Legislativa Krmení Kuchyňského Odpadu Zvířatům v České Republice

V České republice je problematika krmení zvířat kuchyňským odpadem regulována jak evropskými, tak i vnitrostátními právními předpisy. Tyto předpisy mají za cíl zajistit ochranu zdraví zvířat a lidí, a také minimalizovat rizika spojená s šířením nákaz.

Evropská Nařízení

Klíčovým předpisem je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu. Toto nařízení rozděluje živočišné materiály do tří kategorií, přičemž kuchyňský odpad spadá do 3. kategorie (čl. 6 odst. 1 písm. i). To znamená, že s kuchyňským odpadem je třeba nakládat jako s odpadem.

Od 1. května 2004 začalo v ČR platit nařízení Evropské komise č. 1774/2002 (ES). Toto nařízení stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, jež nejsou určeny k lidské spotřebě.

Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 definuje kuchyňský odpad jako „odpad ze stravovacích zařízení, včetně použitého kuchyňského oleje, s původem v restauracích, stravovacích zařízeních a kuchyních včetně ústředních kuchyní a kuchyní v domácnosti“.

Nařízení (ES) č. 1069/2009 (článek 11) zakazuje zkrmovat kuchyňský odpad hospodářským zvířatům a rovněž je zakázáno jej používat při výrobě krmiv pro zvířata v zájmovém chovu (článek 35). Uvedený zákaz se samozřejmě nevztahuje na zkrmování kuchyňských odpadů z vlastní domácnosti vlastním zvířatům v zájmovém chovu (psovi nebo kočce). Je ale zakázáno zkrmovat kuchyňské odpady například z restaurací, školních jídelen nebo závodních kuchyní.

Čtěte také: Ochrana ovocných stromů před brouky

Česká Legislativa

V České republice je problematika odpadů upravena zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona jsou zbytky jídel zařazeny do skupiny 20 (komunální odpady), konkrétně pod kódem 20 01 08 - biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven.

Paragraf 16 zákona 185/2001 přináší náhled do povinností původce odpadů (tedy i jídelny). Původce odpadů (tedy i jídelny) musejí mimo jiné odpady zařazovat podle druhů a kategorií a zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 11 (materiálové využití), předávat odpady jen oprávněné firmě, ověřovat nebezpečné vlastnosti, shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií.

Kromě toho musejí zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, vést průběžnou evidenci a zasílat hlášení, umožnit kontrolu a zpracovat plán odpadového hospodářství, pokud spadá do stanovených limitů.

Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, v paragrafu 3 odst. (6) zakazuje používat zakázané látky a produkty pro výrobu krmiv a ke krmení zvířat. Mezi zakázané látky patří podle vyhlášky č. 451/2000 Sb., přílohy 1, odst. 7, také odpady z restauračních provozů mimo potraviny rostlinného původu, které s ohledem na jejich čerstvost nelze považovat za vhodné pro lidskou výživu. Odst. 8). dále říká, že mezi zakázané látky patří i: "Obaly a jejich části, které byly použity na výrobky pro zemědělské a potravinářské účely."

Od 1.1.2001 je v České republice prostřednictvím vyhlášky č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb. zakázáno zkrmování kuchyňských odpadů hospodářskými zvířaty.

Čtěte také: Jak pečovat o kuchyňský drtič

Z uvedených ustanovení vyplývá, že produkt obsahující látky živočišného původu nesmí být dále používán jako krmivo. Všechny zbytky z jídelen nějaký produkt tohoto druhu obsahují, tudíž je nutné postupovat při jejich likvidaci podle speciálních norem.

Vyhláška 137/2004 Sb. vydaná Ministerstvem zdravotnictví na základě zákona 258/2000 Sb. novelizuje a nahrazuje s platností od 1. 4. 2004 původní vyhlášku 107/2001 Sb. Tato vyhláška stanoví hygienické požadavky na stravovací služby.

Alternativní Způsoby Likvidace Kuchyňského Odpadu

Vzhledem k legislativním omezením je třeba hledat alternativní způsoby likvidace kuchyňského odpadu. Jedním z nich je anaerobní kompostování ve speciálních zařízeních oprávněných firem. Prozatím jsme při našem průzkumu trhu na více než 12 dotazů v jednotlivých firmách obdrželi skoro stejné odpovědi typu: "Protože je v současné době odstranění tohoto druhu odpadu legislativně problematické, naše firma jej neprovádí."

Mezi další možnosti patří:

• Bioplynové stanice: Zpracování kuchyňského odpadu v bioplynových stanicích, které produkují bioplyn a digestát (hnojivo).
• Kompostárny s hygienizační jednotkou: Zpracování kuchyňského odpadu v kompostárnách, které jsou vybaveny hygienizační jednotkou pro zničení patogenů.
• Elektrické kompostéry: Použití elektrických kompostérů, které splňují podmínky pro hygienizaci.
• Skládkování: Ukládání kuchyňského odpadu na skládky (v některých případech tolerováno obcemi).

