Co dělat s plísní v kompostu: Kompletní průvodce

Plíseň v kompostu je jev, se kterým se setká mnoho zahrádkářů. Pokud se objeví i v tom vašem, nemusíte si hned dělat starosti. Plíseň je totiž přirozenou součástí rozkladu organické hmoty. Problém nastává, když se jí v kompostu objeví příliš mnoho. Jak si s tím poradit?

Příčiny vzniku plísně v kompostu

Nejčastější příčinou plísně v kompostu je nadměrná vlhkost, často způsobená nevhodným složením kompostované hmoty. Pokud do kompostu přidáváte příliš mnoho „mokrých“ materiálů (například čerstvá tráva, slupky od ovoce a zeleniny), aniž byste je prokládali suššími materiály (například suché listí, hobliny, karton), kompost se stává příliš vlhkým a vzduch zde nemůže správně cirkulovat. To pak vytváří vhodné prostředí pro růst plísní a zároveň může vést i k nepříjemnému zápachu.

Další příčinou může být přítomnost zcela nevhodných materiálů či příliš velkých kusů materiálu, které brání provzdušnění. I když se kompostování zdá být vhodným řešením pro veškerý organický odpad, některé potraviny do něj prostě nepatří.

Co nepatří do kompostu

Většina lidí ví, že do kompostu nepatří maso, kosti, tuky a mléčné výrobky, jelikož lákají škůdce a mohou způsobovat nepříjemný zápach. Méně známé ale je, že se nedoporučuje kompostovat ani exotické ovoce, resp. jeho zbytky, jako jsou slupky z citrusů, banánů nebo avokáda. Tyto materiály se totiž rozkládají mnohem pomaleji než běžný zahradní odpad a mohou narušit rovnováhu kompostu. Pokud už tyto materiály přeci jen chcete kompostovat, rozkrájejte je před vyhozením na kompost na menší části.

Pozor si však dejte také na některé naše plody, nebo dokonce i na ty, co sami vypěstujete. Teď na podzim určitě máte hromadu nahnilých jablek a říkáte si, mohu dát shnilá jablka do kompostu nebo se tím vystavuji riziku, že houbovou chorobu rozšířím? Odborníci už v tom mají jasno a shodují se, že shnilá jablka do kompostu dát sice můžete, ale pouze po menším množství. Máte-li nějakou velkou hromadu takto napadených jablek, buď je do kompostu přidávejte postupně, nebo je pro jistotu, aby se houba nešířila, vyhoďte do odpadu. Nestačíte-li sklidit třeba broskve nebo třešně, rozhodně byste je neměli házet do kompostu. Důvod? Pecka. Ta se totiž rozkládá velmi pomalu, proto peckoviny je lépe vyhodit do popelnice. Díky tomu se rozklad organického materiálu urychlí.

Čtěte také: Vše o poplatcích za komunální odpad

Slupka od pomeranče do kompostu: tak na to ani nemyslete, nebo že by snad…Sníte pomeranč či mandarinku a říkáte si, že jejich kůra (slupka) je přece organického původu a tím pádem je vhodná ke kompostování. Jenže, v případě citrusů to není tak úplně jasné a pořád se nad tím vede řada diskusí. Jedni odborníci se domnívají, že citrusy by se do kompostu dávat raději neměly, protože slupky bývají kvůli rychlejšímu dozrávání ošetřeny nebezpečnou chemikálií. Druhá skupina odborníků však tvrdí, že slupka obsahuje nikoliv chemické látky, které by potažmo mohly být nebezpečné třeba pro užitečné mikroorganismy v kompostu, ale látky organické. Konkrétně by se mělo jednat o fungicidy a ty se v kompostu dokáží rozložit do několika týdnů. Mnohem horší, než organické látky ve slupce citrusů, je však fakt, že právě citrusy rychleji plesniví a díky tomu mohou spory zamořit celý kompost. Vy si tyto spory houbových chorob pak jen krásně namnožíte tím, jak budete kompost doplňovat po celé zahradě k jednotlivým rostlinám. Pokud vám do kompostu upadne jedna slupka od pomeranče, svět se samozřejmě nezboří, ale ve větším množství kompostovat slupky citrusů není vhodné.

Mnohem vážnější důsledky, nežli shnilá jablka nebo slupka od pomeranče jsou živočišné zbytky. Ať už se jedná o cokoliv od zvířátek, do kompostu to rozhodně nepatří (neplatí o podestýlce od býložravců). O jaký materiál se jedná? Tak především o kosti, kůži, tuky, oleje, kusy masa, nebo exkrementy vašich psích miláčků. Tohle všechno patří vždy do směsného odpadu.

Co tedy do kompostu patří?

