Co sbírat v říjnu v přírodě

11.12.2025

Pokud si myslíte, že s příchodem podzimu příroda uléhá ke spánku, pak rozhodně nemáte pravdu! I na začátku října můžete na zahradě natrhat krásnou podzimní kytici a u cesty nasbírat mocné bylinky a další léčivé plodiny.

Byliny vhodné ke sběru na podzim

Ačkoliv příroda se bude pomalu ukládat ke spánku, vy můžete ještě v říjnu vyrazit sbírat některé bylinky. Sbírají se zejména plody a potom podzemní části rostlin - kořeny a oddenky.

Lnice květel: Sbíráme kvetoucí nať po oschnutí rosy, zdřevnatělé části odstřihneme. Podporuje funkci jater, je žlučopudná, pomáhá při kolikách. Podporuje funkci ledvin, má močopudné účinky, ulevuje od bolesti spojené s ledvinovými kameny.
Hluchavka: Sbíráme květ. Podporuje spánek a posiluje nervy. Je vhodná na dýchací cesty.
Kontryhel: Předmětem sběru je kvetoucí nať, sbíráme ji dopoledne. Používá se při gynekologických potížích. Podporuje látkovou výměnu. Pomáhá s cukrovkou. Má močopudné účinky. Léčí záněty v tlustém střevě.
Kopřiva: Sbíráme semena. Má pročišťující účinky, stimuluje slinivku. Snižuje obsah cukru v krvi. Zmírňuje revmatické bolesti. Ulevuje při dně.
Černohlávek: Během celého roku sbíráme kvetoucí nať (po posečení trávy znovu a znovu kvete). Harmonizuje hormonální systém. Působí proti průjmům. Podporuje činnost jater.
Kokoška pastuší tobolka: Sbíráme kvetoucí nať, měla by obsahovat co nejméně semen. Ovlivňuje činnost jater a sleziny. Dezinfikuje močové cesty. Zevně se používá na pohmožděniny.
Mateřídouška úzkolistá: Sbírá se kvetoucí nať bez dřevnatých částí. Snižuje riziko infekce, podporuje trávení. Zklidňuje centrální nervovou soustavu.
Vřes obecný: Sbíráme kvetoucí nať, nezdřevnatělé vršky. Jako dezinfekční prostředek, působí univerzálně. Léčí záněty močových cest.

Plody ke sběru v říjnu

Na podzim se nabízí více možností ke sběru v přírodě. Můžeme sbírat plody trnky obecné, bezinky, hlohy, dřínky, jeřabiny i šípky. Také kořeny bylin a stále kvetoucí natě, květy a listy.

Růže šípková: Na tyto trnité keře narazíte podél lesů nebo v hájích. Minete je jen těžko - díky zářivě červeným podélným plodům, které dozrávají právě v září a říjnu, o sobě dávají vědět už z dálky. Šípky jsou skvělým pomocníkem při kašli a nachlazení, jelikož jsou bohatým zdrojem vitamínu C. Navíc mají močopudné vlastnosti, používají se tedy i k léčbě zánětů močového traktu a ledvin. Chuťově velmi dobrý a sladký šípkový čaj můžete připravit dvěma způsoby. Buď čerstvé šípky asi patnáct minut povaříte, přitom použít je můžete tři až čtyřikrát. Druhou možností je plody nasušit a před vařením nadrtit, aby se skutečně uvolnily všechny vitamíny. V takovém případě je ale potřeba výsledný odvar přecedit přes jemné sítko nebo ideálně přes plátýnko.
Rakytník řešetlákový: Další z mnoha podzimních keřů, které na svých větvích nesou kilogramy vitamínů, je rakytník. Je bezednou zásobárnou vitamínu C, kterého údajně obsahuje až 10krát více než exotický pomeranč! Ve volné přírodě ho zřejmě budete hledat jen těžko, pokud ale vašim známým roste na zahradě a záplavu oranžových kuliček nestíhají sklízet, popadněte košík a vyrazte! Nezapomeňte při tom na pracovní rukavice - na rozdíl od šípku jsou trny rakytníku dlouhé, pevné a bodají jako jehly! Rakytník obsahuje mimo jiné i karotenoidy, vitamin E a omega 3, 6, 7 a 9 nenasycené mastné kyseliny. Pomáhá tak snižovat vysoký cholesterol i krevní tlak, regeneruje pokožku a napomáhá ke správné funkci cévní soustavy. A co s natrhanými plody? Kromě rakytníkového oleje a sirupu můžete jednoduše uvařit čaj nebo je dokonce jíst syrové.
Bez černý: Bezinky - zralé plody - můžete sbírat v srpnu až říjnu. Čaj z černého bezu přináší úlevu při bolestech v krku, alergické i klasické rýmě, kašli, zánětu dutin nebo nachlazení. Doporučuje se i při problémech s nespavostí a také při cévních chorobách. Připisuje se mu i pozitivní vliv na snižování vysokého krevního tlaku, podporuje činnost jater a najdete jej i v detoxikačních čajích.
Jalovec obecný: Sbírají se plody, tzv. jalovčinky. Je protizánětlivý. Využívá se k léčbě revmatu a bolestí kloubů. Pomáhá zlepšit trávení a odstranit bolesti žaludku.
Trnka obecná: Po prvních mrazech můžeme ochutnávat plody trnky obecné. Dokud nenamrznou, jsou velmi trpké, ale po prvních mrazech trochu zesládnou.

