Valašské Meziříčí a jeho okolí je domovem mnoha živočichů, z nichž některé druhy jsou ohroženy vyhynutím. O záchranu zraněných či jinak handicapovaných volně žijících živočichů se stará Záchranná stanice Valašské Meziříčí. Zabývá se jejich léčením, rehabilitací, přípravou na vypuštění a vlastním návratem vyléčených exemplářů do přírody.
Územní působnost tohoto zařízení je dána dohodou v rámci tzv. Národní sítě stanic, fungující pod patronací Ústřední výkonné rady Českého svazu ochránců přírody. V rámci této dohody zajišťuje komplexní péči o zraněné, či jinak handicapované volně žijící živočichy na převážné většině Moravskoslezského kraje (mimo Rýmařov a Bruntál), dále pak Zlínský kraj (pouze jeho část, tj. správní území těchto pověřených obcí a měst: Bystřice pod Hostýnem, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radoštěm a Vsetín), z Olomouckého kraje to jsou pověřené obce Hranice na Moravě, Lipník nad Bečvou a Prostějov a část Jihomoravského kraje.
Díky rozvoji a zahušťování Národní sítě stanic by se toto území mělo do budoucna ještě dále zmenšit. Stanicí prošlo v rámci tohoto základního programu přes 6 000 živočichů, jednalo se o 105 druhů ptáků, 25 taxonů savců a 2 druhy plazů a 1 druh obojživelníka.
Samostatně řeší nebo se podílí na naplňování řady odborných projektů, jejichž cílem je záchrana kriticky a silně ohrožených druhů naší fauny. Jde o tzv. záchranné programy, ke kterým se snaží přistupovat co nejkomplexněji. Realizace těchto programů obnáší monitoring v terénu, vytváření nových hnízdních možností, snahu o eliminaci negativních prvků v krajině, které přímo ohrožují zájmové druhy a jejich populace. Dále jde o jejich odchov v zajetí a následnou přípravu vyprodukovaných mláďat na život v přirozených podmínkách a v neposlední řadě je to osvěta a popularizace těchto programů mezi nejširší veřejností.
Zlínská zoo se aktivně zapojuje do ochrany ohrožených druhů. Návštěvníci zlínské zoo mohou nově obdivovat tři mláďata vyder obrovských.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Mláďata vyder patří mezi největší chovatelské úspěchy loňského roku. Jejich odchov je velmi náročný. Zásadní problém představuje vysoká úmrtnost mláďat krátce po narození. Rodičovský pár, sedmiletá samice Mora a desetiletý samec Dagget, se projevili jako svědomití rodiče.
„Chovatelé do expozice v chovatelském zázemí a později také v tropické hale přistupovali pouze při krmení, aby rodinu co nejméně rušili. Díky instalovaným kamerám jsme mohli kontrolovat, zda mláďata prospívají. Nyní jsou téměř stejně velká jako rodiče.
„V tuto hodinu chovatelé vydry krmí ve venkovní expozici přímo před zraky návštěvníků. Vydry dostávají sladkovodní ryby čtyřikrát denně, na jejich jídelníčku dominují drobní kapříci a plotice.
„Tenkrát k nám z německé Zoo Hagenbeck přišli dva samci, jedním z nich byl i otec mláďat Dagget. Byli jsme opravdu poctěni, že jsme od vedení Evropského záchranného programu pro vydry obrovské získali důvěru a mohli začít s chovem těchto vzácných jihoamerických savců. Poprvé se vydří pár setkal loni v lednu.
„Vydří pár od prvních počátků o mláďata skvěle pečoval. Dokonce bych řekl, že Dagget byl ještě pečlivější než samice. To se nezměnilo ani nyní.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Domovinou vyder obrovských jsou deštné pralesy Jižní Ameriky. Podstatnou složku jejich jídelníčku tvoří sladkovodní ryby, umí ale ulovit také kajmana, želvu nebo anakondu. Ze všech druhů vyder jsou nejhlasitější a také nejvíc společenské, běžně lze pozorovat skupinky 6-8 jedinců. Základ takové rodiny tvoří rodičovský pár, který obklopují odrostlá mláďata. V dospělosti váží až 30 kg, dorůstají délky od 100 do 130 cm. Mohou se dožít až 26 let. Přes zdánlivě neohrabaný vzhled zdatně běhají i na velké vzdálenosti mezi koryty a rameny řek.
Zlínská zoo se zapojila do projektu, jehož cílem je návrat ohroženého plcha zahradního do volné přírody na Moravě. Většina z nás plcha zahradního ve volné přírodě nikdy neviděla. V České republice totiž patří mezi kriticky ohrožené druhy živočichů.
„Populace plchů zahradních klesají především z důvodu úbytku jejich přirozeného prostředí. V ČR se vyskytují v západních a severozápadních Čechách, západním okraji Brd, Šumavě a v CHKO Labské pískovce. Na Moravě byl prokázán poslední výskyt v 80. letech minulého století,“ informovala Zoo Zlín na svém webu.
V červnu 2024 byla do Zoo Zlín přivezena z Varšavské zoo první 3 chovná zvířata, která byla umístěna do nové expozice v chovatelském zázemí. O měsíc později chovatele čekalo milé překvapení v podobě 7 narozených mláďat.
„V letošním roce čekáme na příchod dalších dvou chovných skupin z holandské zoo v Amsterdamu, kde se na chov plchů specializují,“ pokračovala zlínská zoo.
Čtěte také: Pracovní rizika
Hlavním cílem celého projektu je návrat plchů zahradních do volné přírody na Moravě. Jako ideální oblast pro vypouštění byla ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky vybrána CHKO Bílé Karpaty.
„Samotné vypouštění bude probíhat v několika etapách. Nejprve bude třeba ve vybraných lokalitách zbudovat aklimatizační voliéry, kde si zvířata budou na dané prostředí zvykat.
Před hrozbou vyhynutí se rozhodli zachránit tygra ussurijského žáci školní družiny ZŠ Vyhlídka Valašské Meziříčí. Tygra si děti vybraly samy mezi dalšími ohroženými druhy. „Mezi ně patřil rejnok, tučňák, panda, veverka, tygr, surikata, želva, klokan, lemur a mravenečník. Jakmile se děti rozhodly pro svého zvířecího favorita, začalo hlasování. Jasným vítězem se stal tygr ussurijský. Děti tak díky projektu poznají, jak náročná je práce spojená s péčí o ohrožené druhy. Tygrů ussurijských žije na světě už jen kolem 500 kusů. „Rozhodnutím školáků sponzorovat právě tuto zoo se škola zapojila do snahy rozmnožovat a zachovat ohrožené druhy zvířat naší planety.
tags: #ohrožené #druhy #zvířat #Valašské #Meziříčí