Jak čelit ohrožení a co dělat v krizových situacích

Stres vždycky byl a bude součástí našeho života. Ačkoli většinou vnímáme stres negativně, jeho hlavním smyslem je ochránit nás. Co když se ale stává všudypřítomným a našemu zdraví víc škodí, než prospívá?

Přehlížet stres se nevyplácí a bojovat s ním přináší úlevu jen krátkodobě. Moudré je mu naslouchat a pochopit jeho příčiny. To nám totiž pomůže zmírnit nejen jeho dopady na naše zdraví, ale často i změnit vztah k sobě samým.

Co je to stres?

Stres je přirozenou reakcí člověka v situaci ohrožení. Taková reakce probíhá jak na úrovni duševní (pocit nabuzení), tak i fyzické (zvýšení dechové i tepové frekvence, prokrvení svalů), a při reálném nebezpečí nás může zachránit.

Situací, kdy nám jde o život, je už v dnešní době málo, ale v běžném životě čelíme mnoha nárokům a ocitáme se pod tlakem. A i to může naše tělo vyhodnotit jako hrozbu.

Problematickou se stává stresová situace, která trvá příliš dlouho nebo se opakuje často. Ta organismus vyčerpává. V souvislosti s tím pak mluvíme o dlouhodobém nebo také chronickém stresu.

Čtěte také: Tajemství energie z přírody odhaleno

Druhy stresu

• Distres - negativní stres, záškodník: Nežádoucí stres s nízkou intenzitou, distres, dokáže tělu způsobit nemalé problémy. Časem se kumuluje a může přejít do chronického stresu, který způsobuje nepříjemné mentální či fyzické projevy. Příčinou může být nátlak společnosti na výkon jedince, stres ze školy či práce, dělání věcí na poslední chvíli, nejistota ve vztazích či strach o naše blízké.
• Eustres - pozitivní stres, pomocník: Užitečný stres se nazývá eustres. Eustres neškodí, právě naopak - optimální hladina stresu působí jako tvůrčí a motivační síla. Pokud stresor vidíme jako příležitost nebo výzvu, kterou lze úspěšně překonat, vyvolává příjemné pocity.

Může se zdát těžké hranici mezi pozitivním a negativním stresem rozpoznat, ale stačí pozorovat své tělo. Pokud na sobě pozorujete známky stresu, jako je například zhoršení spánku nebo problémy s trávením, jedná se o stres nezdravý.

Chronický stres

Běžný každodenní stres by měl po pominutí stresové situace přirozeně odeznít. Chronický stres je ale takový, který přetrvává delší dobu, a může způsobovat i zdravotní komplikace.

Porozumění stresové odezvě

Když se setkáme s hrozbou, například s velkým štěkajícím psem, náš hypothalamus, malá, ale důležitá oblast v mozku, spustí v těle poplašný systém. Tento systém přiměje naše nadledviny k uvolnění hormonů, včetně adrenalinu a kortizolu.

Adrenalin zvyšuje srdeční tep, krevní tlak a také zvyšuje zásoby energie. Kortizol, hlavní stresový hormon, zvyšuje množství cukrů v krvi, a tak zajistí dostupnost látek, které opravují tkáně.

Když přirozená stresová reakce přetrvává

Jakmile vnímaná hrozba pomine, hladina hormonů se vrátí do normálu. Hladina adrenalinu a kortizolu klesá, tepová frekvence a krevní tlak se vracejí do klidového stavu a i další systémy se vracejí ke své běžné činnosti.

Čtěte také: Přečtěte si o "Tak to cítím ekologicky"

Pokud jsou však stresory neustále přítomny a vy se cítíte neustále ohroženi, zůstává reakce “bojuj, nebo uteč” zapnutá.

Dlouhodobá aktivace systému stresové reakce a následné nadměrné působení kortizolu a dalších stresových hormonů může narušit mnoho procesů v našem těle. Tím se vystavujeme zvýšenému riziku zdravotních komplikací.

Proto je tak důležité naučit se zdravým způsobům, jak se vyrovnávat s životními stresory.

