Nebezpečný odpad ve zdravotnictví: Co sem patří a jak s ním nakládat

Odpad ze zdravotnictví zahrnuje širokou škálu materiálů z nemocnic, zdravotnických zařízení a podobných institucí. Tento odpad, který zahrnuje komponenty různého fyzikálního, chemického a biologického materiálu, vyžaduje zvláštní nakládání a odstranění kvůli specifickému zdravotnímu riziku.

Zdravotnické odpady mohou obsahovat infekční agens, genotoxické látky, toxické chemické látky, nepoužitelná léčiva, radioaktivní látky nebo ostré předměty. Odpad představuje riziko pro pacienty, zdravotnický personál, pomocný personál a může ohrozit veřejné zdraví i životní prostředí. Nakládání s nebezpečnými odpady ze zdravotnictví může být příčinou vzniku poranění nebo onemocnění.

Legislativa a nakládání s odpady ve zdravotnictví

V České republice není po stránce legislativní dostatečně vytvořen regulovaný systém pro nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení od vzniku odpadu až po jeho zneškodnění. Nakládání se řídí obecnými právními předpisy pro odpadové hospodářství a vybrané části nakládání řeší předpisy v oblasti zdravotnictví.

První analýza oblasti produkce a nakládání s tímto odpadem byla zpracována v letech 2003 až 2004 v Realizačním programu pro odpady ze zdravotnictví. Základním cílem zpracování Realizačního programu ČR pro odpady ze zdravotnictví bylo vytvořit strategický dokument, který bude podchycovat souvislosti při vzniku a zneškodňování odpadů ze zdravotnictví a poskytne základní údaje o možnosti ovlivnění produkce a zneškodňování tohoto odpadu pro všechny subjekty, které s tímto odpadem nakládají.

Z analytické části Realizačního projektu vyplynuly nejen závažné nedostatky v celém cyklu nakládání s odpady včetně nedostatečné evidence odpadů, ale i nedostatek informací o jednotlivých tocích odpadu. Závěry Realizačního projektu proto jednoznačně stanovily pro plnění cílů POH v této oblasti nejen zpracování legislativních a metodických opatření, ale i zpracování projektu zaměřeného na studie v oblastech, které nejsou dostatečně zmapovány. Státní zdravotní ústav tento projekt v současné době realizuje.

Čtěte také: Vše o kompostování

Druhy odpadů vznikající ve zdravotnictví

• Specifické zdravotnické "odpady" a materiály: jde o části těl, orgánů, tkání, patologicko-anatomický odpad, které vznikají při ošetřování pacientů, léčebných zákrocích, odnímání orgánů, částí těla, tkání, jejich vyšetřování apod. Tyto specifické zdravotnické odpady a materiály podléhají zvláštnímu režimu nakládání podle jiných zákonů, než je zákon o odpadech.
• Radioaktivní odpady: vznikají na odděleních nukleární medicíny (diagnostické metody pomocí radioizotopů) a při léčbě pomocí radionuklidů. Nakládání s nimi podléhá zvláštnímu režimu podle jiného zákona a teprve následně podle zákona o odpadech.
• Nebezpečné odpady: tyto odpady obsahují nebezpečnou a zdraví škodlivou složku (látku nebo více látek) a vykazují některou z nebezpečných vlastností, definovaných v příloze č. 2 k zákonu o odpadech. S nebezpečnými odpady se nakládá v režimu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.
• Ostatní odpady bez nebezpečných vlastností: tyto odpady neobsahují nebezpečnou a zdraví škodlivou složku a nevykazují nebezpečné vlastnosti (např. komunální a jim podobné odpady a řada dalších). S těmito odpady se nakládá v režimu zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech.

Jak probíhá proces likvidace?

