Co se děje v přírodě na jaře?

„Aby se něco krásného, čistého a nového mohlo zrodit, musí něco jiného, starého a temného zemřít.“ Není to nikterak exotická představa, tento děj se odehrává nepřetržitě na kompostech našich zahrad, stejně jako jsme jeho svědky každý rok na jaře.

„Z černých větví a hnědých tlejících listů vypučí zářivá záplava listů a květů a 20. až 21. března, kdy je den stejně dlouhý jako noc, přichází bohyně jara a rozprostře nad krajinou svůj světelný šat. Chodí krajinou, vstupuje do našich srdcí. Copak někdo může říct, že nikdy necítil ve vzduchu, že přišlo jaro, bez ohledu na panující počasí? Bohyně Morana umírá a rodí se Vesna. Jaro osvobozuje duše stromů ze zimní strnulosti. Chudá zimní strava, chlad a strádání jsou u konce a my se můžeme začít radovat.

Jaro je nejen cítit, vidět, ale i slyšet. Vracejí se tažní ptáci z teplých krajin. V zahradě uslyšíme jejich zpěv a můžeme pozorovat jejich námluvy, stavbu hnízda a později i krmení prvních mláďat. V březnu se z teplejších částí Evropy vrací holubi, havrani, kavky, rehci, drozdi, pěnkavy a červenky. Také je možné venku slyšet teritoriální bubnování strakapoudů a datlů. Chceš se naučit rozeznávat jarní pěvce a šplhavce nejen podle zbarvení peří, ale i podle hlasu?

S jarem přichází nový životní cyklus a element dřeva přináší růst, příliv energie a chuť do změn, práce i sportu. Tak jako jsme v zimě, kdy příroda spala, cítili potřebu zpomalit, odpočinout si, být víc spolu doma, i na jaře se můžeme nechat vést tím, co se v přírodě děje. Tráva se začíná zelenat, jarní květiny už otevřely své květy, stromy ukazují pupeny a křehké nové lístky. Stejně tak se začínáme probouzet i my. S příchodem jara by se tedy i v nás měla probudit touha jít do akce. Pokud tomu tak není, pak se musíme podívat zpět do zimního období, jak jsme tam hospodařili se svou energií. Na jaře totiž sklízíme, co jsme zaseli v zimě.

Proč ptáci křičí na jaře?

Zdá se vám na jaře zpěv ptáků hlasitější? Máte pravdu. Zpěv ptáků má ale víc důvodů. Zpěvem si ptáci značkují území a varují ostatní samečky, že toto teritorium je již zabráno. Kromě značení zpěvu ale ptáci také komunikují.

Čtěte také: Svetový oceán a ekologie

Proč ptáci zpívají nejvíce ráno?

Vysvětlení je hned několik. Ráno ptáci zpívají nejvíce, protože hmyz, kterým se většina z nich živí, je ještě schovaný. Mají tak vlastně na zpěv čas. Dalšími důvodem může být také to, že časně bývají lepší podmínky pro šíření zvuku na větší vzdálenost. Můžete se naučit ptáky podle zpěvu poznávat.

Výsadba nových porostů

Na jaře začíná příprava lesa a začíná výsadba nových porostů. Plody této důležité práce budou sklízet naši potomci za 80 až 100 let. Výsadba sazenic vyžaduje splnění potřeba několika předpokladů. Důležité je správně vybrat místo výsadby. Sazenice musí být zasazeny do správné hloubky a měly všechny potřebné předpoklady ke zdárnému růstu. Až 90 % z celkového ročního objemu sazenic je vysazováno právě na jaře, což zajišťuje kvalitní zakořenění.

Proč mláďata přicházejí na svět na jaře?

Je to prosté. Příroda se probouzí a je dostatek potravy pro hladové potomky. Všude je dostatek zeleně, hmyzu i dalších tvorů na nižších stupních potravního řetězce. Proto se na jaře rodí mláďata ptáků, savců (například selata) a ryb. Rybím potěrem a pulci bude hemžit téměř každá stojatá voda.

Co se děje s hmyzem?

