Stokovou síť tvoří nejen potrubní rozvody a kanalizace, ale také spousta dalších objektů a zařízení, které slouží k odvádění odpadních vod z jednotlivých nemovitostí a veřejného prostranství, mnohdy včetně vod dešťových. Výstavby stokových sítí v městech a obcích měly velký historický význam. Odpadní vody se běžně vypouštěly (a také vylévaly) přímo do ulic, což mělo za následek šíření infekčních nemocí, jako byl například mor nebo tyfus.
Kanalizací tedy rozumíme soubor rozvodů, staveb a zařízení, které odvádějí splaškové a srážkové vody. A to je jedna z podstatných vlastností kanalizace. Tu totiž rozdělujeme na dva hlavní typy: jednotnou stokovou síť a oddílnou stokovou síť.
V jednotné stokové síti se odvádějí dešťové i splaškové vody současně. Prakticky vzato, voda s dešťů se v potrubí mísí s odpadní vodou z domácností. Dochází tak mnohdy k naplnění stokové sítě dešťovou vodou, která však unáší i veškerou vodu odpadní. Co se v tomto případě dále děje si popíšeme v některém z dalších článků. Jednotná stoková síť musí být navržena tak, aby zvládla průtok, který je součtem všech druhů odpadních vod. Problém nastává u čističek odpadních vod, které v přívalových deštích nezvládnou pobrat masu vody.
Oddílná stoková síť má dva systémy. Jedním potrubím odtéká pouze dešťová voda, typicky do nějakého recipientu (potoka, řeky, nebo jiného zádržného systému). Druhým pak proudí pouze voda splašková, která míří přímo do městské čističky odpadních vod. Nikdy nesmí dojít k mísení těchto dvou druhů vod. V České republice je většina stok projektována jako jednotná.
Stoky musí mít dostatečný pád, aby se i při menším průtoku neusazovaly pevné složky v potrubí. Dokonce je to důležité i pro správné fungování ČOV, odpady by se do ní měly dostat co nejrychleji. V případě přívalových dešťů nastává mnohdy problém s vysokým průtokem dešťových vod. V tu chvíli se využívají takzvané odlehčovací komory, o kterých si také povíme více.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Stokové sítě se budují z nejrůznějších materiálů. Všechny však musí být vysoce trvanlivé, odolné vůči korozi, chemickým látkám, mikrobům. Důležitá je také jejich nepropustnost (jakýkoliv průsak je velmi nežádoucí, protože může jednoduše docházet ke znečištění půdy). Nejčastějšími materiály tak je glazovaná kamenina, která je odolná a trvanlivá. Beton, který je dnes nejspíš nejrozšířenější. Kanalizační cihly, které jsou z jedné strany glazované. Jejich nevýhodou je občasné vypadávání a také prorůstání vegetací. Posledním nejpoužívanějším materiálem je plast. Z plastu jsou především potrubí menších průměrů.
Revizní šachty jsou součástí kanalizační sítě, umožňují její kontrolu a údržbu, tedy čištění ruční (pomocí spirály) nebo tlakové (asanačním vozem). Mohou být využity pro dešťové či splaškové kanalizační potrubí včetně přípojek a drenážní sítě.
Revizní šachta se umisťuje mezi vaší domovní kanalizaci a obecní kanalizaci - revizní šachta tedy tvoří jakýsi sběrný bod, kde se sejdou veškeré odpadní vody z vašeho domu a pozemku a následně odejdou do kanalizace obecní. Tato část se nazývá kanalizační přípojka.
Důležité pro vás zároveň je, že všechny naše revizní šachty jsou plně kompatibilní a dopojitelné KG odpadním potrubím a dalšími druhy odpadního potrubí.
Každá organizace Vodovodů a kanalizací (např. Severočeské vodovody a kanalizace, Vodovody a kanalizace Pardubice) určuje pro své území průměry revizní šachty a další parametry, které by měla plnit. Potřebný rozměr se tak dozvíte právě tam anebo vám ho řekne váš projektant.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Při výběru revizní šachty je třeba zohlednit několik klíčových faktorů:
Jak je zmíněno výše, váš VaK (Vodovody a Kanalizace) pro váš region předepisuje rozměr a další parametry, které by vaše revizní šachta měla plnit. Pro rodinné domy to jsou často průměry DN 315 nebo DN 400, pro bytové domy a komerční objekty to bývají průměry větší - většinou DN 425 nebo DN 600.
Pokud si revizní šachtu umisťujete čistě z vlastní vůle, tak vám pravděpodobně bude stačit průměr DN 315 nebo DN 400.
Další věc, kterou musíte při výběru šachty, respektive dna, zohlednit, je počet vstupů a výstupů a jejich průměr.
Na výběr máte přímou (průběžnou) variantu s 1 vstupem a 1 výstupem nebo sběrnou (rozvětvenou), které má zpravidla 3 vstupy a 1 výstup. Vstupy, které nakonec nepoužijete jednoduše můžete uzavřít hrdlovou zátkou.
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
V názvosloví šachtových den se rovněž vyznáte jednoduše, např. Kanalizační šachtové dno přímé DN 315/160 pro hladkou rouru znamená:
Před výběrem poklopu byste si měli rozmyslet jeho nosnost, respektive použití:
U výběru poklopů důrazně doporučujeme situaci nepodcenit - pokud poklop totiž zatížíte více než na co je konstruován, riskujete nejen zničení jeho, ale hlavně poškození roury, dna a připojeného potrubí do dna revizní šachty.
Pro co nejsnadnější orientaci v revizních šachtách a jejich výběr přesně dle vašich požadavků představujeme unikátní rozdělení do jednotlivých řad: ECONOMY, šachty Wavin a Axedo 600. Jednotlivé šachty v těchto řadách se liší průměry, vlastnostmi a samozřejmě i cenou.
Nyní už máte revizní šachtu vybranou a sestavenou - podívejte se tedy, jak ji vlastně budete instalovat do země.
tags: #odpad #revizni #vstup #definice