Kompostování je skvělý způsob, jak zpracovat bioodpad a získat tak výborný humus pro rostliny. Je však důležité si uvědomit, že ne všechny jídelní zbytky jsou pro kompostování vhodné. Některé zkrátka do kompostu a popelnic na bioodpad nepatří.
Ano, na svůj domácí kompost si můžete dát doslova cokoliv, ovšem v případě hnědých popelnic je třeba dodržovat odpovídající pravidla. Pokud má z bioodpadu vzniknout kvalitní hnojivo, které obohatí půdu, nepatří do něj následující:
Správný humus je klíčový pro zdraví rostlin a ekosystému obecně. Kvalitní humus totiž obsahuje všechny potřebné živiny, jako jsou dusík, fosfor, draslík a mikroorganismy, které jsou důležité pro růst rostlin. Pokud do kompostu přidáte nevhodné zbytky jídla, může to vést k narušení potřebné rovnováhy, zpomalení kompostovacího procesu, snížení kvality humusu a znehodnocení celé várky daného bioodpadu.
Pokud bioodpad vyhodíte do popelnice, stává se z něj automaticky směsný odpad, který putuje do spalovny či na skládku.
Při rozkladu odpadu z bioodpadu na skládkách vzniká skleníkový plyn metan, který je ještě silnější než CO2, a má tím pádem ještě větší dopad na oteplování klimatu. Existují sice sanitární skládky se systémem pro zachycování plynů, na ty ovšem putuje pouhých 8 % směsného odpadu.
Čtěte také: Zpracování bioodpadu anaerobně
Kromě toho může ukládáním organického odpadu na skládce vznikat kapalný odpad, který může uniknout z podkladové vrstvy skládky a způsobit znečištění podzemních vod.
Odpad z potravin obsahuje poměrně velké množství vody. Kvůli tomu je pro jeho spálení potřeba velké množství energie.
Existuje jenom jedno ekologické řešení - to znovupoužitelné. A to platí nejen v oblasti krabiček a kelímků na jídlo a pití s sebou. I když jste už možná slyšeli o ekologických jednorázovkách, v našem článku BIO obaly nejsou bio a jejich kompostování je lež jsme popsali proč. Tady se aspoň ve zkratce vrátíme k tomu, proč “eko” jednorázové obaly není možné vytřídit do popelnic na bioodpad, a proč by nesvědčily ani vašemu kompostu.
Hnědé popelnice jsou výhradně určené pro sběr biologicky rozložitelných odpadů (BRO) rostlinného původu. Při pokusech společného aerobního kompostování rostlinného bioodpadu a bioplastů se zjistilo, že ve výsledném kompostu zůstávají mikroplasty, které se dále nerozkládají a z toho důvodu je PLA z kompostovacího procesu už na začátku vyřazeno. Navíc se vhozením obalů od jídla do hnědých popelnic zvyšuje riziko kontaminace odpadu složkami živočišného původu, které mohou ohrozit celý proces kompostování. Celkově kompostárny i třídírny plastu vnímají PLA jako komplikaci v procesu využití odpadu.
I jednorázové obaly z cukrové třtiny a škrobu do kompostu nepatří. Jsou totiž také znečištěné jídelními zbytky a ty, jak jsme si popsali výše, znamenají pro správný kompostovací proces riziko. Navíc se během kompostovacího procesu nerozloží úplně a znehodnocují výsledný kompost.
Čtěte také: Organické znečištění a oxidace
Aby se papírové obaly na jídlo a pití snadno nerozmáčely, jsou na své vnitřní straně “povoskovány”. Ve skutečnosti se jedná o použití tenké vrstvy plastu (nejčastěji PE). Kvůli tomu jsou papírové obaly kompozitním výrobkem, který se skládá ze dvou materiálů.
Kompostování je skvělý způsob, jak se zbavit organického odpadu (kuchyňský odpad, posečená tráva, listí atd.) v domácnosti, chránit životní prostředí a získat zdarma hnojivo. Vyhněte se živočišným odpadkům. Maso, kosti, mléčné výrobky, rýže nebo těstoviny na kompost nepatří.
Po výběru vhodného kompostéru a jeho umístění je čas začít s kompostováním. Spodní vrstva by měla být vytvořena z hrubého materiálu (např. větviček nebo dřevěných třísek). Kyslík je nezbytný pro přeměnu organických zbytků na humus - mikroorganismy, které se živí bioodpadem, bez něj nemohou existovat. Také je důležitý pro žížaly a jiná zvířata.