Vývoj hmyzu je ovlivněn průběhem počasí. Pokud je zima mírná, přežívají i larvy a kukly. Hmyz na jaře vylétává a hledá vhodné stromy pro žír a rozmnožování. Lýkožrout například vyhloubí takzvanou snubní komůrku. Těch může na jednoho samečka připadnout až pět. Do komůrky samička naklade vajíčka, z nichž se po několika dnech líhnou malé larvičky. Larvičky se pak prokousávají k lýku a vytvářejí chodbu, na jejímž konci se kuklí. Po zakuklení se líhnou noví brouci, kteří před výletem musí přibližně dva týdny přijímat potravu. Poté opouštějí strom a napadají další stromy. Celý cyklus se může opakovat až třikrát.

Kvetoucí rostliny

První jarní květiny se objevují pod sněhovou pokrývky už v průběhu února a března. V lese je pak nejvíce světla časně na jaře, když na stromech není zatím žádné listí. Toho využívá mnoho druhů květin. Zhruba od dubna je lesní podrost samá barva a kvítek. Můžeme se setkat se šťavelem kyselým, kerblíkem lesním nebo česnekem medvědím. V listnatých lesích a křovinách můžeme objevit kvetoucí kokoříky vonné. Ve smrkových a bukových porostech nás svou vůní omámí konvalinka vonná. Suché lesní okraje jsou ideálním útočištěm pro janovce metlaté. Na vlhkých loukách, mezích či pastvinách roste kerblík lesní. Mnohé rostliny na jaře nemají listy a mají jen květy a právě to z nich činí často těžce rozpoznatelné rostliny.

Čtěte také: Příroda v březnu

Proč nemáme sahat na mláďata?

Na jaře se v přírodě rodí mláďata, která se nám mohou zdát opuštěná a bezmocná. Zdání ale klame. I když se zdá, že je mládě samo, většinou je poblíž matka, ale matka se k němu pravidelně vrací, aby jej nakojila a s mládětem komunikuje. Pokud se dotkneme mláděte, ulpí na jeho kůži náš pach a matka ho poté opustí. Proto je mnoho mláďat je k nim přineseno zcela zbytečně. Výjimkou je situace, kdy je mládě v ohrožení - například se blíží traktor, který seká porost atd. V takovém případě je lepší mládě přenést do bezpečí, matka si ho zase najde. Mláďata také často opouštějí hnízdo dříve, než umí létat. Rodiče se o ně ale i tak starají a mláďata pomoc nepotřebují.

Alergie

V lese se nám díky vlhkosti se nám tu dýchá dobře. To ale nemusí platit na jaře. Stromy a keře šíří okolo sebe pyl, na který může vzniknout alergie. Začíná tak pylová sezony. Pyl se usazuje třeba sklech automobilu. Pyl se přenáší se na veliké vzdálenosti a jejich alergenicita je malá. Pyl se šíří mechanicky, podobně jako prach. Jeho množství je obrovský. Pyl putuje vzdušnými proudy mnohdy na tisíce kilometrů. Pro alergika představují riziko také plísně a houby, a také hmyz. U plísní alergizují nejvíce jejich spory. Množství hub jsou závislé na počasí. Optimální podmínky představují teplo a vlhko. Na jaře převažují spory hub rodu Ganoderma, žijících na tlejícím dřevu. Typickým představitelem těchto hub je u nás choroš.

Také pohled na čerstvě zelenou barvu pučícího jara dělá zázraky. Jen pozor na zrádné jarní sluníčko, ideální je vrstvit oblečení tak, abyste se nepropotili a zároveň vás neofoukl syrový jarní vzduch.

Všechno, co jste chtěli vědět o jaru, máte zde na jednom místě. Ukážeme vám, co se děje v říši hmyzu, ptáků i rostlin. Také máme pár tipů na to, jak si jaro přinesete domů, a podíváme se, jak ho slavili naši předkové. I oni měli, stejně jako příroda, na jaře spoustu práce. Zima je ta tam a s jarem přichází nový život. Tak jako každý rok. Pojďte si s námi shrnout, jaké nejdůležitější procesy můžeme s příchodem nové sezóny pozorovat v přírodě, na našich zahrádkách, ale i v našich domovech. Jaro je totiž mnohem víc než jenom obligátní kuřátka, králíčci a petrklíče. Kdepak. Jaro je velká věc, která se týká úplně všech. I nás.

„Jsem bývalý pohan, Velikonoce tak pro mě od dětství znamenaly především zázrak znovuzrození přírody, tedy života,“ vzpomíná teolog, religionista a kazatel Církve bratrské Pavel Hošek.

