Emise podílových listů: Definice a souvislosti

Pokud jste se někdy zajímali o investování do fondů, určitě jste narazili na různé typy cenných papírů, které s nimi souvisejí. V oblasti kolektivního investování představují tyto cenné papíry podíl investora ve fondu. Jde tedy o způsob, jakým investor získává svůj podíl na výnosech fondu a práva s tím spojená.

Co jsou podílové listy?

Podílové listy jsou základním typem cenného papíru podílových fondů, které mohou být otevřené nebo uzavřené. Vydávají je podílové fondy, které nemají právní subjektivitu, a proto jejich majetek spravuje investiční společnost. Jedná se o cenné papíry, ve kterých je vtěleno právo podílníka na podíl z fondu a případně další práva plynoucí ze statutu fondu. Obvykle jde hlavně o majetková práva, tedy nárok na odpovídající část majetku fondu.

V některých případech může být s podílovými listy spojeno i hlasovací právo prostřednictvím tzv. shromáždění podílníků. To však není automatické a musí být výslovně upraveno ve statutu podílového fondu.

Podílový fond

Podílový fond je forma kolektivního investování, kdy mnoho jednotlivců svěří své prostředky do správy profesionálního investičního týmu. Vzniká tak tzv. kolektivní investování, kdy se prostředky jednotlivců slučují do jednoho portfolia, které je následně profesionálně spravováno.

Každý investor, který vloží peníze do podílového fondu, obdrží tzv. podílové listy - ty představují podíl na majetku fondu a určují, jakou část výnosu fondu investor získá. Fond spravuje tzv. správce fondu - obvykle investiční společnost, která zodpovídá za výběr aktiv, dodržování investiční strategie a řízení rizik.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Podílové fondy mají svou historii již od 18. století. Za první formu kolektivního investování je často považován „Eendragt Maakt Magt“, fond založený v roce 1774 v Nizozemsku. Moderní fondy, jak je známe dnes, se však začaly rychle rozvíjet až ve 20. století, zejména v USA.

Investiční strategie podílových fondů

Fond může investovat například do akcií, dluhopisů, nemovitostí nebo nástrojů peněžního trhu. Výběr konkrétních aktiv (např. konkrétních akcií nebo dluhopisů) provádí portfolio manažer, který vyhodnocuje tržní situaci, analyzuje investiční příležitosti a optimalizuje složení portfolia.

Růst hodnoty podílového listu (NAV)

Pokud hodnota aktiv ve fondu roste, roste i hodnota podílového listu. Například, pokud pan Novák investuje 100 000 Kč do smíšeného podílového fondu, který investuje 60 % do akcií a 40 % do dluhopisů, a po roce fond dosáhne celkového zhodnocení 7 %, realizoval by zisk 7 000 Kč (před zdaněním), pokud by se rozhodl podíly prodat. Pokud zvolil růstovou variantu fondu, výnos byl reinvestován.

Typy podílových fondů

Podílové fondy se liší podle toho, do jakých tříd aktiv investují. Mezi hlavní kategorie patří:

• Akciové fondy: Investují primárně do akcií firem. Nabízejí vyšší potenciál výnosu, ale také vyšší volatilitu.
• Dluhopisové fondy: Nakupují státní nebo korporátní dluhopisy.
• Smíšené fondy: Kombinují akcie a dluhopisy.
• Peněžní fondy: Investují do nástrojů peněžního trhu (např. krátkodobé státní pokladniční poukázky).
• Fondy fondů: Investují do jiných podílových fondů.

Každý typ fondu přináší výhody i nevýhody - například akciové fondy lákají vyšším výnosem, ale nehodí se pro krátkodobé cíle, zatímco peněžní fondy jsou stabilní, ale výnosově omezené.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Náklady spojené s investicí do podílových fondů

Investice do podílového fondu s sebou nese určité náklady, které mohou mít přímý dopad na konečný výnos. Mezi nejčastější poplatky patří vstupní poplatek, výstupní poplatek a správcovský poplatek (tzv. management fee). Správcovský poplatek je roční náklad, který fond účtuje za správu portfolia. Je již započten do hodnoty podílového listu (NAV), a proto jej investor přímo nevidí. Tyto poplatky mají zásadní vliv na čistý výnos investora, zejména v delším časovém horizontu.

