Ekologická likvidace brouků ve kmeni ovocných stromů

Na zahradě se marně pokoušíte pěstovat meruňky, neboť je napadá jakýsi brouk? Mohou brouci a larvy, kteří se živí dřevem a lýkem, strom poškodit či dokonce zahubit? Jaká prevence či ochrana je proti nim účinná?

Brouci a larvy ve dřevě ovocných stromů

To, že pod kůrou nebo ve dřevě stromu naleznete nějakého škůdce, ale ještě nemusí znamenat, že je hlavní příčinou odumření stromu.

Podkorní hmyz (kůrovci) většinou napadá jen oslabený nebo poškozený, případně odumírající strom.

Kůrovci se živí lýkem a dřevem stromu. V napadeném zdravém stromu musí odolat ochranným opatřením stromu - ten totiž intenzivně produkuje nejrůznější chemické látky, aby vetřelce zahubil.

Zdravé, dobře rostoucí stromy proto mohou být napadeny jen výjimečně při silném přemnožení škůdce. Problém proto spíše hledejte v nevhodných podmínkách a nesprávné pěstební péči o vysazené stromy, jako je vysoká hladina spodní vody, těžká půda, hluboko zasazený stromek, přehnojení dusíkem, mrazová kotlina, nevhodně zvolená podnož a odrůda, sucho atd.

Čtěte také: Brouci a příroda Tovačovska

Nejčastější škůdci

V sadech patří k největším škůdcům bělokazi - bělokaz švestkový (Scolytus mali) a bělokaz ovocný (Scolytus rugulosus), kteří žijí pod kůrou ovocných stromů. Dalšími dvěma škůdci jsou drtníci - drtník ovocný (Xyleborus dispar) a drtník všežravý (Xyleborus saxeseni), kteří žijí přímo ve dřevě. U všech škodí larvy i dospělci. Většina druhů má během roku jediné pokolení, z něhož přezimují buď mladí brouci, nebo larvy.

Bělokazi

Ze jmenovaných bělokazů je škodlivější bělokaz švestkový, který napadá i silnější větve a kmeny stromů. Jeho výskyt na ovocných dřevinách je častější u kmenných tvarů. Bělokaz ovocný si vystačí i s tenčími větvemi. Pokud strom napadnou oba druhy bělokazů, dokáží jej postupně i úplně zničit, zvláště pokud se ještě přidají krasci, tesaříci a dřevokazné houby.

Drtníci

Napadení drtníky signalizují závrtové otvory ve dřevě a z nich vypadávající práškovité drtinky - u drtníka ovocného mají otvory průměr kolem 1,7 mm, drtník všežravý dělá otvory o průměru jen kolem 1 mm.

Poněkud méně nebezpeční jsou drtníci (Xyleborus), kteří se živí nejen vyhlodaným dřevem, ale i symbiotickou ambrosiovou houbou, jejíž spóry nosí s sebou a naočkují je do vyhlodaných chodbiček. Podhoubím těchto hub se vyhradně živí larvy drtníků, které samičky „chovají“ v komůrkách ve dřevě. Příliš nezasahují do vodivých cest dřeviny a jejich požerky jsou výrazně menší než u bělokazů a rostlinu tedy tolik nepoškozují.

Jde o polyfágy, všežravé druhy napadající listnáče - duby, buky, habry, olše, javory, jabloně, hrušně, švestky a meruňky, ale mohou škodit i na bříze, jasanu, kaštanovníku, ořešáku, lípě, topolu, vrbě, platanu, akátu, jeřábu, lísce, střemše, bezu, břečťanu, zimostrázu, kdouli, révě vinné, višni, třešni aj. Drtník všežravý (1,5 až 2,4 mm dlouhý) je extrémně polyfágní, což v praxi znamená, že ovocné dřeviny napadá jen vzácně.

Čtěte také: Kuchyňský odpad a zvířata: Co říká zákon?

Více škodlivý bývá drobný, válcovitý, 3-3,5 mm velký drtník ovocný, který napadá především oslabené keře, ale může škodit i ve školkách a v mladých výsadbách. U zakrslých podnoží se již může vyskytovat častěji, protože stromy na těchto podnožích mají slabší tok mízy. Drtník ovocný zimuje ve stadiu mladých (letošních) brouků v matečných chodbách. Samičky se rojí obvykle ve druhé polovině dubna a v květnu. Nalétávají na oslabené, poškozené, odumírající a čerstvě odumřelé dřeviny, do kterých se zavrtávají.

Prevence a ochrana

Nejúčinnější prevencí napadení jsou volba vhodného stanoviště, správný způsob výsadby a soustavná péče o dobrý zdravotní stav dřevin.

