3 Informovat obyvatelstvo Prostějova přiměřeným způsobem o kvalitě ovzduší.1.4 Podat ucelený přehled o problematice kvality ovzduší v Prostějově.

A.1 V zastavěném území města i v okolní krajině došlo a dochází k praktickým změnám, které zvyšují odolnost města. Třebíč lépe čelí vedru, suchu a extrémnímu počasí. Díky realizaci přírodě blízkých prvků, dostatku kvalitní a vzájemně propojené zeleně, efektivitě a dostupnosti dopravní infrastruktury, energetickým úsporám, většímu využívání obnovitelných zdrojů energie a promyšlenému systému ochrany občanů před mimořádnými událostmi bude zachována kvalita života obyvatel, návštěvníků a ekosystémů na území města v době měnícího se klimatu.

B.1 Systém veřejné správy, osvěta a komunikace s obyvateli ve městě jsou optimalizovány tak, aby praktická opatření mohla být skutečně provedena a průběžně zlepšována. Jsou vytvořeny podmínky pro koordinovanou investiční činnost a územní plánování podporující systematické adaptace na změnu klimatu. Jsou zpracovány podpůrné analýzy, scénáře a studie nezbytné pro adaptaci města i pro snižování emisí skleníkových plynů.

C.1 Společenství občanů Třebíče je odolné, soudržné a zdravé. Obyvatelé a návštěvníci města mají dostatek informací o rizicích plynoucích ze změny klimatu a o možnostech, jak jim společně čelit.

5.5.3 Snížit emise skleníkových plynů a snížit energetickou náročnost dopravy na cestujícího (čtyřnásobný pokles emisí skleníkových plynů do r. 2050 oproti roku 2010, nebo: 1 tuna ekv. CO2 na osobu a rok do r. 2050); pokles celkové energetické spotřeby v dopravě na cestujícího o 20% do r.

1.3 Podpora udržitelné logistiky a městských služeb - průzkum možností využití osobních a užitkových elektromobilů.

tags: #čistota #ovzduší #kroměříž #data

Oblíbené příspěvky:

• Odpady draselného průmyslu
• Poplatky za skládkování v ČR
• Historický a moderní pohled na kašny a ekologii
• Zpracování kovů Havlíčkův Brod
• Podrobný postup montáže pisoáru Geberit