1. Dohodnutí podmínek - uzavření smlouvy dle vašich potřeb Na začátku si společně vyjasníme, jaký typ odpadu produkujete, v jakém množství a jak často bude nutné jeho odvoz. Na základě toho připravíme smlouvu a nastavíme služby přesně podle provozu vašeho zařízení - bez zbytečných poplatků a administrativní zátěže.
2. Pravidelný svoz - plánování svozových tras a frekvence Svoz odpadu přizpůsobujeme rytmu vašeho provozu - nabízíme denní, týdenní nebo individuální režim. Díky optimalizovaným trasám garantujeme dochvilnost a rychlý servis bez narušení provozu zařízení.
3. Bezpečná manipulace a odvoz - vyškolený personál s ADR Náš personál je odborně proškolený pro manipulaci s nebezpečnými materiály a vybaven certifikací ADR. Dbáme na maximální bezpečnost při přebírání, přepravě i nakládání s odpadem - v souladu s přísnými hygienickými a legislativními normami.
4. Spalování v certifikované spalovně Odpady jsou přepravovány do specializovaných spaloven, které splňují veškeré normy pro ekologickou likvidaci zdravotnického odpadu. Proces je monitorován, kontrolován a je zajištěna jeho maximální účinnost i bezpečnost vůči životnímu prostředí.
5. Zaslání potvrzení a dokumentace Po každém svozu obdržíte přehlednou dokumentaci - vážní lístek, potvrzení o převzetí a likvidaci odpadu. Pokud využíváte systém ISPOP, automaticky vám s tím pomůžeme. Vše probíhá transparentně a plně v souladu se zákonem.

Co říká zákon - jak mít vše v pořádku

Zdravotnická zařízení mají povinnost nakládat s nebezpečným odpadem podle platné legislativy. Aby bylo vše v pořádku při hygienické kontrole, je potřeba dodržet následující:

1. Likvidace nebezpečného odpadu je povinná Podle zákona č. 541/2020 Sb. Mezi tento odpad patří např. kontaminované rukavice, roušky, ostré předměty, biologický materiál nebo chemikálie.
2. Tato firma zároveň vystaví doklad o převzetí a zajištění ekologické likvidace - ten je klíčový při kontrole z hygieny.
3. Vést evidenci je vaše povinnost Po každém svozu odpadu musíte mít k dispozici evidenční doklad - tzv. v papírové podobě (např. Evidence musí být na vyžádání předložena při kontrole z hygieny nebo odpadového úřadu.

Třídění odpadů podle druhů a kategorií

Třídění odpadů podle druhů a kategorií je nutné přímo v místě konkrétního vzniku odpadů (pracoviště, oddělení). Odpady se musí ukládat do odpovídajících a označených nádob - povinnost definovaného označení nádob platí pro shromažďování nebezpečných odpadů, pro ostatní odpady lze označení nádob pouze doporučit. Jednotlivé sběrné prostředky na konkrétní druhy odpadu však musí být vždy od sebe navzájem odlišitelné, a to buď tvarem barvou nebo popisem (§ 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb.). Toto platí jak pro odpady kategorie ostatní tak nebezpečné.

Praxe ukazuje, že označení nádob podle druhů a kategorií i pro ostatní odpady je u původce důležité i žádoucí a má praktický význam. ČIŽP se nejčastěji setkává se shromažďovacími prostředky (v místě vzniku) typu plastové pytle a plastové nádoby různých barev. Nádoby musí být pevně uzavíratelné a nepropustné pro jednotlivé druhy a kategorie odpadů.

Třídění odpadů, aby mělo smysl, by mělo být prováděno s ohledem na další následné nakládání (konečný způsob odstranění odpadů). V případě jednotné koncovky (zařízení), které z hlediska technologie nevadí netřídění odpadů ze zdravotnických zařízení, má původce možnost požádat příslušný úřad o souhlas pro upuštění od třídění některých odpadů.

ČIŽP při kontrolách opakovaně zjišťuje, že mezi odpad kat. č. 18 01 04 nebo směsný komunální odpad (KO) kat. č. 20 01 03 jsou ukládány i odpady kat.č. 18 01 03*, např. obvazy, vaty od krve, hnisu atd. nebo i kat. č. 18 01 01* ostré předměty, např. jehly, bodce. Při kontrolách proto inspektoři provádějí namátkovou kontrolu obsahu i v kontejnerech na komunální odpad.

