Emise a jejich důsledky: Co je třeba vědět

Lidmi způsobené emise skleníkových plynů zesilují v atmosféře skleníkový efekt, což vede k oteplování planety. Klimatická změna je nejvýznamnější ekologickou a svým způsobem i politickou a ekonomickou otázkou dneška. Rostoucí globální teploty vedou ke změnám počasí, růstu hladin oceánů a častějšímu výskytu extrémních jevů, jako jsou povodně či tornáda. Důsledky změny klimatu pociťujeme již dnes i v České republice.

Skleníkové plyny a jejich vliv

Skleníkových plynů je řada, nejvýznamnější z nich je oxid uhličitý, tedy CO2. Jednotlivé skleníkové plyny se přepočítávají na tzv. CO2eq (CO2 ekvivalent), tedy na množství oxidu uhličitého, které by mělo stejný příspěvek ke skleníkovému jevu atmosféry jako množství těchto ostatních vypuštěných plynů. Vzhledem k různému poločasu života jednotlivých plynů v atmosféře se tento příspěvek uvažuje za určitou standardizovanou dobu, zpravidla uvažujeme horizont 100 let a používáme tzv. GWP (Global Warming Potentital) koeficienty.

Hlavním antropogenním skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), který k oteplování přispívá přibližně ze 70 %. Jeho koncentrace v atmosféře rostou především kvůli spalování fosilních paliv, ale například i kácení pralesů nebo výrobě oceli a cementu. Dalším významným skleníkovým plynem je metan (CH4), který do atmosféry uniká hlavně při těžbě fosilních paliv a chovu dobytka.

Na přibližně 70 % světových emisí skleníkových plynů se podílí oxid uhličitý. Nejdůležitějším skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), vzniklý zejména spalováním fosilních paliv (ropa, uhlí, zemní plyn, ale i řady dalších paliv), dále v důsledku odlesňování a dalších změn využití půdy. Druhým nejvýznamnější skleníkový plyn je metan (CH4), který se uvolňuje při mnoha procesech (například při těžbě uhlí či ukládání odpadů na skládky) a v zemědělství.

Mnohé přírodní jevy také uvolňují skleníkové plyny. Například dýcháním člověk vyprodukuje přibližně 300 kg CO2 za rok, podobně oxid uhličitý vydechují také jiné organismy. Dýchání však nepřispívá ke klimatické změně, neboť se jedná o uzavřený cyklus uhlíku: veškerý vydechovaný uhlík byl dříve pohlcen z atmosféry při fotosyntéze rostlin. Silným skleníkovým plynem je vodní pára, avšak její cyklus v atmosféře je také uzavřený a množství vypařené vody je dáno teplotou.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

Emise v České republice a ve světě

V roce 2022 celý svět vypustil do atmosféry 57,4 miliard tun CO2eq. Klimatická změna závisí na celkovém množství skleníkových plynů v atmosféře, při srovnávání jednotlivých zemí je však také vhodné vyjádření na obyvatele. V porovnání s celosvětovými emisemi se mohou zdát emise Česka zanedbatelné - v roce 2022 Česká republika vypustila 118,5 milionu tun CO2eq (při zahrnutí sektoru využití půdy a lesnictví 121,8 mil. tun CO2eq). V roce 2022 Česko vypustilo 118,5 milionů tun CO2eq, přepočteno na obyvatele jde o 10,9 tuny CO2eq na osobu. Světový průměr v roce 2022 byl 7,2 tun CO2eq na osobu.

Jednotlivá hospodářská odvětví přispívají ke klimatické změně v různé míře. Například v Česku je výroba elektřiny a tepla zodpovědná za 33 % emisí skleníkových plynů, oproti tomu průmysl přispívá 28 %, doprava 16 % a zemědělství přibližně 8 %. Podíl jednotlivých sektorů na emisích se liší jak v čase, tak napříč zeměmi. V Česku jsou relativně vyšší emise z energetiky oproti ostatním zemím kvůli vyššímu podílu uhelných elektráren a skutečnosti, že Česko je vývozcem elektřiny.