Kořeny ke sběru v říjnu

Kostival lékařský: Do prvních mrazíků všude hojně roste kostival lékařský. Na jeho kořeny musíme mít nejlépe rycí vidle a snažíme se nepoškodit celou vegetaci.
Křen: Stejně tak můžeme sklízet křen. Můžeme si udělat si např. křen s jablky, i když děti to asi moc nenadchne, jedině pokud by se držely známého hesla, že „zážitek nemusí být pozitivní, hlavně, když je silný“, protože křen má na podzim opravdu pořádný říz.
Lopuch větší: Kořeny lopuchu většího se rovněž dají využít jak vnitřně, tak i zevně.
Violka vonná: V říjnu jsou nejsilnější oddenky violky vonné. Sbíráme je opatrně, abychom nepoškodili celou vegetaci.
Pýr plazivý: Během října sbíráme také oddenky pýru plazivého. Ačkoliv pro zahrádkáře se jedná o nepříjemný plevel, z hlediska léčitelství má nezastupitelnou roli jako bylinka pro zevní ošetření kožních vyrážek a revmatických bolestí.
Oman pravý: Prášek z jeho kořene nebo omanové víno léčitelé používají při trávicích potížích. Omanové víno připravíme tak, že 70 gramů drceného kořene dva týdny macerujeme v litru přírodního vína.

Další rostliny, které můžete najít

Libeček lékařský: I tuhle podzimní rostlinu také volně v přírodě nenajdete, zavlečena sem byla totiž ze Středomoří. Bylina má neuvěřitelně širokou paletu pozitivních účinků - blahodárně působí na nervovou soustavu, upravuje menstruační cyklus, čistí krev a detoxikuje, eliminuje stařecké skvrny nebo například mírní revma. Jeho listy pak můžete použít de facto kdekoli byste vařili s celerovou natí.
Jitrocel kopinatý: Nenápadné lístky jitrocele v sobě skrývají mnoho vitamínů, které nám přijdou vhod zejména v době chřipkových epidemií. Působí totiž blahodárně na de facto celou dýchací soustavu, odhleňují, pomáhají od kašle a mají protizánětlivé účinky. A kde že tahle kouzelná bylina roste? Například na lučních cestách nebo na okraji polí, najít ji skutečně není těžké. Pokud se vám tedy podaří natrhat alespoň čtyři hrsti, můžete si během pár minut vyrobit například sladký jitrocelový sirup proti nachlazení! Pokrájené lístky zalijete decilitrem vody, přivedete k varu, přidáte 250 gramů medu a na mírném ohni mícháte, dokud tekutina nezhoustne.
Kopřiva dvoudomá: Skutečně je to tak! Přestože se téhle bylině většinou vyhýbáme obloukem, má neuvěřitelné léčivé účinky! Stačí jen navléct rukavice, nastříhat ji jako květinu a následně zavěsit na vzdušné místo a nechat usušit. Pak už jen zbývá (již nežahavé) lístky otrhat a uschovat ve sklenici, připravené pro výrobu čaje. Ten sice není nijak zvlášť lahodný, pokud ho ale smícháte s chuťově lepšími bylinkami jako máta nebo meduňka, hořké kopřivy si v něm ani nevšimnete. Ta je přitom skvělá k celkovému pročištění těla, pomáhá s problematickou pletí, nemocemi jater a žlučníku a tlumí bolesti hlavy.

Léčivé stromy a keře v lese

Některým druhům rostlin se nejlépe daří v lese. O jejich léčivých účincích věděly už naše prababičky. Sbíraly je a sušily, aby s jejich pomocí zahnaly nachlazení, kašel a další neduhy. Při sběru listů či květů, dávejte pozor na to, abyste zbytečně neponičili celou rostlinu nebo okolní vegetaci. Počínejte si opatrně a s úctou k přírodě i vlastníkovi, kterému les patří.

Borovice lesní: Sbírají se pupeny a mladé výhonky, ze kterých se vyrábí čaj, tinktura nebo koupel. Silné léčivé účinky mají především výhonky - obsahují silice, vitamin C, karoten a další antioxidační látky a minerály, které posilují imunitu organismu a zároveň ho detoxikují.
Borůvka: Sbírají se mladé listy a plody. Borůvky patří mezi největší přírodní zdroje antioxidantů, podporují obranyschopnost organismu, napomáhají udržovat správnou funkci močových cest a fungují jako prevence infekcí, ale i srdečních chorob a rakoviny.
Bříza: Sbírají se listy, listové pupeny a míza. List břízy je skvělým diuretikem, vhodným při revmatismu, dně a nemocech ledvin a močových cest. Má též počopudné účinky. Zbavuje organismus chloridů a jiných solí. Snižujei krevní cholesterol. Pupeny pomáhají při osteoporóze a při nemocech slinivky břišní a sleziny. Koupele z březového listí pomáhají při revmatismu a při otocích. Březová míza se používá jako vlasové tonikum.
Dub letní: Sbírá se jeho hladká kůra, pupeny a žaludy. Dezinfikuje, zastavuje krvácení a působí proti průjmu a zánětům trávicího traktu. Je rovněž účinným protijedem při otravě alkaloidy či těžkými kovy. Zevně kůra pomáhá při různých kožních nemocech a zánětech, hemoroidech, lehčích omrzlinách i popáleninách.
Hloh obecný: Sbírají se listy, květy a plody. Podporuje normalizaci krevního tlaku a má kladný vliv na srdce. Ovlivňuje zlepšení prokrvení a průchodnost cév.
Jahodník obecný: Sbírají se listy a lahodné plody. Účinky jahodníku jsou velmi mírné a je nutné dlouhodobé užívání. Jahodník obecný rozšiřuje cévy, a tím snižuje krevní tlak. Zlepšuje hypertenzi a zpomaluje srdeční rytmus. Čaj připravený z kořenů a listů jahodníku obecného má velmi příjemné a uklidňující účinky na naše nervy a povzbuzuje organismus.
Jmelí bílé: Sbírají se vrcholky větviček s plody. Reguluje krevní tlak, pomáhá odstraňovat vápenaté usazeniny v cévním systému, čímž předchází srdečním a mozkovým infarktům. Zároveň posiluje srdeční sval a zlepšuje krevní oběh, což z něj dělá prvotřídní lék a vynikající preventivní prostředek proti těmto nejzákeřnějším civilizačním onemocněním dnešní doby. Protože brzdí dělení buněk, dobře pomáhá i při rakovině, zvláště žaludku, při obtížích v klimakteriu, při epilepsii, odstraňuje návaly krve do hlavy, pocity strachu a nervozity. Jmelí dále léčí onemocnění štítné žlázy, stimuluje imunitní systém, pomáhá při ženské i mužské neplodnosti. Zastavuje krvácení, proto se používá ve směsích - čaje na zastavení ženského gynekologického krvácení (hypermenorea) a využívá se na sedací koulepe při gynekologických zánětech.

Jak správně sušit bylinky

Existují dva hlavní způsoby, jak léčivky usušit. Listy či květy bylin můžeme v jedné vrstvě rozmístit na sítě nebo na čistém papírovém či plátěném podkladu. Druhou možností je, celé bylinky i se stonky zpevnit do svazků a pověsit květy dolů na trám, šňůru či speciální závěs. Bylinky vždy sušte v čistém a neprašném prostředí. Po usušení je pak uchovávejte ve vzduchotěsných a ideálně neprůhledných nádobách.

Čtěte také: Průvodce říjnovou sklizní

Jak na sběr

Při sběru bylin nezapomeňte, že pokud je bylin málo, tak je nesbíráme, necháváme je v přírodě k dalšímu rozmnožení. Sbíráme pouze v čistém prostředí. Pokud nutně potřebujete nějakou bylinu, ale letos je jí méně, zpracujte malé množství do tinktury. Díky tomu si můžete tinktury udělat v podstatě nekonečné množství i pro další generace, stačí ji homeopaticky upravit. Nejprve ji zalijete 90 % lihem a dál ředíte slabším lihem. Doporučuji postup přesně nastudovat.

Říjen v přírodě

Příroda se ochlazuje, ale pokud máme štěstí na hezké počasí, můžeme si užívat babího léta. Dny se rychle zkracují (až do 21. prosince). Každý den je kratší asi o 3 minuty, takže za celý měsíc se den zkrátí asi o hodinu a půl. Pokud je na podzim sucho, teplo, slunečno a není větrno, můžeme si užívat tzv. babího léta. Na vlhkých loukách můžeme vidět kvést fialový ocún jesenní, který je typickou na podzim kvetoucí rostlinou.

Také zvířata se chystají na zimu. Plazi si hledají vhodná zimoviště a úkryt hledají také nejrůznější brouci (např. slunéčka). K zimnímu spánku se ukládají také jezevci. Srst zvířat se mění z lehké letní srsti na hustou zimní, aby zvířatům nebyla v mrazech zima. Mění se také její barva, aby nebyli živočichové na bílém sněhu tolik nápadní, bývá zimní srst mnohem méně vybarvená. Mnoho zvířat se na zimu začíná shlukovat do zimních tlup.

Čtěte také: Ideální škola v přírodě

Čtěte také: Tipy pro výcvik psa ke sběru odpadků

tags: #co #sbírat #v #říjnu #v #přírodě