Jaké jsou projevy stresu?

Většina lidí se se stresem denně setkává, každý ho ale prožívá jinak a jinak na něj také reaguje. Z toho důvodu jsou individuální i stopy, které zanechává na našem zdraví, trvá-li příliš dlouho, nebo je-li příliš intenzivní.

Stres a psychosomatika

Kromě duševního neklidu se stres velmi často projevuje i psychosomaticky, tedy na našem těle. Mezi nejčastější komplikace patří kardiovaskulární a trávicí obtíže. Časté jsou i kožní onemocnění, problémy v sexuální a reprodukční oblasti, nespavost či padání vlasů.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Možné fyzické projevy stresu:

• Akné, ekzémy, vyrážky a jiné kožní problémy
• Úzkost, deprese
• Cukrovka
• Srdeční onemocnění, infarkt, vysoký krevní tlak a mrtvice
• Hyperfunkce štítné žlázy
• Syndrom dráždivého tračníku
• Trávicí potíže, bolesti břicha, průjmy ze stresu
• Žaludeční vředy
• Změny hmotnosti
• Padání vlasů ze stresu
• Snížená sexuální touha
• Bolesti hlavy
• Svalové napětí a bolest
• Problémy se spánkem
• Poruchy paměti a soustředění

Výzkumy i klinická praxe skutečně potvrzují, že dlouhodobý stres zvyšuje riziko vzniku zánětu slinivky břišní. Slinivka břišní je prostoupena hustou sítí nervů, které citlivě reagují na hormony, které v důsledku stresu tělo produkuje.

Jak se zbavit stresu? A jak se naučit zvládat stresové situace?

V případě, že už stresem trpíte a hledáte způsoby, jak se ho zbavit, doporučujeme ošetřit jak vaše tělo, tak i mysl. Stresové události patří k životu. A je možné, že svou současnou situaci nedokážete změnit. Můžete však podniknout kroky ke zvládnutí dopadu, který na vás tyto události mají.

Pokud chcete být opravdu důslední, pak je optimálním řešením kontaktovat odborníka, psychoterapeuta nebo kouče.

Mezi techniky orientované na tělo patří práce s dechem - mnoho lidí zjistí, že dýchá příliš povrchově nebo nevyužívá celý prostor hrudníku a břicha. Vyzkoušet můžete některou z forem relaxace nebo se zaměřit na pohyb. Práce s myslí bývá komplexní záležitostí, kterou ale lze nastartovat například hodinou denně, kterou věnujeme jen sami sobě.

Mezi strategie zvládání stresu patří:

• Zdravá strava, pravidelný pohyb a dostatek spánku
• Ranní pohyb (např. záměrné parkování auta o pár ulic dál od práce)
• Relaxační techniky jako je jóga, hluboké dýchání, masáže nebo meditace
• Vedení deníku, zapisování myšlenek nebo věcí, za které jsme v životě vděční
• Čas na své koníčky, na seberozvíjení zdravých přátelských vztahů a rozhovorů s blízkými
• Hledání způsobů, jak do svého života zapojit více humoru a smíchu
• Dobrovolnictví
• Určování priorit a eliminace úkolů, které nejsou nezbytné
• Odborné poradenství, které vám pomůže rozvinout konkrétní strategie na zvládání stresu

Vyhněte se nezdravým způsobům zvládání stresu jako je přejídání, užívání alkoholu, tabáku či jiných návykových látek. Pokud máte obavy, že k tomu máte ve stresových situacích sklony, poraďte se se svým lékařem.

Odměnou za to, že se stres naučíte zvládat, vám bude větší klid, zlepšení vztahů, zdraví a celkově kvality života.

Jak mi může se stresem pomoci psychoterapie?

Terapie nám umožňuje zpomalit a zaměřit svou pozornost na skutečné příčiny stresu, které nám často bývají skryty ve víru každodenních povinností. Pomáhá nám je pojmenovat a změnit některé naše vzorce chování, abychom dokázali zůstat v klidu.

