Emise Odpadních Vod: Definice a Legislativa v České Republice

Tento článek se zabývá legislativou, která upravuje emise odpadních vod v České republice. Pozornost je věnována povinnostem měření, ohlašování údajů o nakládání s vodami a novým požadavkům vyplývajícím z evropské taxonomie.

Povinnost Měřit Množství Vody

Podle § 10 odst. 1 a 2 vodního zákona má povinnost měřit množství vody:

• Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 1 (odběr povrchových vod) nebo § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 (odběr podzemních vod) v celkovém množství alespoň 1 000 m³ vody v roce nebo 100 m³ vody v měsíci.
• Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 5 (jiné nakládání s povrchovými vodami), § 8 odst. 1 písm. b) bodů 2 až 5 (podzemní vody: akumulace, snižování hladiny, obohacování, jiné nakládání) nebo § 8 odst. 1 písm. d), e) nebo f) (čerpání vod za účelem získání tepelné energie, čerpání znečištěných podzemních vod, užívání důlní vody) v celkovém množství alespoň 6 000 m³ vody v kalendářním roce nebo 500 m³ vody v kalendářním měsíci.
• Ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v množství alespoň 6 000 m³ vody v kalendářním roce nebo 500 m³ vody v kalendářním měsíci, které jsou přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo které jsou vyhrazeným nerostem.

Povinnost měřit množství vody se od 1. 1. 2022 výrazně rozšířila. Zejména odběry podzemních či povrchových vod alespoň 100 m³/měsíc či 1000 m³/rok se týkají velmi velkého počtu odběratelů!

Povinnost Ohlásit Údaje Správci Povodí

Podle § 22 odst. 2 vodního zákona je ten, kdo je podle § 10 odst. 1 nebo 2 povinen měřit množství vody, se kterou nakládá, a dále ten, kdo má povolení k vypouštění odpadních vod nebo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m³ nebo 500 m³ v kalendářním měsíci, povinen jednou ročně ohlašovat příslušným správcům povodí údaje o tomto nakládání nebo vypouštění.

Formuláře na ISPOP

Pro ohlašování údajů o nakládání s vodami slouží formuláře dostupné na Integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

Nutnost kontaktovat správce povodí

S ohlašovací agendou vod (vodní bilance: Odběr povrchové vody, Odběr podzemní vody, Vypouštěné vody, Vzdouvání nebo akumulace povrchové vody) jsou spojená místa užívaní vody (MUV). Tato místa zakládá příslušný podnik povodí do CRŽP na základě povolení k nakládání s vodami. Bez založeného MUV není možné hlášení vodní bilance podat!

Aby mohl správce povodí pro vás tato místa na CRŽP založit, musíte v průběhu roku 2022 (lépe dříve, než později) vaše povolení k nakládání s vodami zaslat. Pro informaci - výzva z Povodí Vltavy:

Vzhledem k novele zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších změn (dále jen vodní zákon), s platností od 1. 2. 2021, připomínáme, že je třeba nově ohlásit v lednu 2023 prostřednictvím portálu ISPOP (www.ispop.cz) odebraná množství podzemních a povrchových vod za rok 2022, která mají povolení k odběrům podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1, a to v množství alespoň 100 m³/měsíc nebo 1 000 m³/rok.

Aby oprávněný mohl toto hlášení realizovat, je nutné, aby příslušný správce povodí zavedl ve své evidenci kartu tzv. Současně ještě upozorňujeme, že příslušná novela vodního zákona uložila oprávněnému nově povinnost hlásit od roku 2023 také prostřednictvím portálu ISPOP i nakládání s vodami, která jsou realizována podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) bodu 5, § 8 odst. 1 písm. b) bodů 2 až 5 nebo § 8 odst. 1 písm.

Evropská Taxonomie a Její Dopady na Obor Vodovodů a Kanalizací

Taxonomie EU, která byla stanovena Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, definuje prostřednictvím technických kritérií environmentálně udržitelné hospodářské činnosti. Finanční sektor dokáže podle taxonomie určit environmentálně udržitelné investice.

Čtěte také: Příčiny klimatických změn

Evropská taxonomie se zaměřuje na 6 environmentálních cílů: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, udržitelné využívání vodních zdrojů, oběhové hospodářství, omezování znečištění a ochranu biologické rozmanitosti. Navíc předepisuje podmínky, která je nutné splnit, aby hospodářská činnost byla s taxonomií v souladu. Důležité je, aby nedocházelo k poškozování environmentálních cílů, dále přispívat k jejich zlepšování a zároveň plnit tzv. technická screeningová kritéria.

Tato kritéria jsou definována pro jednotlivá odvětví hospodářské činnosti, tzn. i pro obor vodovodů a kanalizací. „Měla by určovat environmentálně nejreálnější potenciální přínosy, vymezit minimální požadavky na jejich plnění a co je nejdůležitější, být v co největší míře kvantitativní a obsahovat v maximální možné míře prahové hodnoty,“ vysvětluje Wanner.

Čtyři delegované akty

Důležitým prvkem celé taxonomie je delegovaný akt, podle kterého musí některé hospodářské společnosti zveřejňovat tzv. nefinanční reporting. Podniky tak mají povinnost zveřejnit i tzv. Technická screeningová kritéria jsou v současné době vyjádřena pomocí čtyř delegovaných aktů. Climate Delegated Act (2021/2139), který byl vydán v lednu 2022, a od té doby je v platnosti, se věnuje problematice environmentálních cílů, nezhoršování životního prostředí a adaptaci na klimatické změny.