Všichni tak nějak tušíme, co do kompostu asi patří, ačkoliv nějakou tu chybu zpočátku udělá asi každý. Samozřejmě, že sem můžete dát veškerý organický materiál v podobě posečené trávy, shrabaného listí, zbytků rostlin, tenčích větví, zeminy či ovoce. Chcete-li nalákat žížaly, tak do kompostu vysypávejte kávovou sedlinu, ta totiž dokáže tyto užitečné tvory přilákat. Do kompostu patří i papírový karton bez lepenky, papír ze skartovačky, noviny, piliny, kůra stromů, dřevěný popel (obsahuje velké množství důležitých živin) nebo třeba podestýlka od vašeho morčátka či křečka.

Jak se zbavit plísně v kompostu

Pokud se už v kompostu objeví plíseň, mělo by být prvním krokem jeho důkladné promíchání. Ideálně použijte vidle a celý kompost provzdušněte. Tím se do něj dostane kyslík, který plísně nemají rády. Dále je potřeba upravit poměr vlhkosti. Přidejte suché materiály, jako je suché listí, sláma, dřevní štěpka, hobliny nebo roztrhaný karton.

Prevence vzniku plísně v kompostu

Nejlepším způsobem, jak se vyhnout plísni v kompostu, je pravidelná a vyvážená péče. Vždy se snažte udržovat správný poměr zeleného bioodpadu (tráva, zbytky ovoce a zeleniny, …) a toho hnědého (větve, suché listí, …). Doporučuje se poměr zhruba 1:2 až 1:3 ve prospěch hnědého. Pravidelné promíchávání kompostu (minimálně jednou za půl roku) je také nezbytné pro udržení optimálních podmínek.

Čtěte také: Jak chránit životní prostředí

Kompost by měl být vlhký jako vyždímaná houba. Neměl by z něj téct proud vody, ale zároveň nesmí být úplně suchý. Pokud je hmota promočená a těžká, je potřeba ji provzdušnit a přidat suchý materiál.

Jarní restart kompostu

Po zimě bývá kompost slehlý, mokrý a bez vzduchu. Mušky, bílý povlak nebo zápach po hnilobě jsou na jaře časté. Většinou nejde o katastrofu, ale o signál, že kompost potřebuje upravit podmínky. Mušky se objevují hlavně tam, kde jsou nezakryté kuchyňské zbytky a příliš vlhký povrch. Plíseň se může objevit na povrchu nebo na méně rozložených částech. Menší množství bílé plísně není neobvyklé a samo o sobě nemusí být problém. Pokud je jí ale hodně a kompost zapáchá, bývá to známka špatného proudění vzduchu a nadměrné vlhkosti.

Anaerobní části poznáte podle tmavé, mazlavé hmoty a výrazného zápachu. Tyto části je potřeba rozrušit a promíchat se suchým materiálem. Někdy pomůže i rozdělit obsah kompostu na dvě části a znovu jej založit ve vrstvách, aby měl lepší strukturu.

Nejlepší jarní restart bývá jednoduchý. Nejprve kompost přeházejte a zkontrolujte, kde je slehlý nebo zapáchající. Pak upravte vlhkost, přidejte suchý materiál pro vzdušnost a obnovte vyvážený poměr hnědé a zelené složky. Pokud je kompost dlouhodobě slabý, přidejte biologickou podporu rozkladu.

Užitečné bakterie pro kompost

Když je kompost po zimě „líný“, může pomoci biologická podpora rozkladu v podobě přípravku s mikroorganismy, které nastartují rozklad organické hmoty a podpoří správné procesy v kompostu. Biologickou podporu má smysl použít hlavně tehdy, když kompost dlouho stojí, zapáchá, obsahuje hodně nerozložených zbytků nebo když se opakovaně vrací problémy s plísní a muškami.

Čtěte také: Změna klimatu: Co můžeme dělat?

Důležité je nečekat, že samotný přípravek vyřeší všechno. Pokud zůstane kompost přemokřený a bez vzduchu, problém se vrátí. Jakmile se v kompostu znovu obnoví vzduch, správná vlhkost a aktivní mikroorganismy, rozklad se rozběhne rychleji, zápach ustoupí a kompost začne fungovat tak, jak má.

Probiotika pro kompost

Probiotika weiki jsou vhodná pro zahradní kompost, vermikompostéry i Bokashi systém.

Jak probiotika weiki pomohou při kompostování?

• Urychlí a zefektivní zrání kompostu.
• Nastartují rozkladné procesy a tím rychle zvýší teplotu v zakládce kompostu.
• Postarají se o to, aby kompost nezapáchal a kompostování probíhalo zdravým způsobem.
• Potlačí patogenní organismy, plísně a viry v kompostu.
• Udrží živiny v kompostu.
• Zabrání vyplavení přebytečných živin a nebezpečných látek do podzemních vod.
• Zlepší využitelnost živin v kompostu pro rostliny.
• Jsou přírodní a ekologická.

