Co můžeme sníst v přírodě: Informace a tipy pro přežití

Příroda nás vždy táhne ven. Ať už to je krátká procházka do lesa, nebo plánujeme víkendové kempování, ale základem úspěchu je být připraven. Nejde jen o to, že chcete strávit noc pod širákem a opékat buřty. Musíte být připraveni na všechny možné i nemožné scénáře. Vždy připraven!

Příprava a plánování

Příprava je naprostý základ a to nejen u výletů do přírody. Pokud se vydáváte do divočiny nebo jenom do lesíka za vaším domem, musíte vědět, co vás čeká. Totiž vyrazit na túru v sandálech nebo na houby bez nože fakt nechcete. Zamyslete se nad tím, jaké počasí vás může potkat, jaká zvířata kolem vás žijí, a kolik dní budete v přírodě trávit.

Zatímco v přípravě jste řešili, co s sebou, v plánování je důležité vědět, kam jdete. Naplánujte si trasu, stanovte si denní cíle a místa pro přespání a nezapomeňte být realističtí a nepřeceňovat se. Vždycky je lepší naplánovat si kratší úsek a mít rezervu, než se ocitnout v situaci, kdy nestíháte a vaše psychika dostává na frak.

Máte zásoby jídla? Nezapomeňte na dostatek vody. Jestli plánujete víkend v lese, mějte trasu dobře naplánovanou a uvědomujte si svoje limity. Vyhněte se situacím, kdy přeceníte svoje síly a uvíznete v půli cesty, hladoví a ztracení. A hlavně - raději mít a nepotřebovat než nemít a potřebovat. Ale pozor! Taky nechcete tahat celý byt na zádech.

Nepřecenění vlastních schopností je klíčem k tomu, aby se vaše výprava nezměnila v noční můru. Radši dřív skončíte s úsměvem, než zůstanete trčet někde v blátě s promáčeným spacákem a náladou na bodu mrazu. A taky nezapomínejte, že počasí je nevyzpytatelné, a tak si vždycky ověřte předpověď.

Čtěte také: Volné stanování: Právní aspekty

Výstroj a improvizace

Bez pořádné výstroje se daleko nedostanete. Největší přítel? Nůž! Nůž je základ všeho. Seká, řeže, chrání a vaří. Když k tomu přihodíte ještě křesadlo, tak máte prakticky vše, co potřebujete k přežití. A co hamaka? Nezní vám to pohodlněji než spaní na tvrdé zemi? Přidejte plachtu na přístřešek, a máte domov kdekoliv. Láhev na vodu nebo termoska? Absolutní nezbytnost.

Né nadarmo se říká “Improvizace je královna přežití” a věřte, že víkend v divočině je ten nejlepší kurz impra, který můžete najít! Je dost pravděpodobné, že vám v divočině nepůjde vše podle plánu. Oheň z mokrého dřeva? Není problém. Udělejte si chlupaté dřívko a hned to půjde lépe. Nebo ještě lépe - zkuste Dakota oheň, který vás nejen zahřeje, ale i ochrání před větrem.

A než si zabalíte půlku bytu, zamyslete se, co z toho skutečně využijete. Ušetříte si tím nejen záda, ale i energii, kterou budete potřebovat, až budete běžet za posledním vlakem.

A pokud ulovíte něco většího, uzením si jídlo zakonzervujete na týdny. Nezáleží na tom, co v lese najdete - plechovky, sklo, staré kostky. Všechno se dá využít! Stačí se jen zamyslet a improvizovat. V krizové situaci je to právě kreativita, co vám pomůže přežít.

Co můžeme sníst v přírodě

Běžný člověk vnímá jarní louku jako plnou zelených rostlin, které většinou nedokáže ani pojmenovat. Jsou ale lidé, kteří se na takové louce dosyta najedí. Snaží se pak přesvědčit ostatní, že nemusí za očistné kúry organismu utrácet stovky a tisíce korun. Pan Bartek Krzewinski, znalec rostlin, v reportáži doslova ochutnává přírodu: „Nejradši mám mladé listy buku a lípy, také břízy,“ říká.

Čtěte také: Věštění z přírody: Průvodce

Jak dále Krzewinski uvádí, tak skoro všechny druhy trávy jsou jedlé. „Většinou má tráva kořeny velmi hluboko v zemi a vytahuje velmi mnoho živin. Nejlehčí způsob, jak odšťavnit takovou trávu, je pomocí zubů,“ dává tip posluchačům. Většina jedovatých rostlin je léčivá. Záleží na tom, jaké množství užíváme. Jedovatou rostlinou je třeba vlaštovičník.

„Měl jsem v puse mnoho jedovatých rostlin. Ale většina z nich má tak nepříjemnou chuť, že to člověk sám zjistí a vyplivne. „Téměř polovina všech rostlinných druhů je jedlá - můžete sníst jednu misku konkrétní rostliny a nehrozí vám žádné nebezpečí,“ vysvětluje další odborník Lukasz Luczaj, botanik a propagátor jedlých rostlin.

„Když se dostává na jaře míza do stromů, má neskutečnou sílu přírody. Šťáva nám dává energii, čistí náš organismus, zbavuje nás toxinů.“ Experti potvrzují, že březová šťáva obsahuje stopové prvky, podporuje růst buněk a zpomaluje stárnutí.

Velmi důležitá rada pro kuchaře: „Mladé listy rostlin teď na jaře jsou nejvýživnější a nejcennější. Z březové šťávy, která má nasládlou chuť, se dá vyrobit i klasická sodovka, víno nebo šampaňské. Je to ovšem složitý proces a je třeba nepropásnout správný okamžik.