Na něj navazuje doplňující Complementary Climate Delegated Act (2022/1214), který byl v médiích prezentován jako delegovaný akt měnící Green Deal, stanovuje podmínky pro zařazení produkce elektrické energie z jádra a plynu. V lednu 2024 následoval Amendments to the Climate Delegated Act (2023/2485), ve kterém došlo k opravě použitého názvosloví pro jednotlivé jazykové verze.

Poslední delegovaný akt - Environmental Delegated Act (2023/2486) - stanovil technická screeningová kritéria pro čtyři zbývající environmentální cíle, a sice oběhové hospodářství, udržitelné nakládání s vodními zdroji, prevenci znečistění a podporu biodiverzity.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Kritéria v oblasti zmírňování změny klimatu

Technická screeningová kritéria se v rámci cíle zmírňování změny klimatu zabývají oblastí zásobování vodou, výstavbou, rozšiřováním a provozem systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody. Uvádí, že čistá průměrná spotřeba energie na odběr a úpravu vody by neměla přesáhnout 0,5 kWh na metr krychlový vyprodukované dodávky vody.

Další možností, jak kritéria splnit, je dosažení patřičné míry ztrát vody z vodovodních sítí.

V případě obnovy systémů vodovodů a kanalizací je možné splnit taxonomická kritéria snížením čisté průměrné spotřeby elektrické energie o nejméně 20 % ve srovnání s posledními třemi roky, anebo snížením ztrát vody o 20 %, nebo při dosažení hodnoty 0,5 kWh.

Čistírny odpadních vod (ČOV) mohou kritéria splnit, pokud jejich čistá spotřeba energie nepřesahuje:

• 35 kWh na populační ekvivalent (PE) ročně při kapacitě čistírny nižší než 10 tis. PE,
• 25 kWh na PE ročně při kapacitě čistírny mezi 10 tis. a 100 tis. PE,
• 20 kWh na PE ročně při kapacitě čistírny vyšší než 100 tis. PE.

Pokud dojde k výstavbě nebo rozšíření čistírny odpadních vod, posuzují se přímé emise skleníkových plynů a vypočítavá se uhlíková stopa. Cílem je rekonstrukcí nebo výstavbou snížit emise CO₂.

Poslední bodem ve zmírňování změny klimatu jsou kritéria pro anaerobní digesci kalu z ČOV. Systém by měl mít plán monitorování a havarijní plán k minimalizaci úniků. Vyrobený bioplyn by navíc měl být spalován a využíván na výrobu elektrické a tepelné energie nebo biometanu.

Kritéria v oblasti přizpůsobování se změně klimatu

Environmentální cíl přizpůsobování se změně klimatu nedisponuje prahovými hodnotami. Popisuje systém na zavedení fyzických a nefyzických (adaptačních) řešení, která snižují nejvýznamnější rizika spojená s klimatem.

„Účelem je popsat jednotlivé možné scénáře změn klimatu s dopadem na provozovanou infrastrukturu, například dopad změny teploty na úpravnu vody nebo čištění odpadních vod, popsat potenciální rizika a možnosti, jak klimatickým změnám v průběhu horizontu dalších 10, 20 let čelit,“ vysvětluje Wanner.

Kritéria v oblasti udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů

Ve třetím environmentálním cíli - Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů - se vyskytuje několik oblastí, které se přímo dotýkají oboru vodovodů a kanalizací. V bodě zásobování vodou jsou rozepsána čtyři kritéria, podle kterých je možné dosáhnout souladu s taxonomií, přičemž většina z nich se shoduje se směrnicí o jakosti vody, učené k lidské spotřebě. Musí být dosaženo patřičných ztrát vody v daném systému, dále jsou všechna odběrová místa na úrovni spotřebitele měřena a zároveň by systém zásobování vodou měl všechna potřebná povolení k odběru vody.

V případě čištění městských odpadních vod technická screeningová kritéria počítají s tím, že systém nevede ke zhoršení dobrého stavu a plní rámcovou směrnici o vodách. Dále se technická screeningová kritéria zabývají systémy udržitelné městské kanalizace, které musí disponovat plány na zadržování dešťové vody.

Kritéria v oblasti přechodu na oběhové hospodářství

Pro vodohospodářství je v rámci environmentálního cíle přechodu na oběhové hospodářství relevantní problematika zpětného získávání fosforu. Taxonomická kritéria počítají v případě získávání tzn. struvitu na úrovni 15 % vstupního zatížení fosforem.

Poslední oblastí je výroba alternativních vodních zdrojů, která rozlišuje problematiku nakládání nebo využívání vyčištěných odpadních vod.

„Taxonomie EU přináší zcela nový pohled na provozování vodovodů a kanalizací. Ne všechna kritéria budeme muset a priori plnit, ale v rámci financování obnovy je nutné se jimi do budoucna zabývat,“ uzavírá Filip Wanner.

tags: #emise #odpadních #vod #definice

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění ovzduší způsobené masným průmyslem
• Co jsou podlimitní emise dluhopisů?
• Tipy na odstranění zápachu z odpadu
• Recepty na ucpaný odpad
• Dotace na renovace památek