Města se vrací k vodním prvkům jako k účinnému způsobu, jak zlepšit mikroklima a nabídnout obyvatelům relaxační zóny. Vedle říčních nábřeží a větších vodních ploch mohou k ochlazování měst napomoci i menší vodní prvky: kašny, fontány, pítka nebo mlžítka.
Prvotní význam městských kašen spočíval ve vytvoření potřebného zásobního objemu pro odběr vody. Zřízení vodovodu 1720-1736 s rozvodem vltavské užitkové vody v dřevěných rourách po vnitřním městě umožnilo výstavbu Samsonovy kašny na náměstí Přemysla Otakara II. a dvou okrasných kašen v zahradách dominikánského konventu a kapucínského konventu u kostela svaté Anny. Dostatečný přívod vody dovoloval napojení jednoduchých kamenných nádrží u biskupské rezidence, před děkanstvím a jinde na vodovodní rozvod.
Ovládání přítoku vody do uličních řadů k jednotlivým nádržím bylo umožněno uzavíracími ventily osazenými v šachtách na dřevěném potrubí. Praktické účely kašen postupně přejímaly veřejné výtokové stojany, lidově zvané pumpičky, a požární hydranty městského vodovodu. Po 1890 byly již ve městě montovány domovní vodovodní přípojky, které dále snižovaly význam kašen.
Když bylo velké náměstí (dnes E. Destinnové) ve Stráži nad Nežárkou kolem roku 1870 vydlážděno kamenem, opatřili ho vlastenci novou kašnou. Městečko má celkem tři kašny, které tvoří kaskádu a díky pamětníkům se podařilo vypátrat jejich původní napájení vodou. Ekologicky a velmi levně fungovalo několik století.
Zdobné kašny sloužily jako zásobárny užitkové vody a také k napájení zvířat během dobytčích trhů, které se na náměstí pravidelně pořádaly. Voda do kašen natékala podzemním potrubím a samospádem. Ve Stráži nad Nežárkou přivádělo vodu do kašen dřevěné potrubí, které vedlo pod zemí od rybníka Budka. Ten se nachází za městem a je výše položený, díky tomu z něj voda proudila samospádem.
Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů
Samotné kašny jsou rozmístěné tak, aby se nacházely pod sebou a voda tak přepadala z jedné do druhé. Z nejníže položené kašny na Malém náměstí pak odvádělo potrubí vodu směrem k řece, která se tak vracela do svého přirozeného koloběhu. Voda v kašnách nebyla stojatá, ale nestále proudila.
Ve dnu kašny na Malém náměstí z počátku 19. století lze spatřit kruhové otvory. Do jednoho z nich ústila podzemní přítoková trubka z výše položené barokní kašny s obeliskem. V dalším otvoru byla zabodnutá kolmá roura jako přepad, která ústila do odpadní roury. Odpad vedl pod zemí na louku za domem zvaným Opatrovna u řeky. Jeden z otvorů je dodnes ucpaný dřevěnou zátkou, která bývala připevněná řetězem do kovového očka na obrubě kašny. Když bylo třeba kašnu vyčistit, zátka se vytáhla a voda odtekla do odpadní roury.
Zpravidla u těchto oček se z kašny také vytahovala voda šoufkem na dřevěné násadě. Staré potrubí v zemi nikdo neobnovoval a jak postupně prohnilo, tak voda ze strážských kašen zmizela. Stalo se to ještě předtím, než došlo k velkým výkopovým pracem při pokládání moderního vodovodu na přelomu 60. a 70. let minulého století. Jakmile se voda z kamenné kašny dlouhodobě vypustí, tak se jednotlivé díly jakoby "rozeschnou" a po opětovném napuštění trvá, než se spáry zatáhnou a přestanou propouštět.
Zvenku se kašny opatřily bedněním ze širokých vodorovných fošen, které se v rozích křížily. Ještě ve 20. století instaloval bednění na kašnu na Malém náměstí pan Krýso. Když zestárl, převzal tuto povinnost jeho soused pan Bednář z takzvané Opatrovny. Pan Křenek s povozem zase obstarával izolační výplň.
Původně se přítok vody do kašen reguloval přímo v napájecím rybníku Budka za městem. Ve vodě tam stávala uzamykatelná dřevěná budka, která chránila regulační zařízení. Později si předkové udělali za vraty bývalého statku Holických na velkém náměstí regulační šachtu a v ní šoupě.
Čtěte také: Příčiny klimatických změn
V současnosti se kašny vnímají jako estetický prvek a doplněk parku či náměstí. Údržbě vodních prvků je třeba věnovat náležitou péči. Aby voda zůstala čistá a nenamnožily se v ní řasy, je nutné pravidelné čištění a dávkování přípravků s chlórem. Ovšem voda např. ve Skalním jezeře v parku Špilberk je ošetřována pouze systémovým algicidem a čistícími baktériemi. Tyto baktérie jsou používány také v Lužánkách ve velké nádrži s potokem. Nedochází zde k úhynu litorálních rostlin ani živočichů žijících ve vodě.