Podle analýz tvoří bioodpad v našich popelnicích 30-40 % z celkového vyhozeného materiálu. Velká část z něj je ale bioodpad kompostovatelný.

Čtěte také: Profesionální drtiče kuchyňského odpadu

Drtiče Kuchyňského Odpadu

Drtič kuchyňského odpadu je kuchyňský vestavný (pro menší počet jídel) nebo samostatný spotřebič, díky němuž likvidujeme organické zbytky v kuchyni. Samotné drcení probíhá tak, že pustíme studenou vodu, zapneme drtič a postupně do něj vhazujeme organické zbytky, které vzniknou při přípravě a po konzumaci jídla. V drtiči se tyto zbytky rozmačkají na částečky o velikosti zrnka rýže. Tuto rozdrcenou část voda odplaví do kanalizace. Poměr vody a rozdrcených částeček je 3:1. V drtiči lze likvidovat veškeré zbytky jídel a odpad z vaření, ale také papírové ubrousky. Naopak nelze drtit syrové maso, vláknité zbytky a neorganický odpad.

Drcení zbytků jídla v domácnostech je povoleno. Ovšem pro jídelny platí přísnější normy. Vypouštění zbytků z jídelen, byť rozdrcených, je v rozporu se zákonem o vodách č. 254/2001 Sb., §38, odst.1 a zákonem o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb., § 18, odst. 2. Rovněž je možné opřít se o zákon č. 185/2001, jenž zakazuje ředění nebo míšení takových odpadů. Nejedná se totiž o vypouštění odpadních vod, ale vypouštění odpadů do kanalizace.

Rozdrcené zbytky nejsou ve vodě rozpuštěny (připomeňme, že stále zůstávají malé částečky), v kanalizaci sedimentují a dochází k zanesení a ucpání kanalizačních přípojek a následně uličních stok. Na čistírnách odpadních vod není tento odpad likvidovatelný a bylo by proto nutné odvážet všechny shrabky (i nezávadné) ke speciálnímu odstranění.

Hygienické Požadavky na Provozovny Stravovacích Služeb

Provozovny stravovacích služeb musí splňovat přísné hygienické požadavky, které jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva zdravotnictví. Tyto požadavky se týkají umístění, stavební konstrukce, prostorového uspořádání, zásobování vodou, odstraňování odpadních vod, větrání a vybavení provozoven.

Provozovna se umísťuje a prostorově a dispozičně řeší tak, aby umožňovala dodržování správné hygienické a výrobní praxe, včetně ochrany proti křížové kontaminaci potravinami, zařízením, materiály, vodou, přívodem vzduchu nebo zaměstnanci a vnějšími zdroji znečištění, například škůdci, mezi operacemi a v jejich průběhu, a aby potraviny, suroviny a látky určené k přípravě a výrobě pokrmů (dále jen „potraviny“) a produkty nebyly kontaminovány okolím.

Použité stavební materiály, stavebně technický stav a vybavení provozovny nesmí negativně ovlivňovat potraviny a produkty. Budovy a provozní místnosti musí být zabezpečeny proti vnikání škůdců a kontaminantů z okolí a musí umožňovat účinné čištění, provádění deratizace, dezinsekce a dezinfekce.

Prostory, které by vzájemně na sebe negativně působily a ovlivňovaly potraviny a pokrmy v kterékoliv fázi jejich výroby, přípravy a uvádění do oběhu, musí být odděleny. Způsob jejich oddělení se řeší podle míry epidemiologického rizika vykonávaných činností, typu provozu a jeho vybavení, rozsahu činnosti a kapacity vyráběných pokrmů.

Pro jednoho zaměstnance musí být na pracovišti provozovny volná podlahová plocha nejméně 2 m². Šíře volné plochy pro pohyb zaměstnance nesmí být v žádném místě zúžena pod 1 m.

Provozovna musí být zásobena tekoucí pitnou vodou napojením na zdroj. Pro přípravu pokrmů a činnosti s tím související musí být použita pitná voda. Po celou provozní dobu musí být zajištěna tekoucí teplá voda, která má teplotu nejméně +45 stupňů C. Tekoucí teplá voda se nesmí používat pro přípravu a výrobu produktů.

Ve všech prostorách provozovny musí být zajištěna výměna vzduchu, nesmí docházet ke kondenzaci par a k nadměrnému usazování prachu; vzduch kontaminovaný výpary a kouřem v konzumačním prostoru musí být odstraňován. K tomu musí být zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním, popřípadě musí být vzduch upravován klimatizací.

Zkrmování Kuchyňských Zbytků v Domácnosti vs. Provozovně

Je důležité rozlišovat mezi zkrmováním kuchyňských zbytků v domácnosti a v provozovně (např. jídelně, restauraci). Zatímco v domácnosti je v některých případech (např. pro zvířata v zájmovém chovu) zkrmování zbytků povoleno, pro provozovny platí přísnější pravidla.