Zdanění výnosů z podílových fondů

Výnosy z podílových fondů podléhají v České republice zdanění, pokud nesplní podmínky pro osvobození. Daň z příjmů činí 15 % pro fyzické osoby. Zásadní výjimku představuje tzv. časový test. Pokud drží investor podílové listy déle než tři roky, je jeho výnos od daně osvobozen, bez ohledu na jeho výši.

Například, pokud investor koupil podílové listy za 100 000 Kč a po dvou letech je prodal za 125 000 Kč, jeho zisk 25 000 Kč podléhá 15% dani z příjmu, protože nedodržel tříletý časový test. Je také důležité zmínit, že osvobození platí pouze pro fyzické osoby a nevztahuje se na pravidelné výplaty výnosů.

Bezpečnost podílových fondů

Bezpečnost podílového fondu závisí na jeho typu a investiční strategii. Konzervativní fondy (např. peněžní fondy) jsou obecně bezpečnější než dynamické akciové fondy.

Minimální investice

Minimální investice se liší podle konkrétního fondu, ale často začíná už na částce 100 až 500 Kč. Díky tomu jsou podílové fondy dostupné i drobným investorům. U některých fondů lze navíc investovat pravidelně - např. měsíčně.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

ETF vs. Tradiční podílové fondy

ETF (Exchange Traded Fund) je fond obchodovaný na burze, zatímco tradiční podílový fond se obchoduje pouze přes investiční společnost. ETF nabízí vyšší likviditu a nižší náklady, ale vyžaduje větší znalosti a aktivnější přístup.

ETF lze charakterizovat jako fond, který drží majetek skládající se z různých aktiv, a který vydává cenné papíry, jež jsou obchodovány na burze. Z pohledu českého práva ETF shora uvedenou charakteristikou naplňují znaky definice podílového fondu podle § 6 odst. 2 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování - soubor majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu v poměru podle vlastněných podílových listů.

Akcie a podílové listy

Akcie je cenný papír, se kterým jsou spojena práva akcionáře (společníka) podílet se na řízení akciové společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zániku. Akcie může znít na jméno nebo na majitele. Zákon připouští, aby akcie téže společnosti měly různou jmenovitou hodnotu.

Vydá-li společnost více druhů akcií, musí akcie obsahovat označení druhu a akcie musí obsahovat i určení práv s nimi spojených alespoň odkazem na stanovy. Akcie, s nimiž nejsou spojena žádná zvláštní práva (tzv. kmenové akcie), nemusí označení druhu obsahovat. S akciemi téhož druhu musí být spojena stejná práva (nestanoví-li zákon o obchodních korporacích v konkrétních případech jinak). Akciová společnost musí zacházet se všemi akcionáři stejně.

Jestliže společnost vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů, v němž se zapisuje označení druhu a formy akcie, její jmenovitá hodnota, firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě číselné označení akcie a změny těchto údajů. Práva spojená s akcií na jméno je oprávněna ve vztahu ke společnosti vykonávat osoba uvedená v seznamu akcionářů, nestanoví-li tento zákon jinak, ledaže se prokáže, že zápis v seznamu neodpovídá skutečnosti.

Občanský zákoník již po novele z roku 2021 výslovně neupravuje kmenové akcie. Platí, že akcie, s nimiž jsou spojena stejná práva, tvoří jeden druh.

Zákon o obchodních korporacích dále upravuje akcie zaměstnanecké, prioritní a akcie s tzv. S prioritními akciemi jsou spojena přednostní práva týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku. Prioritní akcie jsou vydány bez hlasovacího práva, pokud stanovy neurčí jinak.

Pod pojmem zaměstnanecké akcie rozumí zákon o obchodních korporacích kmenové akcie, které nabývají zaměstnanci společnosti za zvýhodněných podmínek. Stanovy nebo usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu mohou určit, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs akcií nebo celou cenu, za něž je společnost pro zaměstnance nakoupila, pokud bude rozdíl pokryt z vlastních zdrojů společnosti.