Emisní intenzita ekonomiky označuje množství skleníkových plynů vyprodukovaných na jednotku HDP a zpravidla se uvádí v gramech CO2eq na jeden dolar. Hospodářsky rozvinutější země mají zpravidla méně emisně náročné ekonomiky, neboť služby tvoří větší podíl jejich hospodářství. Oproti tomu v rozvojových zemích tvoří větší podíl hospodářství emisně náročné sektory: zemědělství, průmysl a stavebnictví.

Snahy o snížení emisí a klimatická neutralita

Globální oteplování je přibližně přímo úměrné celkovému množství emisí skleníkových plynů, které vypouštíme do atmosféry. Pro zastavení klimatické změny je tedy nutné přestat vypouštět skleníkové plyny a dosáhnout takzvané klimatické neutrality. Roli však nehraje pouze to, kdy skutečně snížíme množství vypouštěných plynů na nulu, ale také trajektorie, podle které toto snížení bude probíhat. Množství emisí, které lze ještě vypustit, abychom nepřekročili určitou teplotní hranici, se označuje jako uhlíkový rozpočet.

Pro zastavení klimatické změny je nutné přestat vypouštět skleníkové plyny, neboli dosáhnout tzv. net-zero či klimatické neutrality. Výraz „net-zero“ můžeme přeložit jako „čistá nula“ a je tím myšleno, že daný stát či firma je klimaticky neutrální, tedy odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů jako do atmosféry vypouští. Tato situace je také označována jako klimatická neutralita nebo uhlíková neutralita s tím, že druhý z pojmů se většinou týká pouze oxidu uhličitého, nikoli všech skleníkových plynů.

Čtěte také: Příčiny klimatických změn

Podíl jednotlivých sektorů na emisích skleníkových plynů poskytuje užitečné vodítko pro zaměření mitigačních snah. Největších emisních úspor může Česko dosáhnout proměnou svého energetického mixu.

Důsledky emisí na zdraví a životní prostředí

Nová studie z mezinárodního časopisu Atmosphere založená na měření emisí v Praze varuje, že emise oxidu dusičitého v hlavním městě překračují doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropské unie. V Praze už léta představují problém koncentrace oxidu dusičitého (NO2), a to kvůli silné automobilové dopravě. Jsou vyšší než připouštějí normy EU i WHO. Aktuálně se v hlavním městě jako citlivá ukázala například oblast kolem tunelu Blanka, okolí severojižní magistrály nebo přetížená ulice v Holešovičkách.

I podlimitní koncentrace oxidu dusičitého můžou škodit zdraví, varují odborníci. „V naší zprávě doktor Radim Šrám upozorňuje na to, že například analýzy ze Španělska nebo Skandinávie ukazují, že i nižší koncentrace mohou ovlivňovat vývoj nervového systému u dětí na jedné straně. A na druhé straně mohou patrně přispívat i k rozvoji takzvaných neuro-degenerativních onemocnění u starších osob,“ popisuje zdravotní důsledky expert. Doporučuje věnovat pozornost i další aktuální studii z časopisu British Medical Journal, podle níž znečištění jemným prachem a oxidem dusičitým zvyšuje úmrtnost i v koncentracích pod platnými evropskými limity nebo pod doporučenými hodnotami WHO.

Ručitelské prohlášení a emise dluhopisů

Emise dluhopisů zajištěná ručitelským prohlášením se může zdát jako standardní a bezpečný způsob financování. Ručitelské prohlášení není jen právní formalita. Je to zásadní nástroj pro budování důvěry investorů, který může významně ovlivnit úspěch i cenu celé emise dluhopisů. Role ručitele se nejčastěji ujímá mateřská (holdingová) společnost, která ručí za dluhy své dceřiné firmy, často založené účelově pro konkrétní projekt (tzv. SPV). Z právního hlediska je ručitelské prohlášení jednostranný písemný akt, kterým se ručitel zavazuje věřiteli (vlastníkovi dluhopisu), že uspokojí jeho pohledávku, pokud tak neučiní primární dlužník (emitent). Tento princip je zakotven v § 2018 zákona č.

