Nová Právní Úprava Znalecké Činnosti a Požadavky na Specializaci Znalců v Oblasti Čistoty Ovzduší

K 1. 1. 2021 nabyla účinnosti nová právní úprava výkonu znalecké činnosti, tj. zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, a také jeho prováděcí vyhlášky. Ve stejném termínu nabyla účinnosti rovněž novela zákona o oceňování majetku a také novela oceňovací vyhlášky.

Nový znalecký zákon byl ve sbírce zákonů publikován dne 9. října 2019 v částce 110. Jedná se o zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Prováděcí vyhlášky k novému znaleckému zákonu byly vydány ve sbírce zákonů až dne 7. prosince 2020 v částce 207. V roce 2020 byla vydána také novela zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to zákon č. 237/2020 Sb., a také novela oceňovací vyhlášky, tj. vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. Ta byla novelizována vyhláškou č. 488/2020 Sb. Také oba tyto právní předpisy nabyly účinnosti od 1. 1.

Nová právní úprava znalectví, a tedy i regulace znalecké činnosti významným způsobem nabyly na objemu. Jen pro srovnání, zákon o znalcích a tlumočnících (č. 36/1967 Sb.) měl při své publikaci ve sbírce zákonů v roce 1967 celkem 5 stran a jeho prováděcí vyhláška (č. 37/1967 Sb.) stran 6. Jednalo se tedy o poměrně krátké a jednoduše pochopitelné právní předpisy, které s několika málo novelami platily cca půl století. Naproti tomu nový znalecký zákon (č. 254/2019 Sb.) má ve sbírce celkem 20 stran. Dalších 7 stran má zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nového znaleckého zákona (č. 255/2019 Sb.).

Na úvod je třeba zmínit nově zavedené podmínky pro výkon znalecké činnosti. První novinkou je zavedení právního nároku na vznik znaleckého oprávnění. Dosud (do 31. 12. 2020) bylo jmenování znalce v kompetenci ministra spravedlnosti, případně předsedy příslušného krajského soudu, a to bez právního nároku na toto jmenování.

Vstupní Zkouška Znalce

Vstupní zkouška znalce se skládá z obecné části, kterou se ověřují zejména znalosti právních předpisů upravujících výkon znalecké činnosti a řízení, v nichž se znalecká činnost vykonává, a náležitostí znaleckého posudku, a dále zvláštní části, kterou se ověřuje zejména schopnost vypracovat znalecký posudek a znalosti oboru a odvětví, případně specializace (byla-li zvolena). U znalců jmenovaných dle zákona č. 36/1967 Sb., pokud o zápis na seznam znalců požádají před uplynutím přechodného období 5 let, se považuje zvláštní část vstupní zkoušky za splněnou.

Čtěte také: Data o kvalitě ovzduší v Ústí

Kdo je Oprávněn k Výkonu Znalecké Činnosti?

Nový znalecký zákon přesně definuje, kdo je oprávněn k výkonu znalecké činnosti. Kromě znalců a znaleckých ústavů patří nově mezi tyto osoby oprávněné k výkonu znalecké činnosti také znalecké kanceláře. Znalecké kanceláře vznikly transformací většiny znaleckých ústavů zapsaných v I. oddílu znaleckých ústavů. Znalecká kancelář musí být obchodní korporací, která bude vykonávat znaleckou činnost prostřednictvím alespoň dvou znalců oprávněných k výkonu znalecké činnosti ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci, pro které si podala žádost o zápis do seznamu znalců.

Další Novinky v Znalecké Činnosti

K dalším novinkám patří odpovědnost znalce za výkon znalecké činnosti (znalec je povinen nahradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem znalecké činnosti) a povinnost být pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti po celou dobu výkonu znalecké činnosti.

Nový znalecký zákon rovněž rozšiřuje způsoby podání znaleckého posudku, a to tak, že kromě listinné podoby a podání znaleckého posudku ústně do protokolu, zavádí také elektronickou podobu znaleckého posudku a požadavky na její provedení. Rozšířeny jsou rovněž náležitosti znaleckého posudku. Znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný. Znalecký posudek musí být kromě odůvodněných případů zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. Závěr posudku musí obsahovat jednoznačné odpovědi na položené otázky. Pokud podklady nebo metoda neumožňují znalci vyslovit jednoznačný závěr, musí znalec uvést skutečnosti snižující přesnost závěru.