Akcie s vysílacím právem jsou akcie, s nimiž je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více členů představenstva nebo dozorčí rady akciové společnosti. Počet je limitován celkovým počtem členů představenstva, resp.

Zákon o obchodních korporacích stanoví, že akcie na jméno se převádějí rubopisem a předáním, jedná se tedy o zákonný ordrepapír, aniž by bylo nutné je označit doložkou „na řad“. V rubopisu se uvede firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, na niž se akcie převádí, a den převodu akcie. K účinnosti převodu akcie na jméno vůči společnosti se vyžaduje zápis o změně v osobě akcionáře v seznamu akcionářů.

Zákon o obchodních korporacích ve vztahu k akciím na jméno připouští, aby stanovy omezily, nikoli však vyloučily, jejich převoditelnost. Omezení převoditelnosti může spočívat např. v podmínění převodu souhlasem orgánu společnosti. V takovém případě mohou stanovy též určit, v jakých případech a za jakých podmínek je tento orgán povinen udělit k převodu souhlas, popřípadě v jakých případech je povinen udělení souhlasu odmítnout.

Jestliže příslušný orgán společnosti nerozhodne do dvou měsíců od doručení žádosti, platí, že byl souhlas udělen. Právo na odkoupení akcie lze uplatnit do jednoho měsíce ode dne, v němž bylo akcionáři doručeno odmítnutí souhlasu s převodem akcie, jinak zaniká.

Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Převod zaknihované akcie je vůči společnosti účinný, bude-li jí prokázána změna osoby vlastníka akcie výpisem z účtu vlastníka nebo dnem doručení či převzetí výpisu z evidence emise akcií.

Převodem akcie se převádějí všechna práva s ní spojená. Samostatně převoditelné právo spojené s akcií se převádí buď smlouvou o postoupení pohledávky, nebo může být od akcie odděleno a spojeno s cenným papírem vydaným k této akcii (kupon nebo opční list).

Pokud byl k akcii vydán cenný papír, se kterým je spojeno samostatně převoditelné právo, nepřechází toto právo spolu s akcií.

Obdobně jako v případě akcií je úprava zatímních listů obsažena v zákoně o obchodních korporacích. Zatímní list je cenný papír na řad, který společnost vydá, pokud upisovatel nesplatil celý emisní kurs upsané akcie před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Zatímní list je cenným papírem na řad, se kterým jsou spojena práva vyplývající z akcií, které zatímní list nahrazuje, a povinnost splatit jejich emisní kurs.

Jestliže vlastník zatímního listu převede zatímní list na jinou osobu před splacením emisního kursu nesplacených akcií, ručí za splacení zbytku emisního kursu. Na zatímní list se použijí obdobně ustanovení o akciích na jméno, tedy k převodu dochází rubopisem a odevzdáním.

Představenstvo vyzve bez zbytečného odkladu po splacení emisního kursu nesplacených akcií akcionáře, aby předložil zatímní list k výměně za akcie, nebo na jeho žádost zatímní list za akcie vymění.

Kmenový list je zvláštním druhem cenného papíru, který může být vydán společností s ručením omezeným, a to za předpokladu, určí-li tak společenská smlouva. Kmenový list pak představuje podíl společníka na společnosti s ručením omezeným. Je tedy de facto cenným papírem na jméno nahrazujícím podíl společníka.

Podílový list je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí ze zákona o investičních společnostech a investičních fondech nebo ze statutu podílového fondu.

Vydáváním podílových listů podílového fondu shromažďuje investiční společnost do podílového fondu peněžní prostředky. Listinný podílový list může mít jen formu cenného papíru na řad nebo na jméno a v jeho rubopisu je nutno uvést identifikaci nabyvatele.

Co se týče druhu, ten (stejně jako u akcií) mají jednotný všechny podílové listy, se kterými jsou spojena stejná práva.

tags: #emise #podílových #listů #definice

Oblíbené příspěvky:

• Dopad elektromobilů na životní prostředí
• Dezinfekce skla v potravinářství
• Skladování a přeprava prefabrikátů
• Aktuální informace o ovzduší v Litvínově
• Ekologické čištění Chrudim