Co se děje v kompostu v zimě a jak se o něj starat

Když přijde zima a všechno venku ztuhne, většina z nás má pocit, že půda i kompost si dávají pauzu. Ale není to tak úplně pravda. Na první pohled se v zimě na kompostu nic zvláštního neděje. Vlhký kopec materiálu stojí někde u plotu, občas ho zasype sníh, občas přece jen povolí půda a z jeho útrob se vyvalí slabý obláček páry. A právě tahle drobná pára je důkazem, že kompost nespí - jen přešel do zimního režimu, trochu pomalejšího, ale stále aktivního.

Kompost není jen hromada zbytků ze zahrady. Je to malý ekosystém plný mikroorganismů, žížal, hub a bakterií, které pracují na tom, aby z odpadu vznikla úrodná půda. Mikroorganismy se sice zpomalí, ale úplně nezmizí. Větší komposty si dokážou udržet klidně i 30 °C, a to jen díky práci mikroorganismů, které dál rozkládají organický materiál. Nejde už o letní sprint, kdy se kompost zahřeje jako pec, ale spíš o pomalé, klidné dýchání. Čím je hromada masivnější, tím lépe drží teplo. Menší kompostéry naopak rychleji prochladnou, a tak v nich procesy zpomalí více.

Větší kompostech, kde se drží teplo uprostřed hromady, může probíhat rozklad i v mrazu. Možná jste si všimli, že když v zimě rozhrabete větší kompost, uprostřed se může dokonce kouřit. To je teplo vznikající přirozenou činností mikroorganismů. A tady je klíč, čím větší kompost máte, tím lépe si dokáže teplo udržet.

Zajímavé je, že v zimě pracují hlavně bakterie, které snášejí nízké teploty. Žížaly často zalézají hlouběji do teplých vrstev, nebo pokud je opravdu zima, stočí se do klubíčka a upadnou do stavu klidu - anabiózy, v níž počkají na jarní oteplení. Takže i když „zahradní pomocníky“ nevidíme, stále tam jsou, a jakmile se oteplí, jsou připraveni znovu nastoupit.

Pod vrstvou sněhu se dějí zázraky, které často nevidíme. Žížaly a mikroorganismy se stáhnou hlouběji, kde je o něco tepleji. Zajímavé je, že kompost, který si přes zimu trochu „odpočine“, bývá na jaře velmi kvalitní.

Čtěte také: Svetový oceán a ekologie

Co s kompostem v zimě

Aby kompost „neusnul“ úplně, můžete mu trochu pomoci. Pokud máte možnost, přidejte do středu hromady trochu čerstvého materiálu, například posekané větvičky, slámu nebo listí. Mnoho zahrádkářů také doporučuje zakrýt kompost na zimu starou dekou, jutovým pytlem nebo vrstvou listí. Izolace zabrání promrznutí a udrží teplo uvnitř.

V zimě se možná zdá, že není co kompostovat, ale opak je pravdou. Pokud kompostujete venku, snažte se vrstvy organického materiálu prokládat suchým listím, pilinami nebo zeminou. Pomáhá to udržet správnou strukturu a zabraňuje zápachu.

Zimní přísun materiálu je pro kompost překvapivě užitečný. Dodá mu vláhu, uhlík i dusík, a hlavně jej udržuje v určitém „metabolickém“ chodu. Pokud bychom obyvatele kompostu nechali úplně ladem, může předčasně vyschnout nebo se zhutnit. A na jaře by mu pak trvalo déle se rozběhnout.

V zimě hodně prší, a tak může být hromada přemokřená. Snadno vznikají anaerobní místa, tedy „smradlavé kapsy bez vzduchu“, kde místo tlení probíhá hnití. Pokud je kompost příliš vlhký, přimíchejte trochou suchého materiálu (větvičky, štěpku, suché listí), případně pomůže provzdušnění. Také ho můžete seshora přikrýt a ochránit ho před přívaly vody. Ale zase dejte pozor, aby příliš nevyschl. Musí být zkrátka tak akorát - spíš vlhký než mokrý.

Co v zimě na kompost dávat:

• Lógr a čaj - Kávová sedlina má ideální strukturu a je zajímavým zimním „hnacím palivem“. Pomůže udržet aktivitu bakterií. Stejně tak čaj.
• Zbytky zeleniny a ovoce - Slupky, odřezky, natě z kuchyně jsou v zimě výborným zdrojem dusíku, který kompost potřebuje.
• Drť z větví a štěpka - Přidávají uhlík a udržují vzdušnost hromady, což je v zimě zásadní.
• Spadané listí - Pokud máte ještě suché zásoby, skvěle poslouží jako vyrovnávací materiál k vlhkým zbytkům z kuchyně.
• Starší substrát, hlína z truhlíků - Dodá hmotě minerály i prospěšné mikroorganismy.

TIP! Už na podzim myslete na to, že kompost bude potřebovat v zimě přikrmit. Pokud nemáte stálý přísun materiálu, nechte si nějaké listí, nasekané větvičky či hlínu z truhlíků stranou.

Čtěte také: Příroda v březnu

Co naopak v zimě nepřidávat:

• Maso, tuky, sýry - Lákají škůdce (hlavně v období tání), a navíc se špatně rozkládají při nízkých teplotách.
• Velké množství citrusů - Trocha nevadí, ale větší objem příliš okyselí směs a zpomalí bakterie.
• Popel z uhlí - Patří jinam, obsahuje těžké kovy. Dřevěný popel v malém množství ano, ale s mírou.
• Velké kusy materiálu - Zamrzlé kapusty či celé košťály se nerozloží - raději je nasekat. Kompost v zimě potřebuje jemnější strukturu.

Jak kompost v zimě udržet v kondici:

Stačí pár drobných triků. Pokud hromadu zakryjete průdušnou plachtou či kartonem, lépe udrží teplo i vlhkost. Sníh je také skvělý izolant. Až nasněží, tak bílou čepici neodhrabávejte. A když jednou za měsíc prohodíte horní vrstvy (ale nikoliv celý kompost, tím byste procesy zpomalili), aby se mikroorganismy nadechly k silnější aktivitě, a přidáte trochu materiálu, kompost se odmění rychlejším jarním startem. Pokud nechcete přehazovat, tak můžete použít kovovou tyč, kterou narazíte do hromady až na dno a zakroužíte s ní. Tak vytvoříte několik provzdušňovacích „šachet“. Se zásahy ale vždy počkejte, až teploty vystoupají nad nulu.

A pozor - maso, tuky, zbytky vařeného jídla nebo citrusové kůry do kompostu nepatří ani v zimě.

Pokud chcete, aby kompost pracoval i v zimě intenzivněji, zkuste přidat trochu již hotového kompostu nebo hrabanky z lesa. Další finta: přidejte trochu dřevěného popela z kamen (ale jen čistého, bez příměsí).

Kompostování v zimě - zpomalení vs. zastavení

S příchodem zimy se většina biologických procesů zpomaluje - a kompost není výjimkou. Mikroorganismy, které v létě pracují naplno, v chladném období výrazně omezují aktivitu nebo se dočasně zastaví. To ale neznamená, že by kompostování v zimě nemělo smysl. Jakmile teplota v jádru kompostu klesne pod 10 °C, aktivita mikroorganismů dramaticky klesá. Při teplotách kolem nuly nebo pod bodem mrazu se rozklad prakticky zastaví - alespoň z našeho pohledu. Jakmile se teplota zvedne, život se do hromady opět vrací.

Už na podzim je vhodné hromadu dobře navršit, promíchat a vytvořit stabilní jádro. Pomoci může také přikrytí - například prkny, starou dekou nebo mulčovací textilií. Bioodpad v zimě nemizí. Slupky, sedlina z kávy, papírové utěrky nebo listí se objevují i v chladných měsících. Pokud máte možnost, pokračujte ve vrstvení - ale střídmě. Každou vlhkou dávku odpadu přisypte suchým materiálem. V uzavřeném plastovém kompostéru lze pokračovat i při mrazech, jen je potřeba omezit objem vlhkého materiálu.

Čtěte také: Příroda v únoru

Nesnažte se kompost „rozmrazovat“ vodou nebo horkem. Neukládejte bioodpad do promrzlé, nerozvrstvené hromady. Nevrhajte na kompost sníh ani zmrzlé potraviny ve velkém množství.

Zimní kompost je výborným startem pro jarní sezónu. V momentě, kdy se oteplí, už máte suroviny na místě, procesy se nastartují a kompost začne pracovat bez zdržení. Zimní fáze navíc pomáhá kompost stabilizovat - přebytečná voda odteče, materiál sedne a mikrobiální rovnováha se přirozeně nastaví. Nečekejte od kompostu v zimě výkon. Je to fáze klidu a přípravy. Správně založená hromada ale neztrácí nic ze svého potenciálu - jen si počká na správný čas.

Co se přesně děje v kompostu, když mrzne?

Dobře vyzrálý kompost je pravděpodobně uvnitř teplý, i když zvenčí připomíná kus ledu. Zejména větší hromady si uchovávají aktivitu. To je také důvod, proč můžete pozorovat, jak z nich stoupá kouř. Pára je zdravý vedlejší produkt bioaktivní hromady kompostu, nikoli požár. Souseda tedy uklidněte, ať hasiče nevolá. Nejde o samovznícení.

Během velmi silných mrazů se však celá hromada postupně ochlazuje a mrzne. To ale nevadí. Živiny nejsou nijak ohrožené, pouze čekají na návrat příznivějších podmínek.

Střídání teplot pomáhá rozkladu

S kolísáním teplot voda uvnitř organických materiálů mrzne a rozpíná se. Tak mechanicky rozkládá listy, zbytky zeleniny a další látky v kompostu. Když materiál rozmrzne, vzniklé praskliny vytvářejí větší povrch pro mikrobiální aktivitu, což po zvýšení teplot urychluje rozklad. Zmrazování a rozmrazování také uvolňuje živiny uzamčené v organické hmotě a činí je dostupnějšími pro mikroby.

Takže ne, kompost se mrazem nekazí. S vyššími teplotami a zvlhčením se proces tlení znovu nastartuje a pokračuje. List po listu, vrstva po vrstvě.

Pomůže zakrytí kompostu před mrazy?

Ano, ale není to nutné. Když předpověď hlásí silné dlouhodobé mrazy, „zateplení“ kompostu pomůže oddálit promrznutí, a tím prodlouží probíhající rozklad uvnitř hromady. Zakrytí slámou, listím nebo kartonem může pomoci izolovat jádro a udržet ho déle teplejší. Také ochráníte vnější vrstvu před extrémním chladem a omezíte ztrátu vlhkosti. V žádném případě ale nepoužívejte plastové fólie, které blokují proudění vzduchu a podporují hnilobu.

TIP! Na podzim a v zimě do kompostu nepřidávejte plevele a rostliny obsahující semena. (A pokud neaplikujete horké kompostování, tak raději nikdy.) Při nižších teplotách se semínka nezničí a najdou v kompostu skvělé místo k přezimování. Ke zničení semen je třeba plnohodnotné horké kompostování o teplotách nad 55 °C. A toho v zimě nedosáhnete.

Kompost není jen místo, kam házíme zbytky. Je to živý organismus, který dává půdě sílu. A co je na tom nejkrásnější? Když zahrada odpočívá, kompost tiše pracuje dál. Aby se na jaře rozjel na plné obrátky, potřebuje jen občas nakrmit a trochu pozornosti.

tags: #co #se #děje #v #zimě #v

Oblíbené příspěvky:

• Zázraky přírody
• O houbaření
• Ekologické praní s Cleano
• Učitelská environmentální gramotnost
• Rizika spojená s nezpracovanými stromy