„Nejdříve se do břízy vyvrtá úzký, zhruba 5 centimetrů dlouhý otvor, do něj se pak zatluče rourka, kterou průzračná míza vytéká do plastových pytlů,“ popisuje proces sběru Linnarts Libertis, lotyšský expert na odběr mízy z břízy. K dispozici má 200 stromů.

Čtěte také: Znečištění vody a možnosti řešení

Respekt k přírodě a bezpečnost

• Vím, kam jdu. Výlet plánuji podle svých schopností a zkušeností. S sebou si vezmu vše, co mohu potřebovat.
• Znám pravidla a omezení pro pohyb v oblasti, kam se chystám. Chráním přírodu a vše, co poskytuje.
• Většinou nevadí, když si natrhám lesní plody pro svou potřebu. Neničím okolí, netrhám květiny a nezabíjím nic živého. Odnáším si jen zážitky a obrázky. Pohybuji se přednostně po svých.
• Respektuji navštívené místo a jeho obyvatele. Respektuji omezení v chráněném území. Vnímám a jsem ohleduplný k přírodě i místním obyvatelům. Neruším hlukem, světlem ani svou přítomností, nepřekážím.
• Chovám se tak, abych nerušil zážitek ostatním návštěvníkům. Svého psa mám vždy pod kontrolou.
• Zodpovídám za svou bezpečnost. Sleduji okolí, neriskuji. Vím, že příroda může být pro nepozorného návštěvníka nebezpečná. Přesto jsem rád, když je příroda nespoutaná.
• Nezanechávám po sobě stopy. Vše, co jsem si do přírody s sebou přinesl, si též odnáším. Když potřebuji na záchod, nezůstávají po mně viditelné stopy. Navštívené místo zanechávám tak, jak jsem ho našel.
• Podílím se na péči. Chráním navštívené místo. Nezveřejňuji fotografie a souřadnice míst, která nejsou přístupná a všeobecně známá.

Les jako ekosystém

Les je velice komplexní ekosystém a zdaleka nezahrnuje pouze stromy. Na ně je totiž vázáno nespočet dalších organismů od půdní fauny přes houby, řasy, lišejníky, rostliny, nejrůznější bezobratlé až po velké lesní živočichy. Každý organismus zastává v lese určitou roli a aby byl les zdravý, musí být v pořádku všechny jeho části.

Pokud se půda utuží těžkými těžařskými stroji, ztrácí schopnost zadržovat vláhu a živiny se spolu s vodou splachují z lesů pryč. Bez vzduchu a vody v půdě správně nefungují půdní organismy, které pak nerozkládají organickou hmotu a neuvolňují z ní potřebné prvky. Vegetace a stromy se bez těchto živin neobejdou, rostou pomalu a jsou náchylnější k nemocem. A to je jen jeden z mnoha koloběhů, který je pro stabilitu ekosystému nezbytný a který je v lesích zásadním způsobem narušován.

Různé typy lesů

Ačkoliv u nás převažují lesy smrkové, je nutné si uvědomit, že to zdaleka není jediný typ lesa v naší krajině. Přirozeně se u nás smrkové porosty vyskytují v horských oblastech nebo v jiných extrémních podmínkách, jako jsou podmáčená okolí rašelinišť (např. na Šumavě) či chladné rokle. Všude jinde by se bez lidského přičinění rozprostírala v závislosti na nadmořské výšce mozaika různých typů doubrav, dubohabřin, bučin a jedlobučin. Díky různým specifickým podmínkám bychom u nás dále mohli najít bory, suťové a lužní lesy.

Člověk si ale krajinu od nepaměti upravuje, a tak se přirozený výskyt, a dokonce i vzhled lesů, během let pozměnil. A je to do určité míry v pořádku. Jen se nám to upravování nějak vymklo kontrole.

Les a klimatická krize

Klima je mezi mladou generací tématem číslo jedna. Oteplováním se zásadně mění ekosystémy v podobě, v jaké je známe. Permafrost taje, pouště se rozšiřují, tundra zarůstá křovím a v lesích více hoří. Zdraví a stabilita ekosystémů je pro naše přežití klíčová. Je ale důležité si uvědomit, že současný stav ekosystémů není dán pouze změnou klimatu, nýbrž také drastickým úbytkem biodiverzity. Oba problémy spolu ovšem souvisí jen částečně. Některá opatření řešící jeden nebo druhý problém jdou dokonce přímo proti sobě.

Biodiverzita je volně přeloženo rozmanitost. A rozmanitost, jak říká biolog Petr Pokorný, dělá přírodu i lidskou kulturu silnější, odolnější, udržitelnější a krásnější. Důležité je, aby se v krajině vytvářela co nejpestřejší a nejjemnější mozaika. A to tak, aby zvířata i další organismy mohly volně přecházet mezi svými biotopy. Z hlediska biodiverzity je proto les stejně důležitý jako bezlesí, tedy jako louka, remízek nebo pole. V dnešní době měnícího se klimatu, kdy nevíme, jak bude za pár let, natož za padesát, se vyplatí vsadit na pestrost!

Doporučení a zdroje

• Uceleně zpracované informace o stavu našich lesů a návody, co s tím: zachranmelesy.hnutiduha.cz
• Správný postup při zalesňování a související legislativa: bit.ly/zalesnovani
• Pro inspiraci, jak zapojit sebe i děti do správné obnovy našich lesů, doporučuji navštívit stránky Hnutí Duha: smesproles.hnutiduha.cz

tags: #co #muzeme #snast #v #prirode #informace

Oblíbené příspěvky:

• Nový systém varování před terorismem v USA
• Bezpečnost plazmaferézy
• AMSP Odpady Sobotka: Podrobné informace
• Jak správně třídit odpad s barevnými pytli?
• Energetické Zdroje