Pravidelně je tedy prořezávejte, u starších stromů odstraňujte usychající větve, stromy přiměřeně hnojte a zejména mladé stromky v době sucha zalévejte. Dřeviny ve školkách lze před náletem chránit i postřikem insekticidy (např. pyrethroidy). K odchytu rojících se samiček lze doporučit i lapáky z ořezaných větví ovocných či jiných listnatých stromů, které po náletu brouků na jaře spalte. Slabě napadené ovocné dřeviny lze ozdravit pečlivým vyřezáním napadených větví, které rovněž zlikvidujte.

Další možnosti ochrany

• Ochrana proti okusu: Chránička je plastická fólie s kulatými otvory a provlíkacím systémem upevnění určená k ochraně kmenů listnatých stromků před okusem a jiným poškozením zvěří.
• Lepenkové pásy: Karton nebo vlnitá lepenka, kterou omotáte kmeny ovocných stromů, vám pomůže ochránit je před škůdci, jenž vám ničí úrodu. Snadno a ekologicky tak můžete zabránit napadení plodů u vašich jabloní, hrušní, švestek nebo třešní různými druhy obalečů.
• Biologické prostředky: Biologický prostředek s živými parazitickými hlísticemi Heterorhabditis downesi napadající larvy chroustů, lalokonosců, listokazů a klikorohů.
• Postřiky: Přípravek určený k cílenému boji proti savým a žravým škůdcům - mšice, svilušky, molice atd. Vhodný pro ovocné stromy, bobuloviny, jahodník, pro zeleninu ve volné půdě, sklenících, zimních zahradách i obytných prostorách.

Ochrana proti mšicím

Nejlepším způsobem, jak bojovat se mšicemi, je podporovat jejich přirozené predátory (afidofágy). Jedná se o dost rozdílné druhy. Každý ale za den spořádá až několik desítek mšic.

Pokud chceme tyto predátory podporovat, musíme v lokalitě zajistit co největší biodiverzitu. Alespoň nějaké mšice musí vždy zůstat - ve chvíli, kdy by slunéčko sedmitečné vyžralo všechny mšice a v širém okolí nebylo co dalšího k snědku, nebo mšice vyhubíte vy sami postřikem, pak slunéčko umře hlady (tedy spíše se přemístí na jinou lokalitu). Proto nějaké mšice potřebujete, abyste si udrželi i jejich predátory. Prostě ekologická rovnováha! Když se mšice přemnoží, tak se namnoží i predátoři.

Čtěte také: Více o biodiverzitě sadů

Je proto dobré mít v sadě třeba i jiné druhy dřevin, na kterých jsou další druhy mšic, které ale neohrožují ovocné stromy a keře. Ideálním adeptem je černý bez, který bývá obalený nejčastěji mšicí bezovou, která ovocným stromům neškodí.

Postřiky pouze selektivně - když už používáte nějaký postřik, neaplikujte jej plošně, ale pouze selektivně na přemnožená ohniska mšic. Hmyzí hotely - dnes velmi oblíbené hmyzí hotely jsou v podstatě náhradou přirozených stanovišť v krajině. Kéž by takto vypadal každý sad, pak by problém s přemnoženými škůdci byl minimální.

Ochrana před mravenci

Kde jsou mšice, tam zpravidla bývají i mravenci. Mravenci se totiž živí medovicí, kterou mšice produkují. Co je ale nejdůležitější - mravenci brání mšice před zmíněnými afidofágy (slunéčky, škvory, pestřenkami…). Není proto od věci zabránit mravencům přístup do koruny stromu, aby mohli predátoři nerušeně pracovat.

Účinnou ochranou jsou lepy na mravence nebo lepidla a lepové pásy na stromy, například Vermifix (lep ve spreji), Stromset (lepový pás), Forestina zdravá zahrada nebo Chemstop.

Lep musíte před zimou odstranit - V návodech to nepíšou, ale lepidlo může poškodit kůru mladých stromů, zejména pokud na kmeni zůstane přes zimu. Doporučuju proto buď lep před zimou odstranit (jde to ale těžce, nebo vůbec), nebo ho v lepším případě nenanášet přímo na kmen.

Postřiky proti mšicím

Když je mšic příliš, můžete samozřejmě sáhnout po různých postřicích. Určitě bych vám však nedoporučil, používat širokospektrální insekticidy (např. oblíbený Mospilan nebo Karate zeon). Své oběti si nevybírají.

Na mšice dobře fungují draselná mýdla - například přípravek Neudosan nebo kokosové mýdlo CoCana (dá se koupit jen ve velkém balení). Účinné jsou také postřiky na bázi oleje. Olej se mšicím dostane do vzdušnic, takže se udusí. Některé oleje navíc mají vysoušecí efekt, některé víc (přípravek PREV-GARD s pomerančovým olejem), některé míň (Rock Effect s pongamovým olejem).

