Tento článek se zabývá problematikou pachového a chemického znečištění v budovách a odkazuje na relevantní legislativu v České republice, zejména na vyhlášku č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.
Ministerstvo životního prostředí stanovuje parametry a postupy pro zjišťování úrovně znečišťování ovzduší, včetně specifických emisních limitů pro různé typy stacionárních zdrojů znečištění.
Zjišťování úrovně znečišťování se provádí:
Kontinuální měření emisí, které je stanoveno krajským úřadem v povolení provozu, se provádí pro znečišťující látku, která má stanoven specifický emisní limit, pro nezbytné vztažné a stavové veličiny a informaci o provozním stavu zdroje v rozsahu podle bodu 6 části B přílohy č.
Provozovatel, který ohlašuje výsledky kontinuálního měření emisí prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší podle § 6 odst. 5 zákona, bez zbytečného odkladu ohlásí každý půlhodinový výsledek kontinuálního měření emisí a informaci o provozním stavu stacionárního zdroje do informačního systému kvality ovzduší v datovém standardu zveřejněném ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup, který definuje strukturu a datový formát ohlašovaných dat.
Čtěte také: Význam správné likvidace chemického odpadu
Předmětem ohlášení jsou validované průměrné půlhodinové výsledky hmotnostních koncentrací znečišťujících látek, průměrné půlhodinové hodnoty stavových a vztažných veličin podle bodu 6 části B přílohy č.
Specifické emisní limity jsou stanoveny pro různé typy spalovacích stacionárních zdrojů a jsou vztaženy k celkovému jmenovitém tepelném příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně.
Specifické emisní limity pro plynové turbíny se uplatní pouze na provozní stavy, při kterých je překročeno 70 % instalovaného tepelného příkonu.
Tabulka 1 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje
| Palivo | SO2 (mg/m3) | NOx (mg/m3) | TZL (mg/m3) | CO (mg/m3) |
|---|---|---|---|---|
| Pevné palivo obecně | 4001) | 3003),4) | 307) | 250 |
| Biomasa podle § 2 písm. k) | 250 | 2003),4) | 257) | 250 |
| Zemní plyn | 2001) | 2003),4) | 207) | 250 |
1)Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let, kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27.
3) Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let se vztahují následující specifické emisní limity pro NOx.
Čtěte také: Postupy likvidace chemického odpadu
Minimální vzdálenosti mezi stacionárním zdrojem uvedeným v příloze č. 2a k zákonu a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu jsou uvedeny v části I přílohy č.
Plochy vymezené v územním plánu, u kterých se použijí minimální vzdálenosti podle odstavce 1, jsou stanoveny v části II přílohy č.
Minimální vzdálenost se u stacionárního zdroje umístěného ve stavebním objektu určuje od hrany stavebního objektu, který má unikátní identifikátor v základní bázi geografických dat10), nebo od hrany stavebního objektu, který je nově umisťován jako součást záměru.
Odchylně od odstavce 4 se v případě stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 2.2., 2.7. a 8. v příloze č. 2a k zákonu minimální vzdálenost určuje od hranice provozovny, ve které je stacionární zdroj umístěn, tak, jak je zakreslená v základní bázi geografických dat, nebo v případě umisťování nových stacionárních zdrojů od parcelních pozemků, na kterých budou stacionární zdroje umístěny jako součást záměru.
Čtěte také: Problémy s chemickým odpadem
tags: #indikátory #pachového #a #chemického #znečištění #v