Výhodou online terapie je její rychlá dostupnost v náročných situacích, v nichž vám může být terapeut vítaným průvodcem.

Jak stresu předcházet a jaké jsou možnosti prevence?

Pro prevenci stresu platí všechny známé rady pro zdravý životní styl - vyvážený jídelníček, pohyb a dostatek spánku. Pokud pro sebe ale chcete udělat i něco víc, zpomalte, uvědomte si vše, co děláte, na co myslíte a co prožíváte. Stres nás dožene vždy, kdy jsme sami od sebe až příliš daleko.

To, že jsme byli okolnostmi donuceni řešit stres, můžeme vzít i jako výzvu. Jako příležitost něco se o sobě dozvědět a naučit se, jak zpomalit, mít víc času na sebe, a jak tento čas co nejlépe využít.

Psychoterapie je skvělá možnost prevence stresu a nemusíme po ní sáhnout, až když “hoří”. Udržujme sociální kontakty a blízké mezilidské vztahy. Vztahy vyžadují neustálou péči, která se však zúročí v životní spokojenosti. Budujme si zdravé návyky, mezi které nepochybně patří dostatek pohybu, kvalitní spánek a strava bohatá na živiny.

Vděčnost je jedna z dalších cest, jak zamezit kumulaci stresu. Buďme vděční za to, co máme, ale i za překážky, které musíme překonávat.

Vyhraďme si každý den chvíli pro sebe a věnujme se svým potřebám.

Můžete se také otestovat rychlým a spolehlivým online testem na stres. Test využívá metodiku PSS a na základě vašich odpovědí na 10 jednoduchých otázek vám pomůže určit, jakou míru stresu pociťujete.

Akceptujte své pocity

Akceptujte, že jsme ve výjimečné situaci, která může přinést výjimečné (neznámé, nepříjemné) pocity, stavy a myšlenky.

Netrestejte se vnitřně za to, že cítíte strach, rozmrzelost nebo další negativní prožitky a myšlenky (ať už se týkají obav o vlastní zdraví, rodinu, příjem, zaměstnání, cokoli). Přijměte tyto pocity jako normální doprovod nenormální situace, ve které se nacházíme. Nezhoršujte je tím, že je budete sobě nebo druhým okolo vyčítat. Přijměte svou slabost nebo limity v možnostech (jakýchkoli) řešení.

To ale neznamená dávat těmto pocitům příliš prostoru, infikovat jimi ostatní lidi a neustále je promýšlet. Negativní stavy a myšlenky přijměte. Nedejte jim ale nad sebou moc tím, že se k nim budete neustále vracet v komunikaci s druhými lidmi nebo ve svém přemýšlení.

Na výjimečnou situaci reaguje odlišně i naše psychika. Může přinést neznámé pocity. Může také nadmíru zesílit ty prožitky, které známe a obtěžovaly nás už dříve. Mohou to být úzkosti, panika, strach, beznaděj, ale taky naštvání, lenost, chaos, rozmrzelost, agresivita (obecná nebo na někoho konkrétního). Jsme různí, a proto i naše reakce v takovou chvíli bývají odlišné.

Je dobré si zapamatovat, že:

• Naše prožitky a stavy mohou být nepředvídatelné. Mohou nás překvapit i něčím, co jsme dříve nezažili. Můžeme najednou zažívat emoce nebo jejich míru, kterou jsme dříve neznali.
• Tyto psychické reakce mohou být proměnlivé. Dnes se můžeme cítit rozmrzele, zítra vesele a pozítří úzkostně. U někoho se může zvýšit právě proměnlivost jeho prožívání, nejen jeho intenzita.
• Totéž samozřejmě platí i pro naše blízké, kteří se můžou chovat (a prožívat) odlišně, než jsme u nich zvyklí. Připravme se na to a nevyčítejme jim to.

Všechny výše uvedené body samozřejmě zvyšují riziko hádek nebo konfliktů: „Já jsem (více) agresivní (než dříve), kdežto manželka je úzkostná (a jindy není).“ A podobně.