Mezi novinky rovněž patří centrální evidence znaleckých posudků, jejímž správcem je Ministerstvo spravedlnosti. Znalec je povinen zapisovat do této evidence údaje do pěti pracovních dnů ode dne zadání posudku nebo ode dne, kdy evidovaná skutečnost nastala. Znalci tak již nevedou vlastní znalecké deníky. Dohled nad výkonem znalecké činnosti nyní vykonává pouze Ministerstvo spravedlnosti (dosud to bylo především v kompetenci krajských soudů).

Kromě náležitostí žádosti o zápis na seznam znalců, vykonání vstupní zkoušky, vydání průkazu znalce a náležitostí znalecké pečeti vyhláška nově také stanoví barvu jejího otisku. Nová vyhláška o znalečném mírně navýšila odměny znalců za výkon znalecké činnosti. Stále však nedosahuje výše odměn ostatních profesí v justiční oblasti. Časová odměna znalce za každou hodinu účelně vynaložené práce dle této vyhlášky se nyní pohybuje ve výši 300 až 450 Kč. Za některé znalecké úkony však znalci nenáleží časová odměna, ale touto vyhláškou určené paušální odměny. Ustanovení této vyhlášky znalec musí použít vždy, pokud je zadavatelem znaleckého posudku orgán veřejné moci.

Čtěte také: Životní prostředí za socialismu

Zákonem č. 237/2020 Sb. byl novelizován zákon o oceňování majetku. Došlo především k úpravě definice obvyklé ceny a do české právní úpravy bylo také poprvé nově zavedeno oceňování majetku tržní hodnotou, jejíž definice byla převzata z mezinárodních oceňovacích standardů. Dále bylo upraveno oceňování práva stavby a oceňování věcných břemen. Způsob jejich výpočtu nově upravuje novelizovaná oceňovací vyhláška.

Vyhláškou č. 488/2020 Sb. byla novelizována vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. Došlo zde především k vložení nových paragrafů týkajících se určení obvyklé ceny (§ 1a), určení tržní hodnoty (§ 1b). Novelizace oceňovací vyhlášky nově upravuje také cenové mapy stavebních pozemků a jejich obsah. Rovněž byly v rámci novelizace vyhlášky upraveny či doplněny její přílohy. Nově zde byla vložena příloha č. 22a, která souvisí s novou právní úpravou oceňování věcných břemen a jsou v ní uvedeny koeficienty míry užitku a omezení vlastníka nemovité věci a také průměrný počet let dalšího trvání věcného břemene zřízeného na dobu života v závislosti na věku oprávněného.

Požadavky na Specializaci Znalců

Níže jsou uvedeny požadavky na specializaci znalců v různých oborech, včetně specifických požadavků pro stavebnictví a kvalitu ovzduší v interiéru staveb:

• Kvalita ovzduší v interiéru staveb: Platná autorizace odpovídajícího zaměření podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě).
• Stavebnictví: Různé specializace (dopravní stavby, pozemní stavby, stavby inženýrských konstrukcí atd.) vyžadují platnou autorizaci odpovídajícího zaměření podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě nebo Česká komora architektů).
• Energetika: Osvědčení o vykonání zkoušky energetického specialisty podle § 10a zákona č.
• Požární ochrana: Platné osvědčení o odborné způsobilosti podle § 11 zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
• Psychologie: Získání specializované způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání odpovídající danému odvětví.
• Sport: Získání osvědčení o trenérské zkoušce ve sportu odpovídajícímu zvolené specializaci, lze-li ho získat.

Tabulka Požadavků na Specializaci Znalců ve Stavebnictví

Čtěte také: Hodnocení kvality ovzduší Kroměříž

tags: #cistota #ovzdusi #znalecka #specializace #pozadavky

Oblíbené příspěvky:

• Tlakové čištění odpadu: Podrobný návod
• Polnička: Aktuality
• Právní aspekty ohrožení lékaře
• Analýza Think Tanků
• Test bio ekologického prostředku na nádobí