Čtěte také: Jak třídit kosmetiku

• Odpady patřící pod kat. č. 18 01 03* jsou ukládány mezi kat. č.
• Odpady kat. č.

Za zmínku stojí i požadavek na správné třídění ostatních odpadů. Ve zdravotnických zařízeních je nutné zavést i systém třídění ostatních odpadů, jako jsou např. papír a karton, plasty a PET, sklo. Zdravotnická zařízení by se měla seznámit se systémem zpětného odběru výrobků (např. baterie, zářivky a výbojky, elektrozařízení) a využívat jej.

Nebezpečné vlastnosti odpadů

Nebezpečné odpady často nejsou zabezpečeny před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. Zkušenosti z kontrol jsou i takové, že plastové pytle s odpady leží volně přístupné někde v rohu na nádvoří nebo před kontejnery nebo před skladem, než je obsluha uklidí. Toto ukazuje na špatnou organizaci práce, nezodpovědnost pracovníků, nedostatečnou kontrolu odpovědných zaměstnanců za nakládání s odpady v rámci areálu. Někdy je toto spojeno s nedostatečným počtem nebo kapacitou nádob, shromažďovacího místa, skladu.

Stává se i to, že pytle s nebezpečným odpadem jsou ukládány (vhazovány) do jiných kontejnerů, např. určených pro ostatní odpady nebo volně k nim na zem. Nebezpečné odpady musí být v rámci areálu zdravotnického zařízení vždy shromažďovány takovým způsobem, aby nebyly volně přístupné návštěvníkům areálu.

Inspekce často zjišťuje, že nádoby pro nebezpečné odpady nejsou zabezpečeny před povětrnostními vlivy (nejlépe je mít uzamykatelný sklad nebo kontejnery zajistit např. Důležité je rovněž dodržovat z vyhlášky č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, plynoucí povinnost pro nebezpečný odpad ze zdravotnických zařízení, že maximální doba mezi shromážděním odpadu a konečným odstraněním odpadu je v zimním období 72 hodin a v letním období 48 hodin. V případě delších intervalů odvozů ke konečnému odstranění musí být odpad skladován při nízkých teplotách ve skladu k tomuto účelu schváleném.

Mezi nejčastější nedostatky patří zjištění, že shromažďovací prostředky pro nebezpečné odpady nejsou žádným způsobem označeny. V blízkosti shromažďovacího prostředku nebezpečného odpadu nebo shromažďovacího místa nebezpečného odpadu chybí identifikační list nebezpečného odpadu (ILNO). Ten je podstatným návodem a pomůckou pro původce a další osoby při nakládání s NO, protože obsahuje základní důležité údaje pro nakládání (např. Povinnost označit shromažďovací prostředky pro nebezpečné odpady je povinností původce odpadů. Tyto prostředky mohou být současně i přepravními prostředky, na které se vztahují stejné povinnosti označení.

Čtěte také: Co s banánovými a citronovými slupkami?

Přeprava odpadů ve vazbě na změnu § 24 zákona č. 34/2008 Sb. (platí od 12. 2. 2008) se týká nově i ostatních odpadů. Označení motorových vozidel přepravujících odpad písmenem „A“ je povinnost podle vyhlášky č. 374/2008 Sb. (platí od 1. 11. 2008). Povinnost se nevztahuje na vozidla M1 a N1. Samozřejmě pro nebezpečné odpady také stále platí § 40 zákona č. 185/2001 Sb.

V oblasti vedení evidence odpadů se již závažné chyby podstatně snížily, protože situaci pomohly řešit nejrůznější počítačové programy. Evidenci odpadů musí původce archivovat po dobu pěti let, což se opomíjí (týká se to také všech dokladů, které s tím souvisejí - hlášení o produkci a nakládání s odpady, vedení průběžné evidence odpadů, dodací listy, evidenční listy přepravy nebezpečných odpadů, fakturace apod.). Tato povinnost platí pro ostatní i nebezpečné odpady.