Co jako psychologové radíme dělat se všemi těmito výše uvedenými situacemi? V prvé řadě musíme počítat s tím, že mohou nastat. Ve druhé řadě, pokud nastanou, je nejlepší strategií nezlobit se na ně, nevyčítat si je, nebýt beznadějný (úzkostný, naštvaný) proto, že přišly. Za třetí, přizpůsobit jim své chování a své volby. Ale nedat jim přesto absolutní průchod. A v neposlední řadě poslouchat také zdravý rozum: Když jsem naštvaný na manželku, zalezu si někam a domluvím se, ať na mě nemluví. Když mi zprávy vyvolávají úzkost, omezím jejich sledování. Když mi alkohol dělá špatně, opravdu všechen vyhodím.

Probereme nyní podrobněji tyto zásady. Přijmout své pocity a nálady, i když nejsou optimální nebo jsou vyloženě škodlivé. Co to znamená?

Akceptace (přijetí) je oblíbený psychologický pojem, ale často bohužel skončí jen u této rady: „Přijměte to.“ Lidé pak často nechápou, co to znamená, co to naopak neznamená a především: „Jak se to dělá.“

Přijetí je ochota

Přijetí znamená naši ochotu připustit, že realita je taková, jaká je. Je to ochota nelhat si. Pokud se cítím špatně, je dobré přiznat si to: cítím se špatně. Zavírat oči před aktuálním prožitkem je ta nejhorší cesta, kterou můžu jít. Proč? Protože tím velmi zvyšuji pravděpodobnost, že se daný nepříjemný prožitek ještě zhorší.

Přijetí je postoj

Přijetí je prožitek. Takový postoj přijetí je vlastně velmi podobný postoji milujícího rodiče. On své dítě přece má rád. To ale neznamená, že ve chvíli, kdy dítě křičí a zlobí jej, cítí velkou pozitivní emoci lásky. Nikoli. Možná je pěkně naštvaný. To ale neznamená, že své dítě rád nemá. Ono „mít rád“ vyjadřuje něco jiného: Ukazuje naši ochotu a otevřenost k tomu své dítě přijímat jako osobnost, se všemi jeho projevy (těmi dobrými i těmi méně dobrými).

Přijetí je i naše vyjádření, kterým přijímáme

Jak to tedy prakticky provést? Pro toho, kdo přijímání už umí, se skutečně jedná o prožitek otevření a - prostě přijetí. Ten, kdo se ho teprve učí, si může pomoci: například slovním vyjádřením. Podobně jako nejistému dítěti taky pomůže, když mu řekneme: „Mám tě rád.“ Co si tedy můžeme říci a jak postupovat?

• Zastavit se na chvíli a zpomalit své tempo.
• Uvědomit si (neodmítat) svůj prožitek.
• Uvědomit si, jak a kde jej prožíváme (jak jej cítíme, kde ho cítíme na tělesné úrovni - úzkost někdo cítí na hrudi, rozmrzelost někdo jiný třeba v břiše; uvědomit si, co se nám honí hlavou, co vidíme, cítíme, na co myslíme).
• Pojmenovat si tento stav - jedná se spíše o úzkost, vztek, beznadějnou myšlenku, paniku, nevíru…?

A nyní si můžeme zkusit říci: „Cítím úzkost a přijímám ji“ nebo „Cítím vztek a beru si jej k sobě“ nebo „Cítím rozmrzelost a tak to nyní je.“

Každému vyhovují jiná slova, měla by však vyjadřovat postoj přijetí - že svůj prožitek respektujeme, akceptujeme, nechceme jej vyhodit a od sebe odříznout. Jedině poté totiž s ním budeme schopni něco udělat.

Přijetí musíme procvičovat jako cizí jazyk

Rád bych nyní upozornil na důležitou věc - že totiž nestačí takové cvičení provést jednou nebo dvakrát. O přijetí (třeba výše popsanou slovní formou) se musím pokoušet znovu a znovu, protože neustále budeme mít tendenci něco vytěsňovat, nechtít, bát se toho. Musím tento postoj postupně praktikovat, procvičovat, zkoušet a pilovat. Stokrát, tisíckrát, až se stane mou přirozeností, až se zautomatizuje. Na druhou stranu se nesmíme snahou po přílišné a perfekcionistické akceptaci neurotizovat.

