Obnovitelné zdroje energie: Výzvy a budoucnost

Zatímco v EU rychle přibývají nové solární panely a větrné turbíny, investice do vysokonapěťových dálkových elektrických vedení a distribučních sítí nižšího napětí zaostávají. Země EU ve svých rozvojových plánech systematicky podceňují rychlost, s jakou budou obnovitelné zdroje energie připojovány k rozvodným sítím. Plánované investice do rozvoje elektrizačních soustav jsou tak v poměru k tomu, jak mohutný rozvoj by byl žádoucí, nedostatečné. Nový výzkum navíc ukázal, že rozdíl mezi nutnými a plánovanými investicemi je větší, než se předpokládalo.

Jedenáct zemí EU ve svých plánech rozvodných sítí dostatečně nepočítá s cíli v oblasti obnovitelných zdrojů energie. „Pokud nebudou plány aktualizovány, brzdí to energetickou transformaci Evropy," uvedla Elisabeth Cremonaová, analytička think-tanku Ember, která studii v oblasti čisté energie vypracovala.

Problémy a výzvy v rozvoji OZE

Úzká místa v síti mohou být rizikem pro přechod na novou energetiku. V závislosti na zemi musí nově postavené solární panely často čekat měsíce, než budou připojeny k síti. „Hrozí, že rozvodné sítě nebudou připraveny na nadcházející solární vlnu," uvedl think-tank Ember. Vzhledem k tomu, že evropským trhům s obnovitelnými zdroji stále více dominují solární panely, liší se plány zemí EU od aktuálních prognóz až o 82 %. „Zajistit, aby se solární a větrné elektrárny mohly skutečně připojit k soustavě, je stejně důležité jako samotné panely a turbíny," řekla Cremonaová.

Úspěšné příklady

Významnými výjimkami jsou Chorvatsko, Dánsko, Finsko a Nizozemsko, jejichž síťové plány drží krok s očekávaným nárůstem solárních a v menší míře i větrných turbín. „Zdá se, že finský provozovatel přenosové soustavy Fingrid se ve svých scénářích řídí politickými cíli na vysoké úrovni, jako je klimatická neutralita v roce 2035 a klimatická neutralita EU v roce 2050," napsal think-tank.

Kde to vázne?

Problém není ovšem jen s plánovaným rozvojem, v některých zemích se provozovatelé soustav potýkají s odporem vůči takovému typu výstavby. Například v Německu, kde lokální opozice zablokovaly přenos větrné energie ze severu na jih, musí elektřina často putovat ze severu Německa na jih přes Českou republiku.

Čtěte také: Článek o tom, proč příroda není sentimentální

Názory odborníků a pohled na jadernou energetiku

Současně s realizací komplexní strategie úspor energie to zahrnuje i urychlené vyjasnění toho, co mohou již instalované nebo se v procesu schvalovaní nacházející ekologické elektrárny prostřednictvím dočasného zrušení podmínek a rychlého schvalování krátkodobě poskytnout. V budoucnu bude elektřina levnější než kdykoli předtím.

Delší provoz jaderných elektráren by nahradil pouze 0,6, resp. jedno procento zemního plynu (při provozu 2, resp. 3 jaderných elektráren). Je to dáno i tím, že jaderná energie dokáže pokrýt základní zatížení, ale selhává ve špičkách. Z čistě technického hlediska nemohou jaderné elektrárny nahradit plynové elektrárny. Nepružnost zároveň blokuje obnovitelné kapacity v sítích. A dále: polovina paliva pro jaderné elektrárny pochází z Ruska. Nahrazení závislosti na ruském plynu dlouhodobou závislostí na uranu je samozřejmě nepřijatelné.

Rozhodnutí německého Spolkového sněmu o rozšíření obnovitelných zdrojů energie je milníkem. Zatím však není jisté, zda správná opatření také umožní dosažení vytyčeného cíle. Pokud jde o dodávky elektřiny, je v přípravě mnoho projektů větrných a solárních elektráren, které lze zrealizovat ve velmi krátké době. Například jen pro větrnou energii bylo požádáno o 10 000 megawattů, kde se čeká jen na schválení. Kromě toho přispějí solární tepelné elektrárny a tepelná čerpadla za současné ofenzívy kvalifikovaných pracovních sil. Podle našeho názoru by právě tato cesta měla být prioritou.

Je třeba zlomit odpor staré fosilně-jaderné lobby. Pro konkrétní urychlení energetické transformace a soustředěnou debatu o budoucím systému elektrické energie je zapotřebí široké aliance. Pouze elektrický systém, který staví obnovitelné zdroje energie do centra pozornosti a zároveň stimuluje pružnější regulaci výroby, totiž může zajistit trvale dostupnou energii - bezpečnou, nezávislou na dovozu a šetrnou ke klimatu.

Volná energie a Nikola Tesla

Volná energie je tématem, které se neustále objevuje především v alternativních médiích. Mnozí tvrdí, že tato energie existuje minimálně od dob vynálezce Nikoly Tesly. Volná energie nepatří k oficiálním vědeckým pojmům a není proto jednoduché tento pojem definovat. Bývá ztotožňována s energií, jejímž zdrojem je bájemi opředené perpetuum mobile, tedy zjednodušeně stroj, který je schopný vyprodukovat stejné nebo větší množství energie, než bylo nutné pro jeho uvedení do chodu.

Čtěte také: Cesta k Sobě: Inspirace z Článku

Opěvovaný génius Nikola Tesla věřil, že věda má sloužit lidem a nikoli zájmům bohatých a mocných. Netajil se s přáním přinést elektřinu zdarma všem na světě. Tvrdě však narazil už ve své době.

Slavný oligarcha J. P. Morgan poskytl Teslovi finance na stavbu obří přenosové věže (Wardenclyffe Tower), která měla sloužit k bezdrátové komunikaci napříč světem. Tesla ji chtěl současně využít k bezdrátovému přenosu energie, o čemž ze začátku před svým mecenášem takticky pomlčel. Traduje se, že prostřednictvím přenosové věže chtěl Tesla ověřit také svoji teorii týkající se získávání elektřiny „ze vzduchu“, jinak řečeno z éteru. Tyto Teslovy záměry zřejmě souvisí se zmínkami o jeho dalším neobvyklém vynálezu, kterým měl být tzv. aparát na využívání radiační energie, jehož popis odpovídá něčemu, co by se dalo jednoduše popsat jako přijímač volné energie.

Čtěte také: Inspirativní citáty o přírodě

tags: #citat #obnovitelne #zdroje #energie

Oblíbené příspěvky:

• Strategie adaptace na změnu klimatu
• Komunální odpad
• Klasifikace klimatu v Česku
• Vědecký pohled na přírodu
• Aplikace SmogAlarm: Detailní rozbor