Přidávejte více biologicky rozložitelných odpadků na spodní hrubou vrstvu. Střídejte 5 až 10 cm silné zelené vrstvy (tráva a kuchyňský odpad - hlavní zdroj uhlíku) a 10 až 20 cm silné hnědé vrstvy (větve, dřevěné štěpky atd. - hlavní zdroj dusíku). Udržujte kompost vlhký, ale ne příliš mokrý, jinak hrozí vznik zdraví škodlivých plísní. Velké množství rostlinného materiálu způsobuje zvýšení kyselosti kompostu a zpomaluje tvorbu humusu.
Přeměna organických odpadů na humus probíhá pouze za správných teplot. Zároveň si dejte pozor, aby teplota nepřekročila snesitelnou hranici - při kompostování vzniká hodně tepla a kompost dosahuje teplot až do 60 °C. Kromě toho se může suchá biomasa vznítit, pokud na kontejner celý den svítí slunce.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o Bokashi Organico
Přeměna organických zbytků na humus obvykle trvá 6 až 12 měsíců.
Možná patříte mezi šťastlivce, co žijí v krásném domečku a zbytky zeleniny a ovoce vyhazují do kompostu na zahradě. My ostatní, žijící v městských domech, někdy končíme při vynášení organického odpadu u hnědé popelnice na bioodpad. Nabízejí se ale i jiná řešení, kterých bychom se neměli bát. Naopak jde o výzvu, která má mnoho podob.
Možná se ani neptáte, ale „nevěřícím Tomášům“ rádi vše vysvětlíme. Bioodpad totiž správně do směsného odpadu nepatří. Zabírá zbytečně mnoho místa a jeho možné využití (např. kvalitní kypření půdy humusem) tím vyjde naprázdno. Ušetříte tak až 18 % místa v popelnici na běžný směsný odpad.
Cílem civilizované a uvědomělé společnosti je snížit produkci odpadu na minimum a efektivně využít vše, co již nepotřebujeme (tedy vyhazujeme do koše se směsným odpadem, protože to již dále nelze upotřebit). Důvody pro využití organického odpadu jsou jasné - lze ho zúročit jako humus a příměs do půdy na zahrádce nebo přidáním do květináčů. Efektivně vzniká nejúčinnější podoba přírodního „hnojiva“ a největším bonusem je absence jakýchkoliv chemikálií.
I třídění bioodpadu má ale svoje pravidla, která nejsou těžká, ale je důležité je mít na srdci. odpad, který patří do jiných třídicích nádob.
Žijeme v krásné době, kdy díky moderním technologiím a inovativnímu designu všechno jde - a jde to hezky. Kompostovat doma, to dneska není žádná věda, jen je zapotřebí přizpůsobit se našim domácím podmínkám. Nabídka domácích kompostérů se rychle rozrůstá a na trhu lze najít hned několik atraktivních možností.
Ideální umístění kompostéru je na balkóně, některé ale dokáží kvalitně fungovat i v temném koutě (třebas na chodbě). Pokud dodržíte správné podmínky kompostování, vše by mělo klapnout bez potíží a obavy z nevítaného odéru nejsou na místě. A že vám kompostér, tedy vlastně vlastní kompost, může pomoct s vaší malou domácí zahrádkou, to je snad třešnička na dortu.
Mějte na mysli, že vše závisí na dobrém uspořádání, pořádek v nádobách na třídění odpadu doma je prostě základ.
Pokud si nevíte rady nebo jste na speciální hnědou popelnici na bioodpad ve svém okolí ještě nenarazili, neváhejte se obrátit na městský úřad. V každém městě či městské čtvrti se možnosti liší. Současně se různí i možnosti spolufinancování ze strany města. Podmínky pro třídění organického odpadu jsou často výhodné a vám nic nebrání se domluvit se sousedy a pořídit si vlastní popelnici na třídění bioodpadu, tak jako si domluvit jeho svoz.
Někde lze třídit bioodpad do velkoobjemových kontejnerů, které jsou přistavovány v předem stanovených termínech. Do nich můžete vyhodit nahromaděné domácí zbytky. Veškeré informace by vám měli dát zaměstnanci vaší obce nebo konkrétního městského úřadu.
I toto je možnost, kterou mohou lidé využít.
V neposlední řadě je zde i alternativa kompostování v rámci komunitních zahrad. I když se vám mohou zdát nabízená řešení komplikovaná a vy si říkáte - už ne další třídění!, nepropadejte strachu z komplikací a práce navíc. Uvidíte, jak málo v závěru vyhodíte do klasické popelnice - a to se počítá!
V posledních letech se třídění bioodpadu stává běžnou součástí odpadového hospodářství nejen v domácnostech, ale také v obcích, firmách a institucích. Organický odpad je cenná surovina - pokud je správně vytříděná.
tags: #co #nepatří #do #organického #odpadu