Akceptace není souhlas s tím, co přijímám. Není to svolení rozvíjet to dále

Mnozí lidé mají s přijímáním svých stavů problém proto, že je nesprávně chápou: domnívají se, že přijmout něco znamená souhlasit s tím, co přijímám, nebo dát si svolení k tomu tento prožitek nekonečně rozvíjet. Tak tomu ale vůbec není.

Akceptace rozhodně neznamená souhlas s tím, co akceptuji.

Silně zranění se cítíme tehdy, když za chováním druhého tušíme „zlý“ úmysl, že nám chtěl ublížit. Můžete se naučit cítit se méně ohrožení a svoji zranitelnost změnit na dotčenost či smutek.

1. Pokaždé, když si vzpomenete na vámi vnímané příkoří, říkejte si toto: Já určuji, jak se cítím. Nyní jsem se rozhodl/a, že nechám své vzpomínky být.
2. Vědomě přijmout úhel pohledu vašeho protějšku vám může pomoci cítit se méně ohrožení. Můžete se například sami sebe zeptat, co tím asi zamýšlel, když se takto choval, nebo o jakého člověka se obecně jedná.
3. Možná že v situacích, ve kterých se cítíte ukřivdění, často zažíváte tzv. tunelové vidění. Vaše myšlenky se orientují jenom jedním směrem a jsou připoutány k jedné události. Zdá se, jako by váš život závisel jenom na ní. To, co je ve vašem životě opravdu důležité, pak už vůbec nedokážete rozpoznat.
4. Čím slabší je váš pocit vlastní hodnoty, tím spíš se cítíte zasažení a zranění.
5. Příkoří je většinou spojeno s tělesným napětím, protože na příkoří nahlížíme jako ohrožení. Proto vám pomůže, když se uklidníte pomocí dechové uvolňovací techniky pokaždé, když budete myslet na událost, ve které jste se cítili zranění.
6. Odpustit neznamená schvalovat, ale nechat to být. Odpouštíte, protože chcete pociťovat vnitřní klid. Dovolte druhému chybovat při volbě tónu či slov nebo špatně jednat. Řekněte si: Jsem připraven ti prominout to, co jsi řekl nebo udělal.

Sebepoškozování

Sebepoškozování je ubližování si, abychom se srovnali s nepříjemnými pocity. Je to snaha dostat své prožívání pod kontrolu, emoce zastavit, zmírnit nebo cítit alespoň „něco“ místo pocitu prázdnoty nebo nesmyslnosti. Někdy je obtížné sebepoškozování poznat - ať už sami u sebe nebo ve svém okolí. Sebepoškozování může mít mnoho dalších podob, ať už řezání nebo jiné narušování integrity kůže nebo vytrhávání vlasů, kousání se a bouchání se.

První krok je přiznat (především sám sobě), že se něco děje.

Nezlehčuj to

Sebepoškozování není dobré brát na lehkou váhu. Nese s sebou celou řadu ohrožení pro fyzické i psychické zdraví a čím dříve jej budeš řešit, tím lépe. Sebepoškozování je začarovaný kruh, ve kterém je snadné se ztratit.

Připomeň si, že vše se dá řešit!

Odborníci na duševní zdraví ti dokážou poskytnout potřebnou podporu a pomoc a zlepšit tvoje duševní zdraví. Pomůžou ti pochopit, co se za tvým sebepoškozováním skrývá a vyrovnávat se s nepříjemnými emocemi jinými, zdravějšími způsoby. Nejdůležitější je se rozhodnout a vyhledat odbornou pomoc.

tags: #citim #ohrozeni #co #delat

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace pro dopisy do školy v přírodě
• Nakládání s živočišným odpadem
• Poplatek za Peugeot 206
• Stroje na čištění odpadů: podrobná recenze
• Čištění dřezů Franke