Dopady sběru na ohrožené druhy brouků

Tímto článkem chci zdůraznit svůj názor na sběratele hmyzu! Nevadí mi, když chováte brouky a když zemřou tak je zpreparujete ale vadí mi když jdete do přírody najdete krásného a vzácného brouka i roháč je kvůli tomu (nejen kvůli tomu) dnes ohroženým druhem a není hojný jak tady někdo psal, vezmete ho a prostě ho zabijete a právě toho dělá z krásných velkých hojných brouků, krásné velké a kriticky ohrožené brouky.

Zkuste se zamyslet, příroda je tak neuvěřitelně krásná a nejlepší je, když do ní člověk vůbec nezasahuje. Nebo třeba také tesařík alpský (rosalia alpina) je překrásný tesařík a vy ho jen tak bez úmyslu zabijete, kácení lesů sice k ohroženosti pomáhá nejvíce ale sběratelství tomu zrovna moc nepomáhá!

Vžijte se do toho brouka, jen tak si odpočíváte a najednou vás někdo vezme a zabije., to samozřejmě platí i pro sbírání motýlů a veškerého vzácného hmyzu. Prosím vás, i když je mi to asi k ničemu, zkuste je přestat sbírat. Uvedu ještě jeden příklad - Jasoň červenooký, tomu životní prostředí nebylo vykáceno ale i přes to je kriticky ohrožený a to jen kvůli sběratelům.

Důvody mizení hmyzu z přírody

Pokud by to, co si napsal, byla naozaj pravda a zberatelia hmyzu základnou príčinou miznutia hmyzu z prírody, potom by mizli iba zberateľsky interesantné druhy. No holá pravda je taká, že sa rapídne strácajú aj druhy absolútne neatraktívne a zberateľsky nezaujímavé. Napríklad také očkáne ( okáči ). Hovorí Ti to niečo?

Také hnedé väčšinou a fádne rávožrúty, z ktorých mnohé máte v Čechách na vyhynutie, resp. už vyhynuli. Lukáši, prečo? Zainteresovaní plne chápu, že tie pravé dôvody sú niekde celkom inde než uvádzaš. Rozumiem, laikom sú temer neviditeľné, ale o to brutálnejšie. Majú za následok totálnu likvidáciu celých spoločenstiev rastlín a hmyzu.

Čtěte také: Recyklace v Česku

Sú to predovšetkým zmeny v obhospodarovaní krajiny a nevhodný management lokalít, ich fragmentácia.... V súčasnosti v našich podmienkach týmto masívne trpia predovšetkým bezlesia a všetko, čo tam žije a rastie.

Osobne som pevne presvedčený, že jednou z hlavných príčin je mohutný pokles hospodárskych zvierat chovaných tradičným spôsobom v ľudskej starostlivosti. Pravdou však je, že mnohé súvislosti doposiaľ nepoznáme, prípadne im dobre nerozumieme. Následným narúšaním týchto krehkých vzťahov ekosystémy rad za radom kolabujú.

Konkrétní příklady ohrožených druhů

S tým jasoňom červenookým si taktiež na veľkom omyle. Jasné, zberatelia k tomu neblahému stavu veľmi neprispievajú. Lenže, Lukáši, tá pravda o jasoňovi je taká, že sa hlavne znížil počet lokalít, ktoré je ten druh schopný obývať. Došlo k ich fragnmentácii, izolácii, imbrídingu a to už je len krok k jeho vyhynutiu.

Ak sa nezmenia tieto základné atribúty, bez zberateľov alebo s nimi, ten motýľ vydochne tak či tak. Apropo, nemáš pocit, že práve rad entomológov má hlavnú zásluhu na tom, že na tieto veci zavčas upozorní? Iróniou osudu je, že i v prípadoch, kedy je ochrana prírody zavčas informovaná, nedokáže efektívne konať. Ak máš pochybnosti, viď článok o hnědáskovi osikovom v poslednom čísle Živy.

Tvoj príklad roháče je k pousmání,protože ikdyž je chráněný,tak ohrožený není vůbec.Z pozorování kolegů i mých,se jich dají nachytat stovky,pokud víš kam jít ..Pro mne brouk sice hezký,ale nezajímavý.A to je přesně ten kreténismus v naší ochraně přírody - chrání se jen to,co je velký a barevný,ale o tom to přeci vůbec není.

Čtěte také: Recyklace Elektronického Odpadu

Např.před dvěma měsíci vykácení Valtické aleje na Břeclavsku.Nechápu,který idiot k tomu vydal povolení a to,že si k tomu nepozvali znalce - entomologa (ano,přesně takového,jakého nesnášíš),který by jim to na místě zatrhnul.Tak na oné lokalitě pravděpodobně vymizeli tesaříci Megopis scabricornis,Corymbia erythroptera,Necydalis ulmi - všichni asi 100x ohroženější než ti největší roháči v ČR .