Na vás, jako léčebnu, je potřeba pohlížet jako na právnickou osobu a jste povinni dodržovat tedy zákony upravující podnikatelskou činnost.

Přestože je prase člověku v mnohém podobné, například tělesným uspořádáním orgánů, čistotností, ale i smyslem pro humor, se stravováním to má přece jen jiné. Lidská strava obsahuje více soli a různá koření, může obsahovat příliš tuku, popřípadě přepáleného tuku, a to vše může ohrožovat zdraví zvířat. Nemluvě o riziku různých alimentárních problémů vyplývajících z pomnožení nežádoucích mikroorganismů při jejich nevhodném skladování.

Podávat kuchyňské zbytky z restaurací jatečným zvířatům se podle platných EU i našich předpisů nesmí. Takovéto zbytky jsou odpadem a na jejich likvidaci musejí mít provozovatelé restauračních zařízení smlouvy se speciálními firmami. Pokud někdo zkrmuje vlastnímu chovanému praseti kuchyňské zbytky z domácnosti, činí tak na vlastní nebezpečí a měl by si uvědomit potenciální rizika, která podstupuje. Chovy soukromých osob, které maso domácích zvířat tzv. neuvádějí do oběhu, tj. nedodávají do tržní sítě, orgány státního veterinárního dozoru nekontrolují.

Odpad Živočišného a Rostlinného Původu z Léčebny

Pokud soustřeďujete odpad 200108 (Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven) od zaměstnanců a klientů v léčebně, kteří mají například zdravotní omezení vylučující stravování se ve spolsečné jídelně, ale musí jíst na pokojích, pak tyto náhradní stravovací lokality ve vašem zařízení dají jistě považovat za stravovny a zbytky z nich za odpad 200108. Předpokládám, že nějaká služba jídlo přinese a nedojedený zbytek odnese. Pak se takový odpad stane součástí 200108 spolu s odpadem z kuchyně.

Biologický odpad jako jsou zbytky potravin, jídla, pečivo, masné výrobky, uzeniny, zelenina, ovoce, slupky apod. od zaměstnanců nebo klientů se zařazuje do příslušného druhu odpadu pod katalogové číslo skupiny 20 Katalogu odpadů: veškerý biologický odpad živočišného i rostlinného původu (20 01 08), biologický odpad rostlinného původu (20 02 01).

Je předpoklad, že určitý objem tohoto odpadu zaměstnanci za směnu / za týden vyprodukují. S ohledem na metodický pokyn (č.j. MZP/2021/720/3027) je dostačující, pokud je zajištěno oddělené soustřeďování biologického odpadu rostlinného původu.

Zákon o odpadech definuje biologický odpad takto: d) biologickým odpadem biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinový a kuchyňský odpad z domácností, kanceláří, restaurací, velkoobchodu, jídelen, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu.

Na základě § 62 zákona máte povinnost ale také umožnit nepodnikajícím osobám (to jsou vaši zaměstnanci, návštěvy a klienti) umožnit třídění biologického odpadu. Zde máte 2 možnosti. A) buď budete předcházet vzniku odpadu podle § 12, pak nádoba bude označena slovy biologicky rozložitelný materiál a můžete to kompostovat za splnění podmínek pro kompostování u vás na pozemku (tato možnost přichází v úvahu pouze pro rostlinné zbytky). Pokud si ale přihlásíte hnědou popelnici, pak se řídíte tím, co máte ve smlouvě se svozovou společností. Pokud tato společnost vyváží hnědou popelnici od vás jako 200201, pak i váš odpadkový koš na chodbě bude muset být označený jako 200201. Na základě výše uvedeného metodického pokynu MŽP máte také možnost váš veškerý (tedy dále neroztřiďovaný na živočišné a rostlinné složky) biologický odpad zařadit pod 200108, se kterým pak budete zacházet tak, jak máte ve vašem zařízení sjednáno s dodavatelem služby.

Vzniklá movitá věc je buď materiálem, vedlejším produktem nebo odpadem. Pokud tedy nebudete nakládat s odpadem, pak je potřeba si říct, s čím nakládáte. Zákon neumožňuje (nevyjmenovává) v paragrafu 12 možnost použití biologicky rozložitelného materiálu jako krmiva. Tedy pouhé přejmenování odpadu na materiál nestačí. Je li to odpad, shromažďovaný do nádob s označením odpad, pak to musí být předané oprávněné osobě a tou není drobné zvířectvo. Zákon o odpadech se nevztahuje na látky, které jsou určeny k použití jako krmné suroviny.

tags: #krmeni #kuchynskeho #odpadu #zviratum #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Komponenty dřezového kompletu
• Zbavte se starého auta v České Lípě ekologicky
• Skladování odpadu v ČR: Legislativní přehled
• Zahradnický kompost – výhody a nevýhody
• Omezování emisí a imisí v ČR