Nevýhoda přírodních postřiků spočívá v tom, že musíte zasáhnout mšice přímo, což je často obtížné, když jsou schované ve svinutých listech. Částečným řešením je přípravek Neem Azal. Je drahý, ale jako jediný má systémový účinek - dostane se rostlinám do listů, takže mšicím přestanou chutnat a ony je přestanou sát.

Domácí postřiky

Internet je plný návodů na domácí postřiky. Dělají se z jedlé sody, rebarbory, skořice, tabáku, česneku… četl jsem dokonce o postřiku z Coca-Coly. Jestli fungují, to nevím.

• Výluh z kopřiv: 1 kg čerstvých kopřiv se zalije 10 litry vody, nechá se 24 hodin macerovat.
• Kopřivová jícha: Postup je stejný jako u předchozího výluhu, kopřivy ale ponecháte ve vodě až 2 týdny. Během té doby zkvasí, začnou hrozně zapáchat a získají na síle.
• Jarová/mýdlová voda na mšice: Zkuste poměr 1:100.
• Postřik na mšice z octa: Některé návody radí poměr 1:3, ale já bych byl opatrný a ředil radši 1:10 a víc. Kyselina octová je opravdu silná, hrozí, že spálíte rostlinu a s ní i vše živé.

Další choroby a škůdci ovocných stromů

Rez hrušňová

Rez hrušňová je houbová choroba, která patří v ČR k nejrozšířenějším chorobám hrušní. Vyznačuje se typickými oranžovými až červenými skvrnami o průměru několika milimetrů. Tuto chorobu způsobuje mikroskopická houba Gymnosporangium sabinae. Tato houba ke svému vývoji potřebuje 2 hostitele, kterými jsou hrušeň a některé druhy jalovce (např. jalovec prostřední, či jalovec chvojka). Mezi hostitele však nepatří túje (zeravy) cypřišky či cypřiše a ani volně rostoucí jalovec obecný.

Zpravidla však platí, čím blíže rostou hrušně a hostitelské jalovce, tím je větší šance na výskyt choroby. Zimou však původce rzivosti neodstraníme. Hostitel přezimuje na jalovcích. Infikované větve v předjaří mírně zduří a v době květu hrušní se na nich vytváří speciální rosolovité a za sucha prášivé útvary.

V případě silné infekce se podstatně snižuje asimilace, což bohužel negativně ovlivňuje jak růst a vyzrávání letorostů, tak i velikost sklizně a kvalitu plodů.

Prevence a ochrana proti rzi hrušňové

Abychom předešli této chorobě, je důležité oba hostitele izolovat tak, aby rostly co nejdále od sebe. Není to však vždy jednoduché, jelikož tyto hostitelské rostliny mohou často růst i na pozemcích jiných majitelů. Další možností je však také odstranit ložiska chorob na větvích jalovců, tato možnost však musí být provedena včas (nejpozději v předjaří).

Moniliová spála

Moniliová spála, známá také jako monilióza meruněk nebo lidově „mrtvička“, je závažná choroba postihuje především višně a meruňky, ale nevyhýbá se ani třešním, slivoním, mandloním a broskvoním. Specifická forma Monilinia laxa f. sp. mali se navíc v posledních letech stále častěji objevuje i na jabloních.

Původce nemoci (patogen) přežívá jak v napadených větvičkách, tak v plodech, které zůstaly na stromě, nebo v plodech pod stromy. Na nich se vytváří výtrusy, které jsou zaneseny do květů buď větrem, nebo hmyzem. Květ pak zhnědne, skvrny na listech se zvětšují a přes květní stopku přenáší chorobu do větviček. Napadené květy s konci větviček odumírají a na letorostech se často vytvářejí kapky klejotoku.

Vzniklé ranky (např. kroupami, při sklizni, praskliny) se často stávají vstupní branou pro dřevokazné mikroorganismy. Při silnější infekci napadené stromy prosychají a zhynou.

Prevence a ochrana proti moniliové spále

Ochránit stromy před touto nemocí můžeme například tím, že včas (nejpozději do konce zimy) odstraníme již zmíněné napadené větvičky a plody. U slivoní a meruněk jsou napadené plody často přilepené k větvičkám, není je tedy úplně snadné je odstranit.

Nepřímou ochranou je výsadba odrůd odolnějších k monilióze. U třešní jsou více odolné odrůdy Korida a Karešova. V případě silnější infekce můžete postřik zopakovat ještě na konci kvetení.

tags: #brouci #ve #kmeni #ovocných #stromů #ekologická

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická daň pro 306 1.4
• Likvidace vozidel Písek: Co potřebujete vědět
• Jak funguje recyklace vody v myčce?
• Výskyt obsidiánu
• Život a kariéra Davida Gránského