Aby bylo ručitelské prohlášení platné a vymahatelné, musí splňovat náležitosti stanovené v § 2018 až § 2028 občanského zákoníku. Klíčová je především písemná forma prohlášení. Pro ručení jsou charakteristické dva základní principy: akcesorita a subsidiarita. Akcesorita znamená, že ručení je neoddělitelně spjato s hlavním dluhem. Pokud je dluh neplatný nebo zanikne, zaniká i ručení. Rozsah ručení může být omezen na konkrétní část dluhu. Ručitel má navíc právo uplatnit vůči věřiteli všechny námitky, které by mohl uplatnit sám dlužník, například námitku promlčení.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Převzetí ručitelského závazku je významným krokem, který s sebou nese specifická rizika. Jedním z hlavních rizik je tzv. „past holdingové společnosti“. Její hodnota je často tvořena podíly v dceřiných společnostech, což jsou nelikvidní aktiva. Její peněžní tok je pak závislý na dividendách. S tím úzce souvisí riziko likvidity. Výzva k plnění z ručení představuje náhlý a často vysoký požadavek na hotovost. Ručitel musí být schopen tento závazek splnit bez nutnosti nouzového prodeje majetku pod cenou. Náhlé riziko likvidity: Výzva k plnění z ručení může přijít nečekaně a vyžaduje okamžitou dostupnost velkého objemu hotovosti.

Právní prostředí není statické a soudní rozhodnutí neustále dotvářejí výklad zákonů. V posledních letech je patrný trend, kdy soudy, včetně Nejvyššího správního soudu, stále častěji zkoumají ekonomickou podstatu transakcí, nikoli jen jejich formální stránku. Klíčový posun v chápání odpovědnosti přinesl rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 59/2022. Ačkoliv se primárně týkal zákonného ručení členů statutárních orgánů za škodu způsobenou společnosti, jeho principy jsou přenositelné i na smluvní ručení. Tento posun v judikatuře znamená, že odpovědnost ručitele může být aktivována dříve, než se obecně předpokládá. Tento právní detail může mít pro ručitele fatální finanční následky.

Pokud emitent neplní své závazky, musí vlastník dluhopisu jednat rychle a systematicky. Prvním krokem je zaslání písemné výzvy k plnění dlužníkovi (emitentovi). Zásadní je mít důkaz o doručení těchto výzev. Pokud ani ručitel na výzvu nereaguje a dluh neuhradí, nezbývá než se obrátit na soud.

V globalizované ekonomice jsou emise dluhopisů s mezinárodním prvkem stále častější. To s sebou přináší specifické právní výzvy, zejména při vymáhání práv z ručení přes hranice. K tomu se přidávají praktické problémy, jako je doručování písemností do zahraničí, jazykové bariéry nebo složité dohledávání majetku v jurisdikcích s méně transparentními pravidly.

Ručitelské prohlášení je silný, ale komplexní nástroj. Jeho skutečná hodnota a vymahatelnost závisí na precizní právní přípravě, která zohledňuje nejen literu zákona, ale i aktuální trendy v soudní praxi. Investice do kvalitního právního poradenství na začátku je nejlepší ochranou před násobně vyššími náklady v budoucnu.

Jakmile věřitel ručitele přijme, je ručitelské prohlášení závazné. Ručení zaniká až zánikem zajištěného dluhu, případně uplynutím doby, pokud bylo sjednáno na dobu určitou. Ručení nezaniká, pokud je emitent v insolvenci. Naopak, právě v této situaci se jeho význam plně projeví. Věřitel (vlastník dluhopisu) má právo požadovat plnění přímo po ručiteli, aniž by musel čekat na výsledek insolvenčního řízení s emitentem.

tags: #emise #důsledky #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Účinné čištění pračky
• Role zelených fanatiků v ochraně přírody
• Studium biologie a ekologie v Ostravě
• Drony pro mapování přírody
• Krása a funkčnost dřevěného kalendáře