Čtěte také: Příroda v únoru

„Když jsem slyšel Ježíšův příběh, a pochopil, co pro křesťany znamená velikonoční tajemství, tak mi přišlo, že to, co se děje v našich zeměpisných šířkách v přírodě, je vlastně nejlepším komentářem onoho hlubokého duchovního významu velikonočního tajemství,“ dodává v debatě Vertikály teolog Hošek.

Velikonoce jsou ale také o víře, lásce a naději. „Velikonoční příběh vypovídá o skutečnosti, že láska bolí, vždy zahrnuje připravenost k oběti. Nakonec láska říká: ,Ne já, ale ty. Ne moje, ale tvoje vůle, ať se stane‘,“ uvažuje Hošek.

A pokračuje: „Je to láska až do krajností, protože láska je silnější než smrt. Smrt je sice silná, ale nemá poslední slovo. Důvěra, podle které láska nějakým tajemným způsobem přemáhá smrt, asi mají lidé v sobě. A konec konců proto nosí květiny na hrob svých milovaných. A to je podle mého i to velké poselství velikonočního příběhu o lásce.“

„K tomu, co říká teolog Hošek, bych dodal, že láska může mít další rozměr - ten se mě velmi osobně dotýká, a znovu ho objevuju a prožívám -, a to je přátelství.“

„Ježíš si nechá úplně na konec, na poslední večeři, ujištění vzhledem ke svým učedníkům, že je považuje za své přátele. Jan spočine na Ježíšově hrudi nebo v náručí, ve veliké blízkosti. A přátelství je forma lásky, dokonce je to krásný plod lásky.“

„Velikonoce nám ukazují dokonce velmi konkrétní přátelství, a to když jde učednice Máří Magdalena hledat mrtvého Ježíše a nemůže se smířit s tím, že už není. Jde k jeho hrobu, který najde prázdný a pak se s Ježíšem setká. To je také podle mého to přátelství, které ji tam vede,“ dodává Mohelník.

„A také v tom čtu přátelství, které se nespokojí jen s informací, ale které se chce dotknout, které chce být blízko, takže jde o mnohovrstevnaté přátelství. Přátelská láska - to jsou pro mě Velikonoce,“ uzavírá Dominikán Mohelník.

Začíná v době jarní rovnodennosti, kdy je den stejně dlouhý jako noc a tepla stále přibývá. A právě světlo a teplo probouzí ze zimního spánku celou přírodu. Stromy začínají pučet a ukazovat nové listy a větvičky, za země vyrážejí nové rostlinky. Většina zvířat má na jaře mláďata a ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť. Všechno je v pohybu, roste a rozvíjí se s ohromnou energií.

Mravenci, kteří byli v zimě zalezlí v hloubi mraveniště, při určité teplotě vylézají na povrch své „kupy“. Nahřejí svoje tělíčka a vyhřívají jimi vnitřek mraveniště. Jsou to tzv. „teplonoši“. Připravují tzv.

V dubnu lze sledovat ohromné změny. Můžete sledovat pučení a kvetení stromů a keřů a zaznamenat do kalendáře, které stromy kdy vykvetly a kdy se objevily nové listy. Lze pozorovat přilétající ptáky i stavbu hnízd. Také je zajímavé ověřit, zda platí známá pranostika, že na sv. Jiří (24. dubna) vylézají hadi a štíři. Přilétají poslední ptáci (např. rorýsi). Začíná doba lovu srnců (pouze samců). Zejména zrána a k večeru zní všude ptačí zpěv. Zkuste podle něj rozlišit jednotlivé ptačí druhy. Na jaře můžete pozorovat žabí vajíčka a pulce ve stojatých vodách.

V dubnu žáby kladou do tůněk vajíčka, která jsou obrácená tmavým pólem vzhůru, takže pohlcují mnoho slunečního záření. Teplota ve vajíčku je až o 10 °C vyšší než okolní voda a vajíčko se tak může lépe vyvíjet. Po 3-4 týdnech, většinou v květnu, se z vajíček líhnou pulci, kteří potřebují 2-3 měsíce k tomu, aby se přeměnili v žabky a mohli opustit vodu.

tags: #co #se #děje #v #přírodě #na

Oblíbené příspěvky:

• Více o Clinopodium nepeta
• Odpadové místnosti v nemocnicích
• Tipy pro ekologické praní
• Aféra Dieselgate: Co to znamená pro české řidiče?
• Technické kontroly vozidel v Židlochovicích