Mezi nedostatky evidence můžeme zařadit i případy, kdy nesouhlasí evidence s doklady nebo jsou odpady špatně zařazeny (u původce jinak než u oprávněné osoby, která odpad převzala). Vyplňování ELPNO - je povinností původce správně a úplně vyplnit a předat doklad k přepravě. Inspekce provádí kontrolu i ve vazbě na další doklady - průběžná evidence, fakturace (zařazení odpadu, množství, předání oprávněné osobě). ČIŽP doporučuje nespoléhat na to, že „firma“ papíry za mě vyplní - v tom případě je vhodné pečlivě zkontrolovat správné a úplné vyplnění dokladů.

• Nesouhlasí průběžná evidence nebo Hlášení a související doklady, např.

Odpady lze předávat pouze osobě oprávněné k převzetí podle zákona č. 185/2001 Sb. - ten, kdo přebírá odpady od původce do svého vlastnictví, musí mít souhlas příslušného KÚ.

• Zkontrolovat si platnost všech vydaných rozhodnutí. Velmi často jsou rozhodnutí již neplatná (platnost skončila), např.
• Chybí souhlas pro netřídění odpadů (nejčastěji pro kat. č.

Nebezpečné odpady mohou poškozovat lidské zdraví nebo životní prostředí, a proto jim je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. K negativnímu působení nebezpečných odpadů může docházet na místě jejich vzniku, při přepravě nebo v místě jejich zpracování, zejména odstranění.

Mezi nebezpečné odpady patří např. odpady polychlorovaných bifenylů (PCB), odpady perzistentních organických polutantů (POPs), infekční odpady ze zdravotní a veterinární péče, odpady obsahující rtuť či odpady nebezpečných chemikálií převážně z výrobních procesů.

Mezi nebezpečné odpady řadíme odpady, které vykazují alespoň jednu nebezpečnou vlastnost (označováno písmeny HP a číslem) uvedenou v příloze nařízení komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech. Celkově se určuje 15 nebezpečných vlastností (HP 1 až HP 15). Mezi nebezpečné vlastnosti odpadu patří toxicita, karcinogenita, mutagenita, infekčnost, ekotoxicita a další.

Zařazování odpadů do kategorie nebezpečné

Podle § 7 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech je odpad nebezpečný, pokud:

• vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností, uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů (x),
• se zařazuje do druhu odpadu, kterému je v Katalogu odpadů (vyhláška č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů) přiřazena kategorie nebezpečný odpad, nebo
• je smísen s některým z odpadů uvedených v písmenu b) nebo je jím znečištěn.

Nebezpečná vlastnost se přiřazuje odpadu na základě kritérií a limitních hodnot stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů (x) a v případě nebezpečných vlastností HP 9, HP 14 a HP 15 na základě doplňujících limitních hodnot a kritérií, tyto jsou stanoveny vyhláškou MŽP a Ministerstva zdravotnictví.

Hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

Problematika hodnocení nebezpečných vlastností odpadů je vymezena zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech a vyhláškou č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů).

Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě zadání vlastníka odpadu. Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu musí být provedeno v souladu s metodami a postupy stanovenými vyhláškou MŽP a Ministerstva zdravotnictví.

Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu zadává vlastník prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) modulu HNVO. Údaje o jednotlivých prováděných hodnoceních vkládá pověřená osoba do systému HNVO.

Výsledkem hodnocení je vždy jedna z následujících dvou možností:

• Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu - na základě Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů může být s odpadem nakládáno jako s odpadem kategorie - ostatní odpad.
• Sdělení o tom, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností - v případě vydání Sdělení se musí s odpadem nakládat jako s odpadem kategorie - nebezpečný odpad.

Osvědčení a Sdělení se vydávají elektronicky prostřednictvím systému HNVO.