Vodní prvky má v Brně na starosti Veřejná zeleň města Brna p.o., která byla zřízena roku 1995. Zajímavostí je kašna Spravedlnosti na Moravském náměstí, která má celoroční provoz. Voda v ní je ohřívaná, aby ve dnech větších mrazů nezamrzla. Další zajímavostí je uměle vytvořený tok říčky Ponávky v parku Lužánky, v okolí kterého žije mnoho živočichů vázaných na vodu.
Po nezbytné zimní odstávce došlo v květnu k obnovení provozu celkem 32 vodních prvků. Jde o kašny, fontány, pumpy a pítka. Kašny a fontány prochází kontrolou na podzim při zazimování i na jaře před spuštěním provozu, kdy se prověřují rozvody elektroinstalace a vody, čerpadla, trysky, reflektory i neporušenost povrchů.
Nejnáročnější na opětovné spuštění jsou pozlacené kašny na náměstí Republiky - Anděl, Velbloud a Chrtice. Trojice moderních kašen vyrobených podle návrhu pražského architekta Ondřeje Císlera, ozdobené sedmi druhy plátkového zlata, má své technologické zázemí ukryté v prostorách plzeňského podzemí. Tam se také nachází největší, skoro dvacetikubíková rekuperační nádrž kašny Velbloud.
Aby se zbytečně neplýtvalo, voda v jednotlivých kašnách většinou cirkuluje v uzavřeném okruhu. Výměna vody se provádí jednou měsíčně, v případě nutnosti bohužel i častěji, protože ve fontánách často končí květiny, mobiliář, odpadky nebo mycí prostředky. Aby se v kašnách netvořily řasy, je voda upravována chlorem.
Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku
Ročně jde z městského rozpočtu na údržbu a provoz kašen více než 700 tisíc korun.
Na území centrálního ostravského obvodu je celkem šest kašen a osm pítek. Jsou stále na stejných místech, jen prošly modernizací. Potřebují pravidelnou údržbu, kterou zabezpečují technické služby. Kašny se pravidelně čistí nejen na povrchu, ale také v podzemí. Čištění filtrace probíhá až třikrát týdně. Všechny kašny už jsou v moderním pojetí, to znamená, že mají uzavřenou cirkulaci vody. Voda se používá z běžného řadu, to znamená, že je pitná.
Samsonova kašna na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích je největší kašnou v České republice. Přestože je kašna pravidelně udržována a restaurována, potýká se každoročně s výskytem hnědavých povlaků tvořených sinicemi a řasami, zejména druhem Chamaesiphon.
Na jaře roku 2024 byly na kašně zahájeny testy fotokatalytické ochrany povrchů. Technologie využívá denního světla a oxidu titaničitého jako katalyzátoru k rozkladu organických nečistot a mikroorganismů - bez použití jakýchkoliv chemikálií. Po pozitivních výsledcích byl v roce 2025 povrch celé sochařské části kašny ošetřen fotokatalytickou vrstvou FN NANO®. Tato technologie představuje revoluční přístup k ochraně památek bez mechanického čištění a chemických prostředků.
Vodní plochy a prvky se podílí na snižování extrémních teplot v horkých dnech a zvyšují vzdušnou vlhkost. Prvky využívající tryskající nebo padající vodu navíc pročišťují vzduch od prašných nečistot. Jde také o vhodné estetické doplnění veřejných prostor. Plochy jsou vnímány jako relaxační zóny, vodní prvky jsou vděčnou atrakcí pro dětské hry. Pitná voda z pítek je jednoduše k dispozici a není nutné řešit obalový odpad. V zastavěném prostředí se drží teplo. Mikroklima měst příznivě ovlivňuje dostatek zeleně a vodních ploch.
Sušický park vznikl na počátku 20. století. Obnova ostrova Santos a jeho okolí se realizovala na základě projektu Pavla Šimka z atelieru Florart. Využívá vodní živel i s jeho sílou a dynamikou. Lesopark má charakter lužního lesa, je součástí ekologicky významného biocentra Pod Kateřinkou a vyskytuje se zde řada živočišných a rostlinných druhů. Citlivé vegetační úpravy podtrhly charakter lužního lesa, architektonické řešení pak vytvořilo jakousi loď na Otavě. Vedle zázemí pro návštěvníky a hřišť byl obnoven i zaniklý kuželník a propojovací kanál. Přibyly pohodlné přístupy k řece. Projekt získal řadu ocenění.
tags: #jsou #kasny #ekologicke