Vše je o tom,že se ničí i ty zbytky,co nám z přírody ještě zbyly.Pronásledování entomologů je tu jen pro to,aby ochranáři vykazovali nějakou činnost.Rozloučím se slovy pana dr.Šváchy (onoho zatčeného za sběr hmyzu v Indii) : "Brouk není tygr" - zamysli se nad tím,než dáš průchod svým emocím.

Maš pravdu, alene ve všech případech (většínou to je naopak), třeba ten tvůj roháč je ohrožený jen na několika lokalitách, jinde je neohrožen, ale jen do te doby než tam bude třeba vykacen les atp., příkladem ohroženeho brouka dle meho nazoru je Dytiscus latissimus, skus ho najít tam kde byl před padesati lety hojný, nenajdeš ho, už tam není a dnes jsou v evropě jen lokality které postupně slabnou, a každý mrtvý brouk muže byt během několika let poslední.

Dopady sběru tesaříka alpského

Musím nesouhlasit s tím že za rok se vylíhnou ze stovek vajíček další jedninci, ano je to sice pravda ale u Tesaříka alpského ne tak úplná. Tesařík alpský klade vajíčka do odumřelého dřeva a jelikož jsou bílé karpaty hospodářský les tak spadlé stromy odvezou a zlikvidují (já si myslím že toto zabíjí nejvíc).

Já jsem hledal tesaříka alpského na bílých karpatech dva dny a nakonec jsem ho našel a můžu tedy konstatovat že v okruhu minimálně 5km jsem našel 3 jedince a to v lokalitě kde je v b.k. nejhojnější. U každého páru je samozřejně nějaká šance že jejich larvy nebudou zlikvidovány ovšem když je zabijete tak ta šance není žádná a pak další rok je zase méně jedinců.

Čtěte také: Dřevní odpad: Od problému k cennému zdroji

V 80. letech (které sice nepamatuju ale vím to) byl tesařík alpský poměrně hojně rozšířen a vyděl jsem sbírku kde bylo něco přes 50 Tesaříků alpských, myslíte že to nevadí?

Je pravda že kácení lesů tomu pomáhá zevšeho nejvíce ale když zabijete imaga, pak ty imaga nemůžou vytvořit novou generaci. Tímto článkem jsem ale hlavně upozorňoval na sběratele, kteří si nevezmou jednoho jedince ale všechny co najdou.

Plně s tebou souhlasím v tom,že brát si v přírodě 50,100,200 kusů od jednoho druhu je zbytečné,pokud to nemá opodstatnění v nějakém konkrétním výzkumu daného druhu.Brát si 100 kusů Rosalií do soukromé sbírky za účelem tzv.entomologické filatelie je zhovadilost.

Nemohu ale s tebou souhlasit v tom,že posuzuješ vzácnost druhu,podle toho,že jsi je tam ty sám nenašel,popř. našel jen 3 jedince.Věř,že jich kolem tebe mohly být tisíce,ale našel jsi pouze ony tři kusy.Ze své zkušenosti mohu říci,že na Slovensku je Rosalia alpina poměrně hojný tesařík - možná mě někdo opraví.

Na Vihorlatu jsem jich na každém padlém buku napočítal třeba 10 kusů.To,že je u nás v ČR extrémě vzácný a zasluhuje ochrany,je samozřejmě věc jiná.Co vím,vyskytuje se u nás pouze na Bezdězu(myslím,že jsem neprozradil nic přísně utajovaného a kdokoliv si to může vygooglovat),ale tam jeho populace utěšeně stoupá rok od roku.A broukař,který je má ze Slovenska,nemá dál potřebu chytat je na Bezdězu a je rád,že ho má i u nás.

A jak píšeš,že pokud zabiješ imaga,nemohou vytvořit generaci novou - ANO,máš pravdu.Jenže pokud si srovnáš,které faktory jim mohou uškodit nejvíce - pak je na prvním místě lesní hospodář,kterému je nějaká Rosalie ukradená a ani neví,co to je.Potom nepřeberné množství přirozených nepřátel od rejsků,ježků a všechno ptactvo.A někde úplně na konci fronty stojí broukař se svými třemi exempláři .

Sám jich mám ve sbírce 6 a necítím,že bych tím nějak ohrozil populaci Rosalia alpina ve střední Evropě.Věř,že veškerou svoji zlobu,bys měl namířit proti lesní správě,díky jejichž hospodářství nejen,že přímo ubývá brouků a larev,ale především jejich biotopů.

tags: #chytani #ohrozenych #brouku #metody

Oblíbené příspěvky:

• Biologie a ekologie na Ostravské
• Zajímavosti z přírody a myslivosti
• Vliv Odpadu na Klimatické Změny
• Životní Prostředí EU
• Průvodce krok za krokem: Připojení WC odpadu