Jak se třídí a likviduje odpad ze zdravotnických zařízení

Odpady, které vznikají ve zdravotnictví, jsou mnohdy (ale ne vždy) nebezpečné. Z jejich celkového množství je zhruba 10 % možno označit za vyloženě nebezpečné i podle zákona. Zdravotnická (a podobná) zařízení produkují odpady, které jsou infekční, popř. i toxické nebo radioaktivní. EU pokládá tyto odpady za prioritní. A to z důvodu jejich rozmanitosti a komplikovanému složení. Z toho logicky vyplývá i potencionální nebezpečí.

Množství nebezpečných odpadů, které ve zdravotnictví vznikají, má vzestupnou tendenci. Nebezpečné odpady tvoří jen část celkového množství odpadů ze zdravotnictví. Nicméně se mezi odpady nebezpečné dostávají i odpady, které nebezpečné nejsou a tím je zvyšováno jeho množství. Na jedno lůžko každý den připadá (statisticky vzato) 1,8 kg zdravotnických odpadů. Do tohoto odhadu pak není (a nemůže být) zahrnut odpad, který vzniká u pacientů doma, popřípadě v jiných místech jejich léčení.

Odpad ze zdravotnictví nepochází jen z nemocnic, ale i z ostatních zdravotnických zařízení a veterinárních ordinací. Zahrnuje různé chemické, fyzikální a biologické materiály, které vyžadují zvláštní nakládání a likvidaci. Obsahuje pevný i kapalný odpad, který vzniká při léčebné péči nebo při obdobných činnostech. Nutno dodat, že většina patří mezi nerizikový zdravotnický odpad, podobný komunálnímu. Vzniká hlavně z administrativních a úklidových činností zdravotnických zařízení a může zahrnovat rovněž odpad produkovaný při údržbě zdravotnických objektů.

Potíž je s odpady, které s sebou mohou nést zdravotní rizika: odpad infekční. Riziko odpadu ze zdravotnictví se snižuje s přijetím kompletního a bezpečného systému třídění, sběru, transportu, shromažďování a likvidace. Jednou z hlavních snah při nakládání s těmito odpady je tedy jejich třídění na místě - jinými slovy separovat odpady nebezpečné od odpadů - bezpečných, chcete-li.

Oddělený sběr zdravotnických odpadů není jednoduchá záležitost. A měl by probíhat denně (samozřejmě v závislosti na velikosti zařízení). V non-stop provozech alespoň 1x za 24 hodin, a to za dodržení všech bezpečnostních předpisů, vyhlášek i zákonů. Proto musí mít každé zdravotnické zařízení provozní řád. Samostatnou kategorii tvoří tzv. vysoce infekční odpady.

S tříděním (nebezpečného) zdravotnického odpadu se v ČR započalo někdy kolem roku 2004. V roce 2008 pak byly zavedeny přesné metodické pokyny pro jejich třídění. Nicméně ne všude jsou tyto pokyny plně dodržovány a stává se, že zdravotnický odpad končí ve veřejných kontejnerech na směsný odpad (ať už z důvodu finanční úspory nebo liknavosti). Takto odhozený odpad je velmi nebezpečný zejména pro bezdomovce, kteří se v popelnicích hrabou. Jelikož tyto odpady mohou být infekční, není jistě třeba dále rozvíjet, k čemu může dojít.

Předně je třeba je na místě vzniku separovat do k tomu určených nádob. Svoz může zajišťovat jen firma splňující přísné požadavky. Přeprava probíhá ve speciálních nádobách. Každý odpad má svou určenou nádobu podle své rizikovosti. Jedná se o běžné pytle, popřípadě o pytle uložené v jedno a vícevrstvých pevných nádobách. Podstatná je zde neprostupnost přepravních materiálů. Někdy se k odpadům přidává i dezinfekční materiál jako chloramin, chlorové vápno nebo paralformaldehyt. Popřípadě materiál absorpční, jako aktivní uhlí, bavlněná vata, silikagel aj.

Ze zdravotnických zařízení jsou odpady sváženy speciálními firmami a předávány k další likvidaci. Část odpadů ze zdravotnictví je určena k dekontaminaci. Po dekontaminaci jsou pak tyto odpady považovány za již ne-nebezpečné. U nás se k dekontaminaci prý nejčastěji využívá mikrovlnné dekontaminace a autoklávování. Možností dekontaminace je samozřejmě více.

