Čistota ovzduší v Bystřici pod Hostýnem

Zlínský kraj se dlouhodobě věnuje monitoringu kvality ovzduší, a to i za pomoci dočasně umístěných měřicích stanic.

Hejtmanství spustilo dva nové projekty na měření čistoty ovzduší ve Zlínském kraji. Sledovat budou vliv lokálních topenišť na kvalitu vzduchu na celkem 17 místech v regionu. Měření začalo v červenci a potrvá do dubna příštího roku.

První z projektů „Kontinuální monitoring kvality ovzduší v malých obcích na území Zlínského kraje“ soustavně měří koncentraci znečišťujících látek v obcích do dvou tisíc obyvatel s odlišným charakterem vytápění a provětrávání, ve kterých se předpokládá vyšší míra znečištění. Konkrétně jde o obce Salaš, Kunovice, Vyškovec, Prlov a Růžďka.

Druhý z projektů „Měření místního znečištění ovzduší způsobeného lokálními topeništi v obcích na území Zlínského kraje“ má za cíl proměřit plošně celé území Zlínského kraje, a to ve 12 lokalitách: Koryčany, Kroměříž, Uherský Ostroh, Bystřice pod Hostýnem, Fryšták, Dobrkovice, Strání, Hošťálková, Vizovice, Brumov-Bylnice, Francova Lhota, Velké Karlovice. Každé místo bude podrobeno třem sériím 14denních měření: v topné sezoně, přechodné sezoně a mimo topnou sezonu.

Náklady na každý z projektů dosahují 2,9 milionu korun, na oba získal Zlínský kraj dotaci z Norských fondů vždy ve výši 2,1 milionu korun a dalších 375 tisíc korun ze Státního fondu životního prostředí.

Čtěte také: Data o kvalitě ovzduší v Ústí

Informace k oběma projektům a průběžné výsledky měření budou zveřejněny na www.mereniovzdusi.cz/zlinsky-kraj.

Jedna z nich například sbírala data na konci minulého roku v Huštěnovicích, v lokalitě silně zatížené tranzitní dopravou.

„U látek jako je prachový aerosol a benzo(a)pyren zde byly naměřeny zvýšené hodnoty. Výsledky měření korespondují s výsledky na ostatních měřících stanicích a odpovídají ročnímu období a zatížení lokality. Místu v budoucnu významně uleví budovaná dálnice D55, která dopravu odkloní mimo centra obcí,“ vysvětlila Hana Ančincová s tím, že po otevření dálnice se bude měření opakovat, aby bylo možné srovnat, do jaké míry se situace zlepšila.

K oběma novým projektům připravuje Zlínský kraj také odborné semináře, které se uskuteční 12. října v Technologickém inovačním centru Zlín.

Bystřice pod Hostýnem leží v kontaktní zóně na rozhraní polní krajiny kontrastující se zalesněným masivem Hostýnských vrchů.

Čtěte také: Životní prostředí za socialismu

Největším narušitelem životního prostředí ve městě je nepochybně silniční doprava. Frekventované tranzitní komunikace procházejí intravilánem Bystřice a některých integrovaných sídel po délce a na několika místech dochází k jejich křížení. Přestože v poslední době došlo k úpravě nejnebezpečnější křižovatky, zatěžuje doprava i nadále město exhalacemi, hlukem a nebezpečím kolizí. Zdrojem hluku je i továrna TON.

V době, kdy vanou větry příslušných směrů, může se projevovat dálkové znečištění ovzduší z Přerova a Valašského Meziříčí. Určitý problém představuje i likvidace tuhého odpadu. Přesto, že v Bystřici byla vybudována nová skládka komunálního odpadu, přetrvávají problémy divokých skládek.

Obytné prostředí v Bystřici pod Hostýnem je relativně kvalitní se značným podílem bytů v rodinných domech, k nimž zpravidla přísluší i zahrady a sady. Okrsky bytových domů na východním okraji města kompenzují nedostatky kvality vnitřního obytného prostředí bezprostřední návazností na rekreační areál s lesoparkem. Obytné okrsky rodinných domů, navazující na převážně zalesněné svahy Hostýna, reprezentují velmi kvalitní obytné prostředí. Ikdyž zámecký park není veřejnosti přístupný, svou ekologickou funkci v organismu města alespoň částečně sehrává.