Jak používat užitečné bakterie weiki pro kompost na zahradě?

1. Lahvičku vyndejte z tuby a dobře protřepejte.
2. Jedno víčko weiki pro kompost rozmíchejte v jednom litru vody.
3. Řiďte se konzistencí kompostu - vody může být trochu více nebo i trochu méně.
4. Každou vrstvu kompostu vysokou zhruba dvacet centimetrů pokropte roztokem při zakládání kompostu nebo probiotika přidejte při prvním přehazování celého kompostu.
5. Jeden litr zálivky vystačí cca na 30 litrů zahradního odpadu a organických zbytků.
6. Jedna lahvička vám tedy pomůže efektivně zpracovat více než 1 000 litrů bioodpadu.

Často kladené otázky o kompostování

1. Je kompostování náročné?
2. Páchne kompost?
3. Jaký je ideální poměr zeleného a hnědého materiálu?
4. Jak kompostovat bez zahrady?
5. Jak často překopávat?
6. Je potřeba urychlovač kompostu?
7. Proč nemůžu dávat do kompostéru jenom trávu?
8. Můžu do zahradního kompostéru vyhodit živočišné potraviny?
9. Co když kompost hnije?
10. Vadí plíseň v kompostu?
11. Jak dlouho trvá, než se materiál rozloží a vytvoří kompost?
12. Jak poznám, kdy je kompost hotový?
13. Můžu kompostovat papír a karton?

Odpovědi na otázky:

1. Kompostování může být jednoduché a nenáročné, pokud se řídíte základními principy. Stačí mít vhodný kompostér, správný poměr zeleného a hnědého materiálu, dostatečnou vlhkost a občasné překládání hromady.
2. Správně provedené kompostování by nemělo způsobovat nepříjemný zápach. Zápach může být příznakem nedostatečného provzdušňování (aerace), přemnožení anaerobních bakterií nebo přítomností živočišných produktů.
3. Ideální poměr zeleného a hnědého materiálu je obvykle 2:1 nebo 3:1. To znamená, že by mělo být použito dvakrát až třikrát více hnědého materiálu než zeleného.
4. I bez zahrady lze kompostovat pomocí vnitřního kompostéru. Nabízí se možnost vermikompostování, tedy kompostování za pomoci kalifornských žížal.
6. Urychlovač kompostu není nezbytný, ale může výrazně urychlit proces rozkladu organického materiálu.
7. Tráva je převážně zelený materiál, který je bohatý na dusík. Pro úspěšné kompostování je důležité mít správný poměr zeleného (bohatého na dusík) a hnědého (bohatého na uhlík) materiálu. Příliš mnoho zeleného materiálu vede k tomu, že kompost začne hnít.
8. Živočišné potraviny jako maso a mléčné výrobky by se v zahradním kompostéru objevovat neměly. Mají tendenci rychleji hnít, způsobovat nepříjemný zápach a přitahovat zvířata. Navíc by mohly také obsahovat patogeny, které by kontaminovaly váš kompost. Vhodnější variantou je živočišné potraviny prvně zpracovat v bokashi a následně až vyhodit na kompost.
9. Pokud kompost hnije, je pravděpodobné, že nedochází k dostatečnému proudění vzduchu.
10. Plíseň v kompostu obvykle není problém, pokud se objevuje v malém množství. Je to přirozený proces rozkladu organického materiálu.
11. Čas potřebný k dokončení procesu kompostování se může lišit v závislosti na různých faktorech, jako jsou typy materiálu, teplota, vlhkost a dostupnost vzduchu.
12. Hotový kompost má tmavou barvu. Když se rozprostře v ruce, neměl by být cítit zápach po hnilobě, ale spíše jako lesní půda. Materiál by měl být dobře rozložený a není vidět žádný zbytkový organický materiál.
13. Ano, papír a karton mohou být kompostovány, pokud neobsahují toxické látky nebo barevné pigmenty.
14. Hotový kompost může být použit jako přírodní hnojivo pro zahradní rostliny. Můžete ho aplikovat na záhony jako mulč, smíchat s půdou při výsadbě rostlin nebo přidat do kompostové směsi pro zlepšení půdní struktury.

tags: #co #dělat #s #plísní #v #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Oblíbené destinace ve Švýcarsku
• Sbírka hříček přírody - definice
• Článek o ohrožených druzích
• Jak vybrat čističku vzduchu?
• Inovace a Odbornost CSQ