Za finální likvidaci těchto odpadů je považováno jejich spálení (při teplotách vyšších než 1000° C). Dekontaminovaný odpad lze spálit ve spalovně komunálního odpadu. Skládkování většiny odpadů ze zdravotnictví je v ČR zakázáno. V České republice existuje 22 speciálních zařízení ke spalování tzv.

Ostré předměty

Tento druh odpadu existuje v jakési šedé zóně. V katalogu odpadů existuje pod číslem 18 01 01 - Ostré předměty. A zákon vám o nich říká toto: musí být shromažďovány odděleně od jiných odpadů. Shromažďovací prostředky a nádoby musí být nepropustné a bez možnosti propíchnutí a zároveň musí být uzavíratelné.

Jedná se primárně o ostré předměty (tetovací jehly) a dále různé tampony. Pokud provozujete tetovací studio pamatujte, že tyto odpady je třeba bezpečně skladovat. K tomu můžete využít bezpečné nádoby na kontaminovaný odpad. Koupit je můžete jednoduše na internetu. A dále se alespoň zběžně seznamte s povinnostmi, které jsou s produkcí tohoto druhu odpadu spojené.

Likvidace nespotřebovaných léků

Předpokládáme, že plastové obaly od léčiv či vitamínů putují do žlutého kontejneru. Nesrozumitelné příbalové letáčky a papírové krabičky do modrého kontejneru. Skleněné lahvičky a ampulky do zeleného kontejneru. A kam putují nespotřebované léky? Vitamíny, antibiotika, sedativa, sirupy, mastičky, vodičky, tabletky? Pokud náhodou nevíte, tak ty by se měly vrátit zpět do lékáren.

Za odevzdání nic neplatíte. Lékárny totiž mají povinnost zbytky farmak od vás odebrat. Následně je pak předávají oprávněné firmě, která se postará o jejich likvidaci v souladu se zákonem. Tedy o jejich bezpečné spálení. Pozor: do lékáren nenoste injekční jehly. Ty bezpečně zabalte a vhoďte do směsného odpadu.

Na první pohled se může zdát, že vyhodit zbytky nedobraných antibiotik do odpadkového koše ničemu neuškodí. Že ta trocha hormonální antikoncepce v záchodové míse se rozpustí. Ze subjektivního pohledu jednoho člověka to může být uvěřitelná pravda. Nicméně je třeba si uvědomit, kolik takových jednotlivců takto přemýšlí a koná (tušíme, že asi 18% dospělé populace).

Lékaři denně předepíší tisíce léčiv a tisíce léčiv si kupujeme sami bez předpisu. Výsledek? Tuny prodaných medikamentů. Podle údajů České lékařské komory se do lékáren ročně odevzdává v průměru kolem 500 tun nepoužitých léčiv v odhadované hodnotě zhruba 2 miliard korun. Z celkového množství léčiv prodaných na našem trhu je to však jen pouhý zlomek! A nehovoříme jen o lécích, ale i o tzv. preventivních přípravcích.

Pacient sice nedokáže posoudit, zda předepsané nebo doporučené léky skutečně potřebuje, ale dokáže již posoudit, zda zbytky vyhodit do odpadkového koše nebo odevzdat v lékárně. Je dobré vědět, že lékárny nepřijímají tzv. odpadní léčiva od nás občanů na základě zákona o odpadech - a proto lékárny nemusejí mít souhlas k provozování zařízení pro sběr odpadů. Ale i tak musejí vést evidenci a ohlašovat sebrané léky jako odpad - zákon léčivech je zde odkazuje na zákon o odpadech.

tags: #nebezpečný #odpad #ve #zdravotnictví #co #patří

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné stavebnictví
• Studie o změně klimatu
• Využití animace přírody
• Význam a výběr revizní šachty
• Přidejte se k Greenpeace