Sociální prostředí lze označit za relativně stabilizované v důsledku dlouhodobého rovnoměrného vývoje. Okolí Bystřice pod Hostýnem v západním a severozápadním směru představuje zemědělská krajina velmi silně antropogenně ovlivněná s velmi nízkými hodnotami koeficientu ekologické stability. Naproti tomu komplex Hostýna má velmi vysokou hodnotu ekologické stability. Ještě stále zde však přetrvává tendence k nahrazování původních listnatých lesů smrky.

Městem protéká říčka Bystřička, která je levostranným přítokem řeky Moštěnky. Bystřička pramení jihovýchodně od Bystřice pod Hostýnem na katastru obce Chvalčov. Po 8,5 km toku přitéká do Bystřice pod Hostýnem na jejím východním okraji. Městem protéká Bystřička ve směru od východu k západu na úseku dlouhém 3 km. 6,5 km pod městem ústí do Moštěnky u obce Dřevohostice severozápadně od Bystřice pod Hostýnem.

Čtěte také: Hodnocení kvality ovzduší Kroměříž

V Bystřici pod Hostýnem představuje Bystřička malý vodní tok, který je přibližně 10 km dlouhý, má plochu povodí 25 km2 a dlouhodobý průměrný průtok 0,2 m3.s-1. Je zařazena do kategorie vodohospodářsky významných vodních toků. Bystřička nemá žádný přítok, který by měl plochu povodí alespoň 5 km2, a to nejen v Bystřici pod Hostýnem, ale v celém svém povodí o ploše 43 km2. Povodí Bystřičky má protáhlý tvar a je poměrně úzké. V Bystřici pod Hostýnem činí jeho šířka přibližně 2 km. Rozlehlé město proto zasahuje svým jihozápadním okrajem i do sousedního povodí Kozrálky. V povodí tohoto potoka se nachází část města, ležící na jih a na západ od nádraží ČD. Potok Kozrálka je rovněž jako Bystřička levostranným přítokem Moštěnky a je tedy tokem 4. řádu. Kozrálka pramení na katastru Slavkova pod Hostýnem. Pouhých 200 m pod pramenem přitéká Kozrálka na katastrální území Bystřice pod Hostýnem. Tímto územím protéká na úseku dlouhém 2 km a po dalším 13 km dlouhém toku ústí do Moštěnky u obce Domaželice západně od Bystřice pod Hostýnem. Kozrálka teče na krátkém jen asi 500 m dlouhém úseku po jihozápadním okraji Bystřice pod Hostýnem. Vzhledem k tomu, že se jedná o úsek vzdálený od pramene pouze asi 1,5 km, představuje zde Kozrálka jen malý potůček s plochou povodí přibližně 1,5 km2 a s průměrným průtokem nedosahujícím ani 10 litrů za sekundu.

Bystřice pod Hostýnem je začleněna do skupiny hydrogeologických rajónů Flyšových sedimentů, které zahrnují geomorfologickou soustavu Vnějších Západních Karpat. Vnější flyšové pásmo Karpat je budováno křídovými horninami s charakteristickou puklinovou propustností. Z orientačních výsledků analýzy pramenů na chemismus vody bylo zjištěno, že jde o vody převážně kalcium hydrogenuhličitanové. Většinou se jedná o středně mineralizované tvrdé vody, které splňují požadavky normy na dobré pitné vody.

Na geologické podloží, jež tvoří flyšové bezkarbonátové až karbonátové pískovce, je v jižní až jihozápadní části území vlastního města Bystřice vázán výskyt půd typu pelické černice. Na sprašových hlínách jsou ve studovaném území obce Bystřice pod Hostýnem, zejména pak v jihozápadní části katastru, hnědozemě. Pro polygenetické hlíny s eolickou příměsí jsou příznačné zejména typické až pseudoglejové luvizemě, které s rostoucí nadmořskou výškou a změnou podloží (flyšové slabě až silně karbonátové břidlice) přecházejí v kambizemě. V nejvyšších polohách Hostýnských vrchů jsou dominantní silně kyselé kambizemě. V údolních nivách místních vodních toků se nejčastěji nachází glejová fluvizem, která se vytvořila na matečném podkladě nivních bezkarbonátových sedimentů.

tags: #cistota #ovzdusi #bystrice #pod #hostynem

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu: Skořápky od ořechů
• Odpadové hospodářství Kojetín
• Jak nahradit PP a PE fólie
• Výroba a použití ekologických čisticích prostředků
• Firmy zpracovávající odpad v ČR