Houbaření: Více než jen sezónní koníček

08.03.2026

Sál lomnické Orlovny se o víkendu zaplnil zemitou podzimní vůní hub, deště, mechu a dlouhých procházek lesem. Až z toho člověk dostává chuť na teplem sálající smaženici.

Pro většinu Čechů je houbaření především sezónní koníček konce srpna a začátku podzimu. Členové houbařského spolku ale vyrážejí do lesa po celý rok.

„Mnohem víc je to o vztahu k přírodě, hledání a radosti z každé nalezené houby, kterou je třeba poznat. A když se mezi nimi najde nějaká jedlá, je to příjemný bonus,“ vysvětluje Čápková.

Sama vyráží na houby skoro každý týden, má tak šanci potkat například první jarní houbu - zářivě rudý ohnivec rakouský, nebo nasbírat ve sněhu hlívu ústřičnou.

Lomnický houbařský spolek dříve působil pod Kulturním a informačním střediskem, před pár lety se ale osamostatnil a své akce si nyní zaštiťuje sám. Kromě tradiční výstavy pořádá i další akce po celý rok a jeho členové společně vyrážejí na houbařské výpravy do širokého okolí tam, kde zrovna rostou. Pro houby na výstavu vyrazili například na Trutnovsko nebo až do Hlinska.

Čtěte také: Focení lidí v zimě

Houbaření pro děti a mládež

„Od letoška bych navíc chtěla otevřít dětský kroužek malých mykologů. Ve spolku nám chybí omladina a kdy jindy začít s výchovou dětí ke vztahu k přírodě než odmala.

Výstavu pomáhala připravovat také desetiletá Běta. Na houby vyráží se svou babičkou Zdenou, která je členkou spolku. „Byly jsme tento týden v lese u Ostružna na Jičínsku a přinesly jsme dva koše. Tak jsme z toho napekly houbovou pizzu a košíčky,“ ukazuje Běta na stůl s ochutnávkami houbových receptů.

Její babička houbaří už od dětství, nyní do lesa chodí se svými vnoučaty.

Osvěta a poznávání hub

Houbaři ze spolku zkrátka nevyráží do lesa pouze pro pár hřibů na smaženici. Snaží se poznávat tajemný svět hub, naučit se ocenit jejich krásu a šířit osvětu mezi laickou veřejnost.

„Hodně vídám třeba na internetových mykologických fórech, že lidé seberou všechno, co vidí, a pak se teprve ptají, co to je a jestli to mohou uvařit. Přitom je to hrozná škoda. I tady v našich končinách máme místa, kde rostou vzácné houby, které se sice nedají jíst, ale dělají v lese parádu a můžeme na ně být pyšní.

Čtěte také: Domácí násilí: Kde hledat pomoc?

Už devět let pořádá Houbařský spolek Lomnice nad Popelkou tradiční výstavu v našich končinách rostoucích hub.

Rady pro začínající houbaře

Začínajícím houbařům radí, aby chodili do lesa co nejčastěji a každý rok se naučili sbírat třeba jen jednu houbu, kterou dřív neznali.

„Tak budete mít za pár let širokou škálu hub, které stoprocentně poznáte a můžete je sebrat. Navíc objevíte tolik nových vůní a chutí, že si na obyčejný tuctový hřib ani nevzpomenete,“ dodává.

Sama nedá dopustit na aromatické holubinky anebo třeba na lišky nálevkovité.

Čtěte také: Česká republika: Analýza ohrožení

tags: #sal